Změny spotřební funkce

Jednou z příčin změny spotřební funkce je změna úrokové míry. To proto, že úro­ková míra ovlivňuje náklady spotřeby.

K oupě auta

Růžičkovi mají šest let staré auto a rozhodují se, zda mají koupit nové. Nové auto stojí 300 tis. Kč a staré by prodali za 100 tis. Kč. Museli by tedy za nové auto vydat 200 tis. Kč. Mají tyto peníze na bankovním vkladu, jehož reálná úroková míra je 4 %. To znamená, že kdyby těchto 200 tis. Kč ponechali v bance a jezdili ještě nějakou dobu starým autem, bude jim vklad vynášet reálně 8 000 Kč ročně.

Koupí-li si nové auto hned, zvýší svoji spotřebu (jezdit novým autem je jistě uspokojivější než jezdit starým autem), ale přijdou o tyto úroky.

Růžičkovi se nakonec rozhodnou nové auto koupit. Ale kdyby byla reálná úro­ková míra 6 %, možná by se rozhodli koupit nové auto až za rok.

K oupě nového nábytku

Mládkovi mají starý nábytek po babičce a rádi by si koupili nový. Nábytek stojí 100 tis. Kč. Mládkovi nemají žádné úspory, ale mohli by si vzít pětiletou půjčku na reálnou úrokovou míru 8 %. Na úrocích by zaplatili za pět let reálně přes 20 tis. Kč. Takový úrokový náklad považují Mládkovi za příliš velký. Za přijatelný by poklá­dali úrokový náklad ca. 10 tis. Kč. Rozhodnou se tedy zatím nábytek nekupovat.

Kdyby však byla reálná úroková míra 6 %, rozhodli by se koupit nábytek za alespoň 50 tis. Kč. A kdyby byla reálná úroková míra jen 4 %, koupili by nábytek za celých 100 tis. Kč.

Spotřeba, investice a rovnovážný HDP

Úrok je pro člověka nákladem jeho spotřeby. Je to buď explicitní náklad spotře­by (když si Mládkovi vezmou půjčku na nábytek a platí úrok bance) nebo implicitní náklad spotřeby (když si Růžičkovi koupí nové auto za své úspory a přijdou tak o úroky ze svého vlastního bankovního vkladu). Proto má úroková míra vliv na velikost spotřeby - ovlivňuje rozhodování člověka o tom, v jakém poměru má rozdělovat svůj důchod mezi spotřebu a úspory. Z kapitoly pojednávající o kapitálu již víme, že člověk se při takovém rozhodování řídí svojí mírou časové preference (ta odráží sílu jeho touhy mít nové auto nebo nový nábytek už dnes a ne až za rok nebo za několik let), kterou porovnává s reálnou úrokovou mírou.

Čím je úroková míra vyšší, tím menší bude motivace ke spotřebě. Změna úroko­vé míry změní spotřební funkci. Ukazuje nám to obrázek 20-3. Zvýšení úrokové míry posune křivku spotřební funkce dolů - člověk by z každého disponibilního důchodu spotřebovával méně než předtím, protože pociťuje vyšší náklady spotřeby. Snížení úro­kové míry by naopak posunulo křivku spotřební funkce vzhůru.

Obr. 20-3 Změna úrokové míry - Zvýšení úrokové míry posune křivku spotřební funkce C dolů do polo­hy C. Snížení úrokové míry by naopak posunulo křivku spotřební funkce C nahoru do polo­hy C".

Plánované investice a rovnovážný HDP

20.3

PLÁNOVANÉ INVESTICE A ROVNOVÁŽNÝ HDP

Firmy uskutečňují investice do fixního kapitálu a do zásob. Ale ne vždy jsou jejich investice plánovanými investicemi. Některé investice do zásob mohou být neplánova­né. Ilustruje to následující příklad.

N eplánované investice

Sledujme investice tří firem.

Firma Chemicals uskutečnila v daném roce investice do fixního kapitálu tím, že nakoupila nové stroje v hodnotě 100 mil. Kč. Kromě toho uskutečnila investice do zásob. Dosavadní zásoby svých produktů pokládala za nízké, protože jí neumož­ňovaly rychle a plynule uspokojovat objednávky svých zákazníků. Zvýšila proto tyto zásoby o 30 mil. Kč.

Firma Ribco uskutečnila v daném roce investici do rekonstrukce výrobní haly v hodnotě 80 mil. Kč. Firma také zjistila, že odbyt jejích výrobků vázne a že se proto zásoby jejího zboží na skladě zvýšily o 20 mil. Kč. Je pravda, že firma toto zvýšení zásob nechtěla a neočekávala - došlo k němu kvůli špatnému odbytu její­ho zboží. Nicméně pro firmu znamená toto zvýšení zásob investici - má v těchto zásobách vázán kapitál 20 mil. Kč.

