₁₂

_{Nezaměstnanost}

12.1

Míra nezaměstnanosti

Trh práce je jako každý trh a působí na něm stejné ekonomické zákony. A přece je jiný - vyskytuje se na něm nezaměstnanost.

Nezaměstnanost měříme ukazatelem míry nezaměstnanosti:

Kde u je míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %), U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných.

Položme si nyní otázku. Koho považovat za nezaměstnaného?

K do je nezaměstnaný?

Martin se rozhodl studovat. Opustí své zaměstnání a za finanční podpory rodi­čů se věnuje pouze studiu. Je nezaměstnaný?

Pan Linhart ztratil ve svých padesáti osmi letech zaměstnání. Tuší, že ve svém věku již uspokojivé zaměstnání sotva najde, a tak raději odchází do předčasného důchodu. Nazvali bychom jej nezaměstnaným?

Ne, nikdo z nich není nezaměstnaný. Jsou pouze ekonomicky neaktivní. Nezaměst­naným nazveme jen toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá. Hledání zaměstnání je nezbytným znakem nezaměstnaného. Člověka, který není zaměstnán, ale který ani žádnou práci nehledá, nemá smysl nazývat nezaměstnaným.

Jak ale máme poznat, zda si někdo hledá nebo nehledá práci? Míra nezaměstnanos­ti se prakticky zjišťuje tak, že se mezi nezaměstnané zařazují lidé, kteří se hlásí na úřa­dech práce. Takto zjištěná nezaměstnanost je registrovaná nezaměstnanost. Většina nezaměstnaných se na úřadech práce hlásí jednak proto, že jim úřad práce může pomo­ci práci najít (má informace o volných pracovních místech v daném okrese), a jednak

Nezaměstnanost

proto, že je to podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Ale někteří neza­městnaní se na úřadech práce nehlásí. Například proto, že jsou nezaměstnaní jen krát­kodobě (člověk odejde z jednoho zaměstnání v červnu a má už sjednaný nástup na novém místě, ale až od září). Nebo jsou naopak dlouhodobě nezaměstnaní, nárok na podporu v nezaměstnanosti už ztratili (žijí ze sociální podpory) a ztratili i důvěru, že jim něco najde úřad práce. Proto skutečná nezaměstnanost bývá vždy o nějaké procen­to vyšší než registrovaná nezaměstnanost.

12.2

NEZAMĚSTNANOST FRIKČNÍ, STRUKTURÁLNÍ

A cyklická

Nyní, když víme koho zařadit mezi nezaměstnané, je užitečné rozlišit základní druhy nezaměstnanosti. Nejprve si odlišíme tři druhy nezaměstnanosti podle příčin, které ji vyvolávají. Je to nezaměstnanost frikční, strukturální nebo cyklická.

N ezaměstnaná sekretářka

Věra měla dobrou práci sekretářky. Opustila ji, když se se svým mužem odstě­hovala do jiného města. V novém bydlišti začala hledat obdobnou práci, jakou měla dříve. Dostala nabídku místa sekretářky, které však nebylo tak dobře place­no, jak očekávala. Věra byla přesvědčena, že najde lepší místo, a tak nabídku odmít­la. Za další měsíc dostala jinou nabídku, ale musela by dojíždět na druhý konec města, což by bylo časově náročné. Odmítla ji opět a hledala dál. Za další měsíc nalezla nabídku, která byla platově uspokojivá, ale šlo o malou a neznámou firmu. Paní Věra se obávala, že by tato firma mohla brzy zaniknout, a tak pro jistotu odmít­la i toto místo. Teprve další měsíc nalezla místo sekretářky, které přijala.

Věra si vybírala - nechtěla vzít hned první nabídku, protože věřila, že najde něco lepšího. Byla ovšem díky tomu tři měsíce nezaměstnaná. Napadne nás, proč nepřijala alespoň dočasně hned první místo, které se jí nabízelo, a nehledala pak (už jako zaměstnaná) něco ještě lepšího. Ale kdyby chodila do práce, neměla by čas hledat jiné místo, protože takové hledání - obcházení různých firem ve městě a jednání s nimi - je časově náročné.

Tento příklad nám ukazuje frikční nezaměstnanost. Někteří lidé jsou dočasně neza­městnaní, protože opustili původní zaměstnání a po nějakou dobu si hledají nové místo. Toto hledání jim zabere určitý čas, protože se mnohdy zdráhají přijmout hned první nabídku - očekávají lepší nabídky a chtějí si vybrat.

Nyní se podívejme na jiný druh nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická

N ezaměstnaný horník

Aleš pracoval delší dobu jako horník. Pak ale došlo k poklesu poptávky po čes­kém uhlí, jednak díky konkurenci levného polského uhlí a jednak díky tomu, že uhlí začalo být vytlačováno jinými druhy paliv (ropou a zemním plynem). Útlum uhel­ného průmyslu vyvolal vlnu propouštění horníku a mezi propuštěnými byl i Aleš. Dva měsíce hledal nové místo horníka, ale (vzhledem ke všeobecnému poklesu poptávky po hornících) marně. Začal tedy hledat zaměstnání v jiné profesi.

