Podniková ekonomika

- přednášející: Semeniuk

- literatura:

Podniková ekonomika, C.H. Beck, Praha 2002 a novější – Synek, M. a kol.

- doporučená literatura:

Podnikatelský plán, Computer Press, Praha 2008 – Koráb. V., Peterka, J. Režňáková M.

Manažerská ekonomika, Grada, Praha 2003 – Synek, M. a kol.

- zkouška:

v polovině semestru kontrolní test (započátává se do konečné známky)

závěrečná zkouška je písemná (výpočty – minimálně 8/12 bodů) + ústní zkouška

Podstata a vývoj podnikání

- původ z francouzštiny ve významu „zprostředkovatel, prostředník“

- středověk: účastník (válečných akcí) a osoba, která zodpovídala za velké projekty

- 17. století: osoba nesoucí riziko zisku (nebo ztráty) z vládních kontraktů, sjednaných za pevnou cenu

- 1725: Richard Cantillon – osoba nesoucí risk, se liší od osoby, nesoucí kapitál

- 1876: Francis Walker – rozlišoval mezi osobami, jež poskytují zdroje a dostávají úroky a osobami, jejichž zisky pocházejí z manažerských schopností

- 1934: Joseph Schumpeter – podnikatel je inovátor a rozvíjí nevyzkoušené techniky

- 1964: Peter Drucker – podnikatel umocňuje příležitosti

definice podnikání a podnikatele

• podnikání: jde o druh jednání zahrnující:

- chopení se iniciativy

- organizování a reorganizování sociálně-ekonomických mechanismů za účelem přeměny zdrojů a informací v praktický výsledek

- zakalkulování rizika neúspěchu

• pro ekonoma je podnikatelem ten, kdo uvádí zdroje, práci, materiál a jiná aktiva do kombinací, jež zvyšují jejich hodnotu oproti hodnotě původní, jakož i ten, kdo zavádí změny, inovace a nový řád

právní úprava podnikání

• Obchodní zákoník (zákon č. 531/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) definuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“

• podnikatelem může být fyzická nebo právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

• podnik je v obchodním zákoníku definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání

• podnik lze rovněž chápat jako instituci vzniklou k výkonu podnikatelské činnosti, tedy institucionalizované podnikání (Synek)

• obchodním majetkem je pak soubor hodnot patřících podnikateli a majiteli sloužících, resp. majících sloužit k jeho podnikání

vztah mezi pojmy podnikatel, manažer a vůdčí osobnost

• manažer – člověk, který vykonává základní manažerské funkce, k nimž patří plánování, organizování, výběr a vedení lidí a kontrola

• vůdčí osobnost (lídr) – člověk, který umí získávat a ovlivňovat lidi, aby se snažili dobrovolně a s nadšením o dosažení skupinových cílů

• význam kombinací: podnikatel a manažer, podnikatel a lídr, manažer a lídr. Průnik všech těchto kategorií – vůdčí osobnost s podnikatelským duchem a schopnostmi řídit

prostředí podniku

prostředí podniku – širší pojetí

• kromě již uvedených prvků vnitřního a vnějšího okolí podniku je často uváděno i okolí sociální, etické a kulturně historické

• sociální hledisko vychází z toho, že činnost podniku by měla být prospěšná jak pro podnik, tak i pro společnost. Z tohoto postulátu pak vychází teorie a praxe sociální tržní ekonomiky

• etické okolí vychází z obecných principů etiky, jejichž dodržení ve světě podnikání by se mělo promítnout např. v poskytování pravdivých informací, v korektní hospodářské soutěži, pravdivé propagaci, v poskytování kvalitních služeb zákazníkům atd.

• kulturně - historické okolí vzniká dlouhodobě a zahrnuje především vzdělanostní a kulturní úroveň obyvatelstva

typologie podniků

• podniky podle právní formy:

• podniky jednotlivce

• osobní společnosti

• kapitálové společnosti

• družstva

• veřejné (státní) podniky

• podniky podle sektorů (primární, sekundární a terciární)

• podniky podle hospodářských odvětví

- rozdělení podle OKEČ (oborová klasifikace ekonomických činností)

- průmysl má 17 odvětví, zemědělství 3, služby pak 9 odvětví (např. obchod a opravy, pohostinství a ubytování apod.

- v současné době je pak i v ČR nově zaváděna mezinárodní klasifikace podniků (jako CZ Nace)

• podniky podle velikosti (např. podniky malé, střední a velké)

• podniky podle typu výroby

• sdružení podniků

třídění podniků v ČR

klasifikace živností

funkce podniku (na příkladu výrobního podniku)

- obecně se funkce podniku dělí na primární a podpůrné

- za primární funkce podniku považujeme funkce:

• výrobní

• prodejní (odbytovou)

• zásobovací (nákup, doprava, skladování)

- k funkcím podpůrným patří funkce:

- personální

- investiční

- finanční

- vědecko-technická

- správní

měření velikosti obchodních podniků

- souhrnně je možno ukazatele rozdělit do tří skupin:

1. ukazatele podnikových výkonů (tržby, výnosy popř. obrat)

2. ukazatele související s podnikovou kapacitou (popř. podmiňující podnikovou kapacitu): počet pracovníků, velikost prodejní plochy, počet míst u stolu u gastronomických podniků)

3. velikost majetku podniku (velikost aktiv podniku)

