Jaká data ukládáme do pc, jak jsou tyto data kódována (reprezentovana)?

- Data - obvykle chápeme jako údaje, tj. číselné hodnoty, znaky, texty a další fakta zaznamenaná ve formě uspořádané posloupnosti znaků zvolené abecedy – obvykle binární řetězce

- Chceme-li uložit a dále zpracovávat jakákoliv data v počítači, je potřeba je vhodným způsobem zakódovat do binární soustavy. Najít pro každý typ dat vhodný kód K

Kód je prosté zobrazení množiny kódovaných údajů X do množiny kódových slov X´

- Nejčastějšími formáty dat v podnikové informatice jsou:

• tabulky – pevná vnitřní struktura, řádky (záznamy) – sloupce (atributy)

• text – volná vnitřní struktura, znak-slovo-věta-odstavec

• grafika – schémata, grafy

Soubor dat - je základní logickou a organizační jednotkou dat, která technologickým zařízením (počítači) umožňuje rozlišovat jednu sadu dat od druhé

obvykle uspořádány do vyšších celků – adresáře dat

• identifikace se skládá z názvů (pod)adresářů a názvu souboru

• obvyklé operace: založení, zobrazení, aktualizace, kopírování, přejmenování, přesun, zrušení, transformace souboru

- V operačních systémech především třídy Windows se obvykle používají následující typy souborů:

txt - prostý text, např. pro Poznámkový blok

doc, .docx - text vytvořený v programu MS Word

.xls, .xlsx - tabulka (sešit) pro MS Excel

ppt, pptx - prezentace v MS PowerPoint

html, .htm, .php - webová stránka

pdf - text vytvořený v Adobe Acrobat, pro tisk

exe, .com - spustitelný, obsahuje strojové instrunkce

mp3, .vma, … - multimediální soubory (zvuk, video)

jpg, .gif, .png, .bmp - soubory s obrázky

zip, .rar - archivační (komprimované) soubory

Definuj pojem barva, co to je barva, jak barva vzniká, jaké moduly barev známe a které přístroje tyto moduly používají?

Barva – směs záření o různých vlnových délkách. Část spektra viditelného záření, odraženého předmětem, jehož barvu posuzujeme okem pozorovatele.

Barva je závislá na mnoha okolních podmínkách:

• spektrální složení dopadajícího světla a směr jeho dopadu

• směr pohledu pozorovatele

• vlastnosti povrchu

 Barevný model RGB neboli červená-zelená-modrá (Red Green Blue)

= Aditivní způsob míchání barev používaný ve všech monitorech a projektorech (jde o míchání vyzařovaného světla), tudíž nepotřebuje vnější světlo (monitor zobrazuje i v naprosté tmě). RGB je barevný model, ve kterém je smícháno společně červené, zelené a modré světlo různými cestami k reprodukci obsáhlého pole barev.

Všechny tři základní barvy: Nejnižší intenzita – černá, Nejvyšší intenzita – bílá, Stejná intezita - šedá

Každá barva je udána mohutností tří základních barev. Mohutnost se udává:

• v procentech např. (80%, 80%, 20%). Podle použité barevné hloubky jako určitý počet bitů vyhrazených pro barevnou komponentu - pro 8 bitů na komponentu je rozsah hodnot 0 – 255, pro 16 bitů na komponentu je rozsah hodnot 0 – 65535

• řetězcem šestnáctkových (hexadecimálních) cifer, kde každé základní barvě odpovídá vždy dvojice cifer v šestnáctkové soustavě

CMYK = je barevný model založený na subtraktivním míchání barev (mícháním od sebe barvy odčítáme, tedy omezujeme barevné spektrum, které se odráží od povrchu).

CMYK se používá především u reprodukčních zařízení, která barvy tvoří mícháním pigmentů (např. inkoustová tiskárna).

