9.2 Zvláštnosti spojení z diplomatických misí

Možnost spolehlivého spojení diplomatických misí s ústředím je základní podmínkou pro její fungování a činnost. Má svá specifika jako je například potřeba 24 hodinové spojení, překonání velkých vzdáleností, možnost zasílání utajovaných informací, možnost volby komunikačního kanálu podle druhu informace, nezávislost na komerčních komunikačních volbách pro případ krize nebo mimořádné situace apod.

Právo na spojení diplomatických úřadů v cizích zemích s ústředím daného státu je zakotveno ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Kromě běžných prostředků spojení, jak je známe z denního života, diplomatické mise využívají i specifické přenosové kanály.

Šifrové spojení za využití speciálních kryptografických a komunikačních zařízení je velmi spolehlivým a operativním prostředkem spojení ZÚ s ústředím pro zasílání utajovaných zpráv textového nebo grafického charakteru. Nároky stejné jako v ústředí.

Kurýrní spojení je využíváno pro zásilky, které nelze zasílat běžnými druhy spojení, především z důvodů utajení nebo charakteru informací. Kurýrní zásilku přepravují osobně pracovníci kurýrní služby MZV nebo diplomaté ZÚ podle zvláštních směrnic příslušného MZV. Lze jím zasílat materiály až do stupně utajení „Přísně tajné“. Diplomatická kurýrní služba, což je speciální druh spojení mezi ústředím a diplomatickými misemi v zahraničí, zajišťují pracovníci kurýrní služby MZV nebo diplomaté ZÚ, veškeré otázky řeší zvláštní směrnice MZV, dle stupně utajení zásilky (může být až „PT“) jsou nároky na kurýry větší (minimálně 2 s diplomatickými pasy), speciální režim přepravy zásilky, možnost využití různých dopravních prostředků (automobil, letadlo, vlak, loď aj.), většinou absolvují okružní cestu po regionu, jsou plánovány nebo mohou být mimořádné.

9.3 Komunikační kanály státní a veřejné správy

Komunikační kanály, které využívají instituce veřejné správy a orgány samosprávy mají tu zvláštnost, že musí být schopny zabezpečit předání potřebných informací velkému množství adresátů a rovněž obrácený informační tok. Zjednodušeně řečeno mají umožnit přímou komunikaci „občanů s úřady“.

Komunikační kanály informačních systémů veřejné správy (ISVS) můžeme podle typu komunikace rozdělit na tři typy:

1) úřad-úřad (oběh spisů),

2) úřad-občan (poskytování informací)

3) občan-e-Government (poskytování služeb prostřednictvím internetu).

Základním dokumentem pro tuto oblast je vládní materiál z r. 2006 s názvem „Státní informační a komunikační politika“. Cíle všech opatření lze shrnout do tří záměrů:

1.více aktivní zapojení občanů do veřejného života,

2. zkvalitnění práce a obrazu institucí veřejné správy,

3. posílení důvěry ze strany veřejnosti a médií.

Nejpoužívanější nástroje pro komunikaci s veřejností

V oblasti přímé komunikace to jsou: místní rozhlas (důležitý při katastrofách a krizových situacích), lokální televizní okruh (aktuální zpravodajství), místní tiskoviny (tradiční formát pro starší populaci), webové stránky (neomezené informační možnosti), informační centrum (důležité pro osobní jednání), rozesílání zpráv prostřednictvím mailu a SMS (moderní nástroj, ale limitovaný pokrytím a technickou dostupností).

Ve veřejných komunikačních sítích jako je veřejnoprávní rozhlas a televize, denní tiskoviny, tiskové agentury a zpravodajské internetové servery jsou hlavním a nejpoužívanějším nástrojem tiskové a informační zprávy.

Zvláštní formou jsou tzv. informační kiosky a informační recepce pro osobní jednání se žadateli o informace a Call centra pro vyřizování telefonních žádostí.

V budoucnu vláda plánuje realizaci komplexního programu „Elektronické veřejné správy“, který by měl zahrnovat veškeré komunikační kanály pro styk občanů s veřejnou správou. K nim by měly patřit následující komunikační nástroje:

• Veřejné informační služby

• Portál veřejné správy

• Kontaktní místa veřejné správy

• Informační kiosky

Významný prvek pro komunikaci veřejné správy s občany přestavují Veřejné informační služby (VIS), s těmito informačními zdroji:

• Integrovaný systém pro podnikání a export

• Informační systém o veřejných zakázkách

• Informační systém o veřejných dražbách

• Sbírka listin

• Úřední desky soudů

• Monitoring územního plánování

• Informační systém duševního vlastnictví

• Informační systém výzkumu a vývoje

• Inteligentní dopravní systémy

Moderní komunikační systém veřejné zprávy by měly poskytovat veškeré elektronické veřejné služby v rámci svých informačních systémů se zaměřením na vybudování nových referenční rozhraní a komunikační infrastruktury, zajištění bezpečnosti informačních systémů veřejné správy, správu a dostupnost všech registrů a oběh dokumentů mezi ústředními orgány státní správy (včetně elektronické spisové služby a připomínkování dokumentů).

Prvním krokem k rozvoji moderního komunikačního systému veřejné správy bylo spouštění Portálu veřejné správy, který představuje je elektronickou bránu do veřejné správy a vznikl na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Jeho hlavním je usnadnit občanům a firmám orientaci (informační část) a komunikaci (přenosovou část) s úřady veřejné správy. Svým zaměřením je určen pro širokou veřejnost, státní správu a samosprávu, státní i soukromé organizace včetně podnikatelů, živnostníků a cizinců.

Portál nabízí poskytování řady garantovaných informací jako např. adresy a informace o činnosti úřadů, postupy pro řešení v různých životních situacích, mapové služby, zákony, obchodní věstník atd. Úplný přehled zdrojů zprostředkovaných na Portálu i fulltextové vyhledávání informací a materiálů nabízí Katalog informačních zdrojů veřejné správy.

Další součástí vládní projektu e-government se stal v březnu 2007 Czech POINT, který slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data ne občan“.

Podmínkou fungování všech prvků e-governmentu je vybudování komunikační infrastruktury Informačních systémů veřejné správy KIVS, jejímž základem bude tzv. Centrální místo služeb. To zajišťuje vzájemné řízené a bezpečné propojování subjektů veřejné a státní správy, dále zajišťuje komunikaci subjektů veřejné a státní správy s jinými subjekty ve vnějších sítích, jakými jsou Internet nebo komunikační infrastruktura EU. Zároveň tvoří jediné logické místo propojení jednotlivých operátorů telekomunikačních infrastruktur poskytujících služby pro KIVS.

Zvláštní komunikační a informační kanály dále využívá Integrovaný záchranný systém (IZS) a oblast krizového řízení (ÚKŠ).

Moderní trend on-line služeb i ve veřejné sféře dovolí zefektivnění státní správy, zlepšení kvality služeb pro soukromý i podnikatelský sektor. Zavedení elektronických služeb ve státní sféře usnadňuje a zlepšuje veškeré procesy mezi státní sférou a podnikatelskými i soukromými subjekty. Tyto služby mohou být dostupné kdykoliv 24 hodin denně a s co nejširší dostupností (např. zavedení datových schránek pro orgány veřejné správy a všechny právnické osoby).

Cílem musí být vybudování takové technologické infrastruktury, která umožní  postupné nasazení elektronické podoby všech služeb  veřejné správy v samostatné i přenesené působnosti tak,  aby občané a podnikatelské subjekty mohli služby používat  vzdáleně a interaktivně, bez časového a místního  omezení, prostřednictvím několika typů moderních  komunikačních kanálů.