
- •Analýza informací a analytická činnost
- •Analýza textu a mluveného slova
- •III. Distribuce a ochrana informací 130
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství 176
- •Řízení a úloha informace
- •1.2. Typy řízení
- •1.3. Systém
- •1. Vymezení pojmů
- •Typy řízení
- •Informační systémy
- •2. Řízení a úloha informace V něm.
- •. Řízení jako informační působení
- •Řízení jako soustavná činnost
- •Řízení jako proces
- •Vypracování plánu, a
- •Vytvořit systém, je-li to nutné (informační, organizační…)
- •Příklady
- •5Zakonzervovat a kontrolovat průběžně funkčnost, upravovat plány podle nových informací
- •2.3.3. Rozhodovací proces:
- •Strategické řízení a řízení procesů
- •4. Řešení příkladu - zadání
- •Informace, informatika, metodologie, metodika a metoda
- •2. Sběr, vyhodnocení, využití a ukládání informací
- •2.1. Komunikace a informační tok
- •2.2. Sběr informací
- •3. Organizace práce s informací
- •3.1. Přípravná fáze
- •3.2. Sběr, třídění a ukládání informací
- •Informační systém (co to je, co nám může umožnit, jak se k němu chovat)
- •3.4. Využití V praxi
- •4. Řešení příkladu - zadání
- •Hodnocení informací z různých hledisek – Kvalita, charakteristika, význam
- •Z hlediska kvality informace
- •Podle významu pro příjemce, který tvoří vlastní hodnotu informace, a to:
- •1.2. Sběr informací jako proces
- •Zásady sběru, vyhodnocení, třídění a ukládání informací
- •Vyhodnocení informací (analýza)
- •2. Informace a analýza, informační cyklus
- •Činnost publicistická – publicistika:
- •1.2.2.Činnost zpravodajská
- •Informace pro řízení (vlastního systému, nebo okolí)
- •Informační agentury (informace pro rozhodování jiného subjektu)
- •Informace zpravodajských služeb (interní a pro veřejnost)
- •2. Struktura informačních výstupů
- •Informace vzešlé ze specializované informační činnosti:
- •Informace
- •Informační monitor
- •Informační zpráva (zpráva)
- •3. Bezpečnostní a zpravodajské informace
- •Informace pro veřejnost a informace interní
- •Zpráva o činnosti Vojenského zpravodajství (vz) za rok 2004 (struktura, nikoliv obsah)
- •Činnost vz k naplňování úkolů stanovených V §5 zák.Č. 153/1994 Sb.
- •3.1. Spolupráce se zpravodajskými službami
- •3.2. Spolupráce s orgány státní správy
- •3.3. Provádění bezpečnostních prověrek a šetření V evidencích
- •Výroční zpráva sz Brusel, Oddělení cops (struktura)
- •6. Ostatní aktivity mimo rámec esdp
- •7. Další aktivity V rámci esdp
- •Analýza informací a analytická činnost
- •Druhy a metody analýzy
- •Výběr prostředků, způsobů a metod k cílenému provádění analýzy
- •2.1. Výběr metody
- •Modelování verbální (mental models)
- •Uveďme si příklady.
- •Výsledek analýzy známých informací (začátek plánování)
- •Výběr opatření jako podklad pro modelování
- •Plánování (plán) a organizování jako realizace (vybraného) modelu
- •Vlastní akce poté, co vznikne mu - dále neřešeno
- •Popis problému
- •2. Zadání – predikovat:
- •Organizování analytické činnosti
- •3.1. Analytická činnost, analýza pro veřejný sektor
- •Fáze a cyklus analýzy
- •Přípravné období (zpracovatel)
- •4. Jak informace ukládat :
- •5. Metodický postup zpracování informací (pracovníky střediska)
- •6. Vybudovat pracoviště a připravit personál do ddmmrrrr
- •Analýza pro veřejnou potřebu, ekonomické analýzy
- •Bezpečnostní analýzy a analýza bezpečnosti
- •4. Analytická práce, analýza pro potřeby své pozice ve společnosti (organizaci)
- •Systémový přístup a systémová analýza
- •4.2. Analýza pro potřeby své pozice ve společnosti
- •Analýza problému „ad hoc“ (jednorázová k vyřešení problému)
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace
- •Analytická činnost „prognostická“ (soustavná k zjištění trendů)
- •Fáze, zadání postačuje jedenkrát, a V případě změn jen zpřesnit
- •2. Fáze příprava analýzy se může omezit na
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace
- •Analýza „pro potřeby řízení systému“ (soustavná činnost usměrňující systém ke stanovenému cíli)
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace je zúžena na
- •Prognóza jako syntéza výsledků analýzy
- •Příklad pro řešení. Americká protiraketová obrana V evropě – řešení (souhrnná informace zpracovaná na základě vyhodnocených informací)
- •1. Vstupní informace (popis problému):
- •2. Podmínky použití pro a ničení nepřátelských cílů – segmentace problému (přípravná fáze)
- •Japonsko, které se cítí ohroženo raketami kldr o zakoupení 300 ks plřs Patriot uvažuje, Američané je tam hodlají rozmístit jak V pozemní, tak V námořní verzi.)