Model obsahuje čtyři základní barvy:

• azurovou (Cyan)

• purpurovou (Magenta)

• žlutou (Yellow)

• černou (blacK), označovanou také jako klíčovou (Key)

V ideálním případě by složením C-M-Y měla vzniknout černá barva, ve skutečnosti však vzniká barva tmavě šedivá. Černá je na rozdíl od ostatních barev černá výrazně levnější, proto většina tiskových technik používá ještě čtvrtou černou barvu.

Skládání barev: Nejnižší intenzita - bílá / Nejvyšší intenzita – černá

Použití - Model CMYK se používá u zařízení založených na barevném pigmentu, např. u inkoustových nebo laserových tiskáren

Co to je URL, a co to je webový klient... Jaký je postup zobrazení webové stránky?

Webový klient spojuje výhody klientských aplikací s webovými službami. Jedná se o aplikační program určený pro práci s daty. slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.

Uživatel si webové stránky prohlíží pomocí (lokálního) webového klienta – internetový prohlížeč

• Internet Explorer, Mozilla Firefox, Opera, Chrome, …

• Zasílá požadavky na webový server

• Rozhoduje o zobrazení objektů různých typů

• Některé formáty dokáže zpracovat sám, pro jiné volá externí programy

URL = definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.

Krátká a neměnná URL adresa:

Uvedení krátké URL adresy podpoří zájem ostatních uživatelů o odkazování na stránku.

Příliš dlouhá a lidem nesrozumitelná URL adresa naopak od odkazování spíše odrazuje.

Přítomnost klíčového slova v URL adrese může u některých vyhledávacích strojů zvýšit umístění stránky ve výsledcích hledání těchto slov.

Budování zpětných odkazů

Pokud je na stránku odkazováno z jiných webů, zvyšuje se její hodnocení.

V případě Google je to PageRank, u Seznamu je to S-Rank, u Jyxo.cz je to jyxorank.

Kvalitní obsah zvyšuje šanci, že bude na web odkazováno z jiných zdrojů.

Používání description, keywords

Vhodným používáním klíčových slov v metaznačce description získá stránka v hodnocení robota další kladné body

  

Proces zobrazení webové stránky na počítači uživatele:

1. prohlížeč převezme od uživatele adresu webové stránky

2. prohlížeč kontaktuje webový server a vyžádá si zaslání žádané webové stránky

3. server buď stránku vyhledá na disku, nebo ji dynamicky vytvoří - případně o její vytvoření požádá jiný program – interpret skriptovacího jazyka (např. PHP)

4. prohlížeč stránku převede do grafické podoby a zobrazí uživateli

5. prohlížeč si vyžádá od serveru další samostatně uložené části stránky (např. obrázky)

Pravidla prezentace a vizuální koncepty prezentace.

= přednes strukturovaného sledu myšlenek, podporovaného vizuálními pomůckami, shromážděným posluchačům

podle účelu: hmotné věci-výrobek, nehmotné-služba

osobní prvek- gestikulace, postoj, pohled, hlas- vizuální pomůcky-přenesení myšlenky na snímky

používání médií - sebelepší obsah, zpracování snímků, přesvědčivá gestikulace jsou neúčelné pokud: přednášející neumí pracovat s technikou, zapomíná mluvit, zabývá se více pomůckami než posluchači

Vizuální systémy - nedílná součást každé prezentace: data (video projektory), zpětné projektory, nebo pouze obyčejný flipchart

Funkce - pomáhají nám vizuální prezentací podpořit náš verbální projev, zrychlit komunikaci směrem k posluchačům, zajistit správné pochopení námi prezentovaného předmětu

Příprava prezentace

Stanovení cíle – ujasnění, co má být prezentací dosaženo: informovat, ukázat, vysvětlit či dokonce získat či přesvědčit, cíli je podřízena příprava, obsah i způsob prezentace

Upřesnění informace –nutné znát: komu je prezentace určena, kdy prezentace proběhne, kolik času bude pro prezentaci určeno, kde se bude prezentace konat (vzdálenost, umístění, vybavení, technické podmínky), limitující faktory (finance, technika, apod.)

