2. Druhy a metody analýzy

Metody byly vyjmenovány v předchozí části. V přednášce se budeme zabývat druhy analýzy (a syntézou) při nichž se používají zejména metody verbální, nikoliv matematické dříve zmíněné, zejména empirické a exaktní metody a také metody tvůrčího myšlení. (To ovšem neznamená, že nepoužívají vůbec matematický aparát !!!)

K takovým druhům empirických a exaktních metod analýzy při kterých se používají nejčastěji metody verbální, patří:

• analýza klasifikační

• analýza funkční

• Analýza kauzální

• Analýza srovnávací

• Analýza faktorová,

• Analýza hodnotová

• Analýza globální

• Analýza rozhodovací,

• Analýza organizační

• Analýza systémová a další

• analýza klasifikační – kdy prvky systému jsou tříděny podle výrazných znaků, které zajistí potřebný přehled

  • jako příklad lze uvést např. Mendělejevovu periodickou tabulku prvků

  • klasifikaci základních prostředků firmy podle tříd odpisů

  • stupnice síly větrů 1 – 5 (až po hurikán)

• analýza funkční - vyjadřuje vztah jevů matematickou závislostí, při které jedna, nebo několik nezávisle proměnných ovlivňuje jednu, nebo více závisle proměnných ( y= f(x) ).

  • Účinnost spalování ovlivňuje teplotu okolí a množství škodlivin

  • Výše tržeb ovlivňuje výši prémií prodavače

• Analýza kauzální – hledá a zkoumá příčiny, které způsobují lepší, či horší fungování systému,

  • dosahovaní lepší kvality, - čím vyšší teplotu snesou keramické destičky v proudovém motoru, tím vyšší je teplota výstupních plynů a tím větší je tah motoru

  • vyšších tržeb, - lepší reklama, více zákazníků, vyšší tržby.

• Analýza srovnávací – porovnáváme funkce systému dobře fungujícího a špatně fungujícího.

  • Srovnání stejných ukazatelů u motoru FORD a ŠKODA – otáčky, kroutící moment, zrychlení, pérování, brzdy a cena… který je lepší

  • Srovnání parametrů vozidla nového a po najetí 100 000 km

• Analýza faktorová, - stanovuje vliv jednotlivých faktorů (prvků, vazeb) na celkový výsledek fungování systému

  • Pro řízení je nezbytný plynulý tok informací. Nespolehlivost přenosové cesty může ovlivnit fungování systému i zásadně, ale také přijmout rozhodnutí přenosové cesty zdvojit a tím negativní vliv omezit

• Analýza hodnotová - zkoumá jednotlivé prvky a vazby mezi nimi s cílem zjistit jak lépe, hospodárněji, rychleji, atd. dosáhnout stanoveného cíle fungování systému

  • Hodnotová analýza nákladů může odhalit, že např. přepravu zboží je nutno provádět železnicí oproti dosavadnímu způsobu letecky.

  • Nebo může odhalit, že zavedení automatizovaného přenosu informací zrychlí pracovní proces X – krát.

• Analýza globální – zkoumá a hodnotí zejména, nebo pouze hlavní ukazatele vyjadřující výsledek fungování systému

  • ředitel podniku např. porovnává růst zisku, tržeb, materiálových a mzdových nákladů, aby získal komplexní informaci, zda zisky nerostou pomaleji, než náklady.

• Analýza organizační – jejím cílem je vypracovat novou (inovovanou) strukturu systému. Zkoumá se objem prací, vytíženost, vazby mezi prvky, redundance, atd.

  • Špatným příkladem může být téměř permanentní proces zeštíhlování centrálních úřadů za účelem šetření nákladů a stále vyšší počet úředníků.

  • Dobrým příkladem úspěšné analýzy pak skutečné snížení počtů úředníků při zkvalitnění funkce systému. (Personální a organizační audit na MF ČR.)

• Analýza rozhodovací, kdy hledáme optimální variantu při započítání vnějších vlivů, různé míry rizika atd. (modelování a výběr nejlepšího modelu).

• Analýza systémová, která zkoumá složité systémy a jejich fungování, nebo takové složité systémy vytváří (zlepšuje).

Je skutečností, že některé vyjmenované druhy analýzy jsou více používány a jejich teorie je podrobněji rozpracována, ba dokonce existují jako speciální analýzy – např. analýza rozhodovací, organizační a systémová, jiné takové specializované použití nemají. Systémová analýza je velmi důkladně propracována a má široké použití proto, že se používá především v ekonomických systémech. (Např. systém řízení výroby, nebo systém řízení obecně.)

Žádný problém však není zkoumán pouze z jednoho hlediska a s použitím jediné metody zkoumání. Klasicky je to vidět na procesu řízení, který je neustálým procesem analýzy a vyvozování závěrů z ní jako možného řešení, přijetí rozhodnutí a vydání řídícího pokynu.

O použití analýzy a jiných metod se budeme zajímat v další části.

Jaké problémy budeme obvykle analyzovat? (podle studijního zaměření)

Je zřejmé, že následující výčet je vyloženě účelový a slouží jen našim studijním účelům. Analyzovat lze jakýkoliv problém, situaci, jev, v rámci přednášek však budeme hovořit zejména o takových podkladech pro analýzu, jaké jsou uvedeny následně:

• Studijní obor MV

  • Bezpečnostní otázky

  • Politické vztahy

  • Ekonomická situace

  • Sociální a společenské podmínky

  • Životní prostředí

  • Fungování vlastního systému

• Studijní obor PR

  • Analýza písemného a verbálního projevu (vlastního i konkurence)

  • Skrytý význam písemného a verbálního projevu třetí osoby, nevyřčený obsah

  • Postavení vlastní firmy, situace ve firmě (úřadu, instituci), společenské trendy

  • Jméno firmy na veřejnosti (goodwill)

  • Vztahy s médii a veřejností

  • Strategie konkurence

  • Fungování vlastního PR systému

• Jiná použití

  • Závěrečná práce (BDP, MDP) – mj. použití metody segmentace

  • Studenty zvolené příklady z jejich praxe