- používá se buďto jeden ukazatel velikosti podniku, nebo jejich kombinace

rozdělení podniků do velikostních skupin

- nejčastěji se používá dělení podniků na malé, střední a velké

- vymezení hranic pro jednotlivé velikostní skupiny však nemá jednoznačná pravidla

- obecně se dá říci pouze to, že mezi malé podniky patří především ty podniky, které v rámci zkoumaného souboru mají nízký podíl na dané kumulované míře velikosti (např. obratu), přičemž jejich relativní četnost je poměrně vysoká

- mezi velké podniky pak zahrnujeme ty podniky, které mají relativně nízkou četnost v daném souboru a přitom jejich podíl na celkovém obratu je výrazně vyšší

- u středně velkých podniků jsou oba tyto parametry zhruba vyrovnány a pohybují kolem průměru za celý soubor

měření velikosti podniků podle ČSÚ

- podle ČSÚ byl jediným ukazatelem velikosti podniku počet jeho zaměstnanců

- podniky malé mají méně než 20 zaměstnanců

- podniky střední velikosti mají 20 až 99 zaměstnanců

- velké podniky mají 100 a více zaměstnanců

měření velikosti podniku podle definičního pojetí EU

- mikropodnik - zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat a roční bilanční úhrn nepřevyšuje 2 milióny EUR (dále se člení do tříd a) 0 - 1 osoba, b) 2 - 9 osob)

- malý podnik - zaměstnává 10 až 49 osob a jeho roční obrat a roční bilanční úhrn (aktiva) nepřevyšuje 10 miliónů EUR

- střední podnik - zaměstnává 50 až 249 osob, jeho roční bilanční úhrn nepřevyšuje 43 mil. EUR a roční obrat nepřevyšuje 50 mil. EUR

- velký podnik - zaměstnává 250 a více osob atd.

problémové okruhy pro sestavení podnikatelského plánu

• Co je předmětem vašeho podnikání?

• Kterými výrobky či službami chcete oslovit které trhy?

• Jak se má zajistit přístup na trh?

• Jak velký je tržní potenciál dnes a jak velký bude zítra?

• Kterých důležitých milníků v rozvoji podniku jste zatím dosáhli?

• Co vám pomůže k úspěchu? Jaké jsou vaše konkurenční výhody a v čem spočívá užitek pro zákazníka?

• Jaké cíle jste si stanovili?

• Jak chcete těchto cílů dosáhnout (konkrétní kroky)?

• Jaký obrat a zisk plánujete v příštích pěti létech?

• Kolik potřebujete kapitálu?

Právní formy podnikání

správná volba právní formy

• pro podnik neexistuje žádná optimální právní forma

• pro zakladatele podniku může být účelné zpočátku účelně podnikat třeba jako fyzická osoba (když se firma rozroste, je účelný přechod na jinou právní formu – např. na společnost s ručením omezeným)

• oblasti, na něž má volba právní formy vliv:

• osobní ručení podnikatelů (jednatelů)

• zdanění

• možnosti financování, především možnosti získávání vlastního kapitálu

• náklady, např. náklady na založení společnosti, na zvýšení základního kapitálu

• image podniku

• Veřejná obchodní společnost

- je typickou osobní společností, je tvořena dvěma nebo více osobami, které podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem- nikoliv pouze majetkem společnosti

- výhody

• není nutný počáteční kapitál

• neomezené ručení společníků je garancí solidního image společnosti

• dobrý přístup k cizímu kapitálu

• zisk je celý rozdělen mezi společníky a zdaněn daní z příjmů

• fyzických osob

- nevýhody

• neomezené ručení společníků

• musí být minimálně dva společníci (možnost konfliktů mezi nimi)

• pro společníky platí zákaz konkurence

• Komanditní společnost

- hybridní typ společnosti, která v sobě kombinuje jak prvky veřejné obchodní společnosti, tak prvky společnosti s ručením omezeným

- je tvořena komandisty a komplementáři. Komandisté ručí do výše svého vkladu, komplementáři celým svým majetkem. Komandisté vkládají do společnosti minimálně 5 tis. Kč, komplementáři nemusí vkládat nic

- postavení komplementářů se blíží postavení společníků ve v.o.s., komandistů pak postavení společníků v s.r.o.

- výhody

• není nutný velký počáteční kapitál, povinný vklad komandisty je nízký

• pro komandisty neplatí zákaz konkurence atd.

- nevýhody

• administrativně náročnější vznik – nutné sepsání společenské smlouvy

• neomezené ručení komplementářů

• možné rozpory mezi prioritami komandistů a komplementářů – každý nese jinou míru rizika

• Společnost s ručením omezeným

- jde o kapitálovou společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků

- společník ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku

- společnost může být založena i jednou osobou a naopak maximální počet společníků je 50

- hodnota základního kapitálu musí činit alespoň 200 tis. Kč, hodnota vkladu společníka musí činit alespoň 20 tis. Kč

- společníky mohou být fyzické osoby nebo také právnické osoby

- jedna fyzická osoba může být společníkem nejvýše tří s.r.o.

- výhody

• omezení ručení společníků

• pro přijetí velké části rozhodnutí není nutný souhlas všech společníků

• - vklad lze splatit ve lhůtě 5 let (před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno 30% každého vkladu, a to v úhrnné výši alespoň 100 tis. Kč)

• lze ustavit kontrolní orgán – dozorčí radu apod.