Po měsíci hledání zjistil, že po některých jiných profesích je velká poptávka. Mohl by například nalézt místo skladníka nebo místo řidiče autobusu. Skladníka odmítl, protože plat skladníka se zdaleka nevyrovnal jeho bývalému platu horníka a Aleš nechtěl jít se svým příjmem tolik dolů. Povolání řidiče autobusu bylo lépe placené, ale vyžadovalo rekvalifikaci - Aleš musel nejprve získat řidičský průkaz na autobus. Začal tedy chodit do autoškoly a po třech měsících řidičské oprávnění získal. Za měsíc si pak našel místo řidiče autobusu. Byl celkem šest měsíců neza­městnaný.

Tento příklad ukazuje strukturální nezaměstnanost. Ta vzniká v důsledku struk­turálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. Tyto strukturální změny způsobují, že klesá poptávka po některých profe­sích, zároveň ale roste poptávka po jiných profesích. Zmenšující se odvětví propouště­jí část zaměstnanců, ale ti si mohou nalézt práci v expandujících odvětvích. To však vyžaduje, aby se rekvalifikovali.

Strukturální nezaměstnanost obvykle trvá déle, než frikční nezaměstnanost. Alešovi trvalo dva měsíce, než se zorientoval na trhu práce - než pochopil, že místo horníka nenajde, a než zjistil, že může nalézt místo skladníka nebo řidiče autobusu. Další měsí­ce trvá samotná rekvalifikace.

Strukturální nezaměstnanost také znamená větší zásah do života člověka. Není nijak snadné změnit profesi, projít rekvalifikačními kurzy, zvyknout si na nové povolání. Ale strukturální změny probíhají v ekonomice neustále, protože se neustále mění struktura poptávky. Nelze se jim bránit, snaha o potlačování strukturálních změn by ekonomiku vyřadila ze světové soutěže a vedla by k jejímu zaostávání. Proto je i strukturální neza­městnanost přirozenou a nevyhnutelnou součástí každé ekonomiky.

Z eštíhlování českých hutí

Český hutnický průmysl byl v dobách komunismu dodavatelem hutních výrob­ků na trhy bývalých socialistických zemí. Po pádu komunismu nastaly českým hutím zlé časy. Na západních trzích nebyly výrobky českých hutí konkurence­schopné, a tak začal proces „zeštíhlování". Hutě musely nejen projít rozsáhlou modernizací, ale nutnost snížit náklady a zvýšit produktivitu práce vyžadovala, aby propustily desetitisíce zaměstnanců. Jestliže v roce 1990 pracovalo v českých

Nezaměstnanost

hutích více než 100 tisíc lidí, o deset let později, v roce 2000, to bylo už jen 58 tisíc. Rozsáhlé propouštění zvýšilo nezaměstnanost zejména na Ostravsku, kde jsou soustředěny největší hutě - Nová huť, Vítkovice a Třinecké železárny. Ani to ještě nestačí. Aby byly české hutě opět konkurenceschopné, bude podle vládních prognóz nutné propustit dalších 10 - 20 tisíc lidí. Teprve pak se jejich produktivi­ta dostane na úroveň hutí v západní Evropě.

Udržování těžby uranu

Na podzim roku 2000 prosadil ve vládě ministr průmyslu a obchodu prodlou­žení těžby ve ztrátovém uranovém dole v Dolní Rožínce až do konce roku 2003. Kdyby byl totiž důl uzavřen, přišlo by o práci přes tisíc lidí. Ministr tvrdil, že těžba není ztrátová, protože uran se na domácím trhu prodává za ceny, které pokryjí náklady těžby. Zapomněl však říci, že je dovoz zahraničního uranu zakázán vlád­ní vyhláškou. Přitom cena zahraničního uranu je podstatně nižší. Domácí těžbu uranu tak zaplatí spotřebitelé ve vysokých cenách elektřiny. Je to vysoká cena za udržování pracovních míst ve ztrátovém uranovém dole.

Ztrátové uhelné doly

Těžba uhlí u nás prožívá dlouhodobý pokles poptávky. Uzavírání ztrátových dolů je ekonomicky nevyhnutelné, zároveň však politicky problematické. Horníci se uzavírání dolů brání, nechtějí přijít o svá místa. Hornické odbory jsou silnou a dobře organizovanou zájmovou skupinou, se kterou se politikové nechtějí pou­štět do boje. Stávky horníků mohou totiž ochromit celé národní hospodářství.

