
- •Veřejná obchodní společnost
- •Výpočet normativu zásob
- •Výpočet tzv. Přepočtené zásoby
- •Výpočet optimální velikosti jedné dodávky
- •Výpočet celkových nákladů na zásoby
- •Výpočet optimálních celkových nákladů
- •Investice
- •Vzorec pro výpočet kapitálových výdajů
- •Index ziskovosti investice
- •Vnitřní výnosové procento investice
- •Výpočet vnitřního výnosového procenta pomocí lineární interpolace
- •Výrobní:
- •Výrobková (divizionální) organizační struktura
Podniková ekonomika
- přednášející: Semeniuk
- literatura:
Podniková ekonomika, C.H. Beck, Praha 2002 a novější – Synek, M. a kol.
- doporučená literatura:
Podnikatelský plán, Computer Press, Praha 2008 – Koráb. V., Peterka, J. Režňáková M.
Manažerská ekonomika, Grada, Praha 2003 – Synek, M. a kol.
- zkouška:
v polovině semestru kontrolní test (započátává se do konečné známky)
závěrečná zkouška je písemná (výpočty – minimálně 8/12 bodů) + ústní zkouška
Podstata a vývoj podnikání
- původ z francouzštiny ve významu „zprostředkovatel, prostředník“
- středověk: účastník (válečných akcí) a osoba, která zodpovídala za velké projekty
- 17. století: osoba nesoucí riziko zisku (nebo ztráty) z vládních kontraktů, sjednaných za pevnou cenu
- 1725: Richard Cantillon – osoba nesoucí risk, se liší od osoby, nesoucí kapitál
- 1876: Francis Walker – rozlišoval mezi osobami, jež poskytují zdroje a dostávají úroky a osobami, jejichž zisky pocházejí z manažerských schopností
- 1934: Joseph Schumpeter – podnikatel je inovátor a rozvíjí nevyzkoušené techniky
- 1964: Peter Drucker – podnikatel umocňuje příležitosti
definice podnikání a podnikatele
podnikání: jde o druh jednání zahrnující:
- chopení se iniciativy
- organizování a reorganizování sociálně-ekonomických mechanismů za účelem přeměny zdrojů a informací v praktický výsledek
- zakalkulování rizika neúspěchu
pro ekonoma je podnikatelem ten, kdo uvádí zdroje, práci, materiál a jiná aktiva do kombinací, jež zvyšují jejich hodnotu oproti hodnotě původní, jakož i ten, kdo zavádí změny, inovace a nový řád
právní úprava podnikání
Obchodní zákoník (zákon č. 531/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) definuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“
podnikatelem může být fyzická nebo právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
podnik je v obchodním zákoníku definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání
podnik lze rovněž chápat jako instituci vzniklou k výkonu podnikatelské činnosti, tedy institucionalizované podnikání (Synek)
obchodním majetkem je pak soubor hodnot patřících podnikateli a majiteli sloužících, resp. majících sloužit k jeho podnikání
vztah mezi pojmy podnikatel, manažer a vůdčí osobnost
manažer – člověk, který vykonává základní manažerské funkce, k nimž patří plánování, organizování, výběr a vedení lidí a kontrola
vůdčí osobnost (lídr) – člověk, který umí získávat a ovlivňovat lidi, aby se snažili dobrovolně a s nadšením o dosažení skupinových cílů
význam kombinací: podnikatel a manažer, podnikatel a lídr, manažer a lídr. Průnik všech těchto kategorií – vůdčí osobnost s podnikatelským duchem a schopnostmi řídit
prostředí podniku
prostředí podniku – širší pojetí
kromě již uvedených prvků vnitřního a vnějšího okolí podniku je často uváděno i okolí sociální, etické a kulturně historické
sociální hledisko vychází z toho, že činnost podniku by měla být prospěšná jak pro podnik, tak i pro společnost. Z tohoto postulátu pak vychází teorie a praxe sociální tržní ekonomiky
etické okolí vychází z obecných principů etiky, jejichž dodržení ve světě podnikání by se mělo promítnout např. v poskytování pravdivých informací, v korektní hospodářské soutěži, pravdivé propagaci, v poskytování kvalitních služeb zákazníkům atd.
kulturně - historické okolí vzniká dlouhodobě a zahrnuje především vzdělanostní a kulturní úroveň obyvatelstva
typologie podniků
podniky podle právní formy:
podniky jednotlivce
osobní společnosti
kapitálové společnosti
družstva
veřejné (státní) podniky
podniky podle sektorů (primární, sekundární a terciární)
podniky podle hospodářských odvětví
- rozdělení podle OKEČ (oborová klasifikace ekonomických činností)
- průmysl má 17 odvětví, zemědělství 3, služby pak 9 odvětví (např. obchod a opravy, pohostinství a ubytování apod.
