2. Strategické řízení a řízení procesů

Strategické řízení je poměrně dosti frekventovaný pojem a má se za to, že je to činnost zvláštní. Ve své podstatě však nevybočuje z rámce pojmu a teorie řízení. Již v úvodu jsme řízení charakterizovali podle různých hledisek. Jedno z nich bylo hledisko časového horizontu a cílů kterých má být dosaženo.

Řízení jehož cíle mají být dosaženy

• v krátkodobém horizontu (bezprostřední) nazýváme - operativní

• ve střednědobém horizontu pak nazýváme - taktické

• v dlouhodobém horizontu pak – perspektivní – strategické.

Tato klasifikace však nedefinuje čas (ve smyslu dní, či let), nebo objem (např. že investice nad 100 mil. Kč je strategická), podle kterých je možno určit, o které řízení se jedná. To ani nelze. Rozhodujícím je totiž ještě další hledisko, a to kdo a na jaké úrovni plánuje, organizuje a následně řídí, a zda bude výsledkem nová kvalita.

Je zřejmé, že např. pro Škodu Auto Mladá Boleslav, bude strategický horizont a rozsah cílů jiný, než pro Autopomůcky, s.r.o. Horní Dolní, zaměstnávající pět osob a vyrábějící výhradně stěrače na osobní auta.

Jako příklad je možné uvést také dokumenty typu Vojenská strategie (státu, koalice), Strategie rozvoje (EU) do r. 2020, či Záměr rozvoje oboru (školství, dopravy...) vytvářených ministerstvy. V nich je nová kvalita zřejmá a také je jasné, že zahrnují velmi širokou škálu činností.

V čem budou rozdíly a v čem to bude stejné?

Rozdíly budou patrně ve

• vyčleněných prostředcích

• rozsahu a velikosti (objemu) cílů

• v množství zapojených lidí a technice použité pro proces řízení

• pravděpodobně i v časovém horizontu

• v množství vnějších a vnitřních vlivů na celý proces

Shodné bude následující

• cíl, který má být dosažen, je pro firmu velmi významný, až životně důležitý, měl by přinést novou, vyšší kvalitu

• jeho dosažení bude věnována maximální pozornost

• dosažení cíle se bude podřizovat celá firma, nebo její významná část

• na dosažení cíle firma vyčlení maximální možnou částku prostředků

• obě firmy budou (nebo by měly) postupovat podle stejných teoretických zásad řízení

Z uvedeného vyplývá, že pro určení o jaký typ řízení a plánování se jedná, je podstatný obsah a význam cílů pro danou organizaci. Hodnotíme-li řízení podle tohoto hlediska, dostáváme se do roviny „řízení podle cílů“, což je samostatnou tématikou, která není předmětem výuky. Nicméně z tohoto hlediska pak můžeme chápat:

Operativní řízení (krátkodobé) jako řízení denní, většinou rutinní, jako usměrňování činností a prací ke známému, byť i pregnantně nedefinovanému cíli. Řízení, které jen málo bere přímo v potaz potřeby budoucí, dlouhodobé. Jako příklad můžeme uvést denní řízení prací na stavbě mistrem, týdenní porady u vedoucího oddělení v úřadě apod., sloužící ke kontrole a koordinaci činnosti a jejímu usměrňování ke stanovenému cíli dlouhodobějšímu.

Taktické řízení (střednědobé) můžeme chápat jako řízení které již vyžaduje určitou perspektivní a plánovitou činnost, které směřuje k danému cíli tím, že realizuje postupně ve stanoveném pořadí dílčí úkoly (cíle). Konečný cíl může být vzdálen v řádu měsíců i roků a jeho součástí by mělo být již např. i udržování kondice a zvyšování kvalifikace členů týmu, ve výrobních systémech to může být změna velikosti produkce, nebo změna v míře zaměstnanosti apod.

Strategické, perspektivní řízení je pochopitelné nejsnadněji, vyplývá z názvu. Toto řízení zahrnuje nutně všechny aspekty řízení jako společenské činnosti. (viz. schéma č.xxx)Cíle které vytyčuje jsou zásadní a pro firmu, instituci, či dokonce pro stát, klíčové. Doba dosažení základního cíle je vzdálená několik let, v některých případech i desetiletí. (Např. v USA je věda plánována na 10 – 20 let dopředu, ovšem tím, že vláda vyčlení (na program dlouhodobě a v  rámci fiskálního roku konkrétně -v rámci programového plánování- státní prostředky na uvedenou dobu a na konkrétní obor, nebo dokonce na konkrétní program - cíl. Viz podpora nanotechnologie. V současné době by se mohlo jednat např. o dotace na výrobu bionafty v EU- chybí však ta dlouhodobost i dostatek informací o tom, co to provede s ostatním zemědělstvím, cenami, inflací, atd.. ) Strategické řízení se realizuje pomocí plnění dílčích cílů v rámci taktického řízení.

V závěru lze říci, že řízení na všech uvedených úrovních prochází metodicky všemi fázemi i funkcemi řízení dříve uvedenými, ovšem rozsah činností je rozdílný – u operativního řízení je nejmenší, u dalších pak téměř standardní a přibližně stejně velký, i když ne stejně významný vzhledem ke konečnému cíli, ovšem vrcholně významný pro každého realizátora.

Závěr

Závěrem můžeme konstatovat, že de facto jakékoliv řízení je vlastně práce s informací. Z předchozího výkladu je zřejmé, že cílevědomě shromažďované informace, řádně a včas vyhodnocené a použité, jsou základem úspěchu. Konec konců o tom asi nikdo nepochyboval ani před přečtením předchozí stati.

Uvažujeme-li o řízení procesů, zejména výrobních, pak o úloze informace nepochybujeme a jsme připraveni používat vysoce sofistikované informační systémy. V této oblasti je to totiž dnes již „normální“.

Uvažujeme-li o řízení vlastní pracovní činnosti, je to již méně „normální“. Jen málo kdo začne cílevědomě uvažovat o tom jaké informace potřebuje, jak je bude získávat, ukládat, využívat a nakonec to tak i realizuje. Ostatní k problému přistoupí méně profesionálně a zejména využijí svoji intuici, píli, atd. Výsledek je pak tomu zpravidla poplatný.

INFORMACE A PRÁCE S NÍ

A . ORGANIZACE PRÁCE S INFORMACÍ

1. Úvodem o informacích

2. Sběr, vyhodnocení, využití a ukládání informací

3. Komunikace a informační tok

2.2. Sběr informací

3. Organizace práce s informací

1. Přípravná fáze

2. Sběr, třídění a ukládání informací

3. Informační systémy

4. Využití v praxi