- nevýhody

• nutný počáteční kapitál

• v očích obchodních partnerů méně důvěryhodná společnost než osobní obchodní společnosti

• administrativně náročnější založení a chod společnosti

• Akciová společnost

- základní kapitál se nevytváří přímo vklady společníků, ale je rozvržen na určitý počet akcií o určití jmenovité hodnotě

- akcionář neručí za závazky společnosti

- základní kapitál vzniká dvěma způsoby:

• může-li se stát akcionářem kromě zakladatelů kterákoliv osoba, zakládá se společnost na základě výzvy k upisování akcií

• jsou-li akcionáři pouze zakladatelé, zakládá se společnost bez výzvy k upisování akcií

- základní kapitál společnosti založené veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 mil. Kč, u společnosti založené bez veřejné nabídky akcií pak alespoň 2 mil. Kč

- nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada

- představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí společnost a jedná jejím jménem

- na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti dohlíží dozorčí rada

- výhody

• akcionáři neručí za závazky společnosti

• velmi dobře vnímána obchodními partnery – solidnost a stabilita

• dobrý přístup ke kapitálu

• dividendy nepodléhají odvodu pojistného sociálního pojištění

- nevýhody

• nutný vysoký základní kapitál

• velmi komplikovaná a omezující právní úprava

• administrativně náročné založení a řízení společnosti

• zákaz konkurence pro členy představenstva atd.

• družstvo

- je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů

- musí mít nejméně 5 členů nebo jej musí založit alespoň 2 právnické osoby

- členové neručí za závazky družstva, podmínkou jejich členství je splacení členského podílu

- základní kapitál družstva musí činit nejméně 50 tis. Kč

- družstvo je povinno při svém vzniku zřídit nedělitelný fond ve výši nejméně 10% zapisovaného základního kapitálu a doplňovat jej, než dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu

- výhody

• členové neručí za závazky družstva

• poměrně nízký základní kapitál

• přijetí nového člena je administrativně velmi jednoduché, nemění se stanovy, stačí přihláška

• jednoduché vystoupení členů z družstva

• rovné postavení členů

- nevýhody

• vytvoření nedělitelného fondu

• zákaz konkurence pro členy představenstva a kontrolní komise atd.

Konkurence

= hospodářská soutěž mezi výrobci zboží (popř. mezi poskytovateli služeb)o nejvýhodnější podmínky výroby a odbytu

- v případě obchodních podniků jde o soutěž o nejvýhodnější podmínky nákupu a prodeje zboží

1. dokonalá konkurence

- taková tržní struktura, kdy na trhu působí velké množství malých firem, z nichž žádná nemá významný podíl na trhu a nemůže tedy výrazně ovlivnit cenu

2. nedokonalá konkurence

- monopol (jediná firma tvoří celou nabídku odvětví – může stanovit cenu svých výrobků)

- běžně se vyskytuje tzv. přirozený monopol, někdy pak tzv. administrativní monopol

- oligopol, který je nejběžnějším typem tržní struktury v současnosti (malý počet firem vyrábějících celou nebo převážnou většinu nabídky odvětví)

Nástroje konkurenčního boje (na příkladu obchodních firem)

• cena

• podmínky prodeje (slevy při placení

• v hotovosti, množstevní rabaty)

• kvalita výrobku (služeb)

• kvalita personálu (prodavačů)

• dodací podmínky

• prodejní doba

• různé akce atd.

Charakteristika těsnosti konkurenčního vztahu (podle Kotlera)

• podniky, které nabízejí podobné výrobky stejným zákazníkům za přibližně stejných podmínek

• podniky, které nabízejí podobné výrobky, ale různého provedení a tříd, v různých cenových kategoriích

• všechny podniky, které nabízejí technicky a ekonomicky různé výrobky, které však plní tutéž funkci, tj. uspokojují potřeby stejné kategorie

• konkurentem je každý, kdo soupeří o peníze téže skupiny zákazníků

Konkurenční pozice podle Littleho

• dominantní

• silná

• příznivá

• udržitelná

• slabá

• neschopná života

Typy konkurentů (podle Kotlera)

• konkurent pronásledovatel

• laxní konkurent

• vybíravý konkurent

• konkurent – tygr

• stochastický konkurent

Získávání informací o konkurentech

• pozorování jeho počínání v praxi

• studium jeho propagace a reklamy a propagace

• informace v tisku a dalších masmediích

• obchodní věstník

• návštěvy výstav a veletrhů atd.

Postup při analýze konkurence

Informace o konkurenci

SWOT analýza – závěrečné vyhodnocení

Základní marketingové strategie (tzv. konkurenční strategie dle Portera)

• strategie minimálních nákladů, při které podnik usiluje o minimalizaci nákladů, a tím i dosažení nízkých, konkurence schopných cen

• strategie diferenciace produktu, kde podnik rozvíjí ty své silné stránky, které mu umožňují získat v některé oblasti konkurenční výhody (jde např. o provedení, formu a tvar, užité vlastnosti, jakost a kvalitu, trvanlivost, provozní spolehlivost, styl, image, značku atd.)

• strategie tržní orientace – podnik se zaměřuje na jeden či více segmentů trhu (výklenků trhu, mikrotrhů z hlediska demografického nebo geografického apod.)

