
- •Analýza informací a analytická činnost
- •Analýza textu a mluveného slova
- •III. Distribuce a ochrana informací 130
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství 176
- •Řízení a úloha informace
- •1.2. Typy řízení
- •1.3. Systém
- •1. Vymezení pojmů
- •Typy řízení
- •Informační systémy
- •2. Řízení a úloha informace V něm.
- •. Řízení jako informační působení
- •Řízení jako soustavná činnost
- •Řízení jako proces
- •Vypracování plánu, a
- •Vytvořit systém, je-li to nutné (informační, organizační…)
- •Příklady
- •5Zakonzervovat a kontrolovat průběžně funkčnost, upravovat plány podle nových informací
- •2.3.3. Rozhodovací proces:
- •Strategické řízení a řízení procesů
- •4. Řešení příkladu - zadání
- •Informace, informatika, metodologie, metodika a metoda
- •2. Sběr, vyhodnocení, využití a ukládání informací
- •2.1. Komunikace a informační tok
- •2.2. Sběr informací
- •3. Organizace práce s informací
- •3.1. Přípravná fáze
- •3.2. Sběr, třídění a ukládání informací
- •Informační systém (co to je, co nám může umožnit, jak se k němu chovat)
- •3.4. Využití V praxi
- •4. Řešení příkladu - zadání
- •Hodnocení informací z různých hledisek – Kvalita, charakteristika, význam
- •Z hlediska kvality informace
- •Podle významu pro příjemce, který tvoří vlastní hodnotu informace, a to:
- •1.2. Sběr informací jako proces
- •Zásady sběru, vyhodnocení, třídění a ukládání informací
- •Vyhodnocení informací (analýza)
- •2. Informace a analýza, informační cyklus
- •Činnost publicistická – publicistika:
- •1.2.2.Činnost zpravodajská
- •Informace pro řízení (vlastního systému, nebo okolí)
- •Informační agentury (informace pro rozhodování jiného subjektu)
- •Informace zpravodajských služeb (interní a pro veřejnost)
- •2. Struktura informačních výstupů
- •Informace vzešlé ze specializované informační činnosti:
- •Informace
- •Informační monitor
- •Informační zpráva (zpráva)
- •3. Bezpečnostní a zpravodajské informace
- •Informace pro veřejnost a informace interní
- •Zpráva o činnosti Vojenského zpravodajství (vz) za rok 2004 (struktura, nikoliv obsah)
- •Činnost vz k naplňování úkolů stanovených V §5 zák.Č. 153/1994 Sb.
- •3.1. Spolupráce se zpravodajskými službami
- •3.2. Spolupráce s orgány státní správy
- •3.3. Provádění bezpečnostních prověrek a šetření V evidencích
- •Výroční zpráva sz Brusel, Oddělení cops (struktura)
- •6. Ostatní aktivity mimo rámec esdp
- •7. Další aktivity V rámci esdp
- •Analýza informací a analytická činnost
- •Druhy a metody analýzy
- •Výběr prostředků, způsobů a metod k cílenému provádění analýzy
- •2.1. Výběr metody
- •Modelování verbální (mental models)
- •Uveďme si příklady.
