Vlastní zájem a společenský zájem

Člověk dokáže zkonstruovat tak složité stroje a mechanismy, že nás uvádějí v úžas. A přesto by nikdy nedokázal obdobným způsobem „zkonstruovat" jazyk do takové podoby, do jaké se jazyk sám vyvinul tím, že jej lidé používali v každodenním životě. To proto, že jazyk ztělesňuje a odráží nesmírnou složitost a bohatost lidských vztahů, tak jak se vyvíjely po celou dobu lidské civilizace.

Jsou jednoduché systémy, které vznikají lidskou konstrukcí. Jejich konstruktéři jsou jejich otcové - vyprojektovali je, zkonstruovali je a musí je také řídit (neboť vlast­ního života nejsou takové systémy schopny). A jsou složité systémy, které vznikají lidským jednáním - neplánovitě, spontánně. Nevznikly jako produkt vynálezce nebo konstruktéra, a proto je také nemůže nikdo řídit.

Firma je jednoduchý systém vzniklý konstrukcí - je založena a řízena svými zakla­dateli. Ale ekonomika je složitý systém, který může vzniknout a vyvíjet se jen na základě lidského jednání - na základě svobodné směny mezi lidmi. Byly učiněny pokusy zkonstruovat ekonomiku podle „projektu" politiků a plánovačů a řídit ji, tak jako konstruktér řídí svůj stroj. Tyto pokusy dopadly špatně. Rozdíl mezi centrálně pláno­vanou a tržní ekonomikou je obdobný jako rozdíl mezi umělým jazykem a přirozeně vzniklým jazykem nebo jako rozdíl mezi robotem a člověkem.

Lidé technického založení někdy trpí „inženýrským viděním světa". Domnívají se, že systémy, které nelze centrálně ovládat, které z principu nelze „computerizovat", nemohou mít řád. To je omyl. Mají svůj řád. Pouze má tento řád jinou povahu.

1.5

Vlastní zájem a společenský zájem1

„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelás­ku a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které z toho plynou jim... I když mají na zřeteli jen svou vlastní výhodu, jsou vedeni neviditelnou rukou trhu, a tak, aniž by to zamýš­leli, napomáhají zájmu celé společnosti."

Adam Smith

Tržní ekonomika je systémem, v němž každý člověk sleduje svůj vlastní zájem. A zde se vynořuje otázka. Je možné, aby v systému, kde lidé sledují své vlastní, individuální zájmy, bylo dosahováno společenského prospěchu? Vždyť sledování vlastního zájmu je projevem sobectví. Není sobectví v rozporu se společenským zájmem? Cožpak docílení společenského zájmu nevyžaduje od lidí, aby své individuální zájmy položili „na oltář"

Pojem „společenský zájem" je dosti vágní. Můžeme mu dát jen ten význam, že když kterýkoli jednotlivec zvyšuje své uspokojení, nesnižuje tím zároveň uspokojení jiného jednotlivce. Tomuto pojetí se říká Paretovo optimum (podle ital­ského ekonoma Vilfreda Pareta).

Člověk ekonomický a tržní systém

společnosti? Tyto úvahy často svádějí k domněnce, že jediný, kdo dokáže transformovat individuální zájmy ve společenský zájem, je stát. Tato domněnka je však mylná. Adam Smith, zakladatel klasické politické ekonomie, to dobře objasnil již v roce 1776, ve své knize „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů".

Proč nemohou být vztahy mezi lidmi v ekonomice takové jako vztahy mezi lidmi v rodi­ně? Proč nemohou být také založeny na nesobecké pomoci, solidaritě a obětavosti?

Malá skupina a velká skupina

Kdysi dávno žili lidé v kmenech. Život kmene byl neustále ohrožen hladem. Jejich jedinou starostí bylo přežít v tvrdých podmínkách přírody. Lidé v kmeni věděli, že život každého z nich závisí na ostatních, že jsou závislí jeden na druhém. Vztahy uvnitř kmene byly proto vztahy vzájemné solidarity a nesobecké pomoci. Kmen měl vůdce, který jim dával příkazy, a oni ho poslouchali, protože ho potře­bovali - na jeho schopnostech závisel život kmene.

Pak začalo docházet k setkávání kmenů. Vztahy mezi různými kmeny však již nebyly založeny na pocitech vzájemné solidarity a pomoci. Často spolu bojovaly. Postupně přicházely na to, že spolu mohou směňovat a že směna je výhodnější než boje. Když se lidé začali usazovat a lovecké kmeny se měnily v zemědělské obči-ny, náhodná směna se měnila v pravidelnou.

Tak se postupně lidská společnost zvětšovala. Když se vzájemná směna mezi kmeny stávala intenzivní a pravidelnou, vznikl národ - velká skupina lidí, kteří už nebyli životně závislí jeden na druhém tak jako uvnitř kmene. Vztahy mezi tisíci a miliony lidí, kteří se navzájem neznali, už nemohly být založeny na pocitech vzá­jemné solidarity a nezištné pomoci. Musely se mezi nimi vytvořit jiné vztahy. Byly to směnné vztahy, které tuto velkou skupinu lidí držely při sobě.

Malá skupina lidí, jako je rodina nebo skupina přátel, funguje na základě solidari­ty a vzájemné pomoci. Jednotlivec v takové skupině nemyslí jen na sebe, ale i na ostatní, a pomáhá jim (často i na svůj vlastní úkor). To proto, že se lidé v takových skupinách znají, že je k sobě poutají vztahy lásky nebo přátelství. Ale ve velké skupině, jako je město nebo národ, se lidé téměř nebo vůbec neznají, a jejich spolupráce proto nemůže být založena na stejných principech, jako je tomu v malé skupině. Čím větší skupina lidí, tím slabší jsou pojítka založená na lásce k bližnímu, na přátelství, na vzájemné solidaritě, a naopak tím silnější jsou motivace založené na vlastním prospěchu a na směně.

V tržním systému vznikají mezi lidmi vztahy spolupráce tak, že spolu lidé směňu­jí. Dobrovolnost této směny je zárukou, že směna bude výhodná pro oba směňující (kdyby nebyla, nesměňovali by). Každý sleduje svůj vlastní zájem, a přesto je jeho konání také v zájmu jiných. Pekař pro nás nepeče chléb proto, že nás má rád, ale protože chce vydělat. To díky jeho touze po zisku máme dobrý chléb. Takové věci jako pračka, mikrovlnná trou­ba nebo bezpečnostní lyžařské vázání nebyly vynalezeny z lásky k bližnímu, ale proto, že jejich vynálezci a výrobci chtěli vydělat. A nejsou snad tyto výrobky prospěšné nám všem?

Úloha cen - informace, motivace, alokace

V tržním systému není sledování individuálních zájmů v rozporu s dosažením společenského zájmu. Právě naopak: systém, který dává lidem svobodu sledovat vlastní zájmy, vytváří silné motivace. Donuťte lidi, aby zapomněli na vlastní zájem a obětovali se pro jiné, a potlačíte jejich motivace. Získáte nevýkonný a skomírající systém, který povede k chudobě a úpadku.

1.6