2. Hlavní zásady pro vyhledávání na internetu:

Pokud do úvodního formuláře nebo políčka vyhledávače napíšete jednoduché slovo či název, který potřebujete najít a zmáčknete klávesu, běžně se stane, že jsou vám nabídnuty tisíce až milionů stránek odkazů. Po prohlédnutí prvních 10-20 je jasné, že tudy cesta nevede a je nutné vyhledávání více specifikovat nebo omezit. K tomu slouží u většiny vyhledávačů nabídka „Rozšířené (pokročilé) vyhledávání“, která umožňuje nastavení několika parametrů pro vyhledávání.

Kombinace více klíčových slov:

Zadání pouze jednoho klíčového slova logicky vede k takovému výsledku vyhledání, kdy počet odkazů je neúměrně velký a tím nepoužitelný. Vždy je proto třeba zadat do vyhledávácího formuláře nebo políčka několik slov. Známe-li více klíčových slov k hledanému tématu, můžeme je tedy nejen uvést, ale i nakombinovat podle pravidel matematické logiky – tzn. pomocí anglických spojek AND, OR, a NOT.

Blízkost slov, fráze - obvykle zadávaná klíčová slova spolu nějak souvisejí, proto výsledky, kde se sice požadované termíny vyskytují, každý ale v úplně jiné části dokumentu, nás většinou nezajímají. Vhodné je i uvození klíčových slov pomocí znaku „", tak lze sestavit frázi, kterou vyhledávač bere jako celek.

Další možnosti vyhledávačů patří různé filtry, kterými provádíme:

• vyhledávání pouze obrázků a multimediálních souborů

• omezení výsledků na určitý typ dokumentu (jako kupříkladu PDF, DOC, ODF apod.)

• hledání synonym či již zmíněné skloňování slov a kontrola překlepů

• hledání podobných výsledků

• doplňování klíčových slov

• překlady webových stránek

2. Jednotlivé fáze vyhledávání na internetu:

Fáze 1.- Formulace klíčových slov, která by měla sestávat z následujících kroků:

• Důkladné seznámení s požadavkem a skutečné pochopení, jakou odpověď zadavatel požadavku očekává. Není horší chybou, než zběžně přečíst text požadavku a okamžitě zahájit vyhledávání. Je proto třeba konkrétní požadavek skutečně „prostudovat“ a získat maximálně konkrétní představu o podobě konečné odpovědi (výstupní zprávy) .

• Formulace úvodní sady klíčových slov, která vycházejí obvykle – ne však nezbytně - z vlastního textu požadavku. Text požadavku však nelze brát axiomaticky. Některé názvy – např. lokalit, skupin či jména osob – mohou být uvedeny chybně, nebo umožňují různý zápis. K některým cizím názvům, jménům či zkratkám je třeba dohledat ekvivalent v jiném původním či anglickém jazyce. Chybné může být také časové určení některých událostí obsažených v požadavku; lidé soustavně pracující s informacemi mívají totiž tendenci podceňovat skutečný běh času.

1. Fáze 2 - Stanovení zdrojů:

• Rozhodnutí, které z dostupných zdrojů budou využity ke získání informací z internetu, je vždy determinováno konkrétním požadavkem, ale mělo by dodržet následující obecně platnou posloupnost:

Krok 1: nejprve se provádí vyhledání ve vnitřních zdrojích (na intranetu).

Krok 2: poté se provádí vyhledání ve vnějších internetových česko-jazyčných zdrojích.

Krok 3: posledním krokem je vyhledání ve vnějších cizojazyčných zdrojích, což je obvykle časově nejnáročnější část vlastního vyhledávání.

2. Fáze 3 - Vlastní vyhledání

Nezbytným předpokladem pro práci s elektronickými informačními zdroji je zvládnutí základních vyhledávacích technik a nástrojů. Uživatel musí mít určité znalosti IT, nezbytné pro vyhledávání informací v nejrůznějších zdrojích, které jsou dnes dostupné elektronicky, většinou v prostředí internetu. Znalost základních způsobů vyhledávání informací usnadňuje orientaci a využívání rozmanitých zdrojů, které používají pro prohledávání svých databází na první pohled rozdílné postupy a techniky.