Japonsko, které se cítí ohroženo raketami kldr o zakoupení 300 ks plřs Patriot uvažuje, Američané je tam hodlají rozmístit jak V pozemní, tak V námořní verzi.)

1.                 Mezi potenciální útočníky jsou obvykle zařazovány KLDR (Severní Korea) a Írán a teroristé z mezinárodní sítě Al-Kajdá. (Teritoriální umístění!)

5.                 Pro potřeby jaderné energetiky postačuje obohacení uranu asi na 5%, kdežto pro výrobu jaderné zbraně až na 98%. (LEU- nízko obohacený uran je max. 20%, více obohacený než 20% je nazýván HEU – vysoko obohacený uran)

8.                 Využívání jaderné energie pro mírové účely zcela legitimní a není proti mezinárodním smlouvám a konvencím.

12.             Írán je signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní. (NPT)

16.             Dolet Amerických a Ruských mezikontinentálních balistických raket je uváděn asi 10 – 11 000 km, výjimečně 13 000 km.)

18.             Indie má údajně asi 150 jaderných hlavic

19.            Pákistán má údajně asi 40 jaderných hlavic

20.             Pákistán má jaderné zbraně více než 10 let,

21.             Indie vlastní jaderné zbraně od r. 1974

23.             Jaderné zbraně vlastní 9 států. Stálí členové RB OSN – USA, RF, Čína, V. Británie a Francie, dále pak Indie, Pákistán, Izrael a Sev. Korea (která přistoupila na dohodu, že se jich vzdá a nebude dále vyvíjet, což nedodržuje).

24.             Použití jaderných zbraní proti USA jejich spojenci je nesmyslný předpoklad,

25.             použití JZ Ruskem proti USA, je již dlouhých šedesát let oběma stranami odmítáno a není důvod ke změně názorů, (ani jedna strana není schopna beztrestného prvního úderu – zatím),

26.             Izrael a Pákistán jsou Američtí spojenci (přátelští proliferátoři)

27.             Čína s Indií neměly nikdy ambice svými jadernými prostředky ohrožovat USA. Funkci odstrašovací mohly hrát u Číny. Indie vlastnictvím JZ se spíše vyrovnává Číně a potvrzuje statut regionální mocnosti v souvislosti s Pákistánem.

36.             Japonsko, které se cítí ohroženo raketami KLDR o zakoupení 300 ks PLŘS Patriot uvažuje, Američané tam hodlají rozmístit SM-3 jak v pozemní, tak v námořní verzi.)

37.             Dálkový i výškový dosah antiraket Minuteman se měří ve stovkách i tisících kilometrů, (je to modifikace mezikontinetální balistické rakety, kterou již několik desítek let používají strategické jaderné síly USA),

38.             protiletadlové rakety Patriot mají minimální 3 km a maximální šikmý dálkový dosah podle typu 20, 80 až 160 km a maximální výškový okolo 25 km, SM-3 mají výškový dosah 160-200, v perspektivě až 300 km .

45.USA vyvíjejí Minuteman jako dvoustupňovou raketu, ta však není dosud ve výzbroji.

Informace o KLDR – 2,3,13,14

2.                 Zatímco z KLDR do USA přes Tichý oceán je 8 – 12 000 km, přes Evropu a proti směru otáčení zeměkoule nejméně 30 000 km. Proto USA budují své základny na Aljašce a v Kalifornii. KLDR můžeme zcela vyřadit, hovoříme-li o obraně Evropy.

3.                 Poslední vývoj šestistranných jednání o Severokorejském jaderném programu (Sev. a Jižní Korea, USA, RF, Čína a Japonsko) dává naději, že Severní Korea se jaderných zbraní a jaderného programu jako takového definitivně zcela zřekne. (Za humanitární pomoc.)

13.             Severní Korea provedla pokusný podzemní jaderný výbuch, ten však byl, vzhledem k zjištěné mohutnosti asi 200 tun TNT, (tj. 0,2 kt; puma svržená na Hirošimu měla údajně asi 20 kt), zjevně pokusem neúspěšným. Výroba jaderné pumy tak malé ráže vyžaduje vyspělou a nikoliv začátečnickou technologii. Patrně tedy při pokusném jaderném výbuchu reagovala pouze malá část náplně, což je zjevně technologická nedokonalost vyžadující pokračovat ve vývoji, nikoliv zavádět do výzbroje.

14.             Nelze vyloučit, že málo úspěšný jaderný pokus je jeden z důvodů současné „vstřícnosti“ KLDR k americkým návrhům.

Informace o Íránu – 4,6,7,9,10,11,15,17

4.                 Írán – tento stát rozvíjí vlastní jaderný program, který deklaruje jako program mírový a obohacování jaderného paliva jako palivo pro vlastní jadernou elektrárnu, kterou staví již od osmdesátých let minulého století. (Zahájil Siemens)

6.                 Írán je jednou z těch zemí, která má velké zásoby uranové rudy (patří mezi 10 s největšími zásobami na světě)

7.                 Írán je vyzýván, aby uranovou rudu nezpracovával ale dovážel palivo

9.                 Americké tajné služby na konci r. 2007 zveřejnili informaci, že Írán již v r.2003 zastavil vojenský jaderný program.

10.             Írán jadernou zbraň dosud nemá, údajně o ni neusiluje a pokud ano, vývoj bude trvat ještě nejméně 5 let.

11.             Informace hovořící o vývoji Íránské jaderné zbraně za dobu kratší než 5 let berou jen málo v úvahu skutečnost, že jadernou pumu je nutné nejen zkonstruovat, ale i vyzkoušet v praxi, což je jednoznačně zjistitelné. Bez pokusu nelze tvrdit, že zbraň existuje jako funkční systém.

