Shrnutí

• Nezaměstnaným nazveme jen toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá. Hle­ dání zaměstnání je nezbytným znakem nezaměstnaného.

• Frikční nezaměstnanost vzniká proto, že lidé, kteří opustili původní zaměst­- nání, si nějakou dobu hledají nové místo. Toto hledání jim zabere určitý čas, pro-­ tože očekávají lepší nabídky a chtějí si vybrat.

• Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. Zmenšující se odvětví propou-­ štějí část zaměstnanců a ti si mohou nalézt práci v expandujících odvětvích. To však vyžaduje, aby se zorientovali na pracovních trzích a aby se rekvalifikovali.

• Cyklická nezaměstnanost vzniká, když klesá poptávka v celé ekonomice. Důsledkem je pokles poptávky po práci ve všech odvětvích.

• Okunův zákon říká, že míra nezaměstnanosti závisí nepřímo úměrně na tempu růstu domácího produktu.

• Dobrovolná nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný hledá práci, ovšem za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. Výše a prů-­ měrná délka trvání dobrovolné nezaměstnanosti je tím větší, čím větší jsou podpo-­ ry v nezaměstnanosti a další sociální dávky, z nichž mohou nezaměstnaní žít.

• Nedobrovolná nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdy nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá, avšak nemohou ji najít. Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překážky bránící poklesu mezd. K nim patří odpor odborů proti snižování mezd. Příčinou nedobrovolné nezaměst­- nanosti se může stát i uzákoněná minimální mzda, a to zejména u málo kvalifiko-­ vaných profesí, kde bývají mzdy nízké.

Nezaměstnanost

• N ezaměstnanost musíme posuzovat nejen podle její míry, ale také podle délky jejího trvání. Skutečným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. Krát-­ kodobá nezaměstnanost má frikční a strukturální charakter. Dlouhodobá neza-­ městnanost (trvající déle než rok) může být způsobena buď dlouhotrvající hospo­- dářskou recesí (cyklická nezaměstnanost), nebo tím, že existují překážky pro pokles mezd. Příčinou může být i štědrost státu ve vyplácení sociálních podpor.

• Snaha zabránit růstu nezaměstnanosti vede často vládu k tomu, aby pomocí vládních výdajů vytvářela nebo alespoň chránila pracovní místa. Zákony politiky se zde dostávají do konfliktu se zákony trhu. Výsledkem bývá udržování neefek-­ tivních firem při životě a zpomalování ekonomického růstu.

Klíčové pojmy

Nezaměstnaný • registrovaná nezaměstnanost • frikční nezaměstnanost • strukturál­ní nezaměstnanost • cyklická nezaměstnanost • dobrovolná nezaměstnanost • nedobro­volná nezaměstnanost • zákonná minimální mzda • dlouhodobá nezaměstnanost.

Otázky a příklady

O tázka 1.

V první polovině 90. let byla česká nezaměstnanost zhruba třikrát nižší než nezaměstnanost v Maďar­- sku. Řada ekonomů to přisuzovala zčásti tomu, že maďarské pracovní trhy byly méně pružné než české pracovní trhy. V Maďarsku například nezaměstnaný pobíral podporu v nezaměstnanosti dva roky, zatímco v České republice jen půl roku.

Přisuzujeme-li nezaměstnanost vysokým podporám, o jaký druh nezaměstnanosti se jedná?

1. Jde o nezaměstnanost dobrovolnou nebo nedobrovolnou?

2. Může jít o nezaměstnanost strukturální? Vysvětlete.

Otázka 2.

Evropané mají někdy strach z vývozní expanze východoasijských zemí na evropské trhy. Obávají se, že když budou evropské trhy zaplaveny japonskými automobily, korejskou spotřební elektronikou a čín­skou konfekcí, vyvolá to v Evropě nezaměstnanost.

1. Jsou tyto obavy oprávněné? Vysvětlete.

2. O jakou nezaměstnanost by se jednalo? Vysvětlete.

3. Čím bude ovlivněna délka trvání takové nezaměstnanosti?

