4. Politologie a ideologie

Fenomén ideologie a politická věda

• lidé se vzájemně liší svými názory na povahu politické reality – ne všechna jejich očekávání se v realitě naplňují

• hledání odpovědí na otázky: jaké jsou příčiny zkreslování vnímání reality, jaké jsou metody správného myšlení, jaké jsou kritéria věrohodnosti a pravdivosti našeho poznání

Vývoj názorů na problém zkreslení poznání V politice

• tuto skutečnost analyzovali: Platón, Francis Bacon, Thomas Hobbes, Karel Marx, Destutt de Tracy, Auguste Comte, Emile Durkheim, VIlfredo Pareto, Karl Manheim¨

• PLATÓN: jeho zkušenost a návrhy pocházejí z období vlády tzv. 30 tyranů a následné vlády demokratů v Athénách

  • Byl spíše konzervativcem než demokratem

  • Neschopnost vidět dobro: spatřoval ve způsobu vnímání reality – ta je podle povahy duše vnímána rozdílně

  • Nezkresleně jí vnímají pouze filozofové (jsou nejblíže světu věčných idejí)

  • Doporučoval, aby ve společnosti vládli filosofové (záruka uskutečnění dobra)

• FRANCIS BACON: řešení zkreslení problému viděl v odstranění rušivých momentů našeho poznání, tzv. idolů, rozlišoval 4 idoly :

  • Idol rodu: základ v lidské přirozenosti, v rodu či pokolení; běžné vědomí upřednostňuje dojmy a pocity, masmédia – ovlivňování reality

  • Idol jeskyně: původ v jednotlivci – liší se svým zázemím a zkušenostmi – liší se i hodnocení reality

  • Idol tržiště: vzniká ze vzájemného styku lidí, z jejich vzájemné komunikace, dnes: podoba používaného slovníku, slovních obratů

  • Idol divadla: spojen s rušivými momenty; používání nesprávných pravidel dokazování; jednotlivé ideologie se liší svým filozoficky-metodologickým základem – každá ideologie si myslí, že právě ona je pravdivá

• THOMAS HOBBES: zaměřil se na sociálně politické souvislosti – vyjasňování vztahu státu a náboženství a úlohy náboženství při udržování polit. moci

  • Náboženství se stává částí lidské politiky, stává se efektivním nástrojem duchovní moci nad společností

  • Jako první poukázal na společenskou funkci určitých idejí

  • Připsal i náboženským ideám kladnou funkci X francouzští osvícenci: všechny předsudky, zvláště nábož., slouží jen určitým skupinám společnosti – jejichž zájmem je udržení existujícího polit. řádu

  • Domnívali se, že překonání zkreslování bude spojeno s vytvořením přirozených základů státu a morálky, přirozeného společenského řádu

• DESTUTT DE TRACY: byl první, kdo nazval svou vědu ideologií (ovšem pejorativní význam)

  • Aplikací přírodovědních metod chtěl dosáhnout naprosté jistoty poznání.

  • 1793 : první kontakt ideologů s Napoleonem – Napoleon tvrdil, že Francie potřebuje ke své velikosti i vědu, stal se rovněž členem franc. Akademie věd

  • Napoleon do jisté míry s ideology pracoval – ne dlouho – Napoleonův konkordát s církví, protesty – rozpuštění sekce morálních a polit. věd

  • Díky Napoleonovi a s jeho hodnocením ideologie je spojeno i dnes časté pejorativní vymezení ideologie jako něčeho odtrženého od reality

Koncepty ideologie v pojetí 19.a začátku 20.stol

• KARL MARX: navázal na myšlenky osvícenců (aplikace přírodních věd do společenských)

  • Součástí lidské činnosti: ideje, názory, představy

  • Pojem ideologie používá ve dvojím slova smyslu: jako osamostatněné vědomí zkresleně zobrazující realitu, jako celá duchovní sféra protikladná k společenskému bytí

  • Jeho pojetí dějin : Vždy existuje min. jedna soc. skupina –třída, která tíhne ke změně společnosti – pokud vytváří podmínky pro rozvoj výrobních sil – pak je pokroková, jak i její ideologie

  • Do popředí nová spol. třída – proletariát – s rozvojem kapitalismu

• AUGUST COMTE: představitel pozitivistické školy

  • Inspirován úspěchy přírodních věd – empirickými metodami

  • Podle něj: přechod lidského myšlení k tzv. pozitivnímu stádiu, které mělo odstranit převládající spekulativnost spojováno se stadii předcházejícími – teologickým a metafyzickým

