• Informační monitor

Informační monitor je soubor zpravidla nevyhodnocených, nebo jen ojediněle vyhodnocených, či komentovaných informací k jednomu, nebo více tématům, pravidelně sbíraných a pravidelně předávaných předem stanovenému zájemci. Jeho cílem je poskytovat odběrateli spektrum informací, z nichž některé nebo i všechny, může on sám v dalším využít pro svoji činnost. (Např. ekonomické informace, informace z kultury a jiné v celém, nebo vybraném spektru.) Takové předávání informací je dosti časté. Nezahrnují analýzu, maximálně poukáží na souvislosti.

• Informační zpráva (zpráva)

Informační zpráva je výsledkem jak analýzy jednotlivých informací, tak výsledkem analýzy všech informací – jejich obsahu a souvislostí – včetně zakomponování doplňkových informací. Je však nutné podotknout, že informační zpráva je tvořena informacemi z různých – byť i navzájem sobě blízkých – oblastí a za relativně delší dobu. Jednotlivé oblasti by měly být analyzovány jak samostatně, tak společně a z každé oblasti může vzniknout relativně samostatný závěr. Podstatné je také vyvození závěrů možného dalšího vývoje, které analýza informací musí umožnit.

Výsledkem takové práce pak v nejobecnější metodické podobě by měla být informace strukturovaná následovně:

1. stručné údaje o zadaných cílech a úkolech, hodnoceném období, zdrojích a jejich hodnověrnosti (zejména pokud jsem se k něčemu nedostal)

2. dílčí analýza informací po jednotlivých oblastech, její výsledky

3. syntéza dílčích analýz – přidaná informační hodnota, jádro informace- (souvislosti, vztahy) a podle situace i předpokládaný vývoj daného problému,

4. příčiny daného stavu a předpokládaného dalšího vývoje,

5. jak a čím nás takový vývoj ovlivní, nebo limituje, co pro nás znamená,

6. způsoby jak a čím lze ovlivnit daný stav a nasměrovat vývoj pro nás žádoucím směrem,

7. možné návrhy na řešení, pokud možno ve variantách,

8. předpokládaný výsledek takové činnosti, doba do kdy může být výsledku dosaženo a za jakou cenu (lidé, materiální prostředky, peníze).

Poznámka: Struktura informační zprávy může mít také jiné pořadí výše uvedených bodů- např. 3., 4., 2., 5., 6., 7., 8., 1., a to podle situace (kde, pro koho, kolik je času, atd.; tedy buď z čeho jsem vycházel a k čemu jsem dospěl, nebo naopak, k čemu jsem dospěl a z čeho jsem vycházel).

Z výčtu zásadních kroků je zřejmé, že k  analýze informací vedoucí k vypracování informační zprávy je nezbytné znát podrobně celou problematiku (nebo ji předem a průběžně studovat, získávat nové znalosti a příbuzné informace), ovládat metody analýzy a ještě umět výsledky srozumitelně, přesvědčivě a pravdivě sdělit.

Je faktem, že výše uvedených osm bodů je úplný analytický cyklus zadaného problému a nikoliv informací. Informační zpráva neobsahuje zpravidla body 6 až 8, tedy modelování, vytváření variant řešení pro budoucnost. Tato problematika bude řešena až v další kapitole samostatně.

• Souhrnná informace

Souhrnná informace je de facto strukturou i postupem prací velmi podobná, ne-li totožná s postupem při zpracování informační zprávy, nezaobírá se však příčinami a předpokládaným vývojem. Zahrnuje tedy pouze :

1. údaje o zadaných cílech a úkolech, hodnoceném období, zdrojích a jejich hodnověrnosti

2. dílčí analýzu informací po jednotlivých oblastech, její výsledky

3. syntéza dílčích analýz (souvislosti) a shrnutí podstatných jevů.

4. Podle situace může zahrnovat i předpokládaný vývoj daného problému, (co lze očekávat, nebo co se očekává).

• Tématická informace

Tématickou informaci lze z hlediska formálního s určitou nadsázkou charakterizovat jako „něco mezi informační zprávou a souhrnnou informací“. Zaobírá se totiž zpravidla jedním okruhem problémů, ale v rozsahu informační zprávy. Jejím obsahem pak zpravidla jsou:

1. údaje o zadaných cílech a úkolech, hodnoceném období, zdrojích a jejich hodnověrnosti

2. analýza informací a její výsledky

3. syntéza (souvislosti) a podle situace i předpokládaný vývoj daného problému,

4. příčiny daného stavu a předpokládaného dalšího vývoje,

5. jak a čím nás takový vývoj ovlivní, nebo limituje, co pro nás znamená,

6. způsoby jak a čím lze ovlivnit daný stav a nasměrovat vývoj pro nás žádoucím směrem,

7. možné návrhy na řešení, pokud možno ve variantách,

8. předpokládaný výsledek takové činnosti, doba do kdy může být výsledku dosaženo a za jakou cenu (lidé, materiální prostředky, peníze).

U tématické informace se zpravidla nepožadují návrhy na řešení (bod 7 a 8) a někdy dokonce ani způsoby jak a čím lze ovlivnit daný stav a nasměrovat vývoj žádoucím směrem (bod 6.).