Když ve Velké Británii docházelo v 80. letech k uzavírání ztrátových dolů, roz­hořel se nelítostný boj mezi hornickými odbory a vládou Margaret Thatcherové. Stávky horníků připravily tehdy britskému hospodářství horké chvíle. Vláda tento boj nakonec vyhrála jen díky pověstné neústupnosti své premiérky, kterou národ nazval „železnou lady".

Belgická vláda stála před podobným problémem. Když zprivatizovala doly, začali noví majitelé omezovat ztrátovou těžbu a 20 tisíc horníků bylo propuštěno. Když ale propukly stávky a demonstrace proti propouštění, belgická vláda nepo­stupovala tak tvrdě jako britská vláda a raději obětovala ohromné částky ze státní­ho rozpočtu na pomoc propuštěným horníkům a na přeškolovací kurzy. Do rekva­lifikačních kurzů nastoupily asi dvě třetiny propuštěných horníků a většina z nich si nakonec našla práci v jiných profesích.

I u nás dochází k uzavírání ztrátových dolů. V dubnu roku 2000 sledovala naše veřejnost okupační stávku havířů z dolu Koh-i-noor, kteří odmítali z dolu vyfárat, dokud jim vláda nezaručí pokračování těžby. Sdělovací prostředky a veřejnost se

Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická

n eskrývali svými sympatiemi ke stávkujícím horníkům a vláda se dostávala pod silný tlak. Udržování ztrátového dolu je však natolik finančně náročné, že vláda nakonec požadavky horníků nesplnila a uzavření dolu nezabránila. Polovina hor­níků z tohoto dolu přišla o práci.

Proč je uzavírání dolů takový problém? Vždyť propuštění horníci mohou projít rekvalifikací a hledat si jinou práci. Horníkům se ale nechce opustit dobře placená místa a mnozí z nich raději říkají, že nic jiného dělat neumějí.

Nezaměstnanost a vzdělání

Během posledního století se prosazuje dlouhodobá tendence růstu poptávky po pracovních profesích s vyšším vzděláním. Poptávka po těchto profesích roste dlou­hodobě rychleji než poptávka po profesích málo kvalifikovaných. Proto pozoru­jeme vyšší nezaměstnanost u méně kvalifikovaných lidí a naopak značně nižší nezaměstnanost u lidí s vysokoškolským vzděláním. Jde svým způsobem také o strukturální nezaměstnanost vyvolávanou tím, že se rychleji rozvíjejí ta odvětví, která vyžadují práci s vyšším vzděláním, zatímco odvětví využívající málo kvali­fikovanou práci rostou pomaleji.

Míra nezaměstnanosti v ČR podle dosaženého vzdělání, r. 1998
Základní	20,6 %
Vyučení	7,7%
Střední všeobecné	7,6%
Střední odborné	4,3 %
Vysokoškolské	1,9%

Tabulka 12 - 1

Pramen: ČSÚ, MPSV ČR

Nyní se podívejme na cyklickou nezaměstnanost. Co může být její příčinou?

O chabnutí domácí investiční aktivity

Firmy neodhadly vývoj poptávky a vybudovaly příliš velké výrobní kapacity. Začaly pociťovat nadměrný růst zásob neprodaného zboží, a proto zastavily nebo zpomalily své investice. Zpomalení či zastavení investic se postupně šíří celou ekonomikou. Pokles poptávky po investičních statcích (strojích, stavbách apod.) vyvolává také následný pokles poptávky po surovinách, materiálech a energiích. Propouštění ve všech těchto odvětvích vede k poklesu příjmů domácností a násled­ně k poklesu poptávky po spotřebních statcích. Tím se hospodářský pokles a vlna propouštění přenáší i do spotřebních odvětví.

Nezaměstnanost

P okles zahraniční poptávky

Česká republika vyváží víc než polovinu domácí produkce na zahraniční trhy, a je proto silně závislá na výši zahraniční poptávky. Poklesne-li poptávka našich hlavních obchodních partnerů po našem zboží, dojde k poklesu produkce a k pro­pouštění v našich vývozních odvětvích a tento pokles se postupně rozšíří do dal­ších odvětví naší ekonomiky - nejprve do těch, které dodávají suroviny, energii a materiály exportním odvětvím, a potom, v důsledku rostoucí nezaměstnanosti a klesajících příjmů domácností, i do spotřebních odvětví.

Oba tyto příklady nám ukazují cyklickou nezaměstnanost. Ekonomika prožívá fázi celkového hospodářského poklesu, jehož průvodním jevem je nezaměstnanost více méně ve všech odvětvích. Lidé, propuštění v jednom odvětví, nemohou nalézt zaměst­nání v jiných odvětvích, protože poptávka po práci klesá všude a postihuje téměř všech­ny profese.

H ospodářský pokles a cyklická nezaměstnanost v letech 1998 - 1999

• letech 1993 - 1997 rostla česká ekonomika průměrným ročním tempem 3 % a nezaměstnanost se pohybovala v průměru na 3,5 %.