Život podniku

- podobně, jak je tomu v lidském životě, prochází podnik za dobu své existence různými vývojovými fázemi

- podnik – stejně jako člověk – „prodělává“ různé nemoci, z nichž některé mohou ohrozit jeho existenci

- v rámci životního cyklu podnik prochází těmito fázemi:

• založení

• růst

• stabilizace

• krize

• zánik

Definice krize

- krizi podniku je možno definovat jako nerovnováhu mezi podnikem a jeho okolím, nebo jako dysfunkci mezi vnitřními systémy podniku, které mají za následek ohrožení cílů podniku popř. další existence podniku

- nerovnováha a dysfunkce jsou důsledkem projevů rizika

Úrovně nerovnováhy

Příčiny podnikových krizí (Frýbert 1995)

• krize zaviněné managementem, popř. vlastníky firmy (s odhadovaným 40 až 50% podílem na krizi)

• krize vyvolané vnitřní ekonomickou strukturou podniku (např. nízkým stupněm kapitálového vybavení, vysokými náklady na získání cizích zdrojů apod.) s 25 a 30% podílem na krizovém stavu

• krize dané vnějším ekonomickým prostředím podniku, s 20 až 30% podílem na vzniku krize

Fáze krizového procesu (Zuzák (2004))

Obecný postup při revitalizaci podniku

• Identifikace a diagnostika zdrojů krize firmy

• Jmenování krizového managera a jeho týmu vybaveného potřebnými pravomocemi

• Krátkodobá centralizace pravomoci

• Redukce objemu oběžných aktiv podniku

• Redukce objemu investičního majetku podniku

• Nastolení rentability (krátkodobé popř. dlouhodobé)

• Převod podniku na novou strategii

• Vyhodnocení výsledků a jejich využití pro prevenci

• Průběžným problémem je přitom financování nápravných opatření

Krizový management

• Pojetí krizového managementu: jako činnost a jako osoby, které realizují krizové řízení

• Definice krizového managementu jako činnosti (procesu) – jde o ucelený soubor zásad a nástrojů, které mají vyvést podnik z krize

• Krizový management = krizový štáb: skupina lidí, jejichž úkolem je řídit firmu nacházející se v krizi za účelem revitalizace

• Kdo má být pověřen krizovým řízením - současný management nebo nově dosazení krizoví manažéři

• Volba řídícího stylu práce – styl autoritativní a styl kooperativní (jako optimální se jeví kompromis, v realitě však převládá autoritativní vedení)

Konzolidace (restrukturalizace)

• Podnik je zachován co do obsahu, organizační struktury, předmětu činnosti atd.

• Mění se převážně: management, styl práce a způsob kontroly hospodaření

• Přijímají se úsporná opatření a zpevňují se kalkulace

• Jde o poměrně šetrný způsob zjednání nápravy

• Systémově je využívána zejména v peněžnictví (bankovnictví)

Sanace

• Je svou povahou uprostřed mezi konzolidací a likvidací

• Na rozdíl od konzolidace se v tomto případě vyhledávají pouze ty prvky podniku, které jsou nesporně ziskové, perspektivní a pokud možno nevážou příliš mnoho finančních prostředků

• Na rozdíl od likvidace nezůstává v podniku „kámen na kameni“

• Mezi sanací a likvidací je přibližně stejný rozdíl jako mezi tragedií a dramatem

• Výsledkem „zeštíhlení“ podniku je i prudký pokles hodnoty jeho aktiv

• Místo zisku se realizuje ztráta, která (přesáhne-li vytvořené rezervy) se vypořádává se základním kapitálem

• Nutný je detailní projekt Cash Flow – nemá li sanace skončit likvidací nebo konkurzem je nutno nejprve opatřit likvidní finanční prostředky (zejména z vnitřních zdrojů)

Likvidace

• Uplatňuje se v těch případech, kde se očekává, že včasným ukončením činnosti podniku se zabrání konkurzu (v případech tzv. vynucené likvidace)

• Rozumí se jí likvidace obchodního jmění podniku, tj. jeho majetku a závazků

• Výsledkem likvidace by mělo být uspokojení věřitelů a vypořádání majetkových nároků akcionářů (společníků)

• Postup likvidace je upraven OZ

• Likvidace může přerůst ve vyrovnání či konkurz, naopak konkurz může (ve výjimečných případech) zanechat určitý přebytek pro likvidaci

Konkurz a vyrovnání

• Konkurz = zákonem stanovený postup uspořádání majetkových poměrů dlužníků, který je v úpadku

• Úpadek nastává za předpokladu předlužení a dlouhodobé platební neschopnosti

• Vyrovnání jako „šetrnější“ způsob řešení poslední fáze podnikové krize

Turnaround podniku

• Znamená obrat podniku (od úpadku k prosperitě)

• Řada světově známých firem prošla úspěšně krizovým vývojem

• Turnaround je však možný pouze tehdy, pokud podnik nepřekročil „nevratný bod“ poklesu své výkonnosti

Časová hodnota peněz

• Velmi často se v bankovnictví a v ekonomii vůbec můžeme setkat s tím, že potřebujeme navzájem porovnat dvě peněžní částky v čase

• Prosté srovnání v čase není přesné, protože peníze v čase mají různou hodnotu- čím dříve je budeme mít, tím dříve je můžeme investovat a ponesou nám tedy úrok

• Současnou hodnotou rozumíme částku, která, bude-li úročena v časovém období, přinese budoucí hodnotu

• Úročení se dělí na jednoduché a složité

• Jednoduché úročení vychází z toho, že úroky se počítají stále ze stejného základu, a že úroky tedy narůstají lineárně

