3. Druhy zpravodajství

V úvodní části přednášky jsem si řekli, že zpravodajství ve smyslu informační činnosti budeme chápat jako shromažďování, zpracování a sdílení informací. Je logické, že s informacemi pracují, i když různým způsobem, všichni jednotlivci a subjekty v rámci každé společnosti. Pro některé však informace jsou přímo pracovním nástrojem a věnují se jim profesionálním a sofistikovaným způsobem.

Instituce, organizace a subjekty, které se odborně zabývají zpravodajstvím či informační činností jako právnické osoby mohou mít státní, veřejný nebo komerční charakter. Stejně tak se zpravodajstvím nebo publicistikou zabývají fyzické osoby, zájmová sdružení apod. Společné všem těmto informačním subjektům je, na rozdíl od běžných uživatelů informací, že s informacemi pracují na určité profesionální úrovni.

Různých informačních institucí a subjektů existuje v každé společnosti velký počet a jejich rozdělení nebo klasifikace není jednoznačně stanovena. Obecně jsou používány pro jejich vymezení pojmy státní, mediální a nestátní zpravodajství.

V rámci našeho předmětu se budeme zabývat především institucemi a subjekty, které zabezpečují státní zpravodajství (diplomacie, zpravodajské služby, informační systémy veřejné správy aj.). Ty pracují s informacemi na skutečně profesionální úrovni a jsou pro ně přímo předmětem a/nebo produktem jejich činnosti.

O institucích a subjektech mediálního zpravodajství (HSP, média, tiskové agentury aj.) či nestátního zpravodajství (obchodní, konkurenční aj.) se rovněž zmíním, ale ve stručnější podobě.

Státní zpravodajství

Již výkon veřejné moci a rozhodování vyžaduje, aby politická reprezentace disponovala potřebnými a vhodnými informace. Proto je nezadatelným právem a současně povinností státu získávat, vyhodnocovat a využívat informace důležité pro národní bezpečnost, obranu, ochranu ústavního zřízení a pro významné národní (politické, bezpečnostní, ekonomické...) zájmy. K tomu stát zřizuje speciální orgány jako jsou zpravodajské služba a také využívá diplomacii.

Na druhé straně pomyslné barikády boje o informace stojí jako protivník cizí moc nebo seskupení států, nepřátelské hnutí, teroristické nebo extremistické organizace, mafiánské nebo zločinecké klany, apod., které své úmysly, plány a záměry činnosti proti zájmům státu samozřejmě nezveřejňují. Proto ke získání takových informací a k ochraně vlastních utajovaných informací nestačí obvyklé informační zdroje veřejné správy a je nezbytná existence speciálních služeb v rámci bezpečnostního aparátu jako jsou kontrarozvědné služby apod. (např.BIS, NBÚ, zvláštní složky policie a další).

Orgány státu a veřejné správy musí také v souladu se svým posláním poskytovat obyvatelstvu obecné informace, týkající se jejich činnosti nebo působnosti či vztahu obyvatel k nim. Jedná se často o osvětu, která řadě občanů např. zjednoduší jednání s úřady. Pro šíření takových informací jsou využívány veřejné informační zdroje (např. ČSÚ, informační systémy veřejné správy) v rámci jednolitých resortů a samosprávy. Pro potřebu veřejné správy, ale i občanů slouží různé databáze, které mívají různé zaměření a charakter (např. rejstřík trestů, katastr nemovitostí, registr neplatičů apod.)

Získáváním informací pro potřeby politické reprezentace, kromě toho že je dále analyzují a studují, se také věnují různé instituce strategických a bezpečnostních studií. Jejich zřizovatelem bývá přímo vláda nebo konkrétní ministerstvo (např. ÚMV, ISS), ale i veřejné či soukromé vysoké školy (např. Středisko bezpečností politiky UK, Politologický ústav MU) a dále nevládní neziskové organizace (např. Europeum). Řada z nich přitom funguje na komerčním základě (jako např. PSSI) nebo jsou podporovány finančně různými nadacemi a fondy z domova i zahraničí. Zatímco zaměření vládních institucí je většinou značně široké, většina univerzitních nebo nevládních institucí je úzce specializována na přesně definované oblasti zájmu.

Mediální zpravodajství

Samostatnou kapitolu institucí pro sběr a šíření informací představují hromadné sdělovací prostředky. Obsah mediálního zpravodajství, především veřejnoprávních a komerčních celoplošných i lokálních medií jako je TV, rozhlas, tisk je značně různorodý a pokrývá celou oblast života společností, ekonomickou oblast, dění ve světě atd.

Dále v mediální oblasti fungují různé veřejné nebo komerční tiskové agentury, které se zabývají získáváním, zpracováváním, ukládáním a šířením textových a obrazových informací. Podobný charakter mají i zpravodajské internetové servery, noviny, diskusní stránky, blogy apod.

Nestátní zpravodajství

Pro svoji interní potřebu, ale také pro komunikaci s veřejností nebo zákazníky, sbírají a zpracovávají informace další nestátní subjekty, především ekonomického a komerčního charakteru, které působí na trhu (jako například společnosti, firmy, ústavy, instituty apod.). Kromě specializovaných oddělení, které informace a poznatky zpracovávání z hlediska vnitro-firemní strategie, existují v nich oddělení marketingu, tisková oddělení, tiskoví mluvčí nebo mediální poradci, kteří mají zpravodajství přímo v popisu práce.

S informacemi různého druhu pracují také další specializované instituce, které mohou mít rezortní nebo oborové zaměření. Některé jsou úzce specializovány podle svého odborného zaměření: například na výzkum veřejného mínění, zatímco jiné jako bezpečnostní agentury či detektivní kanceláře postihují širokou oblast informační činnosti od získávání osobních údajů až po komerční zpravodajství apod.

Velkou skupinu informačních institucí tvoří dále vědecké a výzkumné ústavy, knihovní systémy, dokumentační střediska, vydavatelství a nakladatelství, organizace zabývající se konferenční činností atd.

Shromažďování dat a údajů, částečně i publikační činnosti se kromě výše uvedených subjektů na profesionální úrovni věnuje řada jednotlivců, kteří bývají specializování jako experti a odborníci na určité oblasti, témata či otázky podle rozličných kritérií ( např.historie, regiony, technická odvětví aj.).