- •Výsledek analýzy známých informací (začátek plánování)
- •Výběr opatření jako podklad pro modelování
- •Plánování (plán) a organizování jako realizace (vybraného) modelu
- •Vlastní akce poté, co vznikne mu - dále neřešeno
- •Popis problému
- •2. Zadání – predikovat:
- •Organizování analytické činnosti
- •3.1. Analytická činnost, analýza pro veřejný sektor
- •Fáze a cyklus analýzy
- •Přípravné období (zpracovatel)
- •4. Jak informace ukládat :
- •5. Metodický postup zpracování informací (pracovníky střediska)
- •6. Vybudovat pracoviště a připravit personál do ddmmrrrr
- •Analýza pro veřejnou potřebu, ekonomické analýzy
- •Bezpečnostní analýzy a analýza bezpečnosti
- •4. Analytická práce, analýza pro potřeby své pozice ve společnosti (organizaci)
- •Systémový přístup a systémová analýza
- •4.2. Analýza pro potřeby své pozice ve společnosti
- •Analýza problému „ad hoc“ (jednorázová k vyřešení problému)
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace
- •Analytická činnost „prognostická“ (soustavná k zjištění trendů)
- •Fáze, zadání postačuje jedenkrát, a V případě změn jen zpřesnit
- •2. Fáze příprava analýzy se může omezit na
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace
- •Analýza „pro potřeby řízení systému“ (soustavná činnost usměrňující systém ke stanovenému cíli)
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace je zúžena na
- •Prognóza jako syntéza výsledků analýzy
- •Příklad pro řešení. Americká protiraketová obrana V evropě – řešení (souhrnná informace zpracovaná na základě vyhodnocených informací)
- •1. Vstupní informace (popis problému):
- •2. Podmínky použití pro a ničení nepřátelských cílů – segmentace problému (přípravná fáze)
- •Japonsko, které se cítí ohroženo raketami kldr o zakoupení 300 ks plřs Patriot uvažuje, Američané je tam hodlají rozmístit jak V pozemní, tak V námořní verzi.)
- •Všeobecné technické informace - 1, 5,8,12,16,18,19,20,21,23,24,25,26,27,36,37,38, 45
- •Politické postoje
- •Možný výsledek - vlastní informace
- •Technické schopnosti
- •Vojenskostrategické faktory
- •Politické faktory a okolnosti
- •Analýza textu a mluveného projevu
- •1. Teoretický úvod a přehled
- •2. Vybrané příklady analýzy
- •1. Teoretický úvod a přehled
- •Možný metodický postup analýzy
- •2. Vybrané příklady analýzy
- •2.1. Analýza obsahová, významová a vztahová, projev státníka
- •Věcné zdůvodnění:
- •Vlastní hodnocení projevu prezidenta Putina
- •Hodnocení projevu (část komentáře) nezávislým analytikem
- •2.2. Statistická analýza - příklady
- •III. Distribuce a ochrana informací
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství
- •III. Distribuce a ochrana informací
- •Základní pravidla a metodika informační činnosti
- •Hlavní zásady sběru, hodnocení a využití informací
- •Zásady odborného zpracování informací
- •Doporučení a správný postup při plnění informačního úkolu
- •Rozvaha a výběr zdrojů, doporučení a rizika
- •Informační zdroje
- •Jejich definice, základní rozdělení a důvěryhodnost
- •8.2 Charakteristika osobních a otevřených informačních zdrojů
- •8.3 Možnosti využívání osobních a otevřených zdrojů
- •8.4 Klady a zápory využívání internetových zdrojů a sociálních sítí
- •Hlavní zásady pro vyhledávání na internetu:
- •Doporučení a rizika při vyhledávání na internetu:
- •Distribuce a ochrana informací
- •9.1 Formy a způsoby předávání, zasílání a publikování zpráv
- •9.2 Zvláštnosti spojení z diplomatických misí
- •9.3 Komunikační kanály státní a veřejné správy
- •9.4 Nástroje moderní komunikace s veřejností
- •9.5 Význam ochrany a bezpečnosti V rámci informačního toku
- •9.6 Vymezení základních pojmů a bezpečnost informací
- •9.7 Obsah a opatření ochrany informací:
- •1) Personální bezpečnost:
- •2) Administrativní bezpečnost:
- •3) Fyzická bezpečnost:
- •4) Bezpečnost informačních a komunikačních systémů:
- •1) Zákony k ochraně informací:
- •2) Zákony o subjektech, které pracují s informacemi:
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství
- •Vymezení základních pojmů
- •Druhy zpravodajství
- •Význam strategických a bezpečnostních informací
- •Zajišťování zpravodajských potřeb státu
- •11 Diplomacie a zpravodajské služby
- •11.1 Zahraniční státní zpravodajství z historického pohledu
- •11.2 Hlavní subjekty a úkoly státního zpravodajství
- •11.3 Struktura a možnosti české diplomacie při získávání informací
- •11.4 Hlavní informační zdroje diplomacie
- •11.5 Zpravodajské služby, jejich možnosti při zajišťování strategických informací
- •11.6. Zpravodajský systém čr
- •Vojenské zpravodajství
- •12.Další státní, veřejné a soukromé informační subjekty
- •12.1 Centrální instituce pro shromažďování a šíření informace
- •Veřejnoprávní media a informační agentury
- •12.2 Instituce pro sběr, analýzu a uchování informací
- •Vědecko-výzkumné a studijní instituce
- •12.3 Instituce pro kontrolu a ochranu informací
- •12.4 Nestátní a soukromé subjekty pro sběr informací
- •12.5 Univerzitní vědecké instituce a agentury pro výzkum veřejného mínění
- •Informační činnost soukromých osob:
- •12.6 Soukromé bezpečnostní služby a detektivní kanceláře
- •Cvičení k procvičení praktických schopností při zpracování poznatků na základě konkrétního zadání
9.4 Nástroje moderní komunikace s veřejností
Komunikační kanály jsou v oblasti vztahů s veřejností a zákazníky alfou i omegou veškerého působení a především nejvariabilnější složkou. Důležité je načasování a jejich cílení, protože přes špatný komunikační kanál je veškeré úsilí komunikace poloviční nebo v horším případě vůbec žádné.
