
- •Analýza informací a analytická činnost
- •Analýza textu a mluveného slova
- •III. Distribuce a ochrana informací 130
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství 176
- •Řízení a úloha informace
- •1.2. Typy řízení
- •1.3. Systém
- •1. Vymezení pojmů
- •Typy řízení
- •Informační systémy
- •2. Řízení a úloha informace V něm.
- •. Řízení jako informační působení
- •Řízení jako soustavná činnost
- •Řízení jako proces
- •Vypracování plánu, a
- •Vytvořit systém, je-li to nutné (informační, organizační…)
- •Příklady
- •5Zakonzervovat a kontrolovat průběžně funkčnost, upravovat plány podle nových informací
- •2.3.3. Rozhodovací proces:
- •Strategické řízení a řízení procesů
- •4. Řešení příkladu - zadání
- •Informace, informatika, metodologie, metodika a metoda
- •2. Sběr, vyhodnocení, využití a ukládání informací
- •2.1. Komunikace a informační tok
- •2.2. Sběr informací
- •3. Organizace práce s informací
- •3.1. Přípravná fáze
- •3.2. Sběr, třídění a ukládání informací
- •Informační systém (co to je, co nám může umožnit, jak se k němu chovat)
- •3.4. Využití V praxi
- •4. Řešení příkladu - zadání
- •Hodnocení informací z různých hledisek – Kvalita, charakteristika, význam
- •Z hlediska kvality informace
- •Podle významu pro příjemce, který tvoří vlastní hodnotu informace, a to:
- •1.2. Sběr informací jako proces
- •Zásady sběru, vyhodnocení, třídění a ukládání informací
- •Vyhodnocení informací (analýza)
- •2. Informace a analýza, informační cyklus
- •Činnost publicistická – publicistika:
- •1.2.2.Činnost zpravodajská
- •Informace pro řízení (vlastního systému, nebo okolí)
- •Informační agentury (informace pro rozhodování jiného subjektu)
- •Informace zpravodajských služeb (interní a pro veřejnost)
- •2. Struktura informačních výstupů
- •Informace vzešlé ze specializované informační činnosti:
- •Informace
- •Informační monitor
- •Informační zpráva (zpráva)
- •3. Bezpečnostní a zpravodajské informace
- •Informace pro veřejnost a informace interní
- •Zpráva o činnosti Vojenského zpravodajství (vz) za rok 2004 (struktura, nikoliv obsah)
- •Činnost vz k naplňování úkolů stanovených V §5 zák.Č. 153/1994 Sb.
- •3.1. Spolupráce se zpravodajskými službami
- •3.2. Spolupráce s orgány státní správy
- •3.3. Provádění bezpečnostních prověrek a šetření V evidencích
- •Výroční zpráva sz Brusel, Oddělení cops (struktura)
- •6. Ostatní aktivity mimo rámec esdp
- •7. Další aktivity V rámci esdp
- •Analýza informací a analytická činnost
- •Druhy a metody analýzy
- •Výběr prostředků, způsobů a metod k cílenému provádění analýzy
- •2.1. Výběr metody
- •Modelování verbální (mental models)
- •Uveďme si příklady.
- •Výsledek analýzy známých informací (začátek plánování)
- •Výběr opatření jako podklad pro modelování
- •Plánování (plán) a organizování jako realizace (vybraného) modelu
- •Vlastní akce poté, co vznikne mu - dále neřešeno
- •Popis problému
- •2. Zadání – predikovat:
- •Organizování analytické činnosti
- •3.1. Analytická činnost, analýza pro veřejný sektor
- •Fáze a cyklus analýzy
- •Přípravné období (zpracovatel)
- •4. Jak informace ukládat :
- •5. Metodický postup zpracování informací (pracovníky střediska)
- •6. Vybudovat pracoviště a připravit personál do ddmmrrrr
- •Analýza pro veřejnou potřebu, ekonomické analýzy
- •Bezpečnostní analýzy a analýza bezpečnosti
- •4. Analytická práce, analýza pro potřeby své pozice ve společnosti (organizaci)
- •Systémový přístup a systémová analýza
- •4.2. Analýza pro potřeby své pozice ve společnosti
- •Analýza problému „ad hoc“ (jednorázová k vyřešení problému)
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace
- •Analytická činnost „prognostická“ (soustavná k zjištění trendů)
- •Fáze, zadání postačuje jedenkrát, a V případě změn jen zpřesnit
- •2. Fáze příprava analýzy se může omezit na
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace
- •Analýza „pro potřeby řízení systému“ (soustavná činnost usměrňující systém ke stanovenému cíli)
- •3. Fáze – pracovní – analýza
- •5. Fáze – presentace výsledků a implementace je zúžena na
- •Prognóza jako syntéza výsledků analýzy
- •Příklad pro řešení. Americká protiraketová obrana V evropě – řešení (souhrnná informace zpracovaná na základě vyhodnocených informací)
- •1. Vstupní informace (popis problému):
- •2. Podmínky použití pro a ničení nepřátelských cílů – segmentace problému (přípravná fáze)
- •Japonsko, které se cítí ohroženo raketami kldr o zakoupení 300 ks plřs Patriot uvažuje, Američané je tam hodlají rozmístit jak V pozemní, tak V námořní verzi.)