• roce 1998 se však Česká republika dostala do fáze hospodářského poklesu. Hrubý domácí produkt v tomto roce poklesl o 2,2 %. Nezaměstnanost koncem roku 1998 vzrostla na 7,5 % a v lednu 1999 na 8,1 %, Tehdy bylo u nás 417 tisíc neza-­ městnaných a jen 36 tisíc volných pracovních míst. To znamená, že na jedno volné pracovní místo připadalo až 12 nezaměstnaných hledajících práci. V některých okre­- sech byla přitom nezaměstnanost mnohem vyšší než celostátní průměr (například na mostecku činila až 16,5 %). Ke konci roku 1999 dosáhla nezaměstnanost 9,4 %.

Je evidentní, že alespoň část této nezaměstnanosti byla cyklická nezaměstna­nost, vyvolaná hospodářským poklesem.

M íra nezaměstnanosti v České republice v průběhu hospodářského cyklu

Na obrázku 12-1 vidíte, že míra nezaměstnanosti souvisí s tempem růstu, resp. poklesu domácího produktu. Šedé sloupky ukazují meziroční růst, resp. pokles domácího produktu v České republice a červené sloupky ukazují míru nezaměst­nanosti. Když domácí produkt rostl vysokými tempy, míra nezaměstnanosti byla nízká. V období pomalého růstu či dokonce poklesu domácího produktu se míra nezaměstnanosti zvyšovala.

Americký ekonom Arthur Okun hledal statistický vztah mezi růstem domácího pro­duktu a mírou nezaměstnanosti. Zjistil, že když domácí produkt roste rychleji, míra nezaměstnanosti klesá, a když naopak domácí produkt roste pomalu nebo klesá, míra nezaměstnanosti se zvyšuje. Tomu se říká Okunův zákon. Svědčí o tom, že část nezaměstnanosti má skutečně cyklickou povahu.

Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

Obr. 12-1 Šedé sloupky znázorňují meziroční růst domácího produktu ČR a červené sloupky míru neza­městnanosti. Pramen: CSU

12.3

NEZAMĚSTNANOST DOBROVOLNÁ A NEDOBROVOLNÁ

Rozlišili jsme si tři druhy nezaměstnanosti podle příčin, které ji vyvolávají. Nyní si rozlišíme dva druhy nezaměstnanosti podle jiného kritéria - nezaměstnanost dobrovol­nou a nedobrovolnou.

D obrovolně nezaměstnaní horníci

Pokles poptávky po uhlí vedl k poklesu poptávky po práci horníků. Doly začaly propouštět a mezi horníky se objevila nezaměstnanost. Nezaměstnaní horníci se pokoušeli nalézt místa v jiných dolech a někteří byli ochotni akceptovat i nižší mzdu, než měli dříve. Někteří z těch, kdo zůstali zaměstnaní, se zas obávali ztráty zaměstná­ní, a byli proto také ochotni smířit se s nižší mzdou, pokud by je to ochránilo před pro­puštěním. Nezaměstnanost mezi horníky tak vedla k poklesu jejich mezd.

Pokles mezd umožnil dolům, aby alespoň část nezaměstnaných horníků opět přijaly do zaměstnání. Někteří z propuštěných horníků však odmítli přijmout práci za nižší mzdu.

Nezaměstnanost

S ledujme osudy tří horníků. Jedním z nich byl Václav. Když dostal novou nabídku práce horníka, ovšem za nižší mzdu než dříve, přijal ji. Lepší nižší mzda, řekl si, než nezaměstnanost.

Druhým z nich byl Aleš. Než aby pracoval jako horník za nižší mzdu, raději se rekvalifikoval na jinou profesi. Po dobu hledání a rekvalifikace byl však neza­městnaný.

Třetím byl Richard. Ten si umínil, že raději nebude pracovat vůbec, než aby pra­coval za nižší mzdu. Zjistil si všechny možnosti státních podpor a shledal, že z nich může žít po dlouhou dobu. Půl roku pobíral podporu v nezaměstnanosti, potom po nějaký čas sociální podporu. Pak se zapsal do rekvalifikačního kurzu, což mu zajis­tilo nárok na další podporu. Po jeho ukončení krátce pracoval, pak ale práci skončil a vznikl mu nárok na novou půlroční podporu v nezaměstnanosti. Richard dal nako­nec životu z podpor přednost před prací - raději nižší příjem a volný čas, rozhodl se, než pracovat za nízkou mzdu. Přesto nepřestal úplně s hledáním zaměstnání - hle­dal však pouze místo s vyšší mzdou, než jakou mu trh práce nabízel.

Příklad nám ilustruje dobrovolnou nezaměstnanost. Dobrovolná nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný hledá práci, ovšem za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. Proto také nemůže práci najít.

