- •Analýza informací a analytická činnost
- •Analýza textu a mluveného slova
- •III. Distribuce a ochrana informací 130
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství 176
- •Řízení a úloha informace
- •1.2. Typy řízení
- •1.3. Systém
- •1. Vymezení pojmů
- •Typy řízení
- •Informační systémy
- •2. Řízení a úloha informace V něm.
- •. Řízení jako informační působení
- •Řízení jako soustavná činnost
- •Řízení jako proces
- •Vypracování plánu, a
- •Vytvořit systém, je-li to nutné (informační, organizační…)
- •Příklady
- •5Zakonzervovat a kontrolovat průběžně funkčnost, upravovat plány podle nových informací
- •2.3.3. Rozhodovací proces:
- •Strategické řízení a řízení procesů
- •4. Řešení příkladu - zadání
- •Informace, informatika, metodologie, metodika a metoda
- •2. Sběr, vyhodnocení, využití a ukládání informací
- •2.1. Komunikace a informační tok
- •2.2. Sběr informací
- •3. Organizace práce s informací
- •3.1. Přípravná fáze
- •3.2. Sběr, třídění a ukládání informací
- •Informační systém (co to je, co nám může umožnit, jak se k němu chovat)
- •3.4. Využití V praxi
- •4. Řešení příkladu - zadání
- •Hodnocení informací z různých hledisek – Kvalita, charakteristika, význam
- •Z hlediska kvality informace
- •Podle významu pro příjemce, který tvoří vlastní hodnotu informace, a to:
- •1.2. Sběr informací jako proces
- •Zásady sběru, vyhodnocení, třídění a ukládání informací
- •Vyhodnocení informací (analýza)
- •2. Informace a analýza, informační cyklus
- •Činnost publicistická – publicistika:
- •1.2.2.Činnost zpravodajská
- •Informace pro řízení (vlastního systému, nebo okolí)
- •Informační agentury (informace pro rozhodování jiného subjektu)
- •Informace zpravodajských služeb (interní a pro veřejnost)
- •2. Struktura informačních výstupů
- •Informace vzešlé ze specializované informační činnosti:
- •Informace
- •Informační monitor
- •Informační zpráva (zpráva)
- •3. Bezpečnostní a zpravodajské informace
- •Informace pro veřejnost a informace interní
- •Zpráva o činnosti Vojenského zpravodajství (vz) za rok 2004 (struktura, nikoliv obsah)
- •Činnost vz k naplňování úkolů stanovených V §5 zák.Č. 153/1994 Sb.
- •3.1. Spolupráce se zpravodajskými službami
- •3.2. Spolupráce s orgány státní správy
- •3.3. Provádění bezpečnostních prověrek a šetření V evidencích
- •Výroční zpráva sz Brusel, Oddělení cops (struktura)
- •6. Ostatní aktivity mimo rámec esdp
- •7. Další aktivity V rámci esdp
- •Analýza informací a analytická činnost
- •Druhy a metody analýzy
- •Výběr prostředků, způsobů a metod k cílenému provádění analýzy
- •2.1. Výběr metody
- •Modelování verbální (mental models)
- •Uveďme si příklady.
- •Výsledek analýzy známých informací (začátek plánování)
- •Výběr opatření jako podklad pro modelování
- •Plánování (plán) a organizování jako realizace (vybraného) modelu
- •Vlastní akce poté, co vznikne mu - dále neřešeno
- •Popis problému
- •2. Zadání – predikovat:
- •Organizování analytické činnosti
- •3.1. Analytická činnost, analýza pro veřejný sektor
- •Fáze a cyklus analýzy
- •Přípravné období (zpracovatel)
- •4. Jak informace ukládat :
- •5. Metodický postup zpracování informací (pracovníky střediska)
- •6. Vybudovat pracoviště a připravit personál do ddmmrrrr
- •Analýza pro veřejnou potřebu, ekonomické analýzy
- •Bezpečnostní analýzy a analýza bezpečnosti
- •4. Analytická práce, analýza pro potřeby své pozice ve společnosti (organizaci)
- •Systémový přístup a systémová analýza
- •4.2. Analýza pro potřeby své pozice ve společnosti
- •Analýza problému „ad hoc“ (jednorázová k vyřešení problému)
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace
- •Analytická činnost „prognostická“ (soustavná k zjištění trendů)
- •Fáze, zadání postačuje jedenkrát, a V případě změn jen zpřesnit
- •2. Fáze příprava analýzy se může omezit na
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace
- •Analýza „pro potřeby řízení systému“ (soustavná činnost usměrňující systém ke stanovenému cíli)
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace je zúžena na
- •Prognóza jako syntéza výsledků analýzy
- •Příklad pro řešení. Americká protiraketová obrana V evropě – řešení (souhrnná informace zpracovaná na základě vyhodnocených informací)
- •1. Vstupní informace (popis problému):
- •2. Podmínky použití pro a ničení nepřátelských cílů – segmentace problému (přípravná fáze)
- •Japonsko, které se cítí ohroženo raketami kldr o zakoupení 300 ks plřs Patriot uvažuje, Američané je tam hodlají rozmístit jak V pozemní, tak V námořní verzi.)