• Složené úročení vychází z toho, že vyplacené úroky se připočítávají k původnímu kapitálu a v následujícím období se jako základ pro výpočet úroku bere již hodnota kapitálu zvýšená o úrok

Složené úročení

- konečná částka se rovná počáteční částce krát úročitel

- vzorec: J_n = J₀ . (1 + i)ⁿ = J₀ . rⁿ

- kde: J₀ ….. počáteční částka

J_n ….. konečná částka

rⁿ …. úročitel

i …… úroková sazba (procento)

příklad:

Jakou částku získáme, když dnes uložíme do banky 100 000 Kč na 5 let při 4% úroku?

výpočet:

J₅ = 100 000 x (1 + 0,04)⁵ = 100 000 x 1,21665 = 121 665

Odúročení (diskontování)

- počáteční částka se rovná konečné částce krát odúročitel (diskont)

- vzorec: J₀ = J_n . (1+i)^-n = J_n . r^-n

- kde: r ^–n ……odúročitel

příklad:

Kolik musíme vložit do banky dnes, chceme-li mít za 5 let při 4% úročení částku 121 665 Kč?

výpočet:

J₀ = 121 665 x (1 + 0,04)^-5 = 121 665 . 0,821 927 = 100 000

Střádání I – výpočet uspořené částky

- uspořená částka se rovná roční úložce krát střadatel

- kde:

je tzv. střadatel

příklad:

Vypočtěte, kolik uspoříte za deset let, budete-li ročně ukládat 1000 Kč na 6% úrok

výpočet:

S₁₀ = 1000 . = 1000 .

Střádání II – výpočet ročního vkladu (anuity)

- roční úložka se rovná uspořené částce krát fondovatel

příklad:

Kolik musím ukládat ročně, abych na konci 15. roku měl při 5% úrokování uspořeno 21 578,55 Kč

výpočet:

α = 21578,55 . (0,05 / (2,0789274 – 1)) = 21 578,55 . 0,0463423 = 1 000 Kč

Umořování dluhu

- roční splátka se rovná vypůjčené částce krát umořovatel

příklad:

Urči, kolik Kč musíme splácet ročně, vypůjčíme-li si 100 000 Kč na 5% úrok na dobu 15 let

výpočet:

Z = 100 000 . {(1,05¹⁵ . 0,05)/(1,05¹⁵ – 1)} =100 000. 0,0963422 = 9634,22 Kč

Založení renty

- celková částka, kterou musíme vložit, chceme-li založit požadovanou rentu, se rovná požadované rentě krát zásobitel

příklad:

Potřebujeme roční rentu ve výši 9634,22 Kč. Kolik musíme dnes vložit do banky, abychom při 5% úročení mohli tuto částku vybírat po 15 let?

výpočet:

Z = 9634,22 . ((1,05¹⁵ – 1)/(1,05¹⁵ . 0,05)) = 9634,22 . 10,379667 = 100 000 Kč

Typy úrokových sazeb

1. roční (p.a) – per annum

2. pololetní (p.s) - per semestre

3. čtvrtletní (p.q) – per quartale

4. měsíční (p.m) – per mensum

5. denní (p.d) – per diem

Nominální a reálná úroková sazba

- nominální úroková sazba na rozdíl od sazby reálné abstrahuje od vlivu inflace. Reálná sazba se vypočte podle vzorce:

π …míra inflace

i_R …reálná úroková sazba

i …nominální úroková sazba

T … míra zdanění úrokové výnosnosti

- v případě jednociferné inflace se používá pouze čitatel výše uvedeného Fisherova vzorce

Čistá úroková sazba

- úrokové sazbě, jež zdaňuje daňový dopad, říkáme čistá úroková sazba

i_N = i . (1 – T)

i_N … čistá úroková sazba

i … nominální úroková sazba

T … sazba daně z úrokových plateb

Efektivní úroková míra

- k porovnání výhodnosti jednotlivých variant tzv. skládání úroků (roční, pololetní atd.), slouží efektivní úroková sazba. Vypočte se podle vzorce:

i_E … efektivní úroková sazba

m … četnost skládání úroků

Efektivnost

Koloběh oběžného majetku v obchodním podniku

Koloběh oběžného majetku ve výrobním podniku

Pojetí ekonomické efektivnosti

- obecně lze efektivnost definovat jako účinnost v nejširším slova smyslu, jako poměr mezi vstupy do určitého systému (v našem případě podniku) a výstupy z tohoto systému

Měření ekonomické efektivnosti

• hodnota vstupu je nejčastěji vyjadřována pomocí nákladů (tj. hodnotou výrobních faktorů spotřebovaných na daný výstup) nebo pomocí kapitálu vloženého do podniku

• hodnota výstupu je pak agregovaně vyjadřována pomocí výnosů (souhrn hodnot všech statků vyrobených za určité období) nebo pomocí zisku

• místo ukazatele výnosy/náklady se v praxi používá jeho převrácená hodnota, tzv. ukazatel nákladovosti ve tvaru:

náklady/výnosy

• pokud použijeme jako hodnotu vstupu kapitál, pak dostaneme ukazatel využití kapitálu: výnosy/kapitál

• pokud použijeme jako ukazatel výstupu zisk, dostaneme tzv. ukazatele rentability – např. ve tvaru zisk/náklady nebo zisk/kapitál

Měřítko ekonomické efektivnosti

- měřítko efektivnosti = hodnota výstupu / hodnota vstupu

E ….. ekonomická efektivnost

x ….. vynaložené náklady (peněžní vyjádření spotřeby výrobních faktorů) nebo do podniku

vložený kapitál

y_i ….. jednotlivé účinky - součásti výstupu

Klasifikace výrobních faktorů

- z hlediska podnikové ekonomiky (např. Wöhe) lze členit podnikové výrobní faktory takto:

• dispozitivní (řídící) práce, tj. podnikové řízení

• výkonná práce

• dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy, stroje, zařízení atd.)

