
- •Občanské a obchodní právo – úvod
- •Změna V terminologii u některých institutů
- •2) Opakování zpn
- •3) Promlčení a prekluze
- •4) Fyzické osoby jako právní subjekty
- •5) Právnické osoby
- •1) Korporace
- •2) Spolky
- •3) Fundace
- •4) Ústavy
- •6)Obchodní společnosti
- •Valná hromada:
- •7) Absolutní majetková práva
- •Vydržení
- •Vlastnictví
- •Věci a práva jako předměty vlastnictví:
- •Věcmi V právním smyslu nejsou:
- •8) Dědické právo
- •9) Kontraktační proces
- •10) Kupní smlouva
- •Vedlejší ujednání V kupní smlouvě:
- •11)Relativní majetková práva, závazky
- •Změna závazku:
- •Zajištění závazků, utrvrzení dluhu:
- •12)Veřejné rejstříky
- •Vnitřní členění or:
- •Zásady občanského práva
- •Smluvní typy
4) Ústavy
Nejsou budovány na členském principu
Jejich účelem je provozování činnosti společensky, nebo hospodářsky užitečné
Výsledky ústavu jsou každému rovnocenně přístupné
K plnění účelu využívá majetkové složky a osobní složky
Přímý vliv zakladatele
Rysy:
Soubor složený z věcné a osobní složky, není pojmově ani souborem majetku, ani sdružením osob
Právní charakteristika je vymezena účelem
Činnost ústavu je dostupná každému
Ústav může podnikat (nikoliv jako hlavní činnost, nebo na újmu hl.č.)
Zisk může ústav použít pouze k podpoře činnosti, pro kterou byl založen a k úhradě nákladů na svou správu
Název musí obsahovat slova “zapsaný ústav”, nebo “z.ú.”
Zakládá se zakladatelským jednáním, kterým může být: zakládací listina, nebo pořízení pro případ smrti
Zakladatel si ponechává v řadě ohledů vliv na ústav
Orgány jsou: ředitel (statutární orgán), správní rada s pravomocemi vymezenými, dozorčí rada (fakultativní orgán)
Nástrojem veřejné kontroly je výroční zpráva
- Příklady ústavu: Národní památkový ústav, Národní ústav pro vzdělávání
6)Obchodní společnosti
V.O.S.
- Je právnická osoba, soukromoprávní korporace, subjekt podnikání a nekapitálová společnost.
1) Právní forma a charakteristika
- Právnická osoba, kdy alespoň dvě osoby podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem.
- V názvu musí být uvedeno, že jde o v.o.s.
- Může být založena jen pro podnikání, nebo pro správu vlastního majetku, nikoli např. pro nadaci, nebo nějaký neziskový subjekt…
2) Založení a vznik
- Založení společenskou smlouvou, vznik zápisem do obchodního rejstříku.
- Návrh na zapsání podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Podpisy musejí být uředně ověřeny a musejí být na jedné listině.
3) Vnitřní právní poměry
- Společenská smlouva musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, určení společníků, sídla právnické osoby, nebo jména a bydliště fyzické osoby a předmět podnikání.
4) Členství a orgány
- Členové mohou být jak fyzické, tak právnické osoby.
- Mezi hlavní povinnosti společníka patří splatit svůj vklad ve výši a v době stanovené v základním dokumentu.
- Každý společník je statutárním orgánem, může ale dojít k dispozitivní úpravě.
- Zisk, nebo ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem.
5) Zrušení a zánik
- Zrušení je právní skutečnost, ne vždy závislá na úkonu společníků, je to stádium, které předchází zániku společnosti a její likvidaci.
- Kromě obecných způsobů zrušení je zde jeden výlučný: smrt společníka, nebo zánik právnické osoby, jsou-li společníci jen dva.
- Zákon umožňuje dědici podílu účast ve společnosti vypovědět, musí tak učinit ve lhůtě 3 měsíců.
- Zrušením společnost nezaniká, neztrácí subjektivitu a ani postavení podnikatele! Tento následek má až výmaz z obchodního rejstříku.
Komanditní společnost
Je společnost nejméně dvoučlenná, PO i FO.
Založená pouze za účelem podnikání, nebo správy vlastního majetku.
Je to složenina osobní a kapitálové společnosti. Založit ji mohou minimálně dvě osoby (1 komandista, 1 komplementář) – musí být zřejmé, kdo je kým
Komandista – ručí za dluhy omezeně (odpovídá do výše nesplaceného vkladu)
Komplementář – ručí neomezeně
Výše základního kapitálu není stanovena, ale vklad je povinný. Vkladovou povinnost mají komandisté kogentní, komplementáři fakultativně.
Zakládací dokument je vždy smlouva – rozdělení členů, výše vkladu
Ve jménu musí být označení
Práva a povinnosti společníků:
Nejvyšší orgán: valná hromada (všichni společníci)
Statutární orgán: všichni komplementáři – jsou pověřeni obchodním vedením společnosti.
V ostatních věcech hlasují všichni společně
Obchodní podíl – dle výše vkladu
Komandisté mohou mít více podílů, podíly komplementářu jsou stejné
Podíl v K.S. je převoditelný (narozdíl od V.O.S.)
Zrušení a zánik: důvody uvedené v zákoně, právním jednáním, rozhodnutí soudem, událostí
Komandista není oprávněn vystoupit a důvodem ke zrušení není např. prohlášení konkursu na jeho majetek, ztráta, či omezení způsobilosti totoho společníka, či smrt.
Podíl komandisty se dědí (pokud není ve společenské smlouvě vyloučeno)
S.R.O.
- Obchodní korporace – fyzická osoba
- Subjekt – právní osobnost
- Firma
- Členský vztah společníků
- Povinný základní kapitál
- Ručení za závazky jen do výše nesplacených dluhů
- Vyloučení osobního majetku z odpovědnosti za závazky
- Jednočlený i vícečlený subjekt
Je společnost, jejíž kapitál je tvořen vklady společníků a činí min 1Kč
Založení a vznik: může být založena jednou osobou – zakladatelskou listinou (pokud je více subjektů – zakladatelská smlouva). Vzniká dnem zápisu, návrh podepisují všichni jednatelé, přiloženy musí být listiny osvědčující skutečnosti rozhodné pro zápis, zakladatelská listina a ocenění vkladů
Může být založena libovolným počtem osob – nejsou stanoveny žádné hranice
Prvním aktem je společenská smlouva a určení správce vkladu. Peněžitý vklad stačí při založení splatit jen částečně, celý však do pěti let. Při jednočlenné je ale třeba jej splatit najednou.
Vnitřní právní poměry: smlouva musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, určení společníků, sídla, nebo jména f.o., předmět činnosti, výši základního kapitálu, výše vkladů včetně způsobu a lhůty splácení, jména a bydliště prvních jednatelů a způsob, jakým jednají jménem společnosti, jména a bydliště členů první dozorčí rady.
Povinný orgán: valná hromada, jednatelé
Nepovinný: dozorčí rada
Zánik společníka: vystoupení, zrušení soudem, vyloučení, dohodou, převodem obchodního podílu.
Společník, jehož účast zanikla má právo na vypořádací podíl
Vystoupit může například při: nesplnění příplatkové povinnosti, nesouhlasu s přeměnou právní formy odhlasované VH, při nesouhlasu s rozhodnutím VH
Zrušení a zánik: rozhodnutím VH, případně dohodou společníků, soudem
Zrušením společnost nezaniká – stále existuje, pouze nepodniká!
Bez likvidace podnik zaniká: fúzí, přeměnou na jiný druh, převodem jmění na společníka, rozdělením.
Akciová společnost