4. Řešení příkladu - zadání

1. Úvodem o informacích

Na informaci můžeme pohlížet z různých úhlů a pokaždé můžeme mít o obsahu tohoto slova poněkud jinou představu.

Informaci můžeme vnímat jako matematicko – technický pojem všeobecné komunikační techniky, teorie pravděpodobnosti a teorie informace.

Můžeme ji vnímat také jako kybernetický pojem vyjadřující funkci v řídícím systému – řídící, zpětnovazební aj. (teorie informace)

Informaci můžeme chápat také jako neenergetickou veličinu snižující entropii systému (úměrně množství informací se snižuje neurčitost systému – je lépe definován). (teorie informace)

Z pohledu společenského můžeme informaci vnímat jako filosofickou kategorii, jako vlastnost i jako hodnotu.

Za informaci můžeme považovat jakékoliv sdělení – zprávu, nebo také pouze takové sdělení, které přináší něco nového.

Tímto výčet možných pohledů nekončí, je však zřejmé, že v různých oborech činnosti může být informace pojímána jinak.

Encyklopedie definuje informaci takto: - je to obecně jakékoliv sdělení, zpráva, či údaj. (Ottova encyklopedie A-Ž, 2004)

Encyklopedický slovník z r. 1980 (vydala ČSAV) informaci definuje jako:

zprávu, sdělení, údaj, informování, poučení a uvádí, že má přibližně dvojí význam

• Kvalitativní význam informace spočívá v jejím obsahu – sdělení,

• Kvantitativní význam má v teorii informace a v kybernetice jako veličina určující stupeň pravděpodobnosti toho, že nastane v předpokládaném nebo skutečném systému daná událost. Jednotka měření – bit.

Slovník vojenského profesionála z r. 1993 uvádí, že informace je nejednotně používaný pojem mnoha vědních oborů pro označení ústní, písemné, obrazové či jiné zprávy, jejího obsahu či smyslu. Informace jsou součástí (předpokladem, obsahovým jádrem) poznávacích, sdělovacích a řídících procesů a obecně mohou zmenšovat míru neurčitosti a zvyšovat organizovanost kteréhokoliv systému.

Pro potřeby tohoto dokumentu se jeví tato poslední definice jako nejvhodnější. Není totiž smyslem kurzu zabývat se podrobně informatikou, či hluboce problematikou kybernetiky, ani teorií a praxí určitých a specializovaných systémů, nýbrž získat informace a vědomosti pro práci s informací a seznámit se s metodou, eventuálně s metodikou práce s informací ve vlastní (řídící) praxi.

Informace, informatika, metodologie, metodika a metoda

• Informatika – vědní obor zabývající se zákonitostmi vzniku, sběru, přenosu, třídění, zpracování a užití informací. Hlavními podobory jsou teorie informace, teorie algoritmů, automatů a formálních jazyků a inženýrské obory, jako návrh architektury počítačů a softwarové inženýrství. (definice podle encyklopedie.)

• Metodologie - věda (nauka) o metodách vědeckého poznání

• Metoda – záměrný a systematický postup uplatňovaný při poznávání zkoumaných předmětů a jevů. (např. metoda indukce, dedukce, analýza a syntéza, per partes, atd.)

• Metodika – konkrétně předepsaný postup prací, či činností vedoucí k danému cíli buď předepsaným, nebo optimálním způsobem. („Kuchařka“, „manuál“, návod na použití)

Pro potřebu této práce je ještě nutné ujasnit si rozdíl mezi pojmem „informace“, „data“(„údaj“) a souhrnná informace (informační zpráva).

Za „data“ budeme považovat takové údaje, u kterých nebudeme požadovat aby přinášely něco nového (odstraňovaly entropii), kdežto

za informaci budeme považovat takový údaj, který něco nového přináší. Tedy každý údaj nemusí být informací (nenese nic nového, nebo přišel pozdě, či na jiné než určené místo), kdežto každá informace bude současně i údajem. Při takovém vymezení je pak vhodné používat pojem „banka dat“ a nikoliv „informační banka “ – informace zastarávají a stávají se z nich data.

Za souhrnnou informaci budeme považovat soubor informací a dat zahrnujících delší období (nebo více jednotlivých informací a dat) s dílčím shrnutím podstatných jevů a skutečností uvedených v informacích,

Za Informační zprávu budeme považovat soubor informací a dat zahrnujících delší období (nebo více jednotlivých informací a dat) s dílčím shrnutím podstatných jevů a skutečností uvedených v informacích a s částečnou, nebo úplnou analýzou – tedy s vyhodnocením co tyto informace znamenají pro nás, jak nás ovlivní, nebo jinak limitují.

Za tématickou informaci budeme považovat souhrnnou informaci monotématickou, tedy takovou, která uvádí a vyhodnocuje data a informace z jednoho oboru, nebo k určitému tématu (např. informace o ekonomice ČR v 1. čtvrtletí roku XXXX, nebo O stavu likvidace chemických zbraní za roky 1990 – 2000 v RF)

Periodická informace je informace poskytovaná v pravidelných intervalech s poměrně pevným tématickým obsahem (např. vládní Monitor – výběr z denního tisku, nebo Věstník – zveřejňování přijatých zákonů, novel, vyhlášek a usnesení.)

Pozn.: ZPRÁVA v obecném pojetí, zejména ve zpravodajství (noviny, TV, internet...) se blíží definici souhrnné informace.