Firma TRIX neuskutečnila žádné investice do fixního kapitálu. Zjistila však, že o její zboží byl na trhu větší zájem, než očekávala, a že jí proto zásoby zboží na skladě poklesly o 10 mil. Kč pod úroveň, kterou firma považuje za optimální a kte­rou chce udržovat, aby mohla plynule zásobovat své zákazníky. Tento pokles zásob znamená pro firmu snížení investic o 10 mil. Kč.

Sečtěme investice těchto tří firem. Činí 220 mil. Kč (100 + 30 + 80 + 20 - 10 = 220). Z toho 180 mil. Kč jsou investice do fixního kapitálu a 40 mil. Kč jsou investice do zásob. S investicemi do fixního kapitálu není žádný problém - v obou případech jde o investice, pro které se firma rozhodla a které chtěla uskutečnit. Ale co jejich investi­ce do zásob? U firmy Chemicals jde o přírůstek zásob, který firma chtěla uskutečnit. U firmy Ribco jde však o zvýšení zásob, které firma nechtěla. Toto nechtěné zvýšení zásob, k němuž došlo z důvodu poklesu odbytu, je neplánovanou investicí. U firmy TRIX jde o snížení zásob, které firma (ač potěšena dobrým odbytem) nechtěla, neboli jde o neplánovanou desinvestici. V našem příkladě z celkových investic 220 mil. Kč činí tedy plánované investice jen 210 mil. Kč (100 + 30 + 80).

Investice do fixního kapitálu jsou vždy investice plánované (zamýšlené), protože pro nákup strojů nebo pro stavbu budovy se firma sama rozhoduje. Ale investice do zásob mohou být plánované nebo neplánované (nezamýšlené). Neplánované investice do zásob vznikají tehdy, když firma prodá méně zboží, než kolik plánovala (zamýšle­la) prodat. Neprodané zboží zůstane v zásobách - vytváří neplánovaný přírůstek

Spotřeba, investice a rovnovážný HDP

zásob neboli neplánovanou (nezamýšlenou) investici. Neplánované snížení zásob je naopak neplánovanou desinvesticí.

Proč rozlišujeme plánované a neplánované investice? Protože neplánované investice mají dopad na výrobní rozhodnutí firmy a tím také na velikost HDP. V našem příkladu firma Ribco zjistila, že jí neplánovaně vzrostly zásoby o 20 mil. Kč. Jak myslíte, že na to zareaguje? Firma nechce udržovat nadměrnou výši zásob (umrtvit svůj kapitál ve zbytečných zásobách). Aby snížila zásoby, sníží cenu zboží nebo sníží jeho výrobu (případně obojí). Jen tak může uvést své zásoby na původní, plánovanou výši. A jak zareaguje firma TRIX na neplánovaný pokles zásob? Zvýší cenu zboží, nebo zvýší výrobu (případně obojí). Tak zvýší zásoby na plánovanou úroveň.

Musíme tedy rozlišovat pojmy: skutečné investice, plánované investice a nepláno­vané investice.

skutečné investice = plánované investice + neplánované investice

kde neplánovanými investicemi rozumíme neplánované změny zásob.

Tím se dostáváme ke změnám hrubého domácího produktu. Jestliže firmy reagují na neplánovaný přírůstek zásob snížením ceny, popřípadě snížením výroby, a na nepláno­vaný pokles zásob reagují zvýšením ceny, popřípadě zvýšením výroby, znamená to, že neplánované změny zásob vyvolávají změnu nominálního HDP. Podívejte se, jak se dosahuje rovnovážného HDP.

D osahování rovnovážného HDP

Představme si hypotetickou ekonomiku složenou pouze ze sektoru domácností a firem. Předpokládejme dále, že firmy samy netvoří úspory a že veškeré své zisky rozdělují akcionářům. Pak celý HDP dostávají domácnosti a rozdělují jej na spo­třebu a úspory. Dejme tomu, že domácnosti vždy třetinu důchodu uspoří a dvě tře­tiny vydají na spotřebu. Konečně předpokládejme, že celkové plánované investice firem jsou 500 mld. Kč.

Tabulka ukazuje, jaké budou spotřební a investiční výdaje při různých úrovních HDP. Který z těchto HDP bude rovnovážný? (Údaje jsou v mld. Kč.)

