5. Politika a politické vztahy

Podstata politiky a problém definice

• definice politiky může hodně napovědět o tom, jakého pojetí politické vědy daný autor používá

• jednak vymezí s určitou pravděpodobností polit. chování subjektu, který takto politiku vnímá

• na úrovni běžného vědomí: není plně racionální, systematizované podoby, spíše emoce

• teoretické vědomí: přistupuje k objektu svého zájmu se znalostí určitých postupů a dějinného vývoje

• K definici lze přistupovat ze 2 hledisek:

  • historicko-sématická analýza: porovnávání historicky vzniklých verzí

  • funkčně-strukturální analýza: místo a fce politiky v systému

• Def: Politika je specifický druh činnosti v institucionalizované formě, a jeho forem (moc, autorita) dosáhnout v rámci existujících sociálních vztahů vytvoření podmínek pro realizaci stěžejních zájmů určité sociální skupiny

Pojetí a obsah politických vztahů

• politické vztahy vznikají transformací části sociálních vztahů; aby se společenský vztah stal politickým, musí obsahovat vliv, moc, autoritu

• subjekty politiky (nositel politické činnosti): organizované sociální skupiny, které chtějí realizovat své zájmy proti vůli jiných skupin, musí uplatnit svůj vliv, moc, autoritu (např. národ, třída), mohou být organizovány do nátlakových skupin, občanských hnutí, politických stran, států

• objektem politiky: sociální skupiny, na které se působí

• levice: spíše nástroje přímé demokracie v kombinaci se zastupitelskou demokracií

• pravice: spíše preferuje jen zastupitelskou demokracii

• politické vztahy jsou druhem společenských vztahů, které vznikají mezi organizovanými soc. skupinami usilující o realizaci svých zájmů prostřednictvím moci, vlivu, autority.

• V politice jsou nejčastější spory:

  • Způsob prosazování cílů

  • Rozhodování o výběru a realizaci určitých cílů

  • Kompetence osob nebo institucí, podílejících se na rozhodování a realizaci rozhodnutí

  • Způsob výběru reprezentace a výkonných pracovníků

  • Rozmisťování kádrů a kádrová politika vůbec

  • Způsob a rozsah kontroly

Politické potřeby a zájmy

• cílem politické činnosti je realizace potřeb a zájmů jednotlivých sociálních skupin

• politická potřeba: činnost nebo její podmínky, které jsou nutné k sebereprodukci daného subjektu

• zájem jako cíl polit. činnosti musí obsahovat aspekt negarantovanosti nebo nerealizovatelnosti bez politické podpory rozhodnutí

• vzhledem k rozdílnostem postavení jednotlivých soc. skupin ve společnosti se u nich utváří odlišný okruh potřeb, které potřebují ke své reprodukci a zájmů, které preferují

• zájem potenciální (zájem, který buď reálně existuje, tj. zakotven v realitě, ale subjekty si ho ještě neuvědomují, nebo si ho subjekt uvědomuje, ale zatím neusiluje o jeho praktickou realizaci)

• zájem iluzorní (neodpovídá reálnému postavení subjektu, v případě realizace se nijak tento subjekt nereprodukuje, nerozvíjí, jeho potřeby nejsou naplňovány – výsledek ideologického vnímání reality nebo vnuceny manipulací)

• zájem podstatný (stěžejní zájmy, životně důležité) a nepodstatné (lze je realizovat, v případě opaku se s pozicí dané skupiny nic významného nestane)

• zájmy antagonistické (vzájemně se vylučují, nemohou být realizovatelné najednou)

• neantagonistické zájmy (nevylučují se, zdroj pro spolupráci soc. skupin)

• další zájmy: komunální, lokální, mezinárodní, globální, celosvětové, politické, ekonomické, duchovní, ideologické, třídní, národní, stranické, kulturní, ekologické

• individuální zájem, celospolečenský zájem (liberalismus ho odmítá

• eufunkční (ke stabilizaci systému) a disfunkční (systém rozkládají) zájmy

Sociální struktura a politika

• sociální struktura je důležitá pro tvorbu konkrétní politiky

• při tvorbě politiky kteréhokoliv subjektu je důležitá představa o potřebách a zájmech, preferovaných hodnotách, způsobu myšlení

• sociální struktura na jedné straně ovlivňuje politiku, na druhé straně je politikou ovlivňována

• pojetí sociální struktury: třídní (marxistický přístup, stratifikační přístup-objevuje se později, -Durkheim, Weber, Parsons)