• materiály (suroviny, pomocné a provozní latky atd.)

- rozhodující význam má dispozitivní faktor (management resp. řídící práce), který zajišťuje optimální kombinaci všech ostatních výrobních faktorů)

Kombinace výrobních faktorů

- jednotlivé výrobní faktory vstupující do výrobního procesu musí mít určitou kvalitu a kvantitu (do výrobního procesu vstupují v určitých proporcích)

- podle převažujícího výrobního faktoru podniky členíme na:

• kapitálově (investičně) náročné, v jejichž nákladech mají

• značný podíl odpisy) - těžební průmysl, elektrárenství atd.

• pracovně náročné, v jejichž nákladech mají významný podíl

• mzdy – průmysl skla, podniky obchodu, podniky služeb atd.

• materiálově náročné, s vysokým podílem materiálových

• nákladů – potravinářský průmysl, chemický průmysl atd.

Náklady podniku

• rozeznáváme účetní a ekonomické pojetí nákladů

• z hlediska účetního jsou náklady definovány jako peněžně vyjádřená spotřeba (popř. opotřebení) výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů

• ekonomické pojetí nákladů zahrnuje nejen to, co bylo v penězích zaplaceno, ale i vše, co bylo tzv. „obětováno“ (tzv. oportunitní náklady – úroky z vlastního kapitálu, ušlou mzdu podnikatele atd.)

• náklady podniku vždy souvisí s výnosy podniku v daném období, což zabezpečuje tzv. časové rozlišování nákladů a výnosů

• od nákladů je třeba odlišit peněžní výdaje, tj. úbytek peněžních fondů (hotovosti, stavu bankovních účtů)

Třídění nákladů podle různých hledisek

1. druhové členění nákladů - vychází z výrobních faktorů

2. účelové členění nákladů – jednak podle útvarů a dále podle výkonů (kalkulační třídění nákladů)

4. lenění nákladů podle závislosti na změnách objemu výroby (popř. podle výše obratu) –> náklady fixní a variabilní

6. lenění nákladů podle podnikových funkcí –> náklady na pořízení, skladování, výrobu, odbyt a správu

7. náklady oportunitní (alternativní, popř. tzv. náklady ušlých příležitostí)

8. náklady přírůstkové – zejména pak tzv. náklady marginální

Druhové členění nákladů (používané ve finančním účetnictví)

• spotřebované nákupy (materiálu, surovin atd.)

• služby, tj. externí výkony (spotřeba energií, opravy, cestovné atd.)

• daně a poplatky (daň z příjmů, silniční daň apod.)

• odpisy dlouhodobého majetku

• osobní náklady (mzdy, platy, provize, náklady na sociální a zdravotní pojištění atd.)

• jiné provozní náklady

• finanční náklady

• mimořádné náklady

Členění výnosů

• tržby za vlastní výkony a zboží

• změna stavu vnitropodnikových zásob

• aktivace (materiálu, zboží atd.)

• jiné provozní výnosy (tržby z prodeje dlouhodobého majetku, materiálu, přijaté penále apod.)

• finanční výnosy (z prodeje cenných papírů, přijaté úroky)

• mimořádné výnosy

Zisk podniku

- rozdíl mezi výnosy podniku a jeho náklady za určité období tvoří hospodářský výsledek podniku

- jsou-li výnosy větší než náklady, pak hovoříme o zisku, v opačném případě jde o ztrátu

- zisk je: - základním motivem podnikání

- hlavním kriteriem pro rozhodování

- hlavním zdrojem samofinancování

- rozlišujeme zisk: účetní, daňový, ekonomický

- ekonomický zisk vypočteme odečtením veškerých nákladů (včetně nákladů oportunitních) od výnosů

Modelování hospodářského výsledku I

Hospodářský výsledek vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady:

• v případě, že výnosy jsou větší než náklady tak vzniká zisk

• pokud se výnosy rovnají nákladům, tak hospodářský výsledek je nulový

• pokud výnosy jsou menší než náklady, tak vzniká ztráta

-výnosy i náklady lze závisí na realizovaném obratu a můžeme si je vyjádřit např. jako lineární funkce obratu

Modelování hospodářského výsledku II

• Lineární model pro výrobní podnik:

V = p.x

N = a + bx

HV = V – N = px – ( a+ bx) = x (p – b) –a

• Lineární model pro obchodní podnik:

V = k.x

N = a + bx

HV = kx – (a+bx) = x (k – b) - a

Bod zvratu obecně

- analýza bodu zvratu obecně vychází z toho, v jakém rozsahu se musí zvolená proměnná měnit, než je dosaženo nulové hodnoty stanoveného kriteria (zisku, CF, ČSH)

- bod zvratu tedy nemá jediné pojetí, je využíván pro různé účely, nejčastěji je pak definován jako:

