1) Zákony k ochraně informací:

Zákon č.412/2005 o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

Zákon č. 101/2000 o ochraně osobních údajů

Nařízení vlády č.522/2005 o seznamu utajovaných informací

2) Zákony o subjektech, které pracují s informacemi:

Zákon č. 153/1994 o zpravodajských službách České republiky

Zákon č. 154/1994 o Bezpečnostní informační službě

Zákon č. 289/2005 o Vojenském zpravodajství

Zákon č. 127/2005 o elektronických komunikacích

Zákon č. 29/2000 o poštovních službách

Zákon č. 365/2000 o informačních systémech veřejné správy

Zákon č.46/2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon)

Zákon č. 499/2004 o archivnictví a spisové službě

3) Zákony o právu na informace

Zákon č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím

Zákon č.123/1998 o právu na informace o životním prostředí

4) Legislativa upravující práci s informacemi v následujících oblastech:

Personální bezpečnosti – zákon č.412/2005

Administrativní bezpečnosti – vyhláška č. 529/2005

Fyzické bezpečnosti – vyhláška č. 528/2005

Kryptografické ochrany –vyhlášky č. 524/2005 a č. 525/2005

Bezpečnosti informačních a komunikačních systémů - vyhláška č. 523/2005

IV. Státní a nestátní zpravodajství

17. Zpravodajství jako strategická disciplína

1. Úvod do problematiky zpravodajství

Otázkou lidského poznání se zabývají různé vědní disciplíny, především gnoseologie jako věda, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět, ale i několik dalších speciálních věd – psychologie, fyziologie, sociologie apod. Poznání a informacím se věnuje i teorie informace, která se zabývá přenosem, kódováním a měřením informace.

K aplikovaným vědám o informacích a jejich zpracování patří hlavně informatika, která v současné době bývá chápána jako věda o zpracování informací na počítačích, neboť se ke zpracování informací používá téměř výhradně výpočetní technika. Primárně se ale zabývá strukturou, správou, uchováváním, získáváním, šířením a přenosem informací.

Moderní informatika neboli počítačová věda studuje výpočetní a informační procesy z hlediska hardware i software. Obor informační technologie studuje vše, co se týká fungování počítačů po technické stránce, zatímco teorie informací je věda spojující aplikovanou matematiku a elektrotechniku za účelem kvantitativního vyjádření informace.

Velmi široké spektrum práce s informacemi přestavují různé společenské disciplíny jako je žurnalistika, zpravodajství, publicistika a další mediální žánry, které se v obecné i specifické rovině věnují širokému spektru teorie a praxe mediální komunikace.

Studiu výše uvedených vědních disciplin a společensko-vědních oborů jste se věnovali v rámci jiných předmětů a proto náš kurz o zpravodajství bude zaměřen na  seznámení se s různými konkrétními formami a metodami práce s informacemi, jakožto i s jejich zdroji, především v oblasti státního zpravodajství. Současně v praktické rovině pomůže studentům orientovat se v problematice informační činnosti, předpokládané podle jejich studijního zaměření.

Studium o informacích – anglicky Intelligence Studies - lze chápat jako nezbytnou součást vysokoškolské přípravy na vstup do současné moderní společnosti, která je charakterizována vysokým stupněm informatizace (užívá se i označení „informační společnost“). Proto by mělo být zpravodajství jako nová akademická disciplína přirozenou součástí přípravy studentů studijních oborů mezinárodních a veřejných vztahů a PR na jejich budoucí povolání

Předmět by měl být úvodem pro seriózní studium problematiky zpravodajství a má vzbudit zájem o získání solidních poznatků a informací k této tématice. Částečně také zasahuje do studijního oborů strategická, bezpečnostní nebo zpravodajská studia, která jsou vyučována na univerzitách v západních zemích. Z hlediska časové kapacity nebude možné věnovat se všem probíraným tématům podrobně, jak by bylo zapotřebí a některých se dotkneme pouze okrajově.

Výuka předmětu je zaměřena na komplexní chápání informační činnosti (zpravodajství) a získané znalosti mohou studenti využít při svém budoucím uplatnění podle zaměření studia a to jak v diplomacii, ve státní a veřejné správě, v bezpečnostních složkách, tak v oblasti politického a ekonomického poradenství či mediální sféře. Z tohoto důvodu budou seznámeni s fungováním hlavních státních, veřejných a soukromých institucí a subjektů, které se zabývají sběrem a šířením informací na profesionální úrovni

Všeobecně se pojem informace většinou používá závisle na kontextu bez důrazu na jeho vlastní definici - jako příklad lze uvést všudypřítomná slovní spojení „informační věk“, „informační společnost“ a „informační technologie". V teorii informace se informací rozumí zpráva, resp. snížení nejistoty způsobené přijetím určité zprávy. Informace se též používá jako synonymum pro poznání, znalost, dorozumívání, zprávu pravdivou nebo chtěnou v protikladu k dezinformaci nebo šumu, data uložená v paměťových médiích atd.

Existuje obecná pravda, že informace potřebuje každý člověk a každý jedinec je subjektem (ale současně i objektem) informačního zkoumání - ani v klášteře nebo na pustém ostrově se neobejdete bez informací. Předmětem informačního zkoumání může být přitom cokoliv - tedy jak živý nebo neživý předmět, tak jevy, souvislosti, historické události atd.