- v současné době je pak i v ČR nově zaváděna mezinárodní klasifikace podniků (jako CZ Nace)
podniky podle velikosti (např. podniky malé, střední a velké)
podniky podle typu výroby
sdružení podniků
třídění podniků v ČR
klasifikace živností
funkce podniku (na příkladu výrobního podniku)
- obecně se funkce podniku dělí na primární a podpůrné
- za primární funkce podniku považujeme funkce:
výrobní
prodejní (odbytovou)
zásobovací (nákup, doprava, skladování)
- k funkcím podpůrným patří funkce:
- personální
- investiční
- finanční
- vědecko-technická
- správní
měření velikosti obchodních podniků
- souhrnně je možno ukazatele rozdělit do tří skupin:
ukazatele podnikových výkonů (tržby, výnosy popř. obrat)
ukazatele související s podnikovou kapacitou (popř. podmiňující podnikovou kapacitu): počet pracovníků, velikost prodejní plochy, počet míst u stolu u gastronomických podniků)
velikost majetku podniku (velikost aktiv podniku)
- používá se buďto jeden ukazatel velikosti podniku, nebo jejich kombinace
rozdělení podniků do velikostních skupin
- nejčastěji se používá dělení podniků na malé, střední a velké
- vymezení hranic pro jednotlivé velikostní skupiny však nemá jednoznačná pravidla
- obecně se dá říci pouze to, že mezi malé podniky patří především ty podniky, které v rámci zkoumaného souboru mají nízký podíl na dané kumulované míře velikosti (např. obratu), přičemž jejich relativní četnost je poměrně vysoká
- mezi velké podniky pak zahrnujeme ty podniky, které mají relativně nízkou četnost v daném souboru a přitom jejich podíl na celkovém obratu je výrazně vyšší
- u středně velkých podniků jsou oba tyto parametry zhruba vyrovnány a pohybují kolem průměru za celý soubor
měření velikosti podniků podle ČSÚ
- podle ČSÚ byl jediným ukazatelem velikosti podniku počet jeho zaměstnanců
- podniky malé mají méně než 20 zaměstnanců
- podniky střední velikosti mají 20 až 99 zaměstnanců
- velké podniky mají 100 a více zaměstnanců
měření velikosti podniku podle definičního pojetí EU
- mikropodnik - zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat a roční bilanční úhrn nepřevyšuje 2 milióny EUR (dále se člení do tříd a) 0 - 1 osoba, b) 2 - 9 osob)
- malý podnik - zaměstnává 10 až 49 osob a jeho roční obrat a roční bilanční úhrn (aktiva) nepřevyšuje 10 miliónů EUR
- střední podnik - zaměstnává 50 až 249 osob, jeho roční bilanční úhrn nepřevyšuje 43 mil. EUR a roční obrat nepřevyšuje 50 mil. EUR
- velký podnik - zaměstnává 250 a více osob atd.
problémové okruhy pro sestavení podnikatelského plánu
Co je předmětem vašeho podnikání?
Kterými výrobky či službami chcete oslovit které trhy?
Jak se má zajistit přístup na trh?
Jak velký je tržní potenciál dnes a jak velký bude zítra?
Kterých důležitých milníků v rozvoji podniku jste zatím dosáhli?
Co vám pomůže k úspěchu? Jaké jsou vaše konkurenční výhody a v čem spočívá užitek pro zákazníka?
Jaké cíle jste si stanovili?
Jak chcete těchto cílů dosáhnout (konkrétní kroky)?
Jaký obrat a zisk plánujete v příštích pěti létech?
Kolik potřebujete kapitálu?
Právní formy podnikání
správná volba právní formy
pro podnik neexistuje žádná optimální právní forma
pro zakladatele podniku může být účelné zpočátku účelně podnikat třeba jako fyzická osoba (když se firma rozroste, je účelný přechod na jinou právní formu – např. na společnost s ručením omezeným)
oblasti, na něž má volba právní formy vliv:
osobní ručení podnikatelů (jednatelů)
zdanění
možnosti financování, především možnosti získávání vlastního kapitálu
náklady, např. náklady na založení společnosti, na zvýšení základního kapitálu
image podniku
Veřejná obchodní společnost
- je typickou osobní společností, je tvořena dvěma nebo více osobami, které podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem- nikoliv pouze majetkem společnosti
- výhody
není nutný počáteční kapitál
neomezené ručení společníků je garancí solidního image společnosti
dobrý přístup k cizímu kapitálu
zisk je celý rozdělen mezi společníky a zdaněn daní z příjmů
fyzických osob
- nevýhody
neomezené ručení společníků
musí být minimálně dva společníci (možnost konfliktů mezi nimi)
pro společníky platí zákaz konkurence
Komanditní společnost
- hybridní typ společnosti, která v sobě kombinuje jak prvky veřejné obchodní společnosti, tak prvky společnosti s ručením omezeným
- je tvořena komandisty a komplementáři. Komandisté ručí do výše svého vkladu, komplementáři celým svým majetkem. Komandisté vkládají do společnosti minimálně 5 tis. Kč, komplementáři nemusí vkládat nic
- postavení komplementářů se blíží postavení společníků ve v.o.s., komandistů pak postavení společníků v s.r.o.
- výhody
není nutný velký počáteční kapitál, povinný vklad komandisty je nízký
pro komandisty neplatí zákaz konkurence atd.
- nevýhody
administrativně náročnější vznik – nutné sepsání společenské smlouvy
neomezené ručení komplementářů
možné rozpory mezi prioritami komandistů a komplementářů – každý nese jinou míru rizika
Společnost s ručením omezeným
- jde o kapitálovou společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků
- společník ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku
- společnost může být založena i jednou osobou a naopak maximální počet společníků je 50
- hodnota základního kapitálu musí činit alespoň 200 tis. Kč, hodnota vkladu společníka musí činit alespoň 20 tis. Kč
- společníky mohou být fyzické osoby nebo také právnické osoby
- jedna fyzická osoba může být společníkem nejvýše tří s.r.o.