HDP	Spotřeba	Úspory	Plánované investice	Neplánované investice
2 400	1 600	800	500	300
2 100	1 400	700	500	200
1 800	1 200	600	500	100
1500	1000	500	500	0
1 200	800	400	500	- 100
900	600	300	500	-200

Když je vytvořen HDP 2 400 mld. Kč, součet spotřeby a plánovaných investic je jen 2 100 mld. Kč. Výrobci zřejmě očekávali vyšší poptávku, než jaká skutečně

Plánované investice a rovnovážný HDP

j e. Část vytvořeného HDP zůstala v zásobách neprodaného zboží. Tyto zásoby činí 300 mld. Kč a jde o neplánované investice firem do zásob. Firmy reagují snižová­ním výroby a (nebo) cen a HDP klesá. Teprve až klesne na 1500 mld. Kč, neplá­nované zásoby zmizí. Při HDP 1500 mld. Kč je totiž součet spotřeby a plánova­ných investic také 1500 mld. Kč.

Co když je vytvořen HDP 1200 mld. Kč? Součet spotřeby a plánovaných inves­tic je 1300 mld. Kč, tedy více než vytvořený HDP. Výrobci zřejmě očekávali nižší poptávku, než jaká skutečně je. Bude pak docházet k neplánovanému čerpání zásob ve výši 100 mld. Kč. Ve snaze tyto zásoby doplnit a udržet budou firmy zvy­šovat výrobu a (nebo) ceny a HDP poroste. Až dosáhne 1500 mld. Kč, zásoby se ocitnou na plánované výši.

V tomto příkladě je tedy rovnovážný HDP 1500 mld Kč. Kdyby se však změ­nily plánované investice nebo kdyby se změnil sklon domácností ke spotřebě, změnil by se i rovnovážný HDP.

Obr. 20-4 Křivka C je spotřeba, křivka C +I* je spotřeba plus plánované investice. Rovnovážný HDP* je tam, kde se křivka C + I* protíná s přímkou p, vedenou pod úhlem 45°, neboť tam je HDP = C +I*.

Příklad nám ilustruje, jak HDP tenduje ke své rovnovážné úrovni. Když se skutečné investice liší od plánovaných investic (skutečná výše zásob je jiná než plánovaná výše zásob), reagují na to firmy změnami cen, popřípadě i výroby, a nominální HDP se mění. Údaje z tabulky jsou zaneseny do grafu, který vidíte na obrázku 20 - 4.

Spotřeba, investice a rovnovážný HDP

Na vodorovné ose vynášíme nominální HDP a na svislé ose vynášíme spotřebu C a plá­nované investice I*. Křivka C vyjadřuje spotřební funkci, která je zachycena v tabulce našeho příkladu. Přičteme k ní plánované investice I* = 500 mld. a dostaneme křivku C + I*.

V grafu je také vyznačena přímka p, vedená pod úhlem 45°. Tam, kde křivka C + I* protíná přímku p, nalezneme rovnovážný HDP*, protože pouze tam platí:

C + I* = HDP*

Můžete se přesvědčit, že každý jiný HDP je nerovnovážný. Při HDP nižších než 1500 mld. Kč jsou agregátní výdaje C + I* vyšší než HDP, proto dochází k neplánovanému čerpání zásob. Při HDP vyšším než 1500 mld. jsou zase agregátní výdaje C + I* nižší než HDP, takže dochází k neplánovanému hromadění zásob.

Shrňme. Když prodeje zboží poklesnou pod úroveň, kterou firmy očekávaly, dochází k neplánovanému růstu zásob, neboli k neplánovaným investicím. Firmy rea­gují snížením cen, popřípadě výroby, aby uvedly zásoby na plánovanou úroveň, a v důsledku toho klesá nominální HDP. Jakmile je dosaženo plánované úrovně zásob, pokles cen, popřípadě výroby, ustává a HDP se dostává na svou rovnovážnou úroveň.

Když naopak prodeje zboží rostou nad úroveň, jakou firmy očekávaly, dochází k nadměrnému čerpání zásob a k jejich neplánovanému poklesu (k neplánovaným desinvesticím). Firmy reagují zvýšením cen, popřípadě výroby, aby uvedly své zásoby zpět na plánovanou úroveň, a nominální HDP roste. Jakmile je dosaženo plánované úrovně zásob, HDP se dostává na rovnovážnou úroveň.

Hrubý domácí produkt je rovnovážným produktem tehdy, když se skutečný objem investic ve svém souhrnu rovná plánovanému objemu investic. U některých firem mohou zásoby neplánovaně růst a u jiných klesat, ale celkový součet neplánova­ných změn zásob musí být nulový.

20.4

DŮCHODOTVORNÝ ÚČINEK INVESTIC

Nyní se podíváme, jaký účinek mají investice na důchody a na spotřebu. Budeme opět předpokládat, že se ekonomika skládá jen ze dvou sektorů: domácností a firem (předpo­kládáme tedy neexistenci veřejného sektoru a zahraničního obchodu). Přečtěte si příklad.