• Účetní bod zvratu, kdy se výnosy (tržby) rovnají nákladům

• Hotovostní bod zvratu, při němž se příjmy rovnají výdajům

• Finanční bod zvratu, kdy současná hodnota příjmů se rovná současné hodnotě výdajů (čistá současná hodnota je rovna nule). Je využíván v investičních podnikatelských projektech – např. při výpočtu VVP

Bod zvratu (pro výrobní podnik)

kde: x … vyrobené (a prodané množství)

p … cena v Kč

a … fixní náklady v Kč

b … koeficient variabilních nákladů

bx .. variabilní náklady v Kč

Bod zvratu (pro obchodní podnik)

kde: x … obrat v Kč

k ….obchodní marže (rozpětí) v %

a … fixní náklady v Kč

b … koeficient variabilních nákladů (v %)

bx .. variabilní náklady v Kč

Provozní páka

• operační – provozní - páka vyjadřuje závislost reakce provozního zisku (EBITu) na změnu v celkových tržbách firmy

Slabá operační páka

- vztahuje se na firmu s velmi nízkými fixními náklady a s vysokými variabilními náklady na jednotku. Tento typ nákladové struktury je možno najít v podnicích nebo sektorech s nízkou kapitálovou náročností (low capital intensity)

- často jde o výrobu, která používá velké množství relativně málo kvalifikované pracovní síly a málo moderních technologií

- výsledkem je nízký bod obratu – relativně blízko k počátku – a nízká operační páka

Silná páka

- vyskytuje se u kapitálově náročných výrobních technik

- v moderních sektorech se za takové považují vysoce automatizované – popř. robotizované- výrobní procesy

- firmy zde mají relativně vysoké fixní náklady a poměrně nízké variabilní náklady

- výsledkem je poměrně vysoký bod obratu – relativně daleko od počátku – a silná operační páka

- management podniku s nízkou operační pákou může podstoupit vyšší finanční riziko tím, že bude za jinak stejných podmínek financovat svoji kapitálovou strukturu vyšším poměrem dluhových nástrojů k vlastnímu jmění

- na druhé straně může management podniku s vysokou operační pákou tyto páku kombinovat s nízkou finanční pákou

Stupeň provozní páky

• stupeň provozní páky - jde o vztah mezi mírou změny objemu tržeb a z toho vyplývající procentní změny v provozním zisku

• DOL = (procentní změna v provozním zisku)/ procentní změna v tržbách

• při zvýšení objemu tržeb se stupeň operační páky snižuje z vysoké hodnoty a postupně se blíží jednotkové hodnotě, kterou však – za předpokladu, že společnost má určité fixní náklady – nikdy nedosáhne

Výpočet stupně operační páky

- zjednodušený výpočet stupně operační páky se provádí podle následujícího vzorce:

DOL =

P… cena

Q ... obrat (nebo množství)

F … náklady fixní

V … náklady variabilní (na jednotku obratu, resp. výroby)

Finanční analýza

Využití výsledků finanční analýzy

• majitele podniku (speciální případ – pro akcionáře)

• management podniku

• banky a další dlouhodobé poskytovatele půjček

• dodavatele

• odběratele

• zaměstnance a odbory

• konkurenty

Postup při finanční analýze

• výběr a shromáždění vhodných vstupních (absolutních) ukazatelů

• rámcové posouzení situace na základě vybraných ukazatelů

• podrobný rozbor, který buď potvrdí, nebo pozmění orientační poznatky z předchozí fáze

• hlubší analýza příčin negativních jevů, které mohly být zjištěny v předchozích krocích

• návrh na možná opatření a rámcové zhodnocení jejich předností a rizik

Absolutní ukazatelé

• A … aktiva celkem

• P … pasiva celkem

• SA … stálá aktiva

• OA …oběžná aktiva

• FM …finanční majetek

• CZ … cizí zdroje

• V … výnosy celkem

• T …. tržby celkem

• N ….náklady celkem

• ZK … základní kapitál

• VK … vlastní kapitál

• ZAS…zásoby

• DL … dluhy

• D … daň z příjmu

• PK … pracovní kapitál

• PEN… peníze (peněžní prostředky)

• POHL..pohledávky

• U …. úroky nákladové

• Z …. zisk po zdanění (EAT – Earnings after Taxes)

• ZD … zisk před zdaněním (EBT – Earnings before Taxes)

• ZUD…zisk před úroky a zdaněním (EBIT – Earnings before Interest and Taxes)

• ZUOD.. zisk před odečtením odpisů, úroků a daní (EBDIT – Earnings before Depreciation, Interest and Taxes)

Základní rozdělení poměrových ukazatelů

• ukazatele struktury: aktiv (SA/A. OA/A, ZAS/OA, FM/A), pasiv (VK/P, CZ/P, BU/A), nákladů apod.

• ukazatele rentability: (do nichž se někdy zahrnují i ukazatele aktivity)

• ukazatele aktivity: V (nebo T)/A, V/SA, V/OA, doby obratu a obrátka zásob, doba obratu pohledávek, V/VK, ukazatel mzdové produktivity – V/ON

• “klasický” ukazatel produktivity práce – V/PP, podobný je i ukazatel využití prodejní plochy V/m²

• ukazatele likvidity a zadluženosti: likvidita I. až III. stupně, CZ/A, ukazatele řízení dluhu

• ukazatele kapitálového trhu: výplatní poměr, aktivační poměr, dividendový výnos, kapitálový výnos (P/E) atd.