- •Všeobecné technické informace - 1, 5,8,12,16,18,19,20,21,23,24,25,26,27,36,37,38, 45
- •Politické postoje
- •Možný výsledek - vlastní informace
- •Technické schopnosti
- •Vojenskostrategické faktory
- •Politické faktory a okolnosti
- •Analýza textu a mluveného projevu
- •1. Teoretický úvod a přehled
- •2. Vybrané příklady analýzy
- •1. Teoretický úvod a přehled
- •Možný metodický postup analýzy
- •2. Vybrané příklady analýzy
- •2.1. Analýza obsahová, významová a vztahová, projev státníka
- •Věcné zdůvodnění:
- •Vlastní hodnocení projevu prezidenta Putina
- •Hodnocení projevu (část komentáře) nezávislým analytikem
- •2.2. Statistická analýza - příklady
- •III. Distribuce a ochrana informací
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství
- •III. Distribuce a ochrana informací
- •Základní pravidla a metodika informační činnosti
- •Hlavní zásady sběru, hodnocení a využití informací
- •Zásady odborného zpracování informací
- •Doporučení a správný postup při plnění informačního úkolu
- •Rozvaha a výběr zdrojů, doporučení a rizika
- •Informační zdroje
- •Jejich definice, základní rozdělení a důvěryhodnost
- •8.2 Charakteristika osobních a otevřených informačních zdrojů
- •8.3 Možnosti využívání osobních a otevřených zdrojů
- •8.4 Klady a zápory využívání internetových zdrojů a sociálních sítí
- •Hlavní zásady pro vyhledávání na internetu:
- •Doporučení a rizika při vyhledávání na internetu:
- •Distribuce a ochrana informací
- •9.1 Formy a způsoby předávání, zasílání a publikování zpráv
- •9.2 Zvláštnosti spojení z diplomatických misí
- •9.3 Komunikační kanály státní a veřejné správy
- •9.4 Nástroje moderní komunikace s veřejností
- •9.5 Význam ochrany a bezpečnosti V rámci informačního toku
- •9.6 Vymezení základních pojmů a bezpečnost informací
- •9.7 Obsah a opatření ochrany informací:
- •1) Personální bezpečnost:
- •2) Administrativní bezpečnost:
- •3) Fyzická bezpečnost:
- •4) Bezpečnost informačních a komunikačních systémů:
- •1) Zákony k ochraně informací:
- •2) Zákony o subjektech, které pracují s informacemi:
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství
- •Vymezení základních pojmů
- •Druhy zpravodajství
- •Význam strategických a bezpečnostních informací
- •Zajišťování zpravodajských potřeb státu
- •11 Diplomacie a zpravodajské služby
- •11.1 Zahraniční státní zpravodajství z historického pohledu
- •11.2 Hlavní subjekty a úkoly státního zpravodajství
- •11.3 Struktura a možnosti české diplomacie při získávání informací
- •11.4 Hlavní informační zdroje diplomacie
- •11.5 Zpravodajské služby, jejich možnosti při zajišťování strategických informací
- •11.6. Zpravodajský systém čr
- •Vojenské zpravodajství
- •12.Další státní, veřejné a soukromé informační subjekty
- •12.1 Centrální instituce pro shromažďování a šíření informace
- •Veřejnoprávní media a informační agentury
- •12.2 Instituce pro sběr, analýzu a uchování informací
- •Vědecko-výzkumné a studijní instituce
- •12.3 Instituce pro kontrolu a ochranu informací
- •12.4 Nestátní a soukromé subjekty pro sběr informací
- •12.5 Univerzitní vědecké instituce a agentury pro výzkum veřejného mínění
- •Informační činnost soukromých osob:
- •12.6 Soukromé bezpečnostní služby a detektivní kanceláře
- •Cvičení k procvičení praktických schopností při zpracování poznatků na základě konkrétního zadání
Politické faktory a okolnosti
Úkolem politiků je posoudit na základě vlastních znalostí, odborných posudků a vyjádření zejména hledisko bezpečnostní, dále pak ekonomické, sociální a další a poté přijmout politické rozhodnutí.