- výhody
omezení ručení společníků
pro přijetí velké části rozhodnutí není nutný souhlas všech společníků
- vklad lze splatit ve lhůtě 5 let (před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno 30% každého vkladu, a to v úhrnné výši alespoň 100 tis. Kč)
lze ustavit kontrolní orgán – dozorčí radu apod.
- nevýhody
nutný počáteční kapitál
v očích obchodních partnerů méně důvěryhodná společnost než osobní obchodní společnosti
administrativně náročnější založení a chod společnosti
Akciová společnost
- základní kapitál se nevytváří přímo vklady společníků, ale je rozvržen na určitý počet akcií o určití jmenovité hodnotě
- akcionář neručí za závazky společnosti
- základní kapitál vzniká dvěma způsoby:
může-li se stát akcionářem kromě zakladatelů kterákoliv osoba, zakládá se společnost na základě výzvy k upisování akcií
jsou-li akcionáři pouze zakladatelé, zakládá se společnost bez výzvy k upisování akcií
- základní kapitál společnosti založené veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 mil. Kč, u společnosti založené bez veřejné nabídky akcií pak alespoň 2 mil. Kč
- nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada
- představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí společnost a jedná jejím jménem
- na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti dohlíží dozorčí rada
- výhody
akcionáři neručí za závazky společnosti
velmi dobře vnímána obchodními partnery – solidnost a stabilita
dobrý přístup ke kapitálu
dividendy nepodléhají odvodu pojistného sociálního pojištění
- nevýhody
nutný vysoký základní kapitál
velmi komplikovaná a omezující právní úprava
administrativně náročné založení a řízení společnosti
zákaz konkurence pro členy představenstva atd.
družstvo
- je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů
- musí mít nejméně 5 členů nebo jej musí založit alespoň 2 právnické osoby
- členové neručí za závazky družstva, podmínkou jejich členství je splacení členského podílu
- základní kapitál družstva musí činit nejméně 50 tis. Kč
- družstvo je povinno při svém vzniku zřídit nedělitelný fond ve výši nejméně 10% zapisovaného základního kapitálu a doplňovat jej, než dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu
- výhody
členové neručí za závazky družstva
poměrně nízký základní kapitál
přijetí nového člena je administrativně velmi jednoduché, nemění se stanovy, stačí přihláška
jednoduché vystoupení členů z družstva
rovné postavení členů
- nevýhody
vytvoření nedělitelného fondu
zákaz konkurence pro členy představenstva a kontrolní komise atd.
Konkurence
= hospodářská soutěž mezi výrobci zboží (popř. mezi poskytovateli služeb)o nejvýhodnější podmínky výroby a odbytu
- v případě obchodních podniků jde o soutěž o nejvýhodnější podmínky nákupu a prodeje zboží
dokonalá konkurence
- taková tržní struktura, kdy na trhu působí velké množství malých firem, z nichž žádná nemá významný podíl na trhu a nemůže tedy výrazně ovlivnit cenu
nedokonalá konkurence
- monopol (jediná firma tvoří celou nabídku odvětví – může stanovit cenu svých výrobků)
- běžně se vyskytuje tzv. přirozený monopol, někdy pak tzv. administrativní monopol
- oligopol, který je nejběžnějším typem tržní struktury v současnosti (malý počet firem vyrábějících celou nebo převážnou většinu nabídky odvětví)
Nástroje konkurenčního boje (na příkladu obchodních firem)
cena
podmínky prodeje (slevy při placení
v hotovosti, množstevní rabaty)
kvalita výrobku (služeb)
kvalita personálu (prodavačů)
dodací podmínky
prodejní doba
různé akce atd.
Charakteristika těsnosti konkurenčního vztahu (podle Kotlera)
podniky, které nabízejí podobné výrobky stejným zákazníkům za přibližně stejných podmínek
podniky, které nabízejí podobné výrobky, ale různého provedení a tříd, v různých cenových kategoriích
všechny podniky, které nabízejí technicky a ekonomicky různé výrobky, které však plní tutéž funkci, tj. uspokojují potřeby stejné kategorie
konkurentem je každý, kdo soupeří o peníze téže skupiny zákazníků
Konkurenční pozice podle Littleho
dominantní
silná
příznivá
udržitelná
slabá
neschopná života
Typy konkurentů (podle Kotlera)
konkurent pronásledovatel
laxní konkurent
vybíravý konkurent
konkurent – tygr
stochastický konkurent
Získávání informací o konkurentech
pozorování jeho počínání v praxi
studium jeho propagace a reklamy a propagace
informace v tisku a dalších masmediích
obchodní věstník
návštěvy výstav a veletrhů atd.
Postup při analýze konkurence
Informace o konkurenci
SWOT analýza – závěrečné vyhodnocení
Základní marketingové strategie (tzv. konkurenční strategie dle Portera)
strategie minimálních nákladů, při které podnik usiluje o minimalizaci nákladů, a tím i dosažení nízkých, konkurence schopných cen
strategie diferenciace produktu, kde podnik rozvíjí ty své silné stránky, které mu umožňují získat v některé oblasti konkurenční výhody (jde např. o provedení, formu a tvar, užité vlastnosti, jakost a kvalitu, trvanlivost, provozní spolehlivost, styl, image, značku atd.)
strategie tržní orientace – podnik se zaměřuje na jeden či více segmentů trhu (výklenků trhu, mikrotrhů z hlediska demografického nebo geografického apod.)
