Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
IAC_skripta.doc
Скачиваний:
0
Добавлен:
01.07.2025
Размер:
2.02 Mб
Скачать

Vojenskostrategické faktory

Jaké cíle může potenciální útočník sledovat, disponuje-li jedním nebo několika málo nosiči s jadernou zbraní, nebo dokonce jen s konvenční náplní? Uveďme alespoň některé:

  • zničit určitý cíl na území napadeného státu, o kterém se útočník domnívá, že ohrožuje jeho existenci a jehož zničením tato hrozba pomine a navíc nedovolí adekvátní odvetu

  • odpálit jednu raketu s jadernou hlavicí jako výstrahu k odhodlání použít další (pokud je ovšem má) a tím si vynutit zásadní politické, územní, nebo jiné ústupky od napadeného

  • Požadovat politické, územní a jiné ústupky pod pohrůžkou použití jaderné zbraně

  • Jediným cílem je co nejvíce uškodit bez ohledu na důsledky pro sebe, podobně jako při útoku na New Yorské obchodní centrum (dvojčata.).

První i druhý cíl použití konvenční i jaderné zbraně nemůže být na podmínky Evropských států ani USA aplikován. Neexistuje takový cíl, který by vyhovoval uvedeným podmínkám. USA i NATO disponují prostředky pro zdrcující odvetu.

Formulace třetího cíle odpovídá stavu z období studené války i stavu současnému, kdy jaderné zbraně jsou zejména prostředkem odstrašení a nikoliv ničení. Ovšem při potenciálu jak USA tak NATO (nejen USA mají strategické jaderné zbraně, ale i V. Británie a Francie), by takové vyhrožování a zastrašování nemohlo být dostatečně účinné a jen stěží by mohlo být takto formulovaného cíle dosaženo. (I když v případě KLDR lze říci, že skrytého cíle – hospodářské pomoci výměnou za jaderný program, bude dosaženo, ale za cenu likvidace jaderných zbraní, což je celkem dobrý a žádaný výsledek. Počet států vlastnících jaderné zbraně by měl být snižován a ne zvyšován.)

Čtvrtý cíl by byl typickým cílem–necílem teroristů. Ani mohutný odstrašující potenciál napadeného (kohokoliv) by v tomto případě nepomohl a teroristy od útoku neodradil.

Jaké důsledky by však uvažovaný útok mohl vyvolat? Pro napadeného by to znamenalo velké ztráty na životech občanů, narušení životního prostředí, materiální, psychickou a jinou újmu pro mnoho lidí a další důsledky, ovšem v žádném případě by to neznemožnilo adekvátně reagovat mocensky i politicky, takže odvetě by to nezabránilo.

Pro útočníka by to nutně muselo znamenat de facto likvidaci. Lze si představit, že po takovém útoku by se snad všechny státy světa, nebo alespoň drtivá většina, shodly na odvetných opatřeních, nehledě na schopnost odvety napadeným, např. USA, nebo organizací NATO. (Obdobně jako po útoku na New Yorské obchodní centrum 11.září 2001, přičemž použití jaderné zbraně by jistě vyvolalo ještě větší zděšení a pobouření, ale i ochotu aktivně se zapojit.)

Lze si představit také reakci OSN a RB OSN, kterou by mohlo být i rozhodnutí zlikvidovat stát útočníka jako suverénní právní subjekt, viníky pohnat k odpovědnosti a vytvořit na jeho území např. poručenskou správu.

Důsledek by tedy byl pro stát útočníka likvidační a plánovaných cílů by nemohlo být dosaženo. To by zřejmě významně zpochybnilo smysl skutečného použití těchto zbraní jakýmkoliv státem.

Při použití rakety s jadernou hlavicí teroristickou skupinou může být ovšem účinnost důsledků pro stát zpochybňována. Není to však pravda. Příklad Afghánistánu, jehož vláda nejen trpěla na svém území výcvikové základny sítě Al-Kajdá, ale tuto organizaci přímo podporovala, může být varovným. Teroristé nemohou vypustit balistickou raketu odnikud a tudíž bude existovat vždy stát, z jehož území by mohla být odpálena a tedy vždy bude existovat objekt odvetného úderu světového společenství i napadeného státu. Mimochodem by nebylo od věci, kdyby OSN přijalo závazný postup pro takové případy. Potenciální útočník i ten, kdo by dovolil použít své území pro takový útok, by důsledky měl znát a měly by jej motivovat takových úmyslů se vzdát.

Pro útok balistickou raketou s konvenční náplní by důsledky pro napadeného byly samozřejmě podstatně menší a pro útočníka by nemusely být až tak zdrcující. V každém případě však s takovým postupem mezinárodní právo počítá a precedens odvety a potrestání útočníka existuje - např. první válka proti Saddámovi Husajnovi poté co obsadil Kuvajt, nebo Afghánistán hostící Al-Kájdu po útocích 1. září 2001, oba zásahy v souladu s chartou OSN a první i z rozhodnutí OSN.

Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]