3. Grafika a text

• Každý text má svou grafickou podobu – jednotlivé znaky textu

• Popis tvaru znaků – písmo; font

  • Times New Roman

  • Písmo Arial

• Většina písem – vektorovou grafiku

Digitalizace textu - OCR:

• Převod textu z tištěné podoby na posloupnost znaků a jejich uložení v PC – OCR (program, který rozpoznává jednotlivé objekty, které srovnávají s předlohami písmen, pokud vyhovují – vzniká – jeden znak (spojitá rastrová oblast) – popřípadě provedena korektura

• K digitalizaci se používá – scanner

• Scanner – tištěnou předlohu převádí na rastrový obrázek – po řádcích osvětlována (tmavé, světlé plochy, odrážené světlo dopadá soustavou zrcadel na světlocitlivý snímač CCD – obrazová informace převedena na digitální signal, … intenzita odraženého světla chápana jako barva jednotlivých bodů předlohy

4. Barva a barevné modely

Barva

• Směs záření o různých vlnových délkách

• Závislá na okolních podmínkách:

  • Spektrální složení dopadajícího světla a směr jeho dopadu

  • Směr pohledu pozorovatele

  • Vlastnosti povrchu

  • Vlastnosti pozorovatele (kvalita zraku, přizpůsobení okolnímu světlu, …)

• Barevný model RGB

  • Red – green – blue

  • Aditivní způsob míchání barev, použití ve všech monitorech, projektorech (míchání vyzařovaného světla) – nepotřebuje vnější světlo

  • RGB – 3 základní barvy, nejnižší intezita – černá, nejvyšší intenzita – bílá, stejná intenzita – šedá

  • Každá barva udána mohutností 3 barev

    • V procentech (dekadický způsob)

    • Dle použité barevné hloubky – počet bitů

    • Řetězcem 16-tkových (hexadecimálních) cifer

    • Použití – u zařízení založených na vyzařování světla (obrazovky, monitory,..)

• Barevný model CMYK

  • Substraktivní míchání barev (mícháním barvy od sebe “-“ )

  • Použití – u reprodukčních zařízení, která barvy tvoří mícháním pigmentů (inkoustová tiskárna)

  • 4 základní barvy:

    • Azurová

    • Purpurová

    • Žlutá

    • Černá (klíčová)

    • Skládání barev – nejnižší intenzita – bílá, nejvyšší intenzita - černá

4. Přednáška

Data a soubory dat:

Formáty dat:

• Tabulky

• Text

• Grafika

Soubor dat :

• Základní, logická jednotka dat, která zařízením dokáže odlišovat jednu sadu od druhé

• Uspořádány do vyšších celků – adresář dat

• Indentifikace – název (pod)adresářů + název souboru

• Operace: založení, zobrazení, aktualizace, kopírování, přejmenování, přesun, zrušení, …

Soubor:

• Pojmenovaná posloupnost bitů (bajtů), uloženou na datovém médiu (paměť, pevný disk)

• Název, přípona

• Adresářová struktura – cesta

• Délka / velikost + další atributy využívané OS

Adresáře souborů:

• Organizace souborů

• Adresář = pojmenovaná skupina souborů (zástupce neobshuje vlastní data!)

• Možnost vytvářet podskupiny – adresářová struktura

  • Stromová – počínaje kořenem, dále se větví

  • Cesta = popis umístění souboru v adresářové struktuře, počínaje kořenem

Metadata souboru:

• Každý soubor obsahuje:

  • Vlastní data (o určité velikosti)

  • Metada = data o datech (název souboru, časové údaje, atributy (vlastnosti), přístupová oprávnění (pro čtení…, zápis, změna vlastností)

    • Mouhou pomoci při:

      • Vyhledávání souborů

      • Vypisování souborů

      • Zálohování souborů

      • Ochraně souborů

Obsah souboru:

• Obsahem mohou být různa data

  • Textový soubor – uložení souboru – text přímo čitelný bez nutnosti využití nějakého programu k interpretaci souboru (.txt, .html, .xml)

  • Binární soubor – obsahuje jakákoliv data, obsahem souboru jsou čísla v binární soustavě (.gif, .avi, .mp3, .xls)

Textový binární soubor

• Obsah textových soboru lze upravovat – ručně v libovolném program na editaci textu (poznámkový blok)

• Binární soubory lze upravovat pouze ve speciálních programech

Typ souboru:

• Pomocí přípony názvu (MS office) - .doc, .exe, zip, ….