Život podniku
- podobně, jak je tomu v lidském životě, prochází podnik za dobu své existence různými vývojovými fázemi
- podnik – stejně jako člověk – „prodělává“ různé nemoci, z nichž některé mohou ohrozit jeho existenci
- v rámci životního cyklu podnik prochází těmito fázemi:
založení
růst
stabilizace
krize
zánik
Definice krize
- krizi podniku je možno definovat jako nerovnováhu mezi podnikem a jeho okolím, nebo jako dysfunkci mezi vnitřními systémy podniku, které mají za následek ohrožení cílů podniku popř. další existence podniku
- nerovnováha a dysfunkce jsou důsledkem projevů rizika
Úrovně nerovnováhy
Příčiny podnikových krizí (Frýbert 1995)
krize zaviněné managementem, popř. vlastníky firmy (s odhadovaným 40 až 50% podílem na krizi)
krize vyvolané vnitřní ekonomickou strukturou podniku (např. nízkým stupněm kapitálového vybavení, vysokými náklady na získání cizích zdrojů apod.) s 25 a 30% podílem na krizovém stavu
krize dané vnějším ekonomickým prostředím podniku, s 20 až 30% podílem na vzniku krize
Fáze krizového procesu (Zuzák (2004))
Obecný postup při revitalizaci podniku
Identifikace a diagnostika zdrojů krize firmy
Jmenování krizového managera a jeho týmu vybaveného potřebnými pravomocemi
Krátkodobá centralizace pravomoci
Redukce objemu oběžných aktiv podniku
Redukce objemu investičního majetku podniku
Nastolení rentability (krátkodobé popř. dlouhodobé)
Převod podniku na novou strategii
Vyhodnocení výsledků a jejich využití pro prevenci
Průběžným problémem je přitom financování nápravných opatření
Krizový management
Pojetí krizového managementu: jako činnost a jako osoby, které realizují krizové řízení
Definice krizového managementu jako činnosti (procesu) – jde o ucelený soubor zásad a nástrojů, které mají vyvést podnik z krize
Krizový management = krizový štáb: skupina lidí, jejichž úkolem je řídit firmu nacházející se v krizi za účelem revitalizace
Kdo má být pověřen krizovým řízením - současný management nebo nově dosazení krizoví manažéři
Volba řídícího stylu práce – styl autoritativní a styl kooperativní (jako optimální se jeví kompromis, v realitě však převládá autoritativní vedení)
Konzolidace (restrukturalizace)
Podnik je zachován co do obsahu, organizační struktury, předmětu činnosti atd.
Mění se převážně: management, styl práce a způsob kontroly hospodaření
Přijímají se úsporná opatření a zpevňují se kalkulace
Jde o poměrně šetrný způsob zjednání nápravy
Systémově je využívána zejména v peněžnictví (bankovnictví)
Sanace
Je svou povahou uprostřed mezi konzolidací a likvidací
Na rozdíl od konzolidace se v tomto případě vyhledávají pouze ty prvky podniku, které jsou nesporně ziskové, perspektivní a pokud možno nevážou příliš mnoho finančních prostředků
Na rozdíl od likvidace nezůstává v podniku „kámen na kameni“
Mezi sanací a likvidací je přibližně stejný rozdíl jako mezi tragedií a dramatem
Výsledkem „zeštíhlení“ podniku je i prudký pokles hodnoty jeho aktiv
Místo zisku se realizuje ztráta, která (přesáhne-li vytvořené rezervy) se vypořádává se základním kapitálem
Nutný je detailní projekt Cash Flow – nemá li sanace skončit likvidací nebo konkurzem je nutno nejprve opatřit likvidní finanční prostředky (zejména z vnitřních zdrojů)
Likvidace
Uplatňuje se v těch případech, kde se očekává, že včasným ukončením činnosti podniku se zabrání konkurzu (v případech tzv. vynucené likvidace)
Rozumí se jí likvidace obchodního jmění podniku, tj. jeho majetku a závazků
Výsledkem likvidace by mělo být uspokojení věřitelů a vypořádání majetkových nároků akcionářů (společníků)
Postup likvidace je upraven OZ
Likvidace může přerůst ve vyrovnání či konkurz, naopak konkurz může (ve výjimečných případech) zanechat určitý přebytek pro likvidaci
Konkurz a vyrovnání
Konkurz = zákonem stanovený postup uspořádání majetkových poměrů dlužníků, který je v úpadku
Úpadek nastává za předpokladu předlužení a dlouhodobé platební neschopnosti
Vyrovnání jako „šetrnější“ způsob řešení poslední fáze podnikové krize
Turnaround podniku
Znamená obrat podniku (od úpadku k prosperitě)
Řada světově známých firem prošla úspěšně krizovým vývojem
Turnaround je však možný pouze tehdy, pokud podnik nepřekročil „nevratný bod“ poklesu své výkonnosti
Časová hodnota peněz
Velmi často se v bankovnictví a v ekonomii vůbec můžeme setkat s tím, že potřebujeme navzájem porovnat dvě peněžní částky v čase
Prosté srovnání v čase není přesné, protože peníze v čase mají různou hodnotu- čím dříve je budeme mít, tím dříve je můžeme investovat a ponesou nám tedy úrok
Současnou hodnotou rozumíme částku, která, bude-li úročena v časovém období, přinese budoucí hodnotu
Úročení se dělí na jednoduché a složité
Jednoduché úročení vychází z toho, že úroky se počítají stále ze stejného základu, a že úroky tedy narůstají lineárně
Složené úročení vychází z toho, že vyplacené úroky se připočítávají k původnímu kapitálu a v následujícím období se jako základ pro výpočet úroku bere již hodnota kapitálu zvýšená o úrok
Složené úročení
- konečná částka se rovná počáteční částce krát úročitel
- vzorec: Jn = J0 . (1 + i)n = J0 . rn
- kde: J0 ….. počáteční částka
Jn ….. konečná částka
rn …. úročitel
i …… úroková sazba (procento)
příklad:
Jakou částku získáme, když dnes uložíme do banky 100 000 Kč na 5 let při 4% úroku?
