2. Předmět politologie

Proces institucionalizace politické vědy

• znamená jednak vytváření organizací, které se zabývají tvorbou a šířením politické vědy, vytváření organizací sdružujících odborníky z dané oblasti

• o institucionalizaci můžeme hovořit až s přechodem k novověku – rozvoj kapitalistické společnosti

• v první fázi byla spojena s jeho postupným šířením na vysokých školách (17. a 18.stol – součástí výuky na právnických a filozofických fakultách)

• jedna z 1. kateder se speciálně politickou vědou: katedra rétoriky a politiky v Upssale ve Švédsku (1622)

• první samostatná škola orientovaná na polit. vědu: 1871 ve Francii

• skutečný rozmach až ke konci 19.stol. především v USA

• další etapa institucionalizace :objevují se časopisy, začala vynikat specializovaná výzkumná pracoviště, nakladatelství politické literatury, odborníci

USA

• drží primát v dynamice rozvoje polit. vědy

• multikulturní společnost – problém přistěhovalectví

• důležitost polit. vědy v 2.pol. 19.stol. po skončení občanské války Sever-Jih

• primát : New York , 1857 – na Columbijské univerzitě založena katedra historie a politické vědy; 1880 založena škola School of Political Science

• Universite Johna Hopkinse v Baltimoru – zde vznikla 1877 historická a politická asociace, která začala vydávat edici politologických a historických studií

• Nesporný primát i v počtu odborníků – založení společné profesní organizace.

• 1903 : vzniká American Political Science Association – vydávala vlastní časopis

• V 19.stol. dominoval v americké polit. vědě historický a komparativní přístup; velký důraz se kladl na analýzu historických fakt

• V 2.pol. 19.stol. – se začal prosazovat pragmatismus – vedlo k sociologizaci a psychologizaci polit. vědy

• V meziválečném období se v rámci politologie prosazuje behaviorismus ( behaviorální revoluce) – autoři směru (Merriam, Lasswell)

• Integrace polit. vědy se sociologií a sociální psychologií vedla k vytvoření politické sociologie

• Byl kladen důraz na data získaná během empirických výzkumů; přesné formulace hypotéz a jejich empirickou verifikaci

• Značný vliv na polit. vědu měly studie sociologů Rokkan, Merton, Lipset

• V poválečném období – empirické výzkumy moci a polit. chování a teorie středního dosahu

• ZLOM ve vývoji PV - postbehaviorální revoluce, vyhlásil D.Easton v roce 1969 ( byl výsledkem zklamání z behaviorismu, nenaplnil očekávání vědců

• Politická věda se stává pluralitní - stává se méně přehlednou a pro mnohé méně exaktní

Francie

• rozvoj francouzské PV spadá do období francouzské revoluce

• první neúspěšný pokus o založení školy PV kolem roku 1795 – vzniká škola, poté další

• zrušeny – přednost dostávají právnické fakulty ( výchova úředníků, než vzdělávání občana)

• ZLOM – 1871 – založena Ecole libre des Sciences politiques, od 1866 zde vychází časopis

• Konec 2. SV -1945 byla tato škola zestátněna a na její bázi se vytváří Institut.....

• Založení asociace politologů ve Francii , 1949 – vzniká Francouzská asociace polit. věd, o dva roky později vychází časopis

• V 50. a 60. letech je výuka politologie standardní součástí vzdělání na právnických a politickovědních institucích

• Před 1.SV je PV ve Francii zaměřena na historii politiky a politické vědy

• Ke konci 2.SV – nová generace politologů : Burdeau, Duverger, Aron

• Silnou stránkou francouzské politické vědy bylo rozpracování statistických metod ( chování vole, výsledky voleb)

• Oblíbenost tématu politických stran díky Devergerovi