Pro oslovení veřejnosti existuje několik možností. Komunikovat můžeme při využití konzervativních forem, jako jsou např. press-release nebo klasická inzerce aj. Pro tyto případy je třeba disponovat adresářem mediálních kontaktů, ať už do médií jako takových nebo do mediálních a reklamních agentur.
Důležitou součástí moderní komunikace je využití vlastních komunikačních kanálů. Těmi může být oficiální firemní web, elektronický i papírový mail, distribuce tištěných komunikačních materiálů a spousta dalších.
Pokud pracujeme s internetem nebo jiným prostředkem elektronické komunikace, je nejefektivnější využívat následující komunikační kanály:
E-MAIL : základní komunikační prostředek, je téměř 100procentní, že každý kdo najde web-stránky, používá e-mail. Email je zadarmo. Kontakt jeho prostřednictvím je "jakoby anonymní" a komunikovat s lidmi pomocí e-mailu nedělá žádné problémy i stydlivějším lidem.
ICQ : v našem prostředí je to velmi používaný messenger sloužící k online komunikaci. Používání ICQ je zadarmo a rychlost odezvy je velmi dobrá. Vhodný pro "reálnou" komunikaci i se zákazníkem typu otázka – odpověď.
TELEFON : telefon využívají téměř všichni. Nespornou výhodou telefonu je rychlost odezvy, možnost detailního prodiskutování všeho co zákazníka zajímá. Má i nedostatky, že někdy můžete být zahlceni telefonáty.
SMS : pohodlná forma pro zasílání krátkých sdělení. SMS mají největší uplatnění při využití metody "aktivního formuláře", kterou často využívají ti, kteří provozují stránky v angličtině. SMS lze také využít při kontaktování těch, kteří uvádějí jako kontakt pouze telefonní číslo svého mobilu. Reakce na SMS bývají procentuálně dost úspěšné.
Další elektronické kanály pro přímou komunikaci s cílovými skupinami:
SKYPE kvalitní komunikační kanál, který je bezplatný, jehož využívání se neustále rozšiřuje.
MSM messenger – nástroj pro on-line komunikaci, který je alternativou ICQ. Jeho výhodou je propojení s operačním systémem Windows.
Moderním prostředkem pro styk s veřejností a zákazníky se rychle stala Kontaktní centra s multimediálním přístupem, i když nároky a očekávání zákazníků na jejich využívání se stále zvyšují. To vytváří tlaky na společnosti, které musí zajistit vysokou kvalitu svých zákaznických služeb. Samotná telefonická call centra již přestávají stačit kvantitativnímu a kvalitativnímu rozvoji požadavků. Proto dochází ke zprovozňování nových služeb kontaktních center, jež využívají nových komunikačních kanálů typu e-mailu či Webu.
Tato multimediální centra jsou schopna pokrýt veškeré zákaznické požadavky a komunikační potřeby společností. Avšak jen v tom případě, že jsou nové komunikační kanály úzce integrovány s těmi tradičními do jednoho systému, a nejenom využívány jako technický doplněk hlasové komunikace.
