11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona? Jak má taková věda postupovat? Podle jaké metody? Popište tuto metodu.

Cíl vědy

Iniciátor novověkého pojetí poznání, podle kterého je cílem vědy a filozofie zlepšovat podmínky lidského života.

Metoda indukce sice neodpovídá plně povaze novověké vědy, ale Bacon zřejmě jako první formuloval její sociální a industriální charakter.

Filozoficky nejdůležitější dílo Francise Bacona je spis Nové Organon. Francis Bacon chce svým dílem dát vědcům a filozofům "nový nástroj", který umožní překonání dosavadní vědy a filozofie. Nástrojem je induktivní metoda, která spočívá v postupu od konkrétních dat k obecným závěrům a liší se tak od dosavadní převažující metody dedukce, která spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem. Baconova metoda tak klade důraz na empiricky zachytitelná data, na pozorování a experiment a Bacona tak lze považovat za otce moderní vědy. Bacon kritizuje výsledky staré scholastické vědy a filozofie jako neplodné filozofování, které nemá často užitek pro člověka a požaduje po vědě užitečnost člověku a zlepšování podmínek života lidí.

Jeho induktivní metoda umožňuje přechod od jednotlivých faktů k všeobecným tvrzením. indukce = stanovení postupu od formulování výroků jedinečných k formulování výroků obecných

Nové organon – induktivní metoda

- Indukce je smyslová zkušenost → výpověď o jedinečném → obecné tvrzení

Správná metoda „vyvozuje z vjemu a částečných tvrzení, stoupajíc přitom nepřetržitě a postupně, tvrzení obecnější, aby se nakonec dostala k tvrzením nejobecnějším“ (NO).

- Teprve metodicky řízeným experimentem lze odstranit subjektivní zkreslení obsažené ve smyslovém poznání:

„Příroda se dá spíše poznat tehdy, když je spoutána uměním, než když je jí ponechána volnost“.

Plán vědy

- Věda už není jen přemýšlení, ale také praxe, provoz a organizace: Dílčí poznatky z experimentů je třeba uspořádat do „tabulek objevů a vynálezů, jež budou vhodné, správně sestavené a dosud živé“

Myšlení je soukromá záležitost, ale sbírání zkušeností (dat) lze „nanejvýš dobře rozdělit a potom opět spojit“

Cíl, který si ve svých dílech „Nové organon“ a „Nová Atlantis“ klade, není zrovna malý: celková reforma věd, a zejména nová obecně platná metodologie, jež by nám umožnila rozvojem věd ovládnout přírodu. Tuto metodologii chce Bacon postavit na empirickém zkoumání a indukci. (INDUKCE je proces, ve kterém se snažíme zobecnit nějaké empiricky získané poznatky - např. víme, že železo, měď, hliník a všechny nám známé kovy vedou elektrický proud a zároveň jsou kovy, na základě tzv. úplné indukce předpokládáme, že všechny kovy vedou elektrický proud.)

Přijetí nové metodologie, založené na empirickém zkoumání, brání podle Bacona několik zdrojů omylu, tzv. idolů. Existuje idol rodu, idol jeskyně, idol divadla a idol trhu. Idol rodu je nedostatek celého lidského rodu - je to tendence nevidět pravdu, ke které nás strhává naše „přirozenost“, je to - stručně řečeno - rodové omezení našeho plemene. Idol jeskyně pramení v naší vlastní individualitě a v tom, v čem se mýlíme my osobně. Je to omezení individuální, jednotlivé. Idol divadla pramení z děl dávných myslitelů (Bacon má na mysli zejména Aristotela a jeho „zvrácenou“, scholastickou podobu), která považujeme za dané pravdy, a

která nám proto znemožňují poznat skutečnost takovou, jaká je. A konečně idoly trhu jsou

omyly pramenící ze sociálních kontaktů a z nepřesností v komunikaci mezi lidmi.

• na začátku každého poznání stojí smyslová zkušenost (empeiria [řec.])

• nejprve odstranit (→ skepse) zdroje omylů, tzv. idoly (eidolon [řec.], zde fantom, přízrak):

1. idoly rodu: lidské poznání je vždy poznáním konečné tělesné bytosti (smysly nás mohou klamat)

2. idoly jeskyně: omyly dané individuální osobností („přirozeností“) každého člověka

3. idoly tržiště: omyly dané spol. povahou člověka a to zejm. řečí (jazyk není nevinným nástrojem myšlení)

4. idoly divadla: omyly různých filosofií způsobené nesprávným způsobem poznávání