Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
IAC_skripta.doc
Скачиваний:
0
Добавлен:
01.07.2025
Размер:
2.02 Mб
Скачать

Analýza textu a mluveného projevu

1. Teoretický úvod a přehled

2. Vybrané příklady analýzy

2.1. Analýza obsahová, významová a vztahová - projev státníka

2.2. Statistická analýza - příklady

1. Teoretický úvod a přehled

K hlavním druhům analýzy textů a mluveného projevu (dokumentovaného) patří:

a) Analýza lingvistická -gramaticky, stylisticky, vliv cizích jazyků, nářečí, atd.

b) Analýza historická -používané reálie i výrazy (ne)odpovídající období, nesoulad faktů s jinými historickými materiály, atd.

c) Analýza obsahová -měla by obsahovat nosné myšlenky projevu

d) Analýza významová -význam projevu, názoru, vyřčeného... v kontextu s jinými skutečnostmi – např. projev prez. Obamy v Praze o JZ a projev poslance v parlamentu v rámci nekonečné diskuze „o ničem“, ale také význam slov, pořadí, důraz, význam pro jiné oblasti – precedens, potvrzení, vysvětlení v méně závažných, „nehistorických“ případech

e) Analýza vztahová -hledá návaznosti a vlivy na jiné oblasti, osoby a činnosti, (a naopak), které pomohou lépe pochopit vlastní obsah

f) Analýza statistická -časová a prostorová, číselná a jiná ve vztahu ke slovům, slovním spojením, pojmům, přeřeknutím, atd.

g) Analýza identifikační - používá se hojně v kriminalistice – např.písmoznalectví

h) Analýza technická -zejména v kriminalistice – použité prostředky k tisku, psaní..

i) Analýza kryptografická -např. dešifrování

Poslední tři druhy jsou pro potřeby našeho předmětu výuky irelevatní

Předpoklad pro provádění analýzy

  • dosti podrobná znalost problematiky o které stať pojednává

  • vědomí skutečnosti, že jedno přečtení nestačí

  • schopnost najít souvislosti mezi psaným (řečeným) a s tím souvisejícími informacemi z jiných zdrojů

  • pro některé druhy analýzy je nezbytná i speciální příprava lingvistická, historická, matematická a další

Možný metodický postup analýzy

  • Přečíst stať – první čtení běžným nekomentovaným způsobem

    • první dojem- vyvolaný bez přemýšlení

    • věcné zdůvodnění dojmu (co jej vyvolalo – slova, fakta, gradace a řazení faktů, šokující sdělení...)

    • návaznosti tohoto zdůvodnění (co by tam ještě mohlo, nebo mělo být, první dojem byl záměrný? Návaznosti na jiná fakta- pravdivost ukáže výsledek analýzy)

  • komentované čtení – dílčí analýza (podle obecných zásad: cíl analýzy, fakta a návaznosti, věcný obsah, podprahový- asociovaný- obsah, působnost sdělení, vazby na jiné části statě, nebo na jiná fakta zde neuváděná, atd..)

  • je-li to nutné je možné opakované čtení

  • formulace závěrůsyntéza dílčích analýz, uvádění v souvislosti s jinými fakty, charakteristika obsahu, důležitosti a možného očekávaného dalšího průběhu, či postupu

ZÁVĚRY ANALÝZY:

Vytváření závěrů analýzy a syntéza je proces tvůrčí a nelze stanovit jednoznačný a neměnný postup. Přesto lze stanovit, co by v závěrech mohlo být, či nemělo chybět tématicky. Mohlo by se například jednat o následující:

  1. Z jaké pozice je text psán (kritika, apologetika, komentář, hodnocení...)

  2. Jaká hlavní myšlenka se prolíná celým textem, nebo jeho součástmi

  3. Jaký je tok textu (nudný, strhující, metodický, jednoduchý, komplikovaný...)

  4. Proporce – čemu a kolik času je věnováno

  5. Co autor projevem sledoval (tím co říkal i tím co neřekl)

  6. Co autor zdůrazňoval

  7. Co z textu vyplývá (a třeba ani nebylo řečeno) a je to důležité i v jiné oblasti

  8. Jaké jiné informace existují – potvrzující, vyvracející tvrzení autora

  9. Měl text (projev) jiný účel, než z něho prvoplánově vyplývá?

  10. Lze očekávat něco dalšího (akci, nebo naopak zastavení akce), jakou?

  11. Další okolnosti podle specifiky problematiky

Závěr analýzy ovšem není výčet skutečností podle výše uvedeného schématu. Naopak, skutečnosti o kterých je psáno výše a o dalších, podle konkrétního případu, jsou podkladem pro závěry a HODNOCENÍ zpracovatele. A k tomu už vůbec nelze zpracovat metodiku, to je tvůrčí práce. Například „tok textu“ není zajímavý proto že byl „strhující“, ale proto, že ovlivnil, nebo mohl významně ovlivnit posluchače a získat je tím na svoji stranu. Ať už v politice (diplomacii), obchodě, nebo kazatel v kostele.

Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]