- •Všeobecné technické informace - 1, 5,8,12,16,18,19,20,21,23,24,25,26,27,36,37,38, 45
- •Politické postoje
- •Možný výsledek - vlastní informace
- •Technické schopnosti
- •Vojenskostrategické faktory
- •Politické faktory a okolnosti
- •Analýza textu a mluveného projevu
- •1. Teoretický úvod a přehled
- •2. Vybrané příklady analýzy
- •1. Teoretický úvod a přehled
- •Možný metodický postup analýzy
- •2. Vybrané příklady analýzy
- •2.1. Analýza obsahová, významová a vztahová, projev státníka
- •Věcné zdůvodnění:
- •Vlastní hodnocení projevu prezidenta Putina
- •Hodnocení projevu (část komentáře) nezávislým analytikem
- •2.2. Statistická analýza - příklady
- •III. Distribuce a ochrana informací
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství
- •III. Distribuce a ochrana informací
- •Základní pravidla a metodika informační činnosti
- •Hlavní zásady sběru, hodnocení a využití informací
- •Zásady odborného zpracování informací
- •Doporučení a správný postup při plnění informačního úkolu
- •Rozvaha a výběr zdrojů, doporučení a rizika
- •Informační zdroje
- •Jejich definice, základní rozdělení a důvěryhodnost
- •8.2 Charakteristika osobních a otevřených informačních zdrojů
- •8.3 Možnosti využívání osobních a otevřených zdrojů
- •8.4 Klady a zápory využívání internetových zdrojů a sociálních sítí
- •Hlavní zásady pro vyhledávání na internetu:
- •Doporučení a rizika při vyhledávání na internetu:
- •Distribuce a ochrana informací
- •9.1 Formy a způsoby předávání, zasílání a publikování zpráv
- •9.2 Zvláštnosti spojení z diplomatických misí
- •9.3 Komunikační kanály státní a veřejné správy
- •9.4 Nástroje moderní komunikace s veřejností
- •9.5 Význam ochrany a bezpečnosti V rámci informačního toku
- •9.6 Vymezení základních pojmů a bezpečnost informací
- •9.7 Obsah a opatření ochrany informací:
- •1) Personální bezpečnost:
- •2) Administrativní bezpečnost:
- •3) Fyzická bezpečnost:
- •4) Bezpečnost informačních a komunikačních systémů:
- •1) Zákony k ochraně informací:
- •2) Zákony o subjektech, které pracují s informacemi:
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství
- •Vymezení základních pojmů
- •Druhy zpravodajství
- •Význam strategických a bezpečnostních informací
- •Zajišťování zpravodajských potřeb státu
- •11 Diplomacie a zpravodajské služby
- •11.1 Zahraniční státní zpravodajství z historického pohledu
- •11.2 Hlavní subjekty a úkoly státního zpravodajství
- •11.3 Struktura a možnosti české diplomacie při získávání informací
- •11.4 Hlavní informační zdroje diplomacie
- •11.5 Zpravodajské služby, jejich možnosti při zajišťování strategických informací
- •11.6. Zpravodajský systém čr
- •Vojenské zpravodajství
- •12.Další státní, veřejné a soukromé informační subjekty
- •12.1 Centrální instituce pro shromažďování a šíření informace
- •Veřejnoprávní media a informační agentury
- •12.2 Instituce pro sběr, analýzu a uchování informací
- •Vědecko-výzkumné a studijní instituce
- •12.3 Instituce pro kontrolu a ochranu informací
- •12.4 Nestátní a soukromé subjekty pro sběr informací
- •12.5 Univerzitní vědecké instituce a agentury pro výzkum veřejného mínění
- •Informační činnost soukromých osob:
- •12.6 Soukromé bezpečnostní služby a detektivní kanceláře
- •Cvičení k procvičení praktických schopností při zpracování poznatků na základě konkrétního zadání
Vojenskostrategické faktory
Jaké cíle může potenciální útočník sledovat, disponuje-li jedním nebo několika málo nosiči s jadernou zbraní, nebo dokonce jen s konvenční náplní? Uveďme alespoň některé:
zničit určitý cíl na území napadeného státu, o kterém se útočník domnívá, že ohrožuje jeho existenci a jehož zničením tato hrozba pomine a navíc nedovolí adekvátní odvetu
odpálit jednu raketu s jadernou hlavicí jako výstrahu k odhodlání použít další (pokud je ovšem má) a tím si vynutit zásadní politické, územní, nebo jiné ústupky od napadeného
Požadovat politické, územní a jiné ústupky pod pohrůžkou použití jaderné zbraně
Jediným cílem je co nejvíce uškodit bez ohledu na důsledky pro sebe, podobně jako při útoku na New Yorské obchodní centrum (dvojčata.).