Každodenně se setkáváme s velkým množstvím různých informací, některé z nich využíváme okamžitě podle našich aktuálních potřeb, jiné ukládáme do paměti k pozdějšímu vyvolání nebo je prostě zapomínáme bez jakéhokoliv využití. K přisunu  informacím a poznatkům může člověk přistupovat pasivně nebo aktivně, buď je jenom přijímat bez jakékoliv selekce (tzn. monitorovat) nebo je aktivně a cílevědomě získávat z předem selektovaných zdrojů.

Vlastnit kvalitní a včasné informace není důležité jen v politice nebo vojenství, ale také v podnikání a v dalších oblastech lidské činnosti (např. i ve sportu), protože všude je nutné se rozhodovat, plánovat nebo provádět nějakou činnost a to bez správných informací nejde.

Celé dějiny lidstva jsou tedy charakterizovány snahou o získání informací, protože ten kdo má informací více, kvalitnějších a včas je ve výhodě oproti protivníkovi nebo konkurentovi. Proto mezi lidmi v minulosti vždy existoval, stále existuje a nepochybně nadále bude existovat boj nebo soutěžení o informace.

Kvalitní informační zabezpečení musí zajistit, aby daný subjekt měl přístup nebo vlastnil takové informace, které jsou relevantní pro jeho práci a rozhodování. Informační zabezpečení zahrnuje obecně tyto oblasti: přístup ke zdrojům informací, postupy a metody zpracování a ukládání informací, jejich využívání pro vlastní potřebu.

Přirozeně, že informace existují různého druhu: politické, ekonomické, vojenské, zemědělské, geografické, personální, osobní atd. Jejich rozdělení nebo klasifikace není ničím dána a ani omezena a záleží pouze na přístupu lidského subjektu k nim, takže si sami můžeme vyspecifikovat další druhy informací.

Poptávka po informacích je přitom stále větší a větší, takže se nám zdá, že jsme jimi až zahlceni. Někdy je tento trend označován jako informační exploze nebo boomu. To vytváří někdy nepřesný dojem, že informací je nadbytek a není problém získat snadno jakoukoliv informaci. Částečně tomu tak je, ale pokud zkoumáme tyto běžně dostupné informace zblízka a do hloubky, tak poznáme, že skutečně kvalitních a hodnotných informací je a bude stále nedostatek.

Je to dáno i tím, že informace mají specifický význam podle zadavatele a uživatele. Pro jednoho jsou jedny mimořádně důležité, zatímco ty samé jsou pro jiného bezvýznamné. Obecně můžeme informace nebo zpravodajství rozdělit podle úrovně využití na osobní a individuální, místní a regionální, národní a celospolečenské, globální a celosvětové nebo-li strategické.

Získání nejhodnotnějších informací je velmi náročné, protože jsou chráněny, nejsou běžně přístupné nebo je nezbytné je získat od originálních zdrojů ve vzdálených oblastech. To všechno vyžaduje značné úsilí při vytěžení takových zdrojů, finanční náklady nebo speciální dovednosti. Proto by bylo nelogické, aby tyto kvalitní informace byly běžně všem dostupné zájemcům, třeba na internetu. Zásada, že za hodnotné informace se musí platit, je platná pro všechny oblasti lidské činnosti.

V současném moderním světě, kdy na nás informace útočí ze všech stran, můžeme pozorovat, že jsou stále častěji organizovány informační kampaně. Toto cílené informační působení přitom provádí jak osoby, tak jednotlivé subjekty ve společnosti nebo na trhu jako jsou politické strany, obchodníci, banky atd.

Kromě toho jsou někdy organizovány i informační nebo lépe řečeno dezinformační operace, které vedou jak komerční subjekty, tak politické orgány na nejvyšší úrovni. Cílem a snahou takových informačních kampaní a operací je ovlivnit ve svůj prospěch skupiny lidí nebo veřejné mínění a to nejen ve vlastní zemi ale celosvětově a globálně.

Společné působení informací a moderních vědeckých trendů má nepochybně vliv na obsah, tempo a kvalitu rozvoje, kvalitní informace se stává proto strategickým činitelem, který podmiňuje nejen činnost v oblasti řízení a ekonomiky, ale rovněž v široce pojaté oblasti bezpečnosti.

Proto smyslem veškerého informačního úsilí musí být zajištění takových kvalitních informací pro to, aby konkrétní zadavatel mohl přijmout správná rozhodnutí pro svojí činnost v budoucnosti.

Obecně by přitom společným imperativem pro všechny subjekty zpravodajství měl být zájem, aby výsledek jejich činnosti, tzn. zprávy, byly maximálně objektivní a co nejvíce odpovídaly realitě. Vyžaduje to, aby zpracovatel zprávy do ní uvedl pravdivě všechny informace a poznatky, které získal, bez ohledu na to, jakou zprávu adresát očekává. To v praxi znamená zachovat si vlastní originalitu zdrojů, nevyprávět cizí příběhy, neomezovat se na překlady z méně známých jazyků nebo psát na objednávku apod. Z vlastní zkušenosti víte, že dodržení těchto zásad je i u seriózních zpravodajských institucí značně problematické.