výpočet:
J5 = 100 000 x (1 + 0,04)5 = 100 000 x 1,21665 = 121 665
Odúročení (diskontování)
- počáteční částka se rovná konečné částce krát odúročitel (diskont)
- vzorec: J0 = Jn . (1+i)-n = Jn . r-n
- kde: r –n ……odúročitel
příklad:
Kolik musíme vložit do banky dnes, chceme-li mít za 5 let při 4% úročení částku 121 665 Kč?
výpočet:
J0 = 121 665 x (1 + 0,04)-5 = 121 665 . 0,821 927 = 100 000
Střádání I – výpočet uspořené částky
- uspořená částka se rovná roční úložce krát střadatel
- kde:
je tzv. střadatel
příklad:
Vypočtěte, kolik uspoříte za deset let, budete-li ročně ukládat 1000 Kč na 6% úrok
výpočet:
S10 = 1000 . = 1000 .
Střádání II – výpočet ročního vkladu (anuity)
- roční úložka se rovná uspořené částce krát fondovatel
příklad:
Kolik musím ukládat ročně, abych na konci 15. roku měl při 5% úrokování uspořeno 21 578,55 Kč
výpočet:
α = 21578,55 . (0,05 / (2,0789274 – 1)) = 21 578,55 . 0,0463423 = 1 000 Kč
Umořování dluhu
- roční splátka se rovná vypůjčené částce krát umořovatel
příklad:
Urči, kolik Kč musíme splácet ročně, vypůjčíme-li si 100 000 Kč na 5% úrok na dobu 15 let
výpočet:
Z = 100 000 . {(1,0515 . 0,05)/(1,0515 – 1)} =100 000. 0,0963422 = 9634,22 Kč
Založení renty
- celková částka, kterou musíme vložit, chceme-li založit požadovanou rentu, se rovná požadované rentě krát zásobitel
příklad:
Potřebujeme roční rentu ve výši 9634,22 Kč. Kolik musíme dnes vložit do banky, abychom při 5% úročení mohli tuto částku vybírat po 15 let?
výpočet:
Z = 9634,22 . ((1,0515 – 1)/(1,0515 . 0,05)) = 9634,22 . 10,379667 = 100 000 Kč
Typy úrokových sazeb
roční (p.a) – per annum
pololetní (p.s) - per semestre
čtvrtletní (p.q) – per quartale
měsíční (p.m) – per mensum
denní (p.d) – per diem
Nominální a reálná úroková sazba
- nominální úroková sazba na rozdíl od sazby reálné abstrahuje od vlivu inflace. Reálná sazba se vypočte podle vzorce:
π …míra inflace
iR …reálná úroková sazba
i …nominální úroková sazba
T … míra zdanění úrokové výnosnosti
- v případě jednociferné inflace se používá pouze čitatel výše uvedeného Fisherova vzorce
Čistá úroková sazba
- úrokové sazbě, jež zdaňuje daňový dopad, říkáme čistá úroková sazba
iN = i . (1 – T)
iN … čistá úroková sazba
i … nominální úroková sazba
T … sazba daně z úrokových plateb
Efektivní úroková míra
- k porovnání výhodnosti jednotlivých variant tzv. skládání úroků (roční, pololetní atd.), slouží efektivní úroková sazba. Vypočte se podle vzorce:
iE … efektivní úroková sazba
m … četnost skládání úroků
Efektivnost
Koloběh oběžného majetku v obchodním podniku
Koloběh oběžného majetku ve výrobním podniku
Pojetí ekonomické efektivnosti
- obecně lze efektivnost definovat jako účinnost v nejširším slova smyslu, jako poměr mezi vstupy do určitého systému (v našem případě podniku) a výstupy z tohoto systému
Měření ekonomické efektivnosti
hodnota vstupu je nejčastěji vyjadřována pomocí nákladů (tj. hodnotou výrobních faktorů spotřebovaných na daný výstup) nebo pomocí kapitálu vloženého do podniku
hodnota výstupu je pak agregovaně vyjadřována pomocí výnosů (souhrn hodnot všech statků vyrobených za určité období) nebo pomocí zisku
místo ukazatele výnosy/náklady se v praxi používá jeho převrácená hodnota, tzv. ukazatel nákladovosti ve tvaru:
náklady/výnosy
pokud použijeme jako hodnotu vstupu kapitál, pak dostaneme ukazatel využití kapitálu: výnosy/kapitál
pokud použijeme jako ukazatel výstupu zisk, dostaneme tzv. ukazatele rentability – např. ve tvaru zisk/náklady nebo zisk/kapitál
Měřítko ekonomické efektivnosti
- měřítko efektivnosti = hodnota výstupu / hodnota vstupu
E ….. ekonomická efektivnost
x ….. vynaložené náklady (peněžní vyjádření spotřeby výrobních faktorů) nebo do podniku
vložený kapitál
yi ….. jednotlivé účinky - součásti výstupu
Klasifikace výrobních faktorů
- z hlediska podnikové ekonomiky (např. Wöhe) lze členit podnikové výrobní faktory takto:
dispozitivní (řídící) práce, tj. podnikové řízení
výkonná práce
dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy, stroje, zařízení atd.)