První i druhý cíl použití konvenční i jaderné zbraně nemůže být na podmínky Evropských států ani USA aplikován. Neexistuje takový cíl, který by vyhovoval uvedeným podmínkám. USA i NATO disponují prostředky pro zdrcující odvetu.
Formulace třetího cíle odpovídá stavu z období studené války i stavu současnému, kdy jaderné zbraně jsou zejména prostředkem odstrašení a nikoliv ničení. Ovšem při potenciálu jak USA tak NATO (nejen USA mají strategické jaderné zbraně, ale i V. Británie a Francie), by takové vyhrožování a zastrašování nemohlo být dostatečně účinné a jen stěží by mohlo být takto formulovaného cíle dosaženo. (I když v případě KLDR lze říci, že skrytého cíle – hospodářské pomoci výměnou za jaderný program, bude dosaženo, ale za cenu likvidace jaderných zbraní, což je celkem dobrý a žádaný výsledek. Počet států vlastnících jaderné zbraně by měl být snižován a ne zvyšován.)
Čtvrtý cíl by byl typickým cílem–necílem teroristů. Ani mohutný odstrašující potenciál napadeného (kohokoliv) by v tomto případě nepomohl a teroristy od útoku neodradil.
Jaké důsledky by však uvažovaný útok mohl vyvolat? Pro napadeného by to znamenalo velké ztráty na životech občanů, narušení životního prostředí, materiální, psychickou a jinou újmu pro mnoho lidí a další důsledky, ovšem v žádném případě by to neznemožnilo adekvátně reagovat mocensky i politicky, takže odvetě by to nezabránilo.
Pro útočníka by to nutně muselo znamenat de facto likvidaci. Lze si představit, že po takovém útoku by se snad všechny státy světa, nebo alespoň drtivá většina, shodly na odvetných opatřeních, nehledě na schopnost odvety napadeným, např. USA, nebo organizací NATO. (Obdobně jako po útoku na New Yorské obchodní centrum 11.září 2001, přičemž použití jaderné zbraně by jistě vyvolalo ještě větší zděšení a pobouření, ale i ochotu aktivně se zapojit.)
Lze si představit také reakci OSN a RB OSN, kterou by mohlo být i rozhodnutí zlikvidovat stát útočníka jako suverénní právní subjekt, viníky pohnat k odpovědnosti a vytvořit na jeho území např. poručenskou správu.
Důsledek by tedy byl pro stát útočníka likvidační a plánovaných cílů by nemohlo být dosaženo. To by zřejmě významně zpochybnilo smysl skutečného použití těchto zbraní jakýmkoliv státem.
Při použití rakety s jadernou hlavicí teroristickou skupinou může být ovšem účinnost důsledků pro stát zpochybňována. Není to však pravda. Příklad Afghánistánu, jehož vláda nejen trpěla na svém území výcvikové základny sítě Al-Kajdá, ale tuto organizaci přímo podporovala, může být varovným. Teroristé nemohou vypustit balistickou raketu odnikud a tudíž bude existovat vždy stát, z jehož území by mohla být odpálena a tedy vždy bude existovat objekt odvetného úderu světového společenství i napadeného státu. Mimochodem by nebylo od věci, kdyby OSN přijalo závazný postup pro takové případy. Potenciální útočník i ten, kdo by dovolil použít své území pro takový útok, by důsledky měl znát a měly by jej motivovat takových úmyslů se vzdát.
Pro útok balistickou raketou s konvenční náplní by důsledky pro napadeného byly samozřejmě podstatně menší a pro útočníka by nemusely být až tak zdrcující. V každém případě však s takovým postupem mezinárodní právo počítá a precedens odvety a potrestání útočníka existuje - např. první válka proti Saddámovi Husajnovi poté co obsadil Kuvajt, nebo Afghánistán hostící Al-Kájdu po útocích 1. září 2001, oba zásahy v souladu s chartou OSN a první i z rozhodnutí OSN.