Proč této nezaměstnanosti říkáme dobrovolná? Cožpak Aleš a Richard chtějí být nezaměstnaní? Kdybyste se jich ptali, zda jsou dobrovolně nezaměstnaní, určitě by odpověděli že ne. Kdybyste jim tvrdili, že jsou dobrovolně nezaměstnaní, jistě by pro­testovali. To ne, oni práci hledají. Hledají ovšem práci za vyšší mzdu, než jakou jim trh nabízí. V tom je dobrovolnost jejich nezaměstnanosti. Někteří jsou nezaměstnaní krat­ší dobu (jako Aleš), jiní dlouhou dobu (jako Richard).

Vznik dobrovolné nezaměstnanosti znázorňuje obrázek 12-2. Původní rovnová­ha trhu práce horníků byla v bodě E, jejich zaměstnanost byla L_E a mzda byla W_E. Poté poklesla poptávka po práci horníků z D_E na D_F. Zpočátku vznikla nezaměstna­nost v rozsahu L_EL_G, protože při původní mzdě W_E byly doly ochotny zaměstnávat pouze L_G hornické práce. Poté však mzda poklesla na W_F. Zaměstnanost horníků se opět zvýšila z L_G na L_F, protože při mzdě W_F jsou doly ochotny zaměstnávat L_F hor­nické práce. Ale co zbývající nezaměstnanost L_EL_F? To jsou horníci, kteří zůstali raději nezaměstnaní, než by pracovali za mzdu W_F, a kteří hledají práci za vyšší mzdu.

Kde se nachází trojice horníků, jejichž rozhodování jsme sledovali v příkladu? Vác­lav, který po snížení hornické mzdy přijal hned nové místo, byť hůře placené, se nachá­zí mezi horníky na úsečce L_GL_F. Aleš a Richard se nacházejí mezi dobrovolně neza­městnanými horníky na úsečce L_EL_F.

Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

Obr. 12-2 Vznik dobrovolné nezaměstnanosti - Pokles poptávky po práci (posun křivky poptávky vlevo) vyvolal pokles zaměstnanosti z L_E na L_G. Konkurence mezi nezaměstnanými při hledání práce vede k poklesu mzdy z W_E na W_F a zaměstnanost se zvyšuje na L_F, nikoli však až na L_E, proto­že při nižší mzdě část lidí zůstane dobrovolně nezaměstnaná.

Na čem závisí výše a délka trvání dobrovolné nezaměstnanosti? Na tom, jaké alter­nativní příležitosti mají nezaměstnaní. Mezi jejich alternativní příležitosti patří podpo­ry v nezaměstnanosti. Jsou-li podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich posky­tování krátká, je dobrovolná nezaměstnanost nízká, protože jsou nezaměstnaní lidé motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání.

Není vždy snadné rozpoznat, kdy je nezaměstnanost dobrovolná a kdy ne. Ale důka­zy o existenci dobrovolné nezaměstnanosti nalézáme dost často.

N ezaměstnané šičky

V říjnu 2000 zkrachovala obuvnická firma Savela v Havířově a asi 600 zaměst­nanců dostalo výpověď. Propuštění zaměstnanci měli dostat odstupné ve výši dvou měsíčních platů. V poslední chvíli jim ale firma, která Savelu přebírala, nabídla práci prakticky za stejných pracovních i platových podmínek. K všeobecnému pře­kvapení polovina propuštěných zaměstnanců tuto nabídku odmítla - pravděpo­dobně proto, že by tím přišli o dvouměsíční odstupné. Možná počítali s tím, že si po vyplacení odstupného novou práci sami najdou. Jenže v Havířově byla tehdy téměř 18% nezaměstnanost - o jedno volné místo se ucházelo 42 nezaměstnaných.

Nezaměstnanost

N ezaměstnaní učitelé

„Stovky učitelů berou o prázdninách podporu v nezaměstnanosti. Už třetí rok je to stejné: Marii, učitelce ze severních Čech, skončila pracovní smlouva a je na dlažbě. „Přihlásím se na úřadě práce a pobírám podporu. V září zase normálně nastoupím do školy," říká učitelka.

Její případ není nijak výjimečný. Mnoho českých škol každý rok řeší problém s nedostatkem peněz stejně: ředitelé s pedagogy uzavírají smlouvy na dobu urči­tou (nejčastěji na deset měsíců školního roku). Díky tomu jim nemusejí dávat přes prázdniny plat a ušetří tak každý rok desítky tisíc korun. Stovky učitelů proto na začátku července putují na úřady práce, kde žádají o podporu v nezaměstnanosti. Na konci prázdnin se pak většina učitelů vrací do svých „domovských" škol. S řediteli mají domluvu, že se v září mohou vrátit.

„K dnešnímu dni máme v evidenci okolo 350 nezaměstnaných učitelů, což je asi o 110 více než běžně přes rok," říká pracovník brněnského úřadu práce." ...