• EMILE DURKHEIM: aplikoval pozitivistický přístup

  • Odmítl Comtovo pojetí stádií

  • Odvozoval existenci ideologií z dvojakosti člověka – je přírodní a zároveň společensko kulturní bytostí

  • Ideje jsou formami kolektivního vědomí, nevznikají za vzájemného jednání a vztahů mezi lidmi

• VILFREDO PARETO: v duchu pozitivismu odmítá pojmy jako: podstata, zákon, nutnost, kauzalita (pokud nejsou v pozorovatelné souvislosti)

  • Ideologie je pro něj kombinací citů a rozumu

  • Jednání lidí je ve značné míře determinováno city a je proto nelogické, lidé se snaží tuto nelogičnost maskovat pomocí rozumu a vytvářejí ideologie

  • Stálým základem citů jsou tzv. rezidua

• KARL MANHEIM: představitelem sociologie poznání

  • Jeho cílem: zkoumat myšlení

  • Týž svět se může jevit různým pozorovatelům různě

  • Mnohost pohledů na společensko-politickou realitu spojuje s pojmy ideologie a utopie jako dvou možných podob falešného vědomí

    • partikulární interpretace falešného vědomí: idejím a představám protivníka prostě nevěříme, pokládáme je za lži nebo jeho sebeklam

    • totální interpretace falešného vědomí: urč. „problematické názory“ nemohou být pochopeny ze sebe samých, nýbrž se situace bytí objektu tím, že se interpretují jako funkce této situace, otazník nad celým světonázorem protivníka, včetně jeho kategoriálního aparátu

Podstata ideologie

• je většinou pojímána jako specifický způsob poznávání reality, který je zatížen určitou mírou zkreslení

• představuje osvojení si světa v podobě schémat, představ, konstruovaných na základě subjektem preferovaných hodnot (norem, principů, faktů)

• definování ideologie – většina autorů vychází z toho,že ideologie je jednak souhrnem idejí, jednak sociálním programem

• ideologie ovlivňují rozhodování lidí

• ovlivňuje vědecké poznání v rovině empirické („halo efekt“ – vidím spíše fakta, která vidět chci) i teoretické (vytváření modelů reality)

• dále ideologie ovlivňuje třídění faktů, měření jejich významu

Kritéria pravdivosti v politice a jejich limity

• kritérium pravdivosti je koncepce, která popisuje měřítko, hledisko pro posuzování a hodnocení hodnověrnosti našich názorů

• pokud chceme pochopit představitele určité ideologie nebo metodologie, musíme vědět i to, jaké kritérium pravdivosti preferuje

• VÍRA – těsně spojena s náboženskými ideologiemi

  • Víra jako kritérium pravdivosti je založena na přesvědčení o věrohodnosti a neomylnosti textu nebo osobnosti

• JASNOST A ZŘETELNOST : prapůvod u R. Descarta

  • Descart odmítl hodnověrnost víry a smyslové zkušenosti, jeho ideálem poznání se stal rozum

  • Pravdivé poznání musí být podle něj založeno na postupné dedukci z nejjednodušších pojmů, principů

  • Racionalizace ideologií je spojena s hledáním výchozí struktury principů a pojmů, která by byla pro stoupence dané ideologie jasná a zřetelná, nevyvolávající žádné pochybnosti a ze které by se dalo odvodit celkové hodnotové paradigma dané ideologie

• VERIFIKACE A FALSIFIKACE: verifikace je ověřování, metodický postup při zjišťování pravdivosti hodnoty věty nebo hypotézy, může být logická nebo empirická

  • Verifikace spočívá v nalezení údajů, které by podpořily výchozí tvrzení

  • Pokud naopak hledáme jen údaje (fakta), které výchozí tvrzení vyvracejí – jedná se o falzifikaci

• PRAXE: pod praxí chápeme předmětno-praktickou, společenskou a historickou činnost lidí

  • Výpověď, teorie či ideologie je pravdivá, pokud koresponduje s objektivním stavem věcí

  • Praxi jako kritérium pravdivosti používá i běžné vědomí, ať už marxisticky nebo nemarxisticky orientované

Současné ideologie

Liberalismus