• Pomocí atributu souboru (Linux)

• Pomocí obsahu souboru – první bajty obsahují indetifikátory (2 charakteristické znaky – MZ, NE, LE, … - př. binárního souboru)

Uložení soborů dat Použití souborů dat program

• Program (aplikace) musí sdělit

  • Jaká data chce uložit

  • Pod jakým názvem

• Použití souboru

  • Uložení dat – po dobu, kdy program neběží

  • Výměna dat – mezi 2 programy (CD/DVD, USB)

• Paměťová media

  • Veškerá data převedena do dvojkové/binární soustavy

  • Data uložena v paměti počítače

    • Hlavní operačí paměť – dočasné uložení

    • Na pevném disku – trvalé uložení

    • Na přenosných pamětech – trvalé uložení

Organizace vnitřní paměti

• Paměť se skládá z jednobitových paměťových mist – “binární buňky”

• Určitý počet binárních buněk tvoří – paměťovou buňku ( jsou lineárně uspořádány, pořadové číslo = adresa, paměťová buňka – nejmenší samostatně adresovatelná jednotka paměti

• Matice n x m – (m – bitů, n – adres)

Pevný disk - fyzická struktura disku

• Pevný disk HDD – obsahuje otáčející se pevné plotny diskového tvaru, každá plotna = 2 strany – zapisují a čtou data do soustředných prstenců (stop), rozdělených sektory – 512B, cylinder

• Magnetický záznam dat – čtení a zápis dat je prováděn čtecí hlavou – záznamovou hlavou

• Optická záznamová média –

  • CD – ROM

  • CD - R, CD – RW – rozšiřují původní technologii CD-ROM

  • DVD

  • CD mechaniky – čtení datových disků, obvody – zajišťují kontrolu, opravují chyby

Princip CD – ROM

• Průměr 12 cm, vyroben z polykarbonátového plátku, povrch pokryt kovovým filmem (stratou) = odrazová vrstva

• Čtení informací – založeno na rozdílném odrážení laserového paprsku od jamek a pevnin na disku

• Pokud světlo dopadne

  • Na pevninu – pit – je odraženo zpět

  • Na jamku – land – neodrazí se téměř vůbec

    • Jamky vyraženy do jediné spirálovité stopy

    • Stopa rozdělena na sektory

      • Synchronizační hlavička

      • Adresa sektoru

      • Datová část

      • Opravný ECC nebo detekční kód EDC

Přenosné paměti – flash

• Eeprom

• Vymazání a změna obsahu - elektrickým polem – data v poli tranzistorů buněk

  • SSD disk

    • Náhrada klasických “magnetických” pevných disků, omezená životnost - max. 100 tis. zápisů

Správa souborů dat z pohledu uživatele

• Správce souborů - program, který umožňuje manipulaci se soubory a adresáři

• Mezi správce patří:

  • Zobrazení adresářové struktury

  • Zobrazení souboru ve vybraném adresáři

  • Manipulace se soubory

• Mezi správce nepatří:

  • Úprava obsahu souboru

• Správce souborů: Průzkumník Windows, Total Comander, Win SCP, Mac OS - Finder, Linux – Midnight Commander

Složka (ve Windows)

• Jedná se o zobecnění pojmu adresář = skupina nějakých prvků, každý adresář = složka

Formát souboru ve Windows

• Určuje význam dat v souboru

  • Format podobu dokumentu

  • Popisuje jak data uložit do 0, 1 v souboru

  • Z dokumentu (normy) se dá odvodit, co 0 a 1 znamenají

    • Pro 1 typ dat často existuje více format:

      • Formáty pro uložení obrázků: JPEG, GIF, SVG, ….apod

• Formáty pro 1 typ dat se mohou lišit

  • Jak velká část dat se skutečně uloží

  • Jakým způsobem se uloží

  • Zda je format dostupný či není

Otevřený formát

• Popis formátu je veřejně dostupný

Uzavřený (proprietární) format

• Popis formátu je neveřejný/tajný – př. firmy “know – how” (př. DOC od r. 2008)

Rozpoznání formátu ve Windows

• Přípona názvu souboru

Průzkumník windows a přípony

• Ikona souboru

• Popisek informující o typu

• Asociovaný program – při spuštění, když soubor uživatel aktivuje

  • Přiřazení dvojic: přípona – program

  • Program, který příslušnému programu rozumí

  • Aktivace proběhne poklepáním na myš, nebo vybereme myší a stiskneme enter

Převod mezi formáty

• Je nutný program, který umí oba format

  • Nestačí změna přípony, musí umět zacházet s daty (uložení v cílovém formátu, ….)