Ekonomické znaky

Ekonomické znaky populace představují, kde člověk pracuje. Zaměstnanost podle ekonomických sektorů. Záleží, v kterém sektoru člověk pracuje.

1. Primární sektor – získávání základních surovin. Patří sem lov, rybolov, zemědělství, těžba surovin a lesnictví.

2. Sekundární sektor – přemísťování (transport) a zpracování surovin. Patří sem těžký a lehký průmysl, stavebnictví a nákladní doprava.

3. Terciální sektor – služby. Patří sem bankovnictví, obchod, cestovní ruch (turistika), hotely, restaurace, státní sektor.

4. Kvartérní sektor –zabývá se informacemi. Patří sem školství, věda, výzkum, vývoj a přenos informací.

Přirozený pohyb obyvatelstva (populace)

Přirozený pohyb populace ovlivňují narození a smrt.

Porodnost (natalita n) je počet narozených dětí na 1000 obyvatel, udává se v ‰ (promile).

Vysoká natalita (hodně dětí, mladá populace) je typická pro země Latinské Ameriky, střední a severozápadní Afriky a pro asijské státy v okolí Indického oceánu.

Někdy se ve statistikách můžeme setkat s ukazatelem úhrnná plodnost. Říká nám, kolik dětí se narodí jedné ženě při zachování stávajících podmínek. Úhrnná plodnost je zjednodušeně počet dětí na jednu ženu. Nejvyšší úhrnnou plodnost mají státy Jemen (7,6 dětí na jednu ženu), Uganda (7,1) a Afghánistán (6,9).

Naopak nízká porodnost (málo dětí, stárnoucí populace) je typická pro Evropu, Severní Ameriku, Japonsko a Austrálii. Nejnižší úhrnnou plodnost – počet dětí na jednu ženu mají státy Ukrajina (1,08) Španělsko (1,16) a Itálie (1,20).

Úmrtnost (mortalita m) je počet zemřelých lidí na 1 000 obyvatel, udává se v  ‰ (promile). S rozvojem lékařské péče se snižuje dětská mortalita, věk lidí roste, populace světa roste také.

Přirozený přírůstek (Pp) je rozdíl porodnosti (n) a úmrtnosti (m) větší než 0. Populace roste.

n - m = Pp; Pp > 0

Přirozený úbytek (Pú) je rozdíl porodnosti (n) a úmrtnosti (m) menší než 0. Populace klesá.

n - m = Pú; Pú < 0

Pokud je natalita (n) a mortalita (m) stejná, je přirozený přírůstek rovný nule, populace stagnuje.

n = m = 0

Státy Latinské Ameriky, Afriky a Asie mají přirozený přírůstek kolem 30 ‰.

Státy Evropy a Severní Ameriky mají přirozený přírůstek 5 – 10 ‰. Nejhorší demografická situace je dnes na Ukrajině, kde již několik let trvá přirozený úbytek, mortalita je větší než natalita. V 90. letech 20. století byl přirozený úbytek i v České republice, Spolkové republice Německo nebo v Rusku.

Přirozený přírůstek na naší planetě byl vyjádřen statisticky: každou sekundu se zvýší počet obyvatel o 2,6 lidí. 1,7 lidí každou sekundu zemře, 4,3 lidí se za jednu sekundu narodí.

Za 1 den přibude na naší planetě 230 596 lidí; to je za týden 1 618 612 lidí; to je za měsíc 7 013 980 lidí a to je za rok 84 167 762 lidí.

Demografická revoluce

Demografická revoluce jsou změny v reprodukčním chování obyvatelstva. Demografická revoluce má 4 fáze vývoje:

1. fáze - vysoká porodnost i úmrtnost, přirozený přírůstek je malý;

2. fáze - vysoká porodnost, úmrtnost však vývojem vědy klesá, přirozený přírůstek se rychle zvětšuje;

3. fáze - začíná klesat porodnost, úmrtnost je již nízká, přirozený přírůstek je stále vysoký, začíná však klesat;

4. fáze - porodnost i úmrtnost jsou nízké, přirozený přírůstek je malý, někdy dochází i úbytku populace.

Tímto vývojem si projdou všechny státy světa. Vyspělé země jsou už ve čtvrté fázi, proto mají nízký přirozený přírůstek. Většina rozvojových zemí je však ve fázi s velkým přírůstkem, proto na Zemi rychle přibývá obyvatelstvo.