4. Může vláda přispět ke snížení této nezaměstnanosti tím, že bude financovat rekvalifikační progra-­ my? Vysvětlete.

5. Nebylo by pro Evropu lepší vyhnout se těmto problémům a chránit své trhy dovozními cly?

Otázka 3.

V zemi je velká nezaměstnanost. Odbory však nechtějí připustit snížení mezd a navrhnou jiné řešení:

Otázky a příklady

zkrácení pracovního týdne ze 40 hodin na 35 hodin. Argumentují tím, že bude-li kratší pracovní týden, budou firmy nuceny zaměstnat více lidí než dřív. „Pracovní fond" (počet hodin práce, který firmy potře­bují) se rozdělí mezi více lidí a nezaměstnanost se sníží. Souhlasíte? Povede zkrácení pracovního týdne (bez snížení mezd) ke zvýšení zaměstnanosti?

Otázka 4.

Někdy se setkáte s názorem, že vysoká nezaměstnanost vyspělých západoevropských zemí má charak­ter „technologické nezaměstnanosti": je zapříčiněna technickým pokrokem, který zvyšuje produktivitu práce a vytěsňuje tím lidi z pracovního procesu.

Myslíte, že může vzniknout taková „technologická nezaměstnanost"? A pokud ano, má charakter krát­kodobý nebo dlouhodobý?

Otázka 5.

Jeden velký průmyslový podnik, který vykazuje už několik let ztráty, není již schopen splácet své dluhy a věřitelé hrozí, že jej dají do konkurzu. Bankrot podniku by znamenal, že přijde o práci 5 000 lidí. Ministr průmyslu proto navrhne vládě, aby poskytla tomuto podniku dotaci 200 milionů korun ze stát­ního rozpočtu. Zdůvodňuje to tím, že kdyby podnik zkrachoval a pět tisíc lidí by se stalo nezaměstna­nými, stát by jim na podporách v nezaměstnanosti musel vyplatit za rok 300 milionů korun, tedy více, než když poskytne podniku dotací.

Myslíte, že má ministr pravdu? Opravdu přijde stát levněji, když dá podniku dotaci, než kdyby vyplá­cel nezaměstnaným podpory?

Otázka 6.

Může Internet ovlivnit výši nezaměstnanosti? Jakým způsobem? A jaké nezaměstnanosti?

Příklad 1.

Trh práce stavebních dělníků dosahoval rovnováhy při průměrné měsíční mzdě 10 tis. Kč a zaměst­nanosti 500 tis. lidí. Poté došlo k poklesu poptávky po stavebních výkonech a následně k poklesu poptávky po práci stavebních dělníků. To vyvolalo tlak na pokles mezd ve stavebnictví, ale stavební odbory dokázaly tomuto tlaku zabránit a donutily stavební firmy k udržení existující průměrné mzdy 10 tis. Kč.

1. Znázorněte graficky tuto změnu na trhu práce stavebních dělníků. Vyznačte výši zaměstnanosti po poklesu poptávky.

2. Vyznačte výši nezaměstnanosti na tomto trhu. Nazvali byste ji dobrovolnou nebo nedobrovolnou?

3. Vláda se rozhodne financovat ze státního rozpočtu výstavbu nových dálnic. Sníží tím nezaměstna­- nost ve stavebnictví? Zvýší tím zaměstnanost ve stavebnictví? Jak byste to znázornili v grafu?

4. Nyní předpokládejme, že se vláda namísto stavby dálnic rozhodne financovat dodatečné rekvalifi­- kační programy pro nezaměstnané stavební dělníky. Sníží tím nezaměstnanost ve stavebnictví? Zvýší tím zaměstnanost ve stavebnictví? Jak byste to znázornili v grafu?

Příklad 2.

V květnu 2000 prohlásil jeden český politik, že by se minimální mzda měla zvýšit alespoň na 60 % prů­měrné mzdy (na zhruba 6 000 Kč), protože tím by klesla dobrovolná nezaměstnanost a snížila by se míra nezaměstnanosti. Je to pravda? Využijte grafického modelu trhu práce a odpovězte:

1. povede zvýšení minimální mzdy k poklesu dobrovolné nezaměstnanosti?

2. povede ke snížení nezaměstnanosti?