Ukazatele aktivity

• obrat celkových aktiv = tržby/celková aktiva

• obrat fixních aktiv = tržby/celková aktiva

• obrátka zásob = tržby/ zásoby

• doba obratu zásob = zásoby/jednodenní tržba

• prům. doba splatnosti pohledávek = pohl. za odběrateli/ jednodenní tržba

Rentabilita a její ukazatelé

- Rentabilita (někdy nazývaná ziskovost) je relativní ukazatel v obecném tvaru:

kde: Z …. zisk v Kč

X … vybraný podnikový ukazatel

- Nákladovost je opět relativní ukazatel v obecném tvaru:

n = (N/X)* 100, kde N jsou celkové náklady podniku a X je jeho obrat

Platí, že 1 = r + n

Základní přehled měr rentability

Klasifikace měr rentability:

• míry rentability výkonového charakteru: Z/T, Z/V, Z/Q

• míry rentability nákladového charakteru: např. Z/N

• míry rentability charakterizující účinnost vložených prostředků (kapitálu): Z/A, Z/VK atd.

• ostatní (např. r = Z/m² popř. Z/PP )

Nejvýznamnější míry rentability

• Rentabilita celkového kapitálu (ROA) = EBIT / celková aktiva

• Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = EAT/ vlastní kapitál

• Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) = EAT/(dlouhodobé závazky + vlastní kapitál)

• Rentabilita tržeb (ROS) = EBIT/ tržby

• Rentabilita nákladového typu = EBIT/celkové náklady

• Rentabilita z vlastních finančních zdrojů = CF/vlastní kapitál

Ukazatele likvidity

• solventnost a likvidita - vzájemný vztah

• likvidita 1. stupně = finanční majetek / krátkodobé závazky

• likvidita 2. stupně = (fin. majetek + pohledávky) / krátkodobé závazky

• likvidita 3. stupně = oběžná aktiva / krátkodobé závazky

• jednotlivé ukazatele likvidity poměřují to, čím je možno platit (ukazatele v čitateli) s tím, co je nutné zaplatit (ukazatele ve jmenovateli)

Ukazatele kapitálového trhu

• cena akcie (z kotace na burze)

• účetní hodnota akcie = (vlastní kapitál – prioritní akcie)/ (počet emitovaných kmenových akcií)

• zisk na akcii (EPS) = čistý zisk k rozdělení / počet emitovaných kmenových akcií

• dividenda na akcii (DPS) = dividendy z kmenových akcií / počet emitovaných kmenových akcií

• Cash Flow na akcii = (EBIT + leasingové splátky + odpisy) / počet emitovaných kmenových akcií

Ukazatele řízení dluhu (debt management)

• ukazatel celkové zadluženosti = cizí zdroje / celková aktiva

• dluh na vlastní jmění = cizí zdroje / vlastní kapitál

• úrokové krytí = EBIT / celkové úroky

• krytí fixních poplatků = (EBIT + leasingové splátky) / (celkové úroky + leasingové splátky)

Grafické znázornění pracovního kapitálu

Modifikace zisku

• EBIT = zisk před odečtením úroků a daní

• EBT = EBIT - celkové úroky

• Čistý zisk (NI) = EBT - daň ze zisku

• Čistý zisk k rozdělení = Čistý zisk - dividendy prioritním akcionářům

• Nerozdělený zisk = Čistý zisk k rozdělení - dividendy z kmenových akcií

Příklad 1 na finanční analýzu

• máme k dispozici následující údaje o podniku:

- stálá aktiva 480, zásoby 200, pohledávky 150, peníze 150, vlastní kapitál (včetně zisku) 400, krátkodobé úvěry 180, dlouhodobé úvěry 400, tržby 2000, nákladové úroky 100, zisk před zdaněním 300, čistý zisk 180

• vypočtěte: obrat aktiv, dobu inkasa pohledávek, rentabilitu vlastního kapitálu, likviditu II. a III. stupně, míru zadluženosti, zisk před úroky a zdaněním

řešení:

• Obrat aktiv = 2000(480+200+150+150) = 2,04

• Doba inkasa pohledávek = 150/(2000/360) = 27 dní

• Rentabilita vlastního kapitálu = 180/400 = 45%

• Likvidita III. stupně (běžná) = 200+150+150)/180 = 2,77

• Likvidita II. stupně (pohotová) = (150 +150)/180 = 1,66

• Míra zadluženosti = 580/980 = 59%

• Zisk před úroky a zdaněním = 300+100= 400

Finanční řízení oběžných prostředků

Strategie řízení provozního kapitálu

- řízení provozního kapitálu lze rozdělit na řízení jeho jednotlivých složek, tj.:

• hotovosti, popř. krátkodobého finančního majetku

• zásob

• pohledávek

• krátkodobých závazků

- provozní kapitál však v podniku funguje jako celek, základem pro jeho řízení je pochopení provozního cyklu a peněžního cyklu (ten je součástí provozního cyklu)

Provozní cyklus a peněžní cyklus

• provozní cyklus (ve dnech) = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek

• peněžní cyklus představuje čistý časový interval mezi skutečným okamžikem peněžních výdajů za nakoupené výrobní zdroje okamžikem konečného inkasování peněz

• délka peněžního cyklu = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba odkladu plateb

Základní pojmy z oblasti zásob

- je třeba vypočíst zásobu minimální, maximální a průměrnou

- zásoba minimální odpovídá zásobě pojistné

- zásoba maximální je zásoba v okamžiku dodávky

- zásoba průměrná se vypočte jako průměr zásoby minimální a maximální