2. Vymezení základních pojmů

Pokud jde o vymezení pojmu zpravodajství, zhledem k nedostatku relevantní literatury k této problematice v českém jazyce, musíme využít anglického pojmu - „intelligence“, které nám zároveň může dobře posloužit jako příklad pro rozlišení různých úrovní zpravodajství.

V angličtině pojem „Intelligence“ je využíván pro obecný proces získávání informací, jejich zpracování a využívání. Kromě toho označuje i organizace, jejichž úkolem je tyto aktivity vykonávat, tzn.zpravodajské nebo informační služby.

V zemích s románskými jazyky (F, I, ŠP, P) má termín zpravodajství poněkud jiný význam, protože v nich existuje jako obecný ekvivalent pojem „información“, který má především význam informace a ne přímo zpravodajství, proto zpravodajské služby v těchto zemích jsou prvořadě chápany jako informační (případně dokumentační). Adjektivum zpravodajský v chápání speciální nebo utajované činnosti nemá v tomto prostředí přímý ekvivalent.

V teorii NATO je pojem zpravodajství užíván ve třech základních významech: ve smyslu zpravodajské informace, dále ve smyslu organizace, která se zabývá zpravodajstvím a konečně jako obecné označení zpravodajské práce.

V českém rámci chápeme pojem zpravodajství v několika významech: především pro soubor speciálních činností, které jsou vlastní zpravodajským službám díky jejich zákonným možnostem využívat zpravodajské prostředky a techniku, dále pro pojmenování některé zpravodajské služby (např. Vojenské zpravodajství). Nebo jako obecné pojmenování činnosti zaměřené na sběr a šíření informací, která je vlastní novinářům a dalším subjektům mimo ZS (např. sportovní zpravodajství). Obecně se zpravodajské činnosti tedy mohou věnovat jak novináři, tak příslušníci zpravodajských služeb.

Také přídavné jméno zpravodajský můžeme používat v obou významech, takže můžeme mít zpravodajskou službu i zpravodajskou relaci v rozhlase, ale jenom v prostředí ZS ho můžeme nahradit slovem výzvědný ( nebo špionážní). Naopak čeština správně rozlišuje v obou významech subjekty zpravodajství: zpravodaj je jednoznačné pojmenování pro novináře a zpravodajec pro označení profesionálního příslušníka zpravodajské služby.

Zpravodajství ve smyslu informační činnost je definováno jako lidská činnost spočívající v získávání, zpracování a šíření informací, která je prováděna různými formami a metodami. V případě novinářů jsou to obecně známé žurnalistické metody a v případě ZS speciální utajované formy. Toto tvrzení není však 100% pravdivé, protože také novinář může využívat utajované zdroje, které mu poskytují informace a naopak ZS často využívají také otevřené zdroje.

Pro naši potřebu bude informační činnost představovat cílevědomé získávání a poskytování informací, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat, jejich předávání, šíření a zpřístupňování.

Subjekty zpravodajství mohou tedy využívat ke získávání zpráv různé druhy, formy a metody zpravodajské a informační činnosti. Jejich praktické využití se však podstatně odlišuje podle charakteru těchto subjektů.

Je známo, že zpravodajské služby využívají ke získávání důležitých informací utajované způsoby a metody za použití rozdílných lidských a technických prostředků, které jim musí zabezpečit vytvoření podmínek pro úspěšné splnění informačních úkolů, které jsou na ně ze strany státu kladeny. Jiné metody a prostředky využívá diplomacie, novináři a media.

Jak již bylo řečeno, cílem zpravodajské činnosti je získání informací, přičemž jednotlivé disciplíny sběru a získávání poznatků a informací se od sebe liší zásadním způsobem a můžeme je rozdělit na ty, které mohou využívat i subjekty mimo ZS (např.diplomacie, novináři apod.) a na ty, které jsou vlastní pouze ZS.