8.3 Možnosti využívání osobních a otevřených zdrojů

Osobní zdroje v řadě případů představují nenahraditelný zdroj informací, ale jejich vyhledávání, získání a využívání je často velmi složitým a náročným procesem. Jeho efektivnost závisí nejen na našem zájmu a schopnostech, ale především na osobní situaci zdroje, a to především všeobecných podmínkách, v nichž se nachází – tzn. v jakém regionu, státu a režimu žije, jaké je jeho sociální, společenské a etnické postavení, rodinná a osobní situace, zdravotní fyzická stav a mnoha dalších specifických rysech, které nelze jednoduše vyjmenovat.

Pro posouzení konkrétní možnosti využívání osobního zdroje v zahraničí je důležité vědět maximum poznatků o tom, zda režim v zemi působení zdroje je demokratický nebo autoritativní (velký rozdíl např. mezi Španělskem a Pákistánem), jaké podmínky pro působení cizinců v zemi existují (je rozdíl mezi tím, jestli působíte jako diplomat nebo pracovník humanitární organizace) a řadu dalších podrobností o civilizačních, kulturních, etnických, náboženských a sociálních rozdílností a zvláštností.

Naše osobní a subjektivní předpoklady, jako například osobní a charakterové vlastnosti, znalosti o prostředí, historii, tradicích, politické situaci atd., jazykové a komunikativní předpoklady, jednání a vystupování apod. mohou vytvářet dobré předpoklady pro využívání osobních zdrojů nebo naopak.

Celý proces vyhledávání a využívání lidských zdrojů je založen na dodržení správného postupu a metodických zásad jako jsou: vyhodnocení místa a objektů, kde se tyto osoby-nositelé informací vyskytují, ověření možnosti přístupu k nim, upřesnění jejich informačních možností, ochoty a motivů k předávání informací, dále jednoznačné ověření spolehlivosti zdroje, ale také posouzení bezpečnostního rizika styků s takovou osobou.

Hlavní výhodou otevřených zdrojů je skutečnost, že mají fakticky neomezený potenciál pro řešení libovolných požadavků na informace za relativně nízkých nákladů, protože nemusíme mít experty na každou oblast. Jejich využívání je svázáno s moderními způsoby shromažďování a zpracování informací v elektronické podobě, takže výsledky mohou být sdílené s každým.

Kladem využívání otevřených zdrojů je rovněž čas a náklady vynaložené na vyhledání potřebné informace v rámci velkého objemu veřejně dostupných informací.

Zpravodajství z otevřených zdrojů patří v současnosti k jednomu z nejméně rizikových způsobů, pokud dodržujeme správné zásady, získávání informací a při použití tradičních metod zpracování informací poskytuje jedny z nejlevnějších, ale důležitých podkladů pro rozhodnutí na všech stupních řízení.

Otevřené zdroje soukromého sektoru přitom nabízí řadu zajímavých informačních služeb, mezi které lze zařadit:

• přímé telefonické informace podle konkrétního zadání;

• přehledy o situaci (problematice) získané vlastním pozorováním;

• dokumenty z obchodní činnosti;

• online vyhledávání a překlady cizojazyčných materiálů;

• sledování aktuálního vysílání v národním i globálním měřítku;

• monitoring dle zadaného tématu, regionu či odvětví;

• periodické zasílání elektronických newsletterů, bulletinů nebo svodek

• využití expertů na různá společenská, ekonomická a další odvětví ;

• zpracování rešerší, analýz, pátrání po informacích na zakázku.

Média a novináři představují zvláštní kategorii institucí a osob, které mají znalosti ze specifických oblastí světa, za které zodpovídají. Mají vlastní kvalifikované publicisty, specializované na různou problematiku jako může být terorismus, etnické problémy, ekonomika, politika a podobně. Jen málokdy však zveřejňují více než deset procent z toho, o čem mají poznatky a nikdy neuvádí svoje zdroje, což snižuje věrohodnost informací. Mohou nicméně zpracovat studie a poskytnout informace o prostředí, specifických osobnostech, které mají svou důležitost.

Nejširší a nejdokonalejší síť informačních zdrojů hlediska teritoriálního pokrytí představují diplomatická a konzulární zastoupení v rámci zahraniční služby MZV. Ty pokrývají spolu s misemi mezinárodních organizací praktický celý svět. Nevýhodou je, že jsou umístěny, s výjimkou konzulátů nebo monitorovacích misí, pouze v hlavních městech. Úroveň zpravodajství je odlišná případ od případu a také přístup k jejich zprávám a informacím je pro běžného občana omezený (kromě Souhrnných teritoriálních informací).