materiály (suroviny, pomocné a provozní latky atd.)
- rozhodující význam má dispozitivní faktor (management resp. řídící práce), který zajišťuje optimální kombinaci všech ostatních výrobních faktorů)
Kombinace výrobních faktorů
- jednotlivé výrobní faktory vstupující do výrobního procesu musí mít určitou kvalitu a kvantitu (do výrobního procesu vstupují v určitých proporcích)
- podle převažujícího výrobního faktoru podniky členíme na:
kapitálově (investičně) náročné, v jejichž nákladech mají
značný podíl odpisy) - těžební průmysl, elektrárenství atd.
pracovně náročné, v jejichž nákladech mají významný podíl
mzdy – průmysl skla, podniky obchodu, podniky služeb atd.
materiálově náročné, s vysokým podílem materiálových
nákladů – potravinářský průmysl, chemický průmysl atd.
Náklady podniku
rozeznáváme účetní a ekonomické pojetí nákladů
z hlediska účetního jsou náklady definovány jako peněžně vyjádřená spotřeba (popř. opotřebení) výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů
ekonomické pojetí nákladů zahrnuje nejen to, co bylo v penězích zaplaceno, ale i vše, co bylo tzv. „obětováno“ (tzv. oportunitní náklady – úroky z vlastního kapitálu, ušlou mzdu podnikatele atd.)
náklady podniku vždy souvisí s výnosy podniku v daném období, což zabezpečuje tzv. časové rozlišování nákladů a výnosů
od nákladů je třeba odlišit peněžní výdaje, tj. úbytek peněžních fondů (hotovosti, stavu bankovních účtů)
Třídění nákladů podle různých hledisek
druhové členění nákladů - vychází z výrobních faktorů
účelové členění nákladů – jednak podle útvarů a dále podle výkonů (kalkulační třídění nákladů)
lenění nákladů podle závislosti na změnách objemu výroby (popř. podle výše obratu) –> náklady fixní a variabilní
lenění nákladů podle podnikových funkcí –> náklady na pořízení, skladování, výrobu, odbyt a správu
náklady oportunitní (alternativní, popř. tzv. náklady ušlých příležitostí)
náklady přírůstkové – zejména pak tzv. náklady marginální
Druhové členění nákladů (používané ve finančním účetnictví)
spotřebované nákupy (materiálu, surovin atd.)
služby, tj. externí výkony (spotřeba energií, opravy, cestovné atd.)
daně a poplatky (daň z příjmů, silniční daň apod.)
odpisy dlouhodobého majetku
osobní náklady (mzdy, platy, provize, náklady na sociální a zdravotní pojištění atd.)
jiné provozní náklady
finanční náklady
mimořádné náklady
Členění výnosů
tržby za vlastní výkony a zboží
změna stavu vnitropodnikových zásob
aktivace (materiálu, zboží atd.)
jiné provozní výnosy (tržby z prodeje dlouhodobého majetku, materiálu, přijaté penále apod.)
