4) Fyzické osoby jako právní subjekty

• Jsou lidé, vznikají narozením, tedy přirozeným procesem.

• Pojmové znaky: přirozenost, právní osobnost, svéprávnost.

• Člověk má právní osobnost od narození do smrti, každý je způsobilý mít práva a povinnosti, její obsah se nemění.

• Lidský život je hoden práva již před narozením, dědic je i nenarozené dítě.

• Lidský plod není pojat jako samostatný subjekt, chápe se jako součást těla matky.

Způsobilost právně jednat (nabývat vlastním právním jednáním práva a zavazovat se):

• Je nazývána svéprávnost.

• Vzniká postupně a v průběhu života se mění, plné svéprávnosti člověk nabývá zletilostí. (18 let života).

Složky lidské osobnosti:

• Právní osobnost

• Svéprávnost

Narození:

• Je právní událost.

• Vznik právní osobnosti.

• Stvrzení existence člověka: rodný list, zápis do knihy narození, přidělení rodého čísla matrikou.

Svéprávnost nabytá uzavřením manželství:

• V 16 letech věku na povoletí soudem – není na to právní nárok.

Omezení svéprávnosti:

- Platí pro osoby, které nejsou způsobilé k volnému jednání – pro poruchu vědomí a vůle.

- Mají porušenou vůli a nedokáží dohlédnout na následky svého jednání.

- Dnes není možné člověka svéprávnosti zcela zbavit, ale jen rozsahově omezit. I tito lidé vstupují do právních vztahů, byť menších významů.

- O omezení svéprávnosti rozhoduje soud na základě znaleckých posudků a zkoumání.

- Instituty vztahující se k člověku jako právnímu subjektu: předběžné prohlášení, nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti.

Smrt člověka:

• Je právní událost, zánik právní osobnosti.

Důkaz smrti:

• Veřejná listina (úmrtní list, tzv. matriční doklad) – zápis na základě oznámení zdravotního zařízení o prohlídce těla zemřelého, či provedené pitvy, nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení osoby za mrtvou.

• Prohlášení za mrtvého má dva režimy – soud prohlásí člověka za mrtvého i bez návrhu, anebo na základě domněnky smrti na návrh osoby, která má na tom právní zájem. Existují různé lhůty pro prohlášení za mrtvého.

• Pokud člověk prohlášený za mrtvého žije, tak se k prohlášení nepřihlíží, manželství ale zaniká.

Nezvěstnost:

• Člověk opustí své bydliště a nepodává o sobě žádnou zprávu a není známo, kde se zdržujě.

Změna pohlaví:

• Nemění právní statut člověka (majetkové poměry, závazky, povinnosti), ale zaniká manželství, nebo registrované partnerství.

Ochrana člověka za jeho života a po smrti:

- Osobnost člověka: souhrn jeho přirozených práv

• Člověk je nedotknutelný – ochrana tělesné integrity

• Zásah do integrity – pouze v zájmu zachování života a zdraví (i odejmutí orgánu, či končetiny je újma, i když v zájmu člověka – nemoci)

• Vedle občanského zákoníku řeší zákon o zdravotních službách a mezinárodní úmluva o lidských právech a biomedicíně.

• Postmorální ochrana člověka – ochrana jeho tělesných ostatků (lidké tělo je pod právní ochranou I po smrti člověka).

  • Dárcovství – nutno explicitně nesouhlasit

  • Pitva – nutno explicitně souhlasit – vyjímky: obligatorní pitvy podle zák.