15.             Írán nemá dostatečně mohutnou raketu – nosič. Poslední informace hovoří o tom, že by měl mít raketu schopnou doletět asi 4 000 km, tj. maximálně do Evropy, nikoliv do USA, které jsou vzdáleny 11 – 16 000 km. (Do Washingtonu je to asi 11 700 km.,

17.             Pokud by byl nakonec Írán schopen jak raketu-nosič, tak jadernou hlavici vyrobit a vyrobil by ji, jednalo by se jednotlivé exempláře počítané na kusy.

Informace o PRO/PVO – 28,29,30,31,32,33,34,35,,39,40,41,42,43,

28.             Občas vyjádřený názor, že americká protiraketová základna má chránit Evropu před Ruskými jadernými zbraněmi lze považovat za absurdní už jenom proto, že má na ní být umístěno pouhých 10 startových šachet.

29.             Vytvářený systém protiraketové a protivzdušné obrany (PRO/PVO) je určen k ničení jednotlivých útočících balistických raket v jejich střední letové fázi (vysoko mimo atmosféru země) a v konečné fázi letu (v atmosféře).

30.             Do systému patří podsystém zjišťování, navádění a řízení (jeden z jeho prvků – radar má být umístněn v ČR), podsystém ničení cílů ve velkých výškách – v kosmu a podsystém ničení cílů v konečné fázi letu, tedy v atmosféře.

31.             Rakety typu MINUTEMAN III mají ničit cíle v kosmu (ve výškách asi 200 a více km), a to je část PRO,

32.             a pozemní protiletadlové řízené střely (PLŘS) typu Patriot se speciální hlavicí mají ničit ty rakety, které proniknou protiraketovou obranou v kosmu až nad cíl do atmosféry a to je část PVO.

33.             Na mořích a oceánech má ničit cíle ne sestupné dráze místo Patriotů systém AEGIS s raketami MK-3 odpalovanými ze speciálních lodí. US Navy má mít takových lodí celkem sedm. Nově má být zaveden také systém THAAD. (V únoru 2008 byla taková upravená raketa – měla jeden motorový stupeň navíc - použita k sestřelení nefunkční družice na oběžné dráze ve výšce 260 km.)

34.             Na americké protiraketové základně v Evropě mají být, kromě radaru pro zjišťování a navádění, antirakety Minuteman III, určené pro ničení cílů v kosmu. Se systémem PVO Patriot se nepočítá. (Polsko, jako potenciální hostitel Evropské části systému - protiraketové základny, vzneslo jako jednu z podmínek právě instalaci raket typu Patriot na svém území.

35.             Na území ČR má být umístěn radar naváděcí, vyhledávací má být blíže Střednímu Východu.

39.             Systém Minuteman je schopen ničit kosmické cíle de facto nad celou Evropou,

40.             Systém Patriot pokryje pouze omezený prostor dopadové plochy hlavice

41.             Z hlediska dráhy letu balistické rakety je zřejmé, že střela letící z oblasti Středního Východu na USA je ve fázi letu nad Evropou ve výškách několika set, možná i tisíc kilometrů a je sestřelitelná raketami, které mají být instalovány v Evropě. Pokud by odpálená raketa směřovala na cíl v Evropě, pak je zřejmé, že nad Evropou by byla již v konečné – sestupné fázi letu a tedy podstatně níže, asi 100 až 200 km nad zemí s postupným dalším klesáním a použití raket Minuteman by bylo minimálně obtížné, spíše však nemožné. Bez druhého systému pro ničení raket v atmosféře – tedy např. raket typu Patriot, je celý systém pro Evropu nedostatečný.

42.             časové limity letící rakety: Raketa letící do vzdálenosti 11 000 km (po zemi, balistická křivka je delší nejméně o 10%) letí asi 30-40 min, zatím co 4 000 km do Evropy by letěla asi 10 – 15min., ovšem během posledních asi 3 minut by prudce klesala k cíli a pokud by měla koncové navedení, rychlostí i 8 km za sec. a více. („Normální“ rychlost mezikontinentální balistické rakety je asi 6-7 km/sec.)

43.             Zachycení letící rakety radarem (který má být v ČR) po jejím startu není vzhledem k zakřivení země a výšce letu rakety možné dřív než poté, co uletí 500 – 1000 km, což zkracuje čas na reakci pod 10 min.

• Startová fáze třístupňové antirakety Minuteman III trvá asi 3 min. a teprve poté, co se oddělí 1. a nejpravděpodobněji i 2. stupeň, může reagovat na cíl. Je zřejmé, že tato skutečnost výrazně omezuje možnosti sestřelit raketu letící na cíl v Evropě.

• Na summitu NATO v Bukurešti 3. dubna 2008 bylo v komuniké konstatováno, že protiraketová obrana USA v Evropě bude v budoucnu integrována s PRO NATO tak, aby bezpečnost členských zení NATO byla stejná pro všechny, tedy i pro státy jižního křídla.

Informace o Al – Kajdě, - 22

22.             Teroristické skupiny – z hlediska technického a technologického je nemožné, aby jakákoliv teroristická skupina vyrobila vlastními silami raketu – nosič s doletem počítaným na tisíce kilometrů, obohacovala uran a plutonium a technologicky zvládla výrobu jaderné pumy. V tomto případě lze uvažovat pouze o tom, že by takovou zbraň získala od státu který ji má – a to ať za peníze, nebo loupeží.