• Informační systémy

• Informační systém vzniká syntézou souboru informací, nebo dat. Vazby mezi prvky jsou chápány jako informace, resp. směry jejich toků a prvky jsou pak místa vzniku, zpracování, distribuce a zániku informací. Účelem systému je tvorba a presentace informací pro potřeby systému řízení.

• Automatizovaný informační systém – část informačního systému v němž operace vzniku, sběru, zpracování a distribuce informací probíhá za využití výkonných technických prostředků. (např. počítače)

• Integrovaný informační systém - má vlastnosti integrovaného systému, tj. je to systém konzistentní

Tímto výčtem samozřejmě nebyly vyčerpány možnosti. Mohli bychom hovořit o systémech stavově určených a neurčených, s mezním chováním, samoupravujících se systémech a jiných.

2. Řízení a úloha informace V něm.

Pojem řízení jsme již také definovali jako specifický druh lidské činnosti, který vyvolává a zajišťuje fungování jiných věcí (prvků), eventuálně činností jiných lidí, jež jsou shodné s cílem toho, kdo je řídí a v nejobecnějším smyslu je možno řízení charakterizovat také jako informační působení mezi jednotlivými systémy – a to mezi objektem a subjektem řízení. Rozeberme tuto složenou definici podrobněji.

1. . Řízení jako informační působení

je pro vysvětlení nejjednodušší. Jedná se o předávání informací mezi prvkem ovládacím a prvkem ovládaným. (Prvek, systém, složitý systém.) Přenosem informace se odstraňuje z chování ovládaného jistá neurčitost.

Ovládání – je takové informační působení, kdy ovládací systém (prvek) předává informaci systému (prvku) ovládanému. Ten informaci může, ale také nemusí realizovat, protože není s ovládajícím systémem propojen zpětnou vazbou a nelze tudíž vykonávat kontrolu.

Řízení – je takové informační působení, kdy zpětná vazba existuje a tudíž lze kontrolovat, zda je cílové chování vykonáváno.

Regulace – je takové informační působení na řízený prvek, kdy mezi řídící a řízený prvek je vložen další prvek - regulátor, který udržuje stabilitu chování řízeného prvku z hlediska cíle. Na první pohled se zdá, že takto vymezené řízení se nejlépe hodí pro řízení strojů. Nicméně si lze představit i to, že uplatněním principu regulačního působení v ekonomice je trh. (viz. příl.č.3)

2. Řízení jako soustavná činnost

– charakterizuje věcnou a formální stránku řízení jako činnosti řídících pracovníků.

V tomto pojetí lze řízení charakterizovat jako vytváření souladu mezi individuálními činnostmi lidí v rámci informačních, ale také hmotně-energetických (výrobních) procesů.

Taková činnost v sobě zahrnuje zejména (příl.č.4):

• stanovení cílů

• přijímání rozhodnutí

• vedení lidí, motivování a komunikace

• vytváření organizačních systémů

• získávání informací

• udržování kvalifikace a kondice

• hospodaření s časem svým i podřízených

• kontrolu a operativní řízení (usměrňování)

V různé literatuře lze najít i jiné vymezení, obecně však nikoliv rozdílné, pouze většinou jinak pojmenované.

Např. v zahraniční literatuře lze najít vymezení: decision making, organizing, staffing, planning, controlling, communicating, leadership, tj. přijetí rozhodnutí (cíle), organizování - vytvoření organizace, příprava personálu, plánování jako anticipace budoucnosti a alternativ, kontrola, komunikace ve smyslu stotožnění se všech prvků (kolektivu, týmu) s cíli a vedení lidí. (Massie, Joseph, L., Essentials of Management, str.5). Je zřejmé, že obě vymezení se příliš neliší.

Graficky je tato činnost znázorněna na obr. v příloze. Je zřejmé, že se jedná o velmi rozsáhlé spektrum činností, které se neomezují pouze na bezprostřední řízení podřízených při plnění konkrétního dílčího úkolu. Navíc, téměř pro každou z činností uvedených na schématu existují metodické postupy podle kterých se doporučuje při realizaci postupovat. Některé z nich jsou obsahem i tohoto předmětu.