Sociální sítě:
Základní potřebou inteligentních bytostí je komunikace. Tato potřeba a také změna životního stylu souvisejí se skutečností, že se stále více lidí zapojuje do sociálních sítí. Existuje zde také pocit nutnosti se zapojit, což můžeme přirovnat ke chvíli nástupu mobilních telefonů. Přesun vzniku a realizace sociálních kontaktů a interakcí do virtuálního prostředí zajišťuje WWW. Základ fungování sociálních sítí představuje sběr, ukládání a vyhodnocování soukromých informací. Pro existenci sociálních sítí na webu je příznačná dynamika.
Sociální síť (správnější ale méně používaný název je společenská síť, komunita) je propojená skupina lidí, kteří se navzájem ovlivňují. Sociální síť se tvoří na základě zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných důvodů... Tento pojem se dnes také často používá ve spojení s internetem a nástupem webů, které se na vytváření sociálních sítí přímo zaměřují (Facebook, Lidé.cz, …), sociální sítě se mohou vytvářet také v zájmových komunitách kolem určitých webů, například na jejich fórech apod.
Sociální sítě jsou médiem nové generace. Spojují přednosti blogu, chatu, emailu, sdílení souborů a jiných www aplikací, čímž vytvářejí mocnou základní platformu pro online komunikaci a spolupráci stovek milionů uživatelů. Zejména mezi mladými lidmi je oblíbenost sítí již nyní obrovská, prudce však roste také u starších ročníků.
Facebook, Twitter, LinkedIn a jiné internetové sociální sítě jsou proto cíleně využívány pro podporu prodeje, podnikání, marketingu, reklamy apod. Účinného dopadu na klientelu, cílovou skupinu nebo potenciální zájemce lze dosáhnout zejména volbou vhodného média a optimálního způsobu užívání. Uživatelé internetu jsou přesvědčeni, že sociální sítě jsou pro ně přínosem. Tím pádem jsou zajímavé také pro firmy, ať už jako médium přesně cílené reklamy, či jako účinný prostředek pro budování značky.
Na druhé straně vstup do sociálních sítí přináší pro uživatele určitá rizika. Zdá se, že ve virtuálním prostředí jsou lidé jaksi „odvázanější“. Zveřejňují o sobě takové informace, které by ve skutečném světě nikdy neprozradili, považovali by to za neslušnost a neomalenost.
Jsou lidé, kteří jsou uživateli až desítek sociálních sítí, kde zveřejňují množství informací o sobě a svém soukromí. Někdy ale poskytují i takové informace, které mohou být zneužity někým jiným. Někteří lidé se dokonce mohou zaměřit právě na vyhledání co nejvíce informací o dané osobě, a to například za účelem způsobit jí nepříjemnosti.
Pro zaměstnavatele se sociální sítě stávají užitečným pomocníkem v oblasti HR a skutečně mocným nástrojem pro selekci a dohled nad lidskými zdroji. Zjišťují tak, jestli ve firmě zaměstnávají skutečně schopné a zodpovědné lidi, nebo zda se jim tam někdo nechodí jen prospat po probouřených nocích. Detaily o vašem životě, které na sociální sítě vyvěsíte, pravděpodobně sledují nejen vaši přátelé, ale i lidé, s nimiž vstupujete do společenských vztahů v reálu. Potenciální či aktuální zaměstnavatelé nebo zkrátka lidé, kteří do vašeho života vstoupí v budoucnosti, si vás tak mohou zpětně ověřit.
V sociálních sítích se pohybují tisíce uživatelů, kteří stále tvoří nová témata, píší články, vystavují fotky a mnoho dalšího. Úplná kontrola ze strany provozovatelů zatím není zaručena. Dodatečně zpravidla existuje vzájemná kontrola obsahu mezi uživateli samotnými, kteří mohou nahlásit, když se někde objeví něco nezákonného apod. Ohlídejte si, jestli provozovatel nabízí uživateli funkci, pomocí které může jednoduše a anonymně nahlásit pohoršující obsah (např. pomocí aktivního pole „nahlásit fotku“). Pokud se při tom jedná o obsah odporující platnému právu, je poskytovatel povinen tento obsah odstranit.