
- •Geografie obyvatelstva a sídel Slovní zásoba
- •Obyvatelstvo
- •Biologické znaky
- •Všechny rasy jsou si rovné, všichni lidé patří do biologického druhu Homo Sapiens Sapiens. Kulturní znaky
- •Ekonomické znaky
- •Přirozený pohyb obyvatelstva (populace)
- •Demografická revoluce
- •Mechanický pohyb populace (migrace)
- •Rozmístění obyvatelstva
- •Typy sídel
Typy sídel
Sídlo je místo, kde žijí lidé. Základní rozdělení sídel je na městská sídla - města a vesnická sídla - vesnice.
Venkovské osídlení - rozdělujeme na:
evropský typ - vesnice
severoamerický (australský typ) - což jsou samostatné farmy.
Město je sídlo s určitým množstvím obyvatel (například 5 000), kde více než 60 % obyvatel nepracuje v zemědělství, a určitým druhem zástavby (většinou vícepatrové domy).
Na začátku 19. století žila ve světě pouze 3 % lidí ve městech, v roce 1900 žilo ve městech 13 % populace, v roce 1970 39 % populace. Dnes žije asi 56 % populace světa ve městech.
Urbanizace je formování městského obyvatelstva – stěhování lidí do měst. Stupeň urbanizace nám říká, kolik lidí ve státě žije ve městech.
Největší stupeň urbanizace (nejvíce lidí ve městech) mají státy Monako (100 %), Vatikán (100 %), Singapur (100 %), Belgie (97 %), Kuvajt (96 %) a Velká Británie (92 %).
Města jsou centra průmyslu, obchodu, služeb, dopravy, administrativy a kultury. Je zde ale vyšší kriminalita, exhalace a hluk.
Velká města – města nad 100 000 obyvatel se nazývají velkoměsta. Soustřeďují se zde hospodářské, administrativní a obslužné funkce.
Velkoměsto je spojeno se svým okolím socioekonomickými vazbami (městská doprava, dojížďka do školy, dojížďka za prací, do obchodů). Tomuto území se říká aglomerace města. Aglomerace je spojení centra města a okolí intenzivními socioekonomickými vztahy a hustou osobní a nákladní dopravou.
Jestliže máme dvě a více aglomerací vedle sebe, začnou se propojovat. Vzniká tak konurbace. Příkladem konurbace je Porúří v Německu s městy Dortmund, Essen, Düsseldorf a dalšími, nebo konurbace v Horním Slezsku v Polsku s městy Katowice, Gliwice, Sosnowiec a dalšími. Příkladem vznikající konurbace v České republice je Východočeská konurbace (Hradec Králové – Pardubice).
Když srůstá několik aglomerací a konurbací, vzniká souvislé urbanizované území – megalopolis. Na světě je dnes již několik megalopolí.
V USA jsou tři: Mezi městy Boston – New York – Philadelphia – Baltimore – Washington vzniká megalopole Boswash; mezi městy Chicago – Detroit – Pittsburg vzniká megalopole Chipitts a na východě USA v Kalifornii vzniká třetí megalopole mezi městy San Francisco – Los Angeles – San Diego; megalopole San-San.
V Japonsku vzniká megalopole Tokajdo na ostrově Honšu mezi městy Tokio – Čiba – Kawasaki – Jokohama.
PRAMENY:
Baar, V.: Hospodářský zeměpis. Regionální aspekty světového hospodářství. Nakladatelství České geografické společnosti, Praha, 2003.
Bičík, I. a kol.: Lidé na Zemi. Nakladatelství České geografické společnosti, Praha, 1995.
Bičík, I.: Hospodářský zeměpis. Globální geografické aspekty světového hospodářství. Nakladatelství České geografické společnosti, Praha, 2003.
Kašparovský, K.: Zeměpis I. v kostce pro střední školy. Fragment, Praha, 1999.
Kašparovský, K.: Zeměpis II. v kostce pro střední školy. Fragment, Praha, 1999.
Křivánek, D.: Geografie pro ekonomické třídy zahraničních studentů. Karolinum, Praha, 2006.
Křivánek, D.: Politická geografie pro zahraniční studenty. Karolinum, Praha, 2008.
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html
http://cs.wikipedia.org
http://www.kompas.estranky.cz/