Otázky a příklady
O
tázka
1.
Když v České republice probíhala v první polovině 90. let hromadná privatizace, jaký to mělo vliv na dovoz zahraničního kapitálu a na úrokovou míru? Vysvětlete.
Otázka 2.
Po své privatizaci v první polovině 90. let začaly české podniky modernizovat své zastaralé výrobní kapacity nákupem nových strojů a technologií.
Jaký to mělo vliv na úrokovou míru na českém trhu kapitálu?
Jaký vliv měla tato změna úrokové míry na mezinárodní pohyby kapitálu?
Příklad 1.
Po druhé světové válce byla v západní Evropě zničena velká část fixního kapitálu (budov, strojů, komunikací atd.). Jak se to projevilo na kapitálovém trhu západní Evropy bezprostředně po válce? Nejprve vysvětlete a pak znázorněte graficky.
Dodatek: Mezinárodní pohyby kapitálu
DODATEK: MEZINÁRODNÍ POHYBY KAPITÁLU
Kapitál je výrobním faktorem pohyblivějším než práce. To se projevuje zejména na světovém trhu, kde je mezinárodní pohyblivost kapitálu značně vyšší než mezinárodní pohyblivost práce.
V ývoz kapitálu z Německa do Ruska
Představme si tuto situaci. Ruské banky a ruské cenné papíry nabízejí vyšší úrokové míry, a proto někteří Němci začnou vkládat peníze do ruských bank a nakupovat ruské cenné papíry. Část kapitálu (zapůjčitelných fondů) se začne stěhovat z Německa do Ruska.
Odliv kapitálu z Německa však začne na německém trhu zapůjčitelných fondů zvyšovat úrokovou míru. Podívejme se na obrázek 13 - 9. Pravý graf ukazuje německý trh kapitálu. Vyveze-li se z Německa do Ruska A kapitálu, vzroste úroková míra na německém trhu kapitálu z původní rA na r'A. To povede k poklesu investic německých firem, a tedy k poklesu poptávaných zapůjčitelných fondů v Německu z KA na K'A. Zároveň bude mít růst úrokových měr v Německu za následek zvýšení zapůjčitelných fondů nabízených spořícími Němci z KA na Kx.
Nyní se podívejme na levý graf - ruský trh kapitálu. Tam příliv německého kapitálu sníží úrokovou míru z původní rB na r'B. V důsledku toho se zvýší investice v Rusku a tedy i poptávané zapůjčitelné fondy z KB na K'B. Zároveň poklesnou zapůjčitelné fondy nabízené spořícími Rusy, a to na KY. Vidíme, že dovoz kapitálu z Německa vyplňuje mezeru mezi zapůjčitelnými fondy, které ruští investoři poptávají, a zapůjčitelnými fondy, které Rusové spoří: A = K´B - Ky.
Mezinárodní pohyby kapitálu jsou vlastně arbitrážemi na světovém kapitálovém trhu, kdy kapitál proudí z levnějších trhů (s nižší úrokovou mírou) na dražší trhy (s vyšší úrokovou mírou). Podstata věci je stejná jako u mezinárodního obchodu nebo u mezinárodní migrace práce. Všimněte si, že mezinárodní pohyby kapitálu vedou ke zmenšení rozdílu v úrokovým měrách jednotlivých zemí.
Ale proč tento mezinárodní pohyb kapitálu není tak velký, aby úplně vyrovnal úrokové míry v obou zemích? Cožpak Němci nebudou již lákáni úrokovou mírou r'B na ruském kapitálovém trhu k dalšímu vývozu kapitálu do Ruska? K úplnému vyrovnání úrokových měr pravděpodobně nedojde, a to proto, že pro Němce je investování do ruské ekonomiky větším rizikem než investování doma. V Rusku nelze vyloučit určitá politická rizika. Kdyby se tam dostala k moci vláda, která by začala znárodňovat zahraniční majetek, investice Němců v ruských podnicích a v ruských cenných papírech by se mohly znehodnotit.
Proto se mezi úrokovými měrami na německém a ruském kapitálovém trhu udrží jistý rozdíl, který právě odměňuje německé investory za vyšší riziko investování v Rusku oproti investování doma.
Podívejme se ještě na vývoz kapitálu z Japonska do USA.
Kapitál a úrok
V
ývoz
kapitálu z Japonska do USA
Představme si, že je v Japonsku nižší úroková míra než v USA. To povede k vývozu kapitálu z Japonska do USA, protože Japonci budou dávat přednost americkým bankám a americkým cenným papírům, vynášejícím vyšší úrokovou míru. To vidíme na obrázku 13-10.
Vývoz kapitálu z Japonska do USA však povede k většímu sblížení či dokonce k vyrovnání úrokových měr v obou zemích, než tomu bylo v případě vývozu kapitálu z Německa do Ruska. To proto, že rizika japonských investic v USA jsou menší než rizika německých investic v Rusku.
Položme si nyní otázku, zda mezinárodní pohyby kapitálu přispívají k celkové efektivnosti světového hospodářství. Podívejme se na obrázek 13-10, demonstrující vývoz kapitálu z Japonska do USA. Připomeňme si, že funkce poptávky po kapitálu odráží funkci mezní produktivity kapitálu. Když se z Japonska do USA vyveze 1000 dolarů kapitálu, pak bude v USA přírůstek produkce z tohoto kapitálu vyšší než úbytek produkce v Japonsku. To proto, že mezní produkt kapitálu v USA je vyšší než mezní produkt kapitálu v Japonsku. To znamená, že mezinárodní pohyby kapitálu přispívají k efektivnější alokaci kapitálu mezi jednotlivé země.
Jak vidíme, mezinárodní pohyby kapitálu činí z kapitálu výrobní faktor téměř mezinárodní povahy. Kapitál bude mít vždy snahu poplynout do zemí s vysokou úrokovou mírou. Chudší země proto budou mít prospěch z toho, že k nim z bohatších zemí plynou kapitálové investice, které zvyšují jejich produktivitu práce a urychlují jejich hospodářský růst. Země s nízkou domácí spořivostí budou mít prospěch
Shrnutí dodatku
z vysoké spořivosti obyvatelstva jiných zemí, které se takto podílí i na jejich růstu. Země, které procházejí velkou investiční vlnou, jež nemůže být kryta domácími úsporami, budou získávat zahraniční kapitál.