Předchozí velmi stručná analýza týkající se hlediska bezpečnostního vypovídá o tom, že útok na USA, nebo některý evropský stát nelze zcela vyloučit, i když pravděpodobnost je jistě menší než 1% (odhad).
Protiraketová základna USA v Evropě pravděpodobně dobře odvrátí raketový útok jednotlivé střely na Spojené státy, avšak jen samotná nemůže ochránit Evropu před útokem na většinu jejích států (východní a střední Evropu jen stěží, západní Evropu, vzhledem k větší vzdálenosti možná).
NATO zatím o protiraketové obraně jen uvažuje, Spojené státy ji mají z části vybudovanou. Evropa (zatím) nemá systém včasné výstrahy před napadením z kosmu, USA takovým systémem disponují.
Pravděpodobnost, že balistickou raketu s jadernou hlavicí některý z uvažovaných států použije, je vzhledem předpokládané reakci nejen napadeného, ale celého světového společenství velmi malá (podle autora). Otázkou pro politiky je, zda pravděpodobnost je dosti velká pro přijetí rozhodnutí budovat protiraketovou obranu kontinentu a vynaložit na ni značné finanční i materiálové prostředky.
Politici musí také uvážit, jakou reakci vybudování protiraketové obrany USA na Evropském kontinentu a následně protiraketové obrany kontinentu vyvolá u ostatních států, a to jak u potenciálního útočníka, tak u sousedů a zda to opravdu nespustí další kolo zbrojení. (Mám-li protizbraň, druhá strana začne zákonitě po čase vymýšlet novou zbraň, která tu moji opět překoná.)
Na druhé straně je také nutno dbát na „dobrou pověst státu“ jako spolehlivého partnera dodržujícího smlouvy a pakty, ale také vzít v úvahu schopnost společnosti – obyvatel a stran - akceptovat rozhodnutí budovat PRO a další vnitropolitické okolnosti.
Důležitou okolností pro rozhodování bude také posouzení jiných a snad i levnějších možností jak hrozbám čelit, a to zejména možné hrozbě teroristů. (A v tomto jsou snad největší možnosti světového společenství a patrně také nejlevnější – znemožnit jim získat jadernou zbraň a balistickou raketu velkého, nebo mezikontinentálního dosahu, což už dnes je velmi těžké, ne li nemožné.)
Budování PRO Spojenými státy není pravděpodobně krok správným směrem, bylo by zřejmě daleko efektivnější hledat a odstraňovat příčiny nepřátelských vztahů které vyvolávají obavy z použití raket s jadernou hlavicí a nikoliv „sestřelovat“ tyto rakety jako důsledek nepřátelských vztahů. Silové řešení je někdy nezbytné, nikoliv však jediné a ne vždy nejefektivnější. (Viz. Vietnam, Afghánistán, Irák.)
Změna politiky zejména Spojenými státy, není snadná. USA jsou v současnosti nejsilnější zemí jak vojensky, tak ekonomicky a jsou nejdále v oblasti technologií. Podle platné Národní bezpečnostní strategie chtějí oficiálně nejsilnějšími zůstat i do budoucna. Taková převaha síly však nutně vede k tendencím sílu přeceňovat a hojně používat, což není nejlepší způsob jak získávat přátele, či spíše nezískávat nepřátele.
Role OSN, nebo i států patřících do „jaderného klubu“ není také dostatečně naplněna při řešení tohoto problému. Mohly by být přijaty některé nové dohody o postupu proti státu, který by použil nebo dovolil použít ze svého území jadernou zbraň proti lidem a přírodě kdekoliv na zeměkouli, což by jistě bylo významné pro nerozšiřování jaderných zbraní a raketových technologií, levnější než protiraketová obrana a snad i perspektivnější řešení.
PREZENTACE VÝSLEDKŮ ZADAVATELI
Doporučení jak reagovat na budování systému PRO/PVO
Podepření hlavními argumenty z předchozí zprávy