finanční výnosy (z prodeje cenných papírů, přijaté úroky)
mimořádné výnosy
Zisk podniku
- rozdíl mezi výnosy podniku a jeho náklady za určité období tvoří hospodářský výsledek podniku
- jsou-li výnosy větší než náklady, pak hovoříme o zisku, v opačném případě jde o ztrátu
- zisk je: - základním motivem podnikání
- hlavním kriteriem pro rozhodování
- hlavním zdrojem samofinancování
- rozlišujeme zisk: účetní, daňový, ekonomický
- ekonomický zisk vypočteme odečtením veškerých nákladů (včetně nákladů oportunitních) od výnosů
Modelování hospodářského výsledku I
Hospodářský výsledek vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady:
v případě, že výnosy jsou větší než náklady tak vzniká zisk
pokud se výnosy rovnají nákladům, tak hospodářský výsledek je nulový
pokud výnosy jsou menší než náklady, tak vzniká ztráta
-výnosy i náklady lze závisí na realizovaném obratu a můžeme si je vyjádřit např. jako lineární funkce obratu
Modelování hospodářského výsledku II
Lineární model pro výrobní podnik:
V = p.x
N = a + bx
HV = V – N = px – ( a+ bx) = x (p – b) –a
Lineární model pro obchodní podnik:
V = k.x
N = a + bx
HV = kx – (a+bx) = x (k – b) - a
Bod zvratu obecně
- analýza bodu zvratu obecně vychází z toho, v jakém rozsahu se musí zvolená proměnná měnit, než je dosaženo nulové hodnoty stanoveného kriteria (zisku, CF, ČSH)
- bod zvratu tedy nemá jediné pojetí, je využíván pro různé účely, nejčastěji je pak definován jako:
Účetní bod zvratu, kdy se výnosy (tržby) rovnají nákladům
Hotovostní bod zvratu, při němž se příjmy rovnají výdajům
Finanční bod zvratu, kdy současná hodnota příjmů se rovná současné hodnotě výdajů (čistá současná hodnota je rovna nule). Je využíván v investičních podnikatelských projektech – např. při výpočtu VVP
Bod zvratu (pro výrobní podnik)
kde: x … vyrobené (a prodané množství)
p … cena v Kč
a … fixní náklady v Kč
b … koeficient variabilních nákladů
bx .. variabilní náklady v Kč
Bod zvratu (pro obchodní podnik)
kde: x … obrat v Kč
k ….obchodní marže (rozpětí) v %
a … fixní náklady v Kč
b … koeficient variabilních nákladů (v %)
bx .. variabilní náklady v Kč
Provozní páka
operační – provozní - páka vyjadřuje závislost reakce provozního zisku (EBITu) na změnu v celkových tržbách firmy
Slabá operační páka
- vztahuje se na firmu s velmi nízkými fixními náklady a s vysokými variabilními náklady na jednotku. Tento typ nákladové struktury je možno najít v podnicích nebo sektorech s nízkou kapitálovou náročností (low capital intensity)
- často jde o výrobu, která používá velké množství relativně málo kvalifikované pracovní síly a málo moderních technologií
- výsledkem je nízký bod obratu – relativně blízko k počátku – a nízká operační páka
Silná páka
- vyskytuje se u kapitálově náročných výrobních technik
- v moderních sektorech se za takové považují vysoce automatizované – popř. robotizované- výrobní procesy
- firmy zde mají relativně vysoké fixní náklady a poměrně nízké variabilní náklady
- výsledkem je poměrně vysoký bod obratu – relativně daleko od počátku – a silná operační páka
- management podniku s nízkou operační pákou může podstoupit vyšší finanční riziko tím, že bude za jinak stejných podmínek financovat svoji kapitálovou strukturu vyšším poměrem dluhových nástrojů k vlastnímu jmění
- na druhé straně může management podniku s vysokou operační pákou tyto páku kombinovat s nízkou finanční pákou
Stupeň provozní páky
stupeň provozní páky - jde o vztah mezi mírou změny objemu tržeb a z toho vyplývající procentní změny v provozním zisku
DOL = (procentní změna v provozním zisku)/ procentní změna v tržbách
při zvýšení objemu tržeb se stupeň operační páky snižuje z vysoké hodnoty a postupně se blíží jednotkové hodnotě, kterou však – za předpokladu, že společnost má určité fixní náklady – nikdy nedosáhne
Výpočet stupně operační páky
- zjednodušený výpočet stupně operační páky se provádí podle následujícího vzorce:
DOL =
P… cena
Q ... obrat (nebo množství)
F … náklady fixní
V … náklady variabilní (na jednotku obratu, resp. výroby)
Finanční analýza
Využití výsledků finanční analýzy
majitele podniku (speciální případ – pro akcionáře)
management podniku
banky a další dlouhodobé poskytovatele půjček
dodavatele
odběratele
zaměstnance a odbory
konkurenty
Postup při finanční analýze
výběr a shromáždění vhodných vstupních (absolutních) ukazatelů
rámcové posouzení situace na základě vybraných ukazatelů
podrobný rozbor, který buď potvrdí, nebo pozmění orientační poznatky z předchozí fáze
hlubší analýza příčin negativních jevů, které mohly být zjištěny v předchozích krocích
návrh na možná opatření a rámcové zhodnocení jejich předností a rizik
Absolutní ukazatelé
A … aktiva celkem
P … pasiva celkem
SA … stálá aktiva
OA …oběžná aktiva
FM …finanční majetek
CZ … cizí zdroje
V … výnosy celkem
T …. tržby celkem
N ….náklady celkem
ZK … základní kapitál
VK … vlastní kapitál
ZAS…zásoby
DL … dluhy
D … daň z příjmu
PK … pracovní kapitál
PEN… peníze (peněžní prostředky)
POHL..pohledávky
U …. úroky nákladové
Z …. zisk po zdanění (EAT – Earnings after Taxes)
ZD … zisk před zdaněním (EBT – Earnings before Taxes)
ZUD…zisk před úroky a zdaněním (EBIT – Earnings before Interest and Taxes)
ZUOD.. zisk před odečtením odpisů, úroků a daní (EBDIT – Earnings before Depreciation, Interest and Taxes)
Základní rozdělení poměrových ukazatelů
ukazatele struktury: aktiv (SA/A. OA/A, ZAS/OA, FM/A), pasiv (VK/P, CZ/P, BU/A), nákladů apod.
ukazatele rentability: (do nichž se někdy zahrnují i ukazatele aktivity)
ukazatele aktivity: V (nebo T)/A, V/SA, V/OA, doby obratu a obrátka zásob, doba obratu pohledávek, V/VK, ukazatel mzdové produktivity – V/ON
“klasický” ukazatel produktivity práce – V/PP, podobný je i ukazatel využití prodejní plochy V/m2
ukazatele likvidity a zadluženosti: likvidita I. až III. stupně, CZ/A, ukazatele řízení dluhu
ukazatele kapitálového trhu: výplatní poměr, aktivační poměr, dividendový výnos, kapitálový výnos (P/E) atd.