- •Všeobecné technické informace - 1, 5,8,12,16,18,19,20,21,23,24,25,26,27,36,37,38, 45
- •Politické postoje
- •Možný výsledek - vlastní informace
- •Technické schopnosti
- •Vojenskostrategické faktory
- •Politické faktory a okolnosti
- •Analýza textu a mluveného projevu
- •1. Teoretický úvod a přehled
- •2. Vybrané příklady analýzy
- •1. Teoretický úvod a přehled
- •Možný metodický postup analýzy
- •2. Vybrané příklady analýzy
- •2.1. Analýza obsahová, významová a vztahová, projev státníka
- •Věcné zdůvodnění:
- •Vlastní hodnocení projevu prezidenta Putina
- •Hodnocení projevu (část komentáře) nezávislým analytikem
- •2.2. Statistická analýza - příklady
- •III. Distribuce a ochrana informací
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství
- •III. Distribuce a ochrana informací
- •Základní pravidla a metodika informační činnosti
- •Hlavní zásady sběru, hodnocení a využití informací
- •Zásady odborného zpracování informací
- •Doporučení a správný postup při plnění informačního úkolu
- •Rozvaha a výběr zdrojů, doporučení a rizika
- •Informační zdroje
- •Jejich definice, základní rozdělení a důvěryhodnost
- •8.2 Charakteristika osobních a otevřených informačních zdrojů
- •8.3 Možnosti využívání osobních a otevřených zdrojů
- •8.4 Klady a zápory využívání internetových zdrojů a sociálních sítí
- •Hlavní zásady pro vyhledávání na internetu:
- •Doporučení a rizika při vyhledávání na internetu:
- •Distribuce a ochrana informací
- •9.1 Formy a způsoby předávání, zasílání a publikování zpráv
- •9.2 Zvláštnosti spojení z diplomatických misí
- •9.3 Komunikační kanály státní a veřejné správy
- •9.4 Nástroje moderní komunikace s veřejností
- •9.5 Význam ochrany a bezpečnosti V rámci informačního toku
- •9.6 Vymezení základních pojmů a bezpečnost informací
- •9.7 Obsah a opatření ochrany informací:
- •1) Personální bezpečnost:
- •2) Administrativní bezpečnost:
- •3) Fyzická bezpečnost:
- •4) Bezpečnost informačních a komunikačních systémů:
- •1) Zákony k ochraně informací:
- •2) Zákony o subjektech, které pracují s informacemi:
- •IV. Státní a nestátní zpravodajství
- •Vymezení základních pojmů
- •Druhy zpravodajství
- •Význam strategických a bezpečnostních informací
- •Zajišťování zpravodajských potřeb státu
- •11 Diplomacie a zpravodajské služby
- •11.1 Zahraniční státní zpravodajství z historického pohledu
- •11.2 Hlavní subjekty a úkoly státního zpravodajství
- •11.3 Struktura a možnosti české diplomacie při získávání informací
- •11.4 Hlavní informační zdroje diplomacie
- •11.5 Zpravodajské služby, jejich možnosti při zajišťování strategických informací
- •11.6. Zpravodajský systém čr
- •Vojenské zpravodajství
- •12.Další státní, veřejné a soukromé informační subjekty
- •12.1 Centrální instituce pro shromažďování a šíření informace
- •Veřejnoprávní media a informační agentury
- •12.2 Instituce pro sběr, analýzu a uchování informací
- •Vědecko-výzkumné a studijní instituce
- •12.3 Instituce pro kontrolu a ochranu informací
- •12.4 Nestátní a soukromé subjekty pro sběr informací
- •12.5 Univerzitní vědecké instituce a agentury pro výzkum veřejného mínění
- •Informační činnost soukromých osob:
- •12.6 Soukromé bezpečnostní služby a detektivní kanceláře
- •Cvičení k procvičení praktických schopností při zpracování poznatků na základě konkrétního zadání
Informační systém (co to je, co nám může umožnit, jak se k němu chovat)
Informace nemohou být předávány libovolným způsobem, ale pokud má systém fungovat, tak musí fungovat způsobem určitým a definovaným. Definování znamená, že musí být určeno kdo a komu informaci předává, v jakém intervalu, s jakým obsahem a v jaké podobě, (jak formalizovanou), atd. Tím se vytváří systém, který nazýváme informačním systémem.
Jako každý jiný systém musí být i informační systém charakterizován
prvky systému (informace s jejich nosiči),
organizační strukturou ( tedy definováním vazeb mezi prvky),
pravidly podle kterých systém funguje (něco jako manuál, který umožní definovaný přístup do informačního systému všem zainteresovaným)
definovanými vztahy mezi systémem a uživateli, které zabezpečí efektivní fungování systému jako takového (správce, uživatelé různých kategorií, ukládání a uchování informací, atd.)
