4. Řešení příkladu - zadání

Samostatně (doma) zpracovat zadání pro informační činnost (obsah informací které má získávat – interní, externí, analytická a prognostická práce)

PR - pro tiskového mluvčího – (komunikačního manažera – vedoucího PR). Podnik nemá zpracovaný žádný plán ani záměr. Aplikovat předchozí příklad počínaje zadáním, cílem…...

Obor působnosti – zvolí studenti (obor chemie, velkoobchod, strojírenství, obor a podnik ve kterém pracuji…..)

Podnik – tuzemský, bez cizího kapitálu

Oddělení PR o 5 lidech

Finanční zázemí dobré, nadřízený relativně štědrý

Podnik má fungující vnitřní informační systém do kterého jsem zařazen

MVD – sběr informací o ŠOS s cílem analyzovat význam ŠOS na vývoj mezinárodní situace, zejména ve střední Azii. Cílem analýzy bude zjistit váhu jednotlivých členů na zaměření jeho činnosti

B. HODNOCENÍ KVALITY INFORMACÍ

1. Kritéria hodnocení informace

1. Hodnocení informace z různých hledisek

2. Sběr informací jako proces

2. Informace a analýza, informační cyklus

1. Kritéria hodnocení informace

Již dříve bylo řečeno, že informace které zestárnou se stanou daty. Než se z informací stanou data, musíme posoudit jejich přínos pro příjemce. Takové posouzení není samoúčelné. Předpokládáme, že získávání a přenos informací je cílevědomý, mnohdy i finančně náročný a většinou i důležitý pro naši další činnost – ať už řídící, či informační, lobbyistickou, pracovní, soukromou,… Posouzení hodnoty informace tedy bude mimo jiné sloužit k

• efektivnímu vynakládání prostředků

• řízení výběru informací (jaké získávat a které ne)

• zajištění hladkého a včasného přenosu informací k uživateli

• vyhledání nových zdrojů, nepostačují-li stávající

• a dalším účelům (např. posouzení hodnověrnosti, odměňování zdrojů…)

Jak informace hodnotíme, čím se řídíme. Každou informaci, kterou člověk přijme, nějak vyhodnotí – ať vědomě, či bezděčně. Protože však hovoříme o cílevědomém, záměrném sběru informací, posuzujeme je podle dohodnutých kritérií. Současně tento cílevědomý sběr znamená také, že informace shromažďujeme soustavně, dlouhodobě (nebo v době limitované úkolem, který plníme) a plynule. Jedná se tedy o určitý a definovaný proces.

V dalším rozebereme kritéria hodnocení informací a poté proces sběru informací.

1. Hodnocení informací z různých hledisek – Kvalita, charakteristika, význam

Informace lze hodnotit z mnoha různých hledisek, např.

A) Podle charakteristiky informace

• z hlediska času

  • na informace o minulosti – statistické (historie -souhrnně, zpravidla beletrie, věd. práce, atd)

  • informace o budoucnosti – prognostické, (vždy výsledek analýzy informací)

  • informace aktuální – což je pojem relativní, informace ihned zastarává, ale zpravidla slouží k tvorbě informace jiné. Může být však aktuální až do doby, než se daná skutečnost změní, což může být pokaždé jiná doba

• z hlediska části systému které se týkají

  • vnitřní informace – buď o systému jako celku, nebo o jeho prvcích, subsystémech

  • vnější informace – informace o okolí systému

• z hlediska působení na příjemce rozeznáváme

  • informace aktivní (vyvolají činnost bezprostředně)

  • pasivní informace – nevyvolají žádnou činnost, nebo až ve spojení s jinou informací

• z hlediska opakovatelnosti

  • informace jednorázové

  • informace opakované

    • pravidelně

    • nepravidelně

• z hlediska způsobu uchování informace

  • nedokumentované (jen si je pamatujeme)

  • dokumentované (písemně, obrazově, digitálně, atd.)

• z hlediska utajení

  • na neutajované (máte-li o ně zájem, můžete je dostat)

  • na veřejné (dostanete je i když po nich nepátráte- třeba název ulice)

  • na interní (vnitropodnikový předpis )

  • na utajované ( klasifikované, tajné, přísně tajné – vojenské i civilní – viz receptura Becherovky)