Knihovny, dokumentační střediska a studovny mohou být využívány jednorázově podle skutečných aktuálních potřeb nebo plánovitě. Představují úložiště informací a dalších archivních materiálů z nejrůznějších oblastí života společností a specifických zemí. Jejich využívání umožňuje snížení nákladů na získání informací, protože poplatky za užití fondů knihoven jsou řádově mnohem nižší než udržování vlastních archivů.

Specializované informační, zpravodajské a mediální organizace či agentury globálního rozsahu představují významný zdroj informací. Některé jsou specializovány na různé oblasti, v nichž mají perfektní znalosti, protože v nich působí již desítky let a mají vybudovány vlastní informační sítě. V řadě případů jsou proto využívány i zpravodajskými službami. Většinou tyto agentury nenabízí své znalosti přímo z důvodu ochrany zdroje informace, například známé britské vydavatelství Jane’s publikuje nejvíce 20 % z toho co má k dispozici. Zbytek je přístupný pouze na komerčním základě. Na zakázku jsou připraveny vypracovat důvěrné studie, při nichž využijí informace od všech zdrojů.

Vysoké školy mají velmi solidní knihovny, studovny a databáze podle oborů studia. Výhodou je i napojení na vědecko-výzkumnou základnu a do mezinárodního informačního systému vysokých škol. Za využití vlastních studentů tak mohou získávat široký okruh vícejazyčných publikací, a tím udržovat elektronickou databázi nových poznatků za velmi nízkých nákladů.

Ekonomické subjekty mají rozsáhlé archivy s výsledky průzkumu trhu, komunikací a logistiky v zemích po celém světě, kde realizují nebo plánují své investice. Obchodní sféra je také detailně obeznámená s politickým systémem, podnikatelským klimatem a dalšími faktory, které mohou ovlivnit operace ve specifických lokalitách. Příkladem úspěšného působení v této oblasti jsou obchodní organizace CzechInvest nebo Česká obchodní banka, které mají i své zahraniční zastoupení a disponují tak řadou zajímavých informací z různých zemí světa.

Soukromé „informační agentury“ mají různé nevládní, humanitární, charitativní organizace a církve s globální působnosti. Svými kontakty vytváří celosvětové sítě informačních zdrojů, včetně těch, které využívají málo známé jazyky nebo mají regionální či etnickou působnost. Takto mohou poskytovat informace nejen o prostředí, ale také politické a ekonomické informace a další poznatky, ke kterým jiné zdroje nemají přístup. Výhodou je, že často bývají přímo v krizových oblastech, v centru událostí nebo blízko probíhajícího konfliktu. Naopak nevýhodou bývá časové nebo teritoriální omezení jejich působnosti a komplikace se spojením.

Soukromé osoby a subjekty, které obchodují s informacemi představují kategorii informačních zdrojů, které jsou schopny vybírat a identifikovat různá vědecká a technická témata nebo světové oblasti. Využití jejich schopnosti k účinnému hledání a získávání informací, může posloužit v řadě situací. Jejich prostřednictvím lze zadávat zakázky k získání informací, které jsou často spojeny se specifickými jazykovými schopnosti, nebo k rychlému získání dokumentů.

Můžeme nalézt řadu expertů a odborníků, pracujících na ministerstvech a úřadech nebo ve výzkumných ústavech a podobných institucích, kteří mají osobní znalosti o specifických oblastech lidské činnosti, regionů nebo různých osobností, které nejsou ostatním lidem běžně dostupné. Tyto experty můžeme nalézt jak v průmyslu, tak i v informačních technologiích, obchodu nebo jiných oblastech. Pokud tyto osoby mají zájem publikovat nebo zveřejnit tyto znalosti, mohou být získány důležité informace pro naši potřebu.

Všechny výše uvedené otevřené informační zdroje můžeme využívat jednak jako veřejně přístupné nebo se můžeme pokusit o přechod na vyšší kvalitu jejich využívání. To v praxi znamená, že se s osobami, které pracují v těchto institucích a subjektech, seznámíme osobně. Pokud se podaří získat jejich důvěru a ochotu, mohou už jako osobní zdroje dodávat například neveřejné informace podle naší objednávky nebo na základě soukromé obchodní transakce.

Výše uvedený výčet nezahrnuje a ani nemůže zahrnovat všechny existující informační zdroje, protože ty jsou případ od případu různé v závislosti na konkrétním požadavku na informace. Závěrem: důležitým předpokladem úspěšného plnění informační úkolů je být schopen vyhledávat a využívat co nejrozmanitější zdroje, nepřistupovat k nim stereotypně nebo podle zažitého klišé, ale tvůrčím způsobem nacházet nové a originální spolu s kombinováním různých metod jejich využívání.