(Lidové noviny, 21. 7. 2000)

Nyní se podívejme na nedobrovolnou nezaměstnanost.

N edobrovolně nezaměstnaní horníci

Zůstaňme u našeho příkladu, kde pokles poptávky po uhlí vyvolal snížení poptávky po hornících. Nyní však nezaměstnanost mezi horníky nepovede k poklesu mezd, protože do věci se vloží odbory, které (pod hrozbou stávky) zabrání snižování mezd. Mzdy horníků tedy zůstanou na stejné úrovni jako před poklesem poptávky. Ale také nezaměstnanost zůstane na vysoké úrovni a nebu­de klesat.

Propuštěný Václav teď zůstane nezaměstnaný. Rád by přijal místo i za nižší mzdu. Ztráta zaměstnání je pro něj větším problémem než pro Aleše. Je pro něho, vzhledem k jeho věku, mnohem obtížnější podstoupit rekvalifikaci a změnit pro­fesi. Protože navíc podporuje na studiích dvě děti a splácí hypotéku, byl by ocho­ten přijmout práci horníka i za nižší mzdu, ale nepodaří se mu to. Při nižší ceně uhlí doly nemohou přijmout více horníků při stejných mzdách jako dříve. A proto­že se bojí stávek, zdráhají se přijímat horníky za nižší mzdy.

Tento příklad ukazuje vznik nedobrovolné nezaměstnanosti. Nezaměstnaní hleda­jí práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by akcep­tovali dokonce mzdu nižší), avšak nemohou ji najít.

Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti nám ukazuje obrázek 12 - 3. Od obrázku 12 - 2 se liší tím, že po poklesu poptávky mzda neklesá - setrvává na své původní úrovni W_E. Doly však při této mzdě zaměstnají pouze L_G horníků, zatímco nabídka horníků při této mzdě je L_E. Vznikne nezaměstnanost v rozsahu L_EL_G. Jak vidíme, tato nezaměstnanost je vyšší, než jaká by byla, kdyby mzda poklesla. Navíc jde

Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

o nezaměstnanost nedobrovolnou. Kdyby mzda poklesla na úroveň W_F, nedobrovol­ná nezaměstnanost by zmizela - její část L_FL_G by se změnila v zaměstnanost a její druhá část L_EL_F by se změnila v dobrovolnou nezaměstnanost.

Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překážky bránící poklesu mezd. Jednou z nich bývají odbory, pokud si jako jeden z hlavních cílů vytknou prosa­zování vysokých mezd. Odbory se brání poklesu mezd často i tehdy, kdy se na trhu práce objevuje nezaměstnanost. Mnohdy si ani neuvědomují, že svými mzdovými požadavky vyvolávají nedobrovolnou nezaměstnanost a že tím poškozují zaměstnance více, než kdyby mzdy mohly poklesnout na úroveň tržní rovnováhy.

Obr. 12-3 Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti - Pokles poptávky vyvolává pokles zaměstnanosti z L_E na L_G. Pokud mzda neklesne, vzniká nedobrovolná nezaměstnanost v rozsahu L_G L_E, protože firmy zaměstnají jen L_G lidí, zatímco práci hledá L_E lidí.

Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka horší důsledky než dobrovolná nezaměstnanost. Zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá místa, která nejsou place­na podle jeho představ, a hledá něco lepšího, nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá, chce přijmout práci za převládající (často i za nižší) mzdu, a přesto ji nenachází. Nedob­rovolná nezaměstnanost se tak stává pro člověka nejen zdrojem existenčních potíží, ale i pocitu zklamání a beznaděje.

Dalším negativním dopadem nedobrovolné nezaměstnanosti je to, že může postiho­vat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifika­ce nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné.

Nezaměstnanost

Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát i uzákoněná minimální mzda. Stát stanoví určitou minimální mzdu a zaměstnavatelé pak nesmí nikomu platit nižší mzdu než tuto. To může vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost zejména u někte­rých málo kvalifikovaných profesí, kde bývají mzdy nízké.

Z ákonná minimální mzda

Textilní firmy zaměstnávají ve svých továrnách v nekvalifikovaných profesích pře­vážně ženy a platí jim velmi nízké mzdy. Příčinou je nízká kvalifikace těchto dělnic, velká nabídka jejich práce a také špatná ekonomická situace textilních firem.

Představme si, že je uzákoněna minimální mzda, která je vyšší než dosavadní mzda dělnic v textilních továrnách. Zaměstnavatelé jsou nuceni jim mzdy zvýšit na úroveň zákonem stanovené minimální mzdy. To však má za následek, že firmy propustí některé dělnice z práce, protože se jim přestane vyplácet je zaměstnávat.

Nezaměstnanost, kterou uzákonění minimální mzdy vyvolává, je rovněž nedobro­volná, protože propuštěné dělnice by byly ochotny pracovat i za nižší mzdy, ale firmy je nesmějí za nižší mzdy zaměstnat.

