1. Občanské a obchodní právo – úvod

Prameny občanského práva:

1. Občanský zákoník

2. Ústavní právo

3. Zákon o obchodních korporacích, autorský zákon, zákoník práce

4. Právní zásady, na nichž je soukromé právo v demokratickém prostředí postaveno

Občanský zákoník:

• slouží jako subsidiární předpis pro celé odvětví soukromého práva a lze ho stále vnímat jako teoretické východisko celého právního řádu, neboť vymezuje subjekty práv a povinností, náležitosti právních jednání a obecně definuje některé pojmy, které jsou využívány jak v soukromém právu, tak I v řadě případů práva veřejného (subjekty, vlastnictví, věci, sídlo, právní jednání…)

Systém zákoníku:

1. Obecná část

1. Část první

• Hlava I – Předmět úpravy

• Hlava II – Osoby

• Hlava III – Zastoupení

• Hlava IV – Věci a jejich rozdělení

• Hlava V – Právní skutečnosti

2. Zvláštní část

2. Část druhá – rodinné právo

• Hlava I – Manželství

• Hlava II – Příbuzenství a švagrovství

• Hlava III – Poručenství a jiné formy péče o dítě

3. Část třetí – absolutní majetková práva

• Hlava I – Všeobecná ustanovení

• Hlava II – Věcná práva

• Hlava III – Dědické právo

d) Část čtvrtá – relativní majetková práva

• Hlava I – Všeobecná ustanovení o závazcích

• Hlava II – Závazky z právních jednání

• Hlava III – Závazky deliktů

• Hlava IV – Závazky z jiných právních důvodů

4. Část pátá – ustanovení společná, přechodná a závěrečná

• Hlava I – Ustanovení společná

• Hlava II – Ustanovení přechodná a závěrečná

Superiorní předpisy ve vztahu k občanskému zákoníku jsou zejména:

1. Zákon o obchodních korporacích

2. Autorský zákon

3. Ostatní předpisy v oblasti duševního vlastnictví

4. Zákoník práce (částečně)

- Ostatní, které byly doposud ve vztahu speciality v občanském zákoníku jsou buď přímo v zákoníku, nebo jsou zrušeny.

Základní změny oproti stávající úpravě:

1. Zcela mění právní prostředí

2. Změna myšlení

3. Převažující masivní dispozitivnost norem, tám však větší tíha odpovědnosti na subjektech

4. Limity mravnosti v právních vztazích

5. Změna zásad, ochrana slabší strany vztahu

6. Odklon od pozitivismu, posílení přirozeného práva v soukromých vztazích

7. Působení na rozhodovací pravomoc soudů (aby více soudily), více přirozeného práva v rozhodování

Občanské právo v zákoníku č. 89/2012 upravuje dva velké okruhy mezilidských vztahů:

1. Majetková práva a majetkové vztahy občanů v jejich osobní spotřebě a podnikatelů, ochranu vlastnictví a jiných věcných práv, regulaci dispozic, s majetkovými hodnotami pomocí závazkových vztahů, ochranu a zaručenost dědictví

2. Ochranu osobnosti a hodnot osobnosti, tedy ochranu nehmotných a nemajetkových hodnot

Nejvýraznější instituty nového zákoníku:

1. Změna V terminologii u některých institutů

Právní jednání – dříve právní úkony

Svéprávnost – dřívě způsobilost k právním úkonům

Právní osobnost – dříve způsobilost k právům a povinnostem

Závod – dříve podnik

Nové termíny: pacht, výměnek, služebnost, výprosa, švagrovství, přivlastnění, přírůstek, odkaz, nehmotná věc, nehmotné dílo...

2. Změny v právních zásadách

• Větší průlom do některých dosud neochvějných zásad (na prvním místě již není rovnost před zákonem, nýbrž svobodná vůle člověka, o to větší nároky na odpovědnost a schopnost nést důsledky svého rozhodování)

3. Dispozitivnost zásadně posílená

• Zvlášť v uzavření a platnosti smlouvy

• Odklon od (povinné) formálnosti (často bude stačit jen potřesení rukou)

• Smlouva má převážně přednost před zákonem

4. Oslabení důvodů absolutní neplatnosti právních jednání

• Jsou změny na relativní a neplatné, a někdy i to odpadá (opomenutí oprávněného dědice v závěti)

5. Existence nehmotných věcí (res incorporales)

• Vlastnit lze i práva

6. Závěť lze vázat na podmínky, dědit je možno i smlouvou, institut odkazu v dědických právech

7. Stavba je (ve většině běžných situacích) součástí pozemku a není samostatnou věcí nemovitou (superficies solo cedit)

- Nemovitosti naopak jsou i ta práva, která se k věci nemovité vážou, například právo věcného břemene, nebo právo zástavní k nemovitosti

Obchodní právo

• Obchodní zákoník jako samostatný kodex zanikl, obchodní právo jako právní disciplína nezaniklo.

• Zákon o obchodních korporacích není nástupcem obchodního zákoníku! Není to také jediný právní předpis upravující PO-podnikatele.

• Jde o právo v profesionální komerční oblasti soukromých vztahů.

• Podnikatel je subjekt kategorie sui generis v občanském zákoníku, může se jednat jak o člověka (FO), tak o osobu právnickou (korporaci).

• Podnikatel se považuje za silnější stranu vztahu ve vztahu ke spotřebiteli.

• Obchodní právo prostupuje v občanském zákoníku a jsou pro něj místy nastavena jiná pravidla pro vztah podnikatel a spotřebitel, než pro pravidla občan a občan.

• Obchodní vztahy jsou ovládány zásadou profesionality (zásada poctivého obchodního jednání) a slabší strana používá zvýšené ochrany (dovolání se neplatnosti jednání, odstoupení od smlouvy bez odůvodnění). Slabší strana je někdy i jiný podnikatel (ochrana hospodářské soutěže).

• Obchodní společenstva (korporace) jsou upraveny v zákoně o obchodních korporacích.

• Ne každá výdělečná činnost je podnikání! OSVČ není vždy podnikatel.