1. Zástavní právo

• slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh nebude včas splněn

Předmětem zástavního práva může být:

• movitá, nemovitá věc, podnik, pohledávka, cenný papír aj., vztahuje se i na příslušenství

• vzniká písemnou smlouvou, rozhodnutím soudu o schválení dohody, o vypořádání dědictví aj.

• pokud jde o movité věci, které nebyly odevzdány zástavnímu věřiteli, vyžaduje se k platnosti smlouvy forma notářského zápisu § 156 odst. 3 OZ

• zástavní právo k nemovitým věcem - nutný vklad do katastru a písemná předepsaná forma § 157 odst. 1 OZ

• zástavní právo k pohledávce je vůči dlužníku zastavené pohledávky účinné doručením písemného oznámení zástavního dlužníka

• § 161 odst. 1 OZ bona fides = ten kdo přijme v dobré víře movitou věc do zástavy od jiné osoby než vlastníka, zástavní právo vznikne platně jejím odevzdáním, (do jisté míry omezení vlastnického práva)

2. Podzástavní právo

• vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věc

3. Věcná břemena

• VB (věcná břemena) = spočívají v omezení vlastníka nemovitosti buď k využívání nemovitosti jiného vlastníka anebo k prospěchu určité konkrétní FO nebo PO

• obsahem je povinnost vlastníka něco trpět (patti), zdržet se (omittere), konat (facere)

• VB je označováno v chystané rekodifikaci občanského práva jako služebnosti a vejměnek - poskytování služeb

Vznik VB:

• smlouvou (písemná forma + vklad do katastru)

• děděním

• rozhodnutím státního orgánu (stavební úřad při vyvlastnění, zákon č. 229/1991 o půdě)

• ze zákona

• vydržením

Zánik VB:

• smlouvou

• rozhodnutím orgánů

• ze zákona

4. Zadržovací právo

• slouží k zajištění splatné peněžité pohledávky tím, že zadržovatel, ačkoli je povinen věc vydat, odpírá tak učinit, pokud mu vlastník neposkytne požadované protiplnění (jen u movitých věcí, lze odpírat vydání věci, nelze zpeněžit)

• přičemž musí jít o:

1) oprávněnou držbu (např. zapůjčená věc)

2) vlastník zadržené věci musí být o tomto, nejlépe písemně vyrozuměn

12. Dědická práva

Základní pojmy – právní kategorie:

• Zůstavitel = fyzická osoba, jejíž práva a povinnosti jsou předmětem dědění - po zemřelém

• Dědic = osoba, která vstupuje do práv a povinností zemřelého

• Závěť = jednostranný právní úkon, kterým určuje zůstavitel dědice pro případ své smrti

• Odúmrť = případ, kdy dědictví připadne státu

• Dědicové odpovídají za dluhy zůstavitele do výše nabitého dědictví (připravovaná úprava toto modifikuje pro případ, že nebude uveden všechen majetek zůstavitele, odpovídá dědic i svým majetkem). Ochranou dědice bude ale soupis pozůstalosti, který ho bude ochraňovat do výše nabitých aktiv, ale pokud věřitel prokáže neuvedení aktiv ze strany dědice, ochrana nepůsobí)

Připravovaný občanský zákoník přináší nový termín:

• Odkazovník = ten,kdo je na dědici oprávněn z jeho příkazu požadovat věc, (není však dědicem a neodpovídá tedy za dluhy zůstavitele, má však právo na odkázanou věc)

Formy dědění:

• Ze závěti

• Ze zákona

Ze závěti - jde o jednostranný právní úkon, kterým zůstavitel určuje dědice pro případ své smrti

Rozlišujeme:

1. závěť psanou vlastní rukou (holograficky)

2. jiným sepsáním (na počítači, psacím stroji) - § 476b, § 476c, § 476d, § 476e, § 476f OZ v případech, kdy zůstavitel nemůže číst, psát, je nevidomý, neslyšící aj. Vyžaduje se účast dvou - tří svědků: sepisovatele, předčitatele, svědka. Dědic nemůže být svědkem, předčitatelem ani sepisovatelem