Zákonná minimální mzda nevyvolává nezaměstnanost u všech profesí, ale jen u těch, kde je rovnovážná mzda nižší než zákonná minimální mzda. To nám ukazuje obrázek 12 - 4. Levý graf ukazuje trh práce dělnic v textilkách, kde zákonná minimální mzda vyvolala nedobrovolnou nezaměstnanost v rozsahu L_AL_B. V pravé části je trh kadeřnic, kde uzákonění minimální mzdy nevyvolalo žádnou nezaměstnanost. Pochopitelně, pro­tože na trhu kadeřnic je rovnovážná mzda nad zákonnou minimální mzdou. Firmy platí kadeřnicím mzdu W_E, čímž požadavky zákona splňují.

Obr. 12-4 Zákonná minimální mzda - Levý graf ukazuje trh práce dělnic v textilkách, kde zákonná mini­mální mzda vyvolá nedobrovolnou nezaměstnanost, protože je nad úrovní rovnovážné mzdy. Pravý graf ukazuje trh kadeřnic, na kterém zákonná minimální mzda nevyvolá nezaměstnanost, protože je nižší než rovnovážná mzda.

Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

Nejhůře může zákonná minimální mzda postihnout mladé lidi bez praxe. Zaměstna­vatelé je obvykle zaměstnávají za velmi nízkou nástupní mzdu, kterou jim však, po zapracování a získání minimálně nutné praxe, brzy zvyšují. Uzákonění minimální mzdy vede k tomu, že tito lidé nacházejí práci velmi těžko.

B ritánie poprvé ve své historii zavedla minimální mzdu

„Británie zavedla minimální hodinovou mzdu. Od 22 let si pracující za hodinu vydělají minimálně 3,60 libry, pracující ve věku 18 - 21 let tři libry. Zavedení minimální mzdy slíbila voličům ve svém volebním programu Labouristická stra­na, která se dostala k moci v roce 1997. Poprvé je stanovena spodní hraníce mezd, což zabrání nejhorším případům vykořisťování,' prohlásil předseda Komise pro nízké platy.

Nové opatření zvýší v průměru o 30 % příjmy téměř dvěma milionům pracují­cích, kteří tvoří 8 % všech pracovních sil. Polovinu z nich tvoří ženy a lidé, kteří jsou zaměstnám na částečný úvazek. Po celé zemi bude působit asi stovka kontro­lorů, kteří budou dohlížet na to, aby zaměstnavatelé minimální mzdu vypláceli. Někteří ekonomové se obávají, že v nadcházejících třech letech bude v důsledku minimální mzdy zrušeno 80 000 pracovních míst."

(Lidové noviny, 2. 4. 1999)

M inimální mzda v ČR

Minimální mzda byla u nás v roce 1998 2 650 korun, což je o 780 korun méně, než činí zákonem stanovené životní minimum.

V porovnání s průměrnou mzdou je minimální mzda v České republice nejniž­ší ze všech 17 členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ve kterých je tato mzda stanovena. V ČR je minimální mzda 21,2 % prů­měrné mzdy. V Jižní Koreji je to 24,4 %. V západoevropských zemích je to však mnohem více: ve Francii 57,4 %, v Belgii 50,4 %. Podle charty Evropské unie by se měla naše minimální mzda pohybovat na úrovni asi dvou třetin průměrné mzdy, což znamená, že by nyní měla u nás činit okolo 7 000 korun.

Praktické odlišení dobrovolné a nedobrovolné nezaměstnanosti je dost obtížné. Řada lidí, kteří jsou ve skutečnosti dobrovolně nezaměstnaní, se hlásí na úřadech práce, jednak proto, aby dostávali podporu v nezaměstnanosti, a jednak proto, že dou­fají, že jim úřad práce najde nějaké dobře placené zaměstnání. Přitom však pod nej­různějšími záminkami nabízená místa systematicky odmítají, nebo práci přijmou jen na krátkou dobu a po čase ji opět opustí (běžná „strategie", jak si systematicky obno­vovat nárok na podporu v nezaměstnanosti). Registrovaná míra nezaměstnanosti tedy obsahuje kromě nedobrovolné nezaměstnanosti i nějakou dobrovolnou neza­městnanost.

Nezaměstnanost

12.4

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST

Přirozeným znakem tržní ekonomiky je, že neustále přizpůsobuje svou strukturu měnícím se poptávkám. Průvodním jevem jsou pohyby na pracovních trzích, při nichž mnoho lidí stále do nezaměstnanosti „vstupuje" a opět z ní „vystupuje". Pokud je neza­městnanost krátkodobá, nepůsobí lidem žádné vážnější problémy. Skutečným problé­mem je dlouhodobá nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a ztrátu sebeúcty.

