- •§ 486 Obč. Z - kdo V dobré víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice
- •§ 55 Oz, sml. Ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona V neprospěch spotřebitelů
- •Vrchní soudy V Praze a Olomouci
- •§ 143A, odst.3 - předmanželská smlouva – muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy V manželství obdobně
- •§ 452 Bezdůvodné obohacení (bo), musí být vydáno tomu, na jehož úkor bylo získáno
- •§ 106, Promlčení - 2 roky subjektivní lhůta, 3 roky objektivní lhůta, 10 let při úmyslně způsobené p
- •§ 3 Odst. 2 oz stanoví povinnost fo I po, státním orgánům a orgánům místní samosprávy dbát o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů
- •§ 420A - odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností
- •§ 119, Odst. 2 oz zakotvuje rozdělení věcí
- •Vybrané právní pojmy
- •§ 16 Obchodního zákoníku
- •Veřejná obchodní společnost
- •§ 260A o.S.Ř. Zavedl možnost na návrh oprávněného předvolat povinného s jeho povinností označit majetek (prohlášení o majetku)
- •1. Zástavní právo
- •2. Podzástavní právo
- •3. Věcná břemena
- •4. Zadržovací právo
- •Vztahy mezi manželi
- •Vztahy náhradní rodinné výchovy
§ 143A, odst.3 - předmanželská smlouva – muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy V manželství obdobně
4) Náležitost poměru vůle a projevu
musí být shoda mezi vůlí a projevem
5) Náležitost předmětu
předmět právního úkonu musí být možný a dovolený
PODMÍNKY V OBČANSKÉM PRÁVU
odkládací (suspenzivní) - např. až v případě uhrazení finanční částky z půjčky nastává účinnost již platně uzavřené kupní smlouvy na osobní automobil - odkládá se tedy její účinnost (okamžik, kdy se touto řídím)
rozvazovací (rezolutní) - např. účast v občanském sdružení zaniká splněním podmínky - např. vrácením věci sloužící občanskému sdružení
NÁSLEDKY VADNÝCH PRÁVNÍCH ÚKONŮ
nicotnost (non negotium) - chybí zde podstatná složka – Občanský zákoník neupravuje nicotnost - např. jde o uzavření manželství v 15 letech
neplatnost (negotium nullum) - vadný právní úkon
absolutní neplatnost = ex offo - z moci úřední, působí přímo ze zákona - ex lege a dále ex tunc - od samého počátku (zpětně)
relativní neplatnost = ex nunx – od právní moci rozhodnutí o neplatnosti (nikoliv zpětně), neplatnost nastává až v okamžiku dovolání se této dle § 40a Obč.Zák, např. běžné záležitosti ve věci, týkající se společného nájmu bytu může vyřizovat každý samostatně, podstatné záležitosti za souhlasu druhého nájemce, jinak je právní úkon neplatný - § 701, nebo prodej podílu na nemovitosti bez nabídnutí zákonného předkupního práva dle § 140 OZ - 60 dnů, je taktéž neplatný v případě se dovolání této neplatnosti (POZOR - vždy vše v době před promlčením - 3 roky)
Právní následky neplatnosti právního úkonu
§ 452 Bezdůvodné obohacení (bo), musí být vydáno tomu, na jehož úkor bylo získáno
Promlčení u BO a náhrady škody
subjektivní lhůta činí dva roky ode dne, kdy se o tomto poškozený dozví a kdo ji způsobil a počne běžet od následujícího dne ode dne, kdy jsem se dověděl uvedené skutečnosti
objektivní lhůta činí tři roky ode dne, kdy došlo k BO, počne běžet od následujícího den od rozhodné události
při úmyslném BO se promlčuje právo na vydání za deset let, ode dne, kdy k němu došlo
Objektivní lhůta může skončit dříve, zároveň se subjektivní a subjektivní lhůta nemůže přesáhnout lhůtu objektivní.
Promlčení u náhrady škody (dále jen NŠ)
kdo způsobil neplatnost právního úkonu, je povinen nahradit škodu,
§ 106, Promlčení - 2 roky subjektivní lhůta, 3 roky objektivní lhůta, 10 let při úmyslně způsobené p
Promlčení = zánik vymahatelnosti-zůstává zde naturální právo
Prekluze = zánik práva (např. do 6 měsíců mohu od oznámení o tom, že jsem označen jako otec matkou dítěte, podat žalobu na popření otcovství, pokud nepodám, toto právo navždy nevratně ztrácím)
Korupční jednání
jinak dle § 106, odst. 3, OZ = škoda vzniklá porušením právní povinností v důsledku poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku jiným než poškozeným, nebo v důsledku přímého nebo nepřímého vyžadování úplatků od poškozeného právo se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o této škodě, nejdéle však za deset let, kdy došlo ke korupčnímu jednání
Nepromlčují se např.:
vlastnická práva, právo na zrušení spoluvlastnictví a provedení vypořádání
práva z vkladů na vkladních knížkách, běžných účtech, pokud poměr trvá (§ 100 odst. 3 OZ)
Z důvodu neplatnosti právního úkonu je možné od tohoto odstoupit: - dle § 49 OZ má k odstoupení právo ten, kdo uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.