3. formou notářského zápisu

Dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona

Dědění ze zákona

• pokud neexistuje závěť, nastupuje dědění ze zákona, pokud není ani dědic ze zákona nastupuje stát

• novější závěť ruší závěti předchozí

Zákon rozeznává 4 dědické skupiny:

• I. skupina – děti zůstavitele a manžel, tito dědici dědí rovným dílem, pokud některé z dětí zůstavitele nedědí, vstupují do jeho dědických práv a povinností jeho děti, a to rovným dílem

• II. skupina – manžel, rodiče zůstavitele a osoby, které se zůstavitelem žily ve společné domácnosti, alespoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí a z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány na zůstavitele výživou, tito dědici dědí rovným dílem, přičemž manžel zůstavitele nejméně jednu polovinu dědictví

• III. skupina - zůstavitelovi sourozenci a vedle nich spolužijící osoby, které splňují předpoklady uvedené u skupiny II., avšak samy ve skupině II. dědit nemohou, nedědí-li některý ze zůstavitelových sourozenců, na jeho místo nastupují jeho děti (neteře a synovci), dědici této skupiny nabývají dědictví rovným dílem

• IV. skupina - prarodiče zůstavitele (jeho dědové a babičky), nedědí-li některá z těchto osob, připadá uvolněný podíl jejich dětem, dědici této skupiny dědí rovným dílem

Pozn.: připravovaný občanský zákoník přidává další dvě dědické skupiny (5 a 6), kde budou prarodiče a sestřenice s bratranci.

Příklad:

Rodina, babička (45 let), matka (25 let), otec (28 let) a syn (6 let) si vyrazí automobilem na dovolenou do Chorvatska. Při dopravní nehodě zemře babička, matka i otec, šestiletý syn zemře o několik hodin později v nemocnici. Doma zůstala pouze prababička (66 let) šestiletého syna. Dnes by se jediným dědicem po babičce, matce a otci stal jejich syn, jelikož je o několik hodin přežil, takže by zdědil veškerý jejich majetek. Po jeho smrti již však není žádný zákonný dědic a prababička dnes není v okruhu zákonných dědiců, takže by všechen majetek přešel jako odúmrť na stát. Prababička by nedostala ani to, co svým nejbližším za jejich života darovala.

Dědická nezpůsobilost:

• Je zakotvena v § 469 OZ

• „Nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.“ (týká se jakéhokoliv dědice)

Vydědění:

• Je zakotveno v § 469a OZ

• “Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže:

  • v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech

  • o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl

  • byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku

  • trvale vede nezřízený život“

Odmítnutí dědictví:

• dle § 463 OZ

• dědic může dědictví odmítnout

• musí mít zákonem předepsanou formu a musí být provedeno ve stanovené lhůtě

Ochrana oprávněného dědice:

• dle § 486 OZ:

• “Kdo v dobré víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice.“

Neopominutelný dědic:

• dle § 479 OZ

• nezletilým potomkům se musí dostat alespoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona (v připravovaném občan. zákoníku jde pouze o 3/4 již)

• zletilým potomkům se musí dostat alespoň tolik, kolik činí ½ jejich dědických podílů (v připravovaném občan. zákoníku jde pouze o 1/3 již)

• jinak je v této části závěť ze zákona neplatná

13. Úvod do rodinného práva

• souhrn právních norem upravujících právní postavení člověka v rodině

Zásady rodinného práva:

• dobrovolnost

• rovnoprávné postavení muže a ženy

• vztahy v rodině jsou chráněny právním řádem

• povinnost pečovat o hmotné a kulturní potřeby dětí

• princip solidarity

Předmět rodinného práva:

• vztahy mezi manžely

• vztahy mezi rodiči a dětmi

• vztahy náhradní rodinné výchovy