Proto bychom měli nezaměstnanost posuzovat nejen podle její výše, ale také (a možná především) podle její délky. Trpí-li ekonomika dlouhodobou nezaměstna­ností, kdy je mnoho lidí nezaměstnaných nikoli měsíce, nýbrž léta, je to signál, že něco není v pořádku.

Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti může být dlouhotrvající hospodářská recese. Jinou příčinou mohou být dlouhodobé mzdové strnulosti. Překážky pro pokles mezd často představují kolektivní mzdové dohody, v nichž jsou mzdy fixovány na delší období a odbory nechtějí dovolit jejich pokles, ani když přetrvává vysoká nezaměst­nanost.

Další příčinou mohou být štědré podpory v nezaměstnanosti, které oslabují moti­vaci nezaměstnaných hledat si novou práci a přizpůsobovat se požadavkům pracovní­ho trhu. V Evropské unii je v posledních desetiletích míra nezaměstnanosti i podíl dlouhodobé nezaměstnanosti markantně vyšší než v USA. Západoevropské pracovní trhy nejsou totiž tak pružné jako trh americký a západoevropští nezaměstnaní se také těší štědřejším podporám od státu. Například nezaměstnaný Němec může, při splnění určitých podmínek, pobírat od státu podporu ve výši okolo 50 % poslední mzdy bez časového omezení, tj. až do doby odchodu do důchodu.

Dlouhodobá nezaměstnanost se někdy samovolně mění z nedobrovolné v dob­rovolnou, protože je-li člověk dlouho nezaměstnaný, mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměstnání. Je pozorováno, že lidé, kteří jsou dlouho nezaměstnaní, ztrácejí motivaci hledat si práci. Jednak ztratili naději, že je práce pro ně vůbec k nale­zení, a jednak si mnozí z nich zvyknou na život bez práce a na skromnější, avšak poho­dlnější živobytí ze státních podpor.

M íra nezaměstnanosti a podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v mezinárodním srovnání

Na obrázku 12-5 vidíte míru nezaměstnanosti (šedé sloupky) několika zemí. Abychom alespoň zčásti vyloučili cyklické vlivy, vzali jsme průměrnou míru neza­městnanosti za šestileté období 1993 - 1998. Všimněte si několika zajímavých věcí. Předně: míra nezaměstnanosti příliš nezávisí na hospodářské vyspělosti. Mezi zeměmi s vysokou nezaměstnaností jsou země méně vyspělé (Španělsko,

Dlouhodobá nezaměstnanost

P olsko) i více hospodářsky vyspělé (Francie, Itálie). A mezi zeměmi s nízkou neza­městnaností najdete hospodářsky nejvyspělejší země (USA, Japonsko) i země méně vyspělé (Portugalsko, ČR).

Dále si všimněte, že evropské země - EU, Polsko, Maďarsko - mají vyšší neza­městnanost než zámořské hospodářské velmoci - USA a Japonsko. A konečně -zajímavé je porovnání podílu dlouhodobé nezaměstnanosti. Zatímco v Evropě je podíl dlouhodobé nezaměstnanosti dost vysoký (pohybuje se kolem 50 %), v zámoř­ských zemích (USA, Japonsko, Kanada, Austrálie) je podíl dlouhodobé nezaměst­nanosti markantně nižší. Tyto země mají totiž v porovnání s Evropou pružnější pracovní trhy a ne tak štědré sociální podpory. Evropské pracovní trhy naproti tomu trpí „sklerózou" - migrace lidí je nízká, státní zásahy do pracovních trhů jsou silné a rozšířená praxe kolektivních mzdových vyjednávání způsobuje mzdové str­nulosti.

Obr. 12-5 Míra nezaměstnanosti (%) - průměr za léta 1993 - 1998. Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (více než 12 měsíců) na celkové nezaměstnanosti (%).

Pramen: OECD Employment Outlook, 1999, OECD Quarterly Labour Force Statistics, No. 1, 1999

Nezaměstnanost

Obr. 12-6 V letech 1999-2002 se dlouhodobá nezaměstnanost zvýšila. Pramen: ČNB

P ružné pracovní trhy a hospodářský růst

Pružnost pracovních trhů má vliv i na ekonomický růst. Americká ekonomika roste v posledních šesti letech tempem kolem 3,5 % ročně, zatímco Evropská unie dosahuje temp jen kolem 2,5 %. Čím se Amerika od Evropy liší, to výstižně cha­rakterizoval bývalý šéf německé centrální banky Hans Tietmeyer: „Evropská unie trpí strnulostí svých vlastních struktur, včetně trhu práce." Americké odbory mají dnes na pracovních trzích mnohem menší vliv, než měly ještě v osmdesátých letech a než mají dnes odbory v Evropě. Americké firmy mohou snáze propouštět zaměst­nance a ti si snáze hledají nová místa. Pružné pracovní trhy jsou velkou výhodou pro potřebné strukturální změny i pro rychlé zavádění nových technologií.

12.5