Odporovatelnost (§ 42a OZ)
dlužník se snaží úkony zbavit majetku, aby znemožnil uspokojení svých věřitelů
lze odporovat veškeré úkony dlužníka, jimiž úmyslně vyvádí majetek ze svého vlastnictví a tím zkracuje uspokojení pohledávek svých věřitelů
odpůrčí žaloba se podává proti osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn
musí zde být úmysl dlužníka zkrátit své věřitele a známost dlužníkova úmysl druhé straně
DĚLEN LHŮT
lhůty hmotně právní (působí právní následky v oblasti občanského práva hmotného - např. zánik závazku)
lhůty procesní (mají jen význam procesní), např. lhůta ke splnění dluhu stanovená ve výroku rozsudku nepůsobí splatnost pohledávky, má jen procesní následky (možnost exekuce)
lhůty pořádkové (jejich uplynutí nepůsobí zánik oprávnění či povinností), např. lhůta k vyzvednutí opravené věci dle § 656, odst. 1 OZ - do 1 měsíce od vyrozumění o provedení opravy, jinak hradí uskladnění, pokud uplyne 6 měsíců může opravna věc prodat
lhůty zákonné (např. k odvolání proti soudu prvního st. v obč. a v obch. věcech stanoví zákon lhůtu 15 dní ode dne doručení soudního rozhodnutí)
PRAVIDLA POČÍTÁNÍ ČASU
lhůta určená počtem dní začíná dnem, který následuje po dni, ve kterém vznikla skutečnost rozhodující pro průběh lhůty
lhůta stanovená podle týdnů skončí v ten den posledního týdne lhůty, který se svým označením shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost zakládající běh lhůty
lhůty stanovené podle měsíců a let se skončí v ten den posledního měsíce lhůty, který se se svým číselným označením shoduje se dnem, ve kterém nastala skutečnost
lhůtou půl měsíce se rozumí vždy 15 dnů
připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se její konec na nejbližší příští pracovní den
u hmotně právních lhůt platí, že projev vůle musí v poslední den adresátovi dojít
zletilosti se nabývá začátkem dne dovršení 18tého roku, tj. v 00:00 hodin tohoto dne
PRÁVNÍ DOMNĚNKY A FIKCE
Právní domněnky vyvratitelné (např. domněnka otcovství podle § 51, 52 zákona o rodině)
Právní domněnky nevyvratitelné (důkaz opaku není přípustný, např. § 150 odst. 4 OZ, podle kterého nedošlo-li do 3 let zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li podán návrh na jeho vypořádání soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali tak, že každému přináleží to, co jako vlastník užíval). O nemovitostech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví.
Fikce: na rozdíl od domněnky, vycházející z lidských zkušeností je fikce skutečnost, která neexistuje, nicméně se k ní z praktických důvodů přihlíží jako by existovala
PŘERUŠENÍ - STAVĚNÍ BĚHEM LHŮTY
Přerušení
nastává např. písemným uznání dluhu - ke lhůtě uplynuté se již nepřihlíží, počne běžet nová lhůta, (v našem případě 10letá)
Stavění
např. podáním žaloby u soudu, nebo není-li zákonného zástupce u osob, kde musí být, (pro zákonnou překážku lhůta neběží - po jejím odpadnutí pak dále pokračuje)
Převod práva:
vždy mezi živými, (resp. jedna strana je vždy živá, druhá strana může být i stát, či PO) právním úkonem (kupní smlouva)
Přechod práva:
jiným způsobem - událostí, příklepem na dražbě (dědictví)
Subjektivní právo, ochrana subjektivních práv
SUBJEKTIVNÍ PRÁVO
subjektivním právem rozumíme míru a způsob možného chování jeho subjektů, které právo dovoluje, zaručuje a chrání
Dělení subjektivních práv
absolutní práva (působí erga omnes) - proti všem, např. právo vlastnické, věcná práva, autorské právo, dědické právo
relativní práva - jsou práva, kde právu určitého subjektu odpovídá povinnost určitého subjektu, např. závazkové právní vztahy, kupní smlouva, smlouva o půjčce
nárok = vlastnost subjektivního práva, která je charakterizována jeho vynutitelností státní moci
Ochrana subjektivních práv
