
- •1. Ekonomické myšlení V antické a středověké filosofii
- •2. Charakteristika principů merkantilismu a kameralistiky
- •3.Predchudce klas pol ek. Přínos fyziokratů
- •6. Utopický socialismus a Marxovo učení
- •8. Ekonomické učení j. A. Schumpetera. Neorakouská škola
- •9. Cambridgeská škola a její hlavní poznatky
- •10. Lausannská škola. Teorie celkové rovnováhy. Nová ekonomie blahobytu
- •10. Charakteristika německé historické školy
- •11. Hlavní myšlenky institucionalismu a nového institucionalismu
- •12. Stará a nová ekonomie blahobytu
- •13. Charakteristika přínosu j. M. Keynese 1883 -1946 uk
- •14. Hlavní neokeynesiánské modely
- •15. Nová keynesiánská makroekonomie 80.Léta
- •16. V čem spočívá přínos postkeynesiánské ekonomie
- •17. Charakteristika neoliberalismu, neorakouské školy (Mises,
- •18. Hlavní koncepce teorie veřejné volby(50l usa j. Buchanan)
- •19. České ekonomické myšlení a jeho přínos
16. V čem spočívá přínos postkeynesiánské ekonomie
- 50. – 70. léta 20. století
- klade důraz na tu část díla Keynese, které se odklání od neoklasické ekonomie – neexist. neviditelné ruky trhu - krize
- zkoumá chování a vývojových tendencí soudobé kap. tržní ekonomiky v nedokonalé konkurenci, s převahou oligopolních struktur, rozvinutými peněžními institucemi či odbory = metodologický realismus
- zkoumá, jak současný kap. funguje a hledá cesty, jak řešit jeho problémy
- rozhodujícím činitelem je člověk, který má skup. a spol. vazby a jedná v podmínkách
určité struktury – navazuje na institucionalisty
- dvě třídy – třída kapitalistů a třída pracujících
- snaha najít nástroje pro stabilizaci kap. ekonomiky
Robinsonová – monopol, čím větší bude tím větší bude zisk na úkor mezd, investice a sklon k investování = životní elán podnikatelů
- evropská větev: teorie růstu, nevyužívání ek. zdrojů, nebo úroveň hosp. aktivity odpovídající plnému využití ekon.
zdrojů)
- americká větev: peněžní teorie. Hyman minsky : důvodem nestability kap. jsou investice a forma jejich financování: opatrnické, spekulativní a ultraspekulativní (možné bankroty a krize)
17. Charakteristika neoliberalismu, neorakouské školy (Mises,
Hayek) a ordoliberalismu
Všechny tři směry upravují roli státu v ekonomice.Cítí potřebu regulace ale ne omezení.Neorakouská škola spíše roli státu odsuzuje.
Neoliberalismus:
- W. Lippman
- povinností státu je stanovit stejné podmínky pro všechny
- pravidla proti zasahování státu do ekonomiky, pokud to není nutné
Ordoliberalismus:
Druhá pol 50let v Německu.
- stát musí zabezpečovat fungování svobodných trhů a řádu- řád se sám nenastolí
- spojení svobody a řádu
- někdy také nazývaný freiburská škola
- snaží se o sociálně tržní hospodářství – principy: konkurence, nízká inflace, sociální
zabezpečení
Neorakouská škola:
- L. von Mises („Pojednání o socialismu“, 1922)
- zcela volný tržní mechanismus (kritika keynesiánství a institucionalismu)
- každý statek má jinou subjektivní hodnotu pro každého v podobě užitečnosti , Friedrich Hayek : kritika intervenc., snížení inflace je možné pouze snížením mezd, - důvodem pro fluktuaci trhu vidí v úvěrech: Provede-li bankovní systém v čele s centrální bankou měnovou expanzi prostřednictvím bankovního úvěru, sníží se nominální úroková míra pod mezní produktivitu kapitálu a podnikatelé mění strukturu svého kapitálu ve prospěch oklikovějších výrob, jinými slovy místo spotřebních statků investují do výroby většího množství výrobních statků - investují. Výroba i výrobky jsou dražší, rostou náklady na mzdy = úroková míra se srovnává.
snaha uskutečnit spravedlnost ve společnosti ve skutečnosti může jen škodit
kritizovoal rozvoj sociálního systému – tvrdil že tím narůsta byrokracie
tvrdil že tato situace vládám vyhovuje a bez souhlasu získává větší moc nad lidmy
tvrdí že že stát zmenšuje prostor pro podnikání a pro soukromé vlastnictví
zrušení výdajů státu bude kompenzováno snížením daní
16. Přínos chicagské školy (monetarismus a další) druha etapa vyvoje neoklasicke ekonomie,duraz kladen ulohu penez v ekonomice, silny liberalismus.30. léta 20. Století F.Knight: zisk vzniká i dokonalé konkurenci,
Milton Friedman, zakladatel monetarismu,hypotéza permanentního důchodu, kritika Phillipsovy křivky, adaptivni ocekavani ,za nejdůležitější úkol peněžní a monetární politiky považuje její vliv na množství peněz,v ekonomice – monetární politika by měla udržovat stálý mírný růst peněžní zásoby a
tím přispívat ke stabilitě.Mikroekonomicke koncepce-Gary Becker,Theodore Schultz
17.Přínos školy racionálních očekávání (monetarismus II) a ekonomie strany nabídky. Je skola racionalnych ocekavani,nenavazuje na monetarismus Friedmana. je označována škola racionálních očekávání, kritika keynesiánství.
Robert Emerson Lucas- sborník Studie teorie průmyslového cyklu,pravdiva Phillipsova krivka(PK vertkální, nezaměstnanost je stálá, mění se jen výše nominální mzdy), jednou z prvních teorií racionálních očekávání byla teorie cenných papírů, je to trh dokonalé konkurence, kde jsou všechny informace předvídatelné.
Ek str nab-70. léta, reakce na ekon. problémy USA zjm. negativní vývoj konkurenceschopnosti
vůči Evropě a Japonsku, hlavni prinos- snížení daňového zatížení . kriticky reaguji na Keynisianskou teorii, kladou důraz na racionalitu chování ek. subjektů, na motivaci a
očekávání. Artur Laffer-lafferova krivka
Skola verejne volby(50leta) Gordon Tullock,Buchanan,Arrowa-metodologicky individualismus,sledovani vlastnich zajmu
- vliv daňového zatížení na motivace ekon. subjektů je prezentován pomocí Lafferovy
křivky