Definovaným způsobem realizované sdílení informací prvky systému mezi sebou a s okolím nazýváme Informační tok. Z hlediska teorie je lhostejné, zda informace jsou sdíleny ústně, písemně, elektronicky, nebo jinak, zda jsou sdíleny v reálném čase nebo ne, vždy se bude jednat o tok informací.
V současné době si jen stěží dokážeme představit, že data a informace nejsou sdíleny především elektronicky a především v počítačových sítích (síť jako médium pro přenos a dnes částečně i pro zpracování dat, postupně však stále více pro zpracování dat).
Tato skutečnost činí z informačního toku za prvé velmi složitou technickou soustavu, kterou musí budovat a udržovat specialisté a za druhé, tento složitý systém dovoluje sdílet data a informace naprosto novými způsoby a s vysokou užitnou hodnotou.
Soubor prvků a činností, jejich vztahy a vazby, kde jsou data přenášena pomocí výpočetní techniky a přístupná pro široký okruh uživatelů, nazýváme informačním systémem a data a informace uložené v tomto systému pak bankou dat.
Z pohledu systémového můžeme definovat nebo i posuzovat informační systémy
jako soubor dat a nosičů dat, které tato data přenášejí a dovolují provádět datové transformace – data třídit, vyhodnocovat a vytvářet informace
jako organizovanou strukturu, která fysicky ukládá data na odpovídající nosiče a jako logickou strukturu, která data řadí do datových souborů s nimiž lze provádět logické operace a vytvářet informace
jako funkční systém, ve kterém jsou vstupy (data získaná z činnosti řízeného systému) přetvářeny pomocí odpovídajících programů (software) v požadované výstupy.
Informační systém je budován samozřejmě na základě současné, nebo budoucí potřeby celého systému. Cílem jeho zavedení je obecně zvýšení efektivity a produktivity práce, budoucí zlevnění práce systému a rozšíření okruhu působnosti a zjednodušení přístupu k informacím uvnitř systému i v okolí.
Na informační systémy jsou kladeny požadavky, aby
komplexně zabezpečily informační potřeby vedoucího managementu (uživatelského subjektu) a odstraňovaly nejistotu v rozhodování
působily na instituci integračně (informace nejsou určeny pouze pro jednotlivce, ať je získá kdokoliv)
obsluha systému byla jednoduchá a dostupná všem
architektura systému byla pojata systémově a umožnila budoucí propojení a rozšíření
Přínosem zavedení informačního systému je pak především:
servis a komfort pro interní uživatele
vyšší rychlost informačních toků, zvětšený objem informací
zlepšení analytických možností uživatelů a zvýšení kapacity pro provádění
možnost sdílení informací více pracovišti
zkvalitnění a zrychlení rozhodování
lepší a kvalitnější služby pro zákazníky (občany)
zjednodušení administrativy
snadnější a levnější ukládání a skladování informací
to, že vnitřní intranetová síť poskytuje výhody centralizace i decentralizace práce s informací
určitá míra automatizace procesů a kontroly
Bylo řečeno, že budování informačního systému je věc složitá a pro odborníky. Nicméně zadat vybudování takového systému musí uživatel, který musí stanovit základní parametry systému – a to ty, které jemu vyhovují nejlépe. Nelze tedy ponechat výstavbu takového systému pouze na odbornících z oboru informatiky. Mají tendenci vybírat to nejmodernější a komplikovanost obsluhy pro uživatele, z výšin svých vědomostí, nevnímají.
Vybudovat v organizaci informační systém a používat jej znamená:
naplánovat, stanovit cíle a vyčlenit prostředky
vybudovat
zavést
provozovat a po uplynutí životnosti
inovovat (upgradeovat), zlikvidovat, atd.
První dvě fáze musí provést zadavatel, resp. musí být rozhodujícím prvkem při jejich realizaci.
Naplánovat zavedení informačního systému znamená především
stanovit strategické cíle pro používání systému
vypracovat zadání pro realizační tým – projektového manažera
stanovit dílčí cíle – tj. co minimálně musí systém umět a umožnit
pro koho je určen a kde minimálně musejí být prvky IS
do kdy má být projekt (návrh) hotov
co a koho má manažer k dispozici
Pozn.: Informační systém může být drahý a složitý, ale také jen jednoduchý a levný, záleží na podmínkách. Podstatné je však to, jak funguje. Pokud je vybudován jako organizovaná struktura, která fysicky ukládá data na odpovídající nosiče a jako logická struktura, která data řadí do datových souborů s nimiž lze provádět logické operace a vytvářet informace, či jako funkční systém, ve kterém jsou vstupy (získaná data) přetvářeny pomocí odpovídajících programů (software) v požadované výstupy, pak i levný a nepříliš složitý informační systém může být účinný. Pravda, neposkytne uživateli takový komfort a bude jej nutit provádět řadu operací s informacemi a daty osobně (neautomatizovaně), ale cíle může být dosaženo. Za této situace je právě velmi přínosné, když uživatel systému (který si sám vytvořil), umí s informacemi pracovat.