2. Podle významu pro příjemce, který tvoří vlastní hodnotu informace, a to:

• jako naprosto nezbytné informace (získávám je cílevědomě)

• důležité informace (získávám je cílevědomě)

• využitelné informace (dnes je nepotřebuji, ale třeba v nedaleké  budoucnosti)

• zajímavé informace (obzor rozšiřující)

• a jako data, tedy něco co vím, ale mohu později využít

• z různých důvodů (viz. např. kvalita) už nefunkční, překonané a nepravdivé, dobré, ale zbytečné, atd.

1.2. Sběr informací jako proces

Co to je proces? V latině to znamená postup, průběh (původně soudu) .Tohoto překladu se budeme držet i my.

Čím se vyznačuje, co obsahuje proces cílevědomého sběru informací?

• je organizován, tj. je vytvořen systém prvků a vazeb. Jsou vytvořeny pracovní podmínky, vybraní lidé, kteří budou sběr provádět a jsou také k tomu připraveni (vyškoleni), je vypracován postup a hierarchie při sběru, třídění a vyhodnocování informací.

• Existují vytěžitelné zdroje informací, resp. máme vlastní zdroje umístěné v zájmovém prostoru (regionu)

• Existuje systém oboustranného přenosu informací (včas se to můžeme dozvědět)

• Existuje zadání a cíl

• Existuje příjemce vyhodnocených informací, (který může požadovat informace doplňkové)

Z uvedeného vyplývá, že proces sběru informací chápeme jako uzavřený cyklus od zdroje informací k uživateli, kam přijdou vyhodnocené. Neexistuje-li pro informace žádné využití, nemá smysl informace sbírat.

Jak to budeme hodnotit, když zadavatelem i odběratelem jsem já sám?

Zásady sběru, vyhodnocení, třídění a ukládání informací

• Sběr informací (problém jakou technikou, za co a s kým, je vyřešen, pracoviště zřízeno)

Předem definuji jaké informace budu sbírat (kritéria) a to

• jaký mají mít obsah (o čem mají být, z jakého oboru…),

• z jakého prostoru je budu vyhledávat především (Čechy, kraj, Evropa…),

• v jakém režimu je budu vyhledávat ( nepřetržitě 24 hod. na směny, denně pár hodin, 1x týdně, nepravidelně…), a ten striktně dodržuji

• jak je budu ověřovat

Při vlastním sběru

• sbírám informace podle záměru, ale také ty, které jsem ve svých záměrech nepředpokládal a v souvislosti s jinou činností (náhodně) se k nim dostanu. Veškeré informace které dostanu, než vyřadím nehodící se, kvalifikovaně posoudím, (předběžná analýza), zda nejsou „příbuzné“, tedy zda nemohou mít souvislost s problémem který řeším, nebo návodný charakter pro analýzu a porovnání s okolím. (Nikdy nevíte, zda ve stati o výsledku automobilových závodů které nejsou předmětem sběru informací podle zadání, nebude náhodná zmínka a porovnání s leteckou dopravou, o které informace naopak sbíráte.)

• Jak vyplývá z předchozího, informace předběžně vyhodnocuji a u těch které jsou mimo zadanou oblast označím možnou souvislost. Toto předběžné vyhodnocení je de facto prováděno podle zvolených kritérií (hodnověrnost, včasnost…), ale není analýzou informací !!! Je analýzou jednotlivé informace podle obsahu.