Shromáždění podkladů – před tvorbou prezentace potřeba shromáždit potřebné informace a materiály k tématu, výběr údajů, které jsou pro danou prezentaci důležité

Stanovení hlavních bodů – nalezené informace je třeba seřadit do souvisejících bloků prezentace

Vizuální koncepce – tvorba prezentace pomocí specializovaného SW nabízí mnoho nástrojů (šablony, animace, kliparty, apod.), nutné dodržovat určitá pravidla vizuální koncepce:

1. Pravidlo 5 x 5: na snímek umístěte maximálně5 bodů–hesel či odrážek textu, na řádku uveďte maximálně5 slov, vyvarujte se dlouhých složitých souvětí, myšlenky zformulujte do klíčových hesel–při vystoupení dále rozveďte, nadpis maximálně 9 slov

2. Patkové fonty: lidské oko je čte pomaleji, používejte tyto fonty na nadpisy–vašim posluchačům více utkví v paměti, na běžný text používejte bezpatkové písmo –posluchači si rychleji udělají přehled o obsahu snímků

3. Všechny texty na snímku musí být čitelné pro posluchače: vyzkoušejte čitelnost ze všech možných pozic v místnosti, berte v úvahu počet posluchačů a velikosti místnosti, používejte vždy písmo větší velikosti než 20 bodů, velká písmena používejte pouze v nadpisu, zvolte pro celou prezentaci jeden font, veškerý text udržujte v horizontální poloze

4. Pro zvýraznění klíčových slov použijte tučný text: případně použijte jinou barvu písma (maximálně však 4 barvy v doplňkových odstínech), vyvarujte se kurzívy (při projekci se jeví neostře a hůře se čte)

5. Barevný odstín textu a pozadí prezentace: pro texty a objekty použijte tmavší odstíny barev a naopak, pro dobrou viditelnost a čitelnost projekce je nejdůležitější kontrast mezi barvou pozadí a grafickými prvky (texty) na snímku

6. Čtení textu zleva doprava a shora dolů: pro větší přehlednost snímku (uspořádejte jednotlivé grafické objekty a text v uvedených směrech), nejdůležitější argument (uvádějte až jako poslední -vpravo nebo dole), tuto informaci si posluchači zapamatují nejlépe

7. Animační a přechodové efekty: pohyb a najíždění textů či objektů by mělo být přirozené lidskému oku. vyberte si několik málo nerušivých animačních efektů, s nimi pracujte, dodržujte jejich jednotné používání

 

Rastrová grafika

Podle způsobu reprezentace a kódování grafických dat rozlišujeme dva hlavní pohledy:

• Rastrová (bitmapová) grafika - v bitmapové grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných bodů

• Vektorová grafika – ve vektorové grafice se obrázek popisuje pomocí geometrických objektů - křivek a mnohoúhelníků.

 

V rastrové grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných bodů, které jsou uspořádány do mřížky (rastru) – bitmapy. Jeden barevný bod se označuje jako pixel. Počet obrazových bodů je dán jako součin počtu řádků a sloupců v rastru obrazu

 Rozlišení udává, z kolika bodů (pixelů) se obrázek skládá, uvádí se jako:

součin počtu bodů na šířku a počtu bodů na výšku - např. 1600 × 1200 (televize, monitor……)

• Nativní („přirozené“) rozlišení – počet fyzických bodů - celkový počet bodů - např. 5 Mpx, což znamená pět milionů pixelů (obvyklé u rozlišení čipu digitálního fotoaparátu)

• počet bodů na 1 palec - 1 palec (inch) je cca 2,54 cm

PPI – body obrazu na palec (Pixels Per Inch) – používá se pro monitory, fotoaparáty apod.

DPI – tiskové body na palec (Dots Per Inch) – používá se především pro tiskárny a skenery

obvyklé hodnoty – monitor cca 100 PPI, tisk na papír i 1200 DPI