Ukazatele aktivity
obrat celkových aktiv = tržby/celková aktiva
obrat fixních aktiv = tržby/celková aktiva
obrátka zásob = tržby/ zásoby
doba obratu zásob = zásoby/jednodenní tržba
prům. doba splatnosti pohledávek = pohl. za odběrateli/ jednodenní tržba
Rentabilita a její ukazatelé
- Rentabilita (někdy nazývaná ziskovost) je relativní ukazatel v obecném tvaru:
kde: Z …. zisk v Kč
X … vybraný podnikový ukazatel
- Nákladovost je opět relativní ukazatel v obecném tvaru:
n = (N/X)* 100, kde N jsou celkové náklady podniku a X je jeho obrat
Platí, že 1 = r + n
Základní přehled měr rentability
Klasifikace měr rentability:
míry rentability výkonového charakteru: Z/T, Z/V, Z/Q
míry rentability nákladového charakteru: např. Z/N
míry rentability charakterizující účinnost vložených prostředků (kapitálu): Z/A, Z/VK atd.
ostatní (např. r = Z/m2 popř. Z/PP )
Nejvýznamnější míry rentability
Rentabilita celkového kapitálu (ROA) = EBIT / celková aktiva
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = EAT/ vlastní kapitál
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) = EAT/(dlouhodobé závazky + vlastní kapitál)
Rentabilita tržeb (ROS) = EBIT/ tržby
Rentabilita nákladového typu = EBIT/celkové náklady
Rentabilita z vlastních finančních zdrojů = CF/vlastní kapitál
Ukazatele likvidity
solventnost a likvidita - vzájemný vztah
likvidita 1. stupně = finanční majetek / krátkodobé závazky
likvidita 2. stupně = (fin. majetek + pohledávky) / krátkodobé závazky
likvidita 3. stupně = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
jednotlivé ukazatele likvidity poměřují to, čím je možno platit (ukazatele v čitateli) s tím, co je nutné zaplatit (ukazatele ve jmenovateli)
Ukazatele kapitálového trhu
cena akcie (z kotace na burze)
účetní hodnota akcie = (vlastní kapitál – prioritní akcie)/ (počet emitovaných kmenových akcií)
zisk na akcii (EPS) = čistý zisk k rozdělení / počet emitovaných kmenových akcií
dividenda na akcii (DPS) = dividendy z kmenových akcií / počet emitovaných kmenových akcií
Cash Flow na akcii = (EBIT + leasingové splátky + odpisy) / počet emitovaných kmenových akcií
Ukazatele řízení dluhu (debt management)
ukazatel celkové zadluženosti = cizí zdroje / celková aktiva
dluh na vlastní jmění = cizí zdroje / vlastní kapitál
úrokové krytí = EBIT / celkové úroky
krytí fixních poplatků = (EBIT + leasingové splátky) / (celkové úroky + leasingové splátky)
Grafické znázornění pracovního kapitálu
Modifikace zisku
EBIT = zisk před odečtením úroků a daní
EBT = EBIT - celkové úroky
Čistý zisk (NI) = EBT - daň ze zisku
Čistý zisk k rozdělení = Čistý zisk - dividendy prioritním akcionářům
Nerozdělený zisk = Čistý zisk k rozdělení - dividendy z kmenových akcií
Příklad 1 na finanční analýzu
máme k dispozici následující údaje o podniku:
- stálá aktiva 480, zásoby 200, pohledávky 150, peníze 150, vlastní kapitál (včetně zisku) 400, krátkodobé úvěry 180, dlouhodobé úvěry 400, tržby 2000, nákladové úroky 100, zisk před zdaněním 300, čistý zisk 180
vypočtěte: obrat aktiv, dobu inkasa pohledávek, rentabilitu vlastního kapitálu, likviditu II. a III. stupně, míru zadluženosti, zisk před úroky a zdaněním
řešení:
Obrat aktiv = 2000(480+200+150+150) = 2,04
Doba inkasa pohledávek = 150/(2000/360) = 27 dní
Rentabilita vlastního kapitálu = 180/400 = 45%
Likvidita III. stupně (běžná) = 200+150+150)/180 = 2,77
Likvidita II. stupně (pohotová) = (150 +150)/180 = 1,66
Míra zadluženosti = 580/980 = 59%
Zisk před úroky a zdaněním = 300+100= 400
Finanční řízení oběžných prostředků
Strategie řízení provozního kapitálu
- řízení provozního kapitálu lze rozdělit na řízení jeho jednotlivých složek, tj.:
hotovosti, popř. krátkodobého finančního majetku
zásob
pohledávek
krátkodobých závazků
- provozní kapitál však v podniku funguje jako celek, základem pro jeho řízení je pochopení provozního cyklu a peněžního cyklu (ten je součástí provozního cyklu)
Provozní cyklus a peněžní cyklus
provozní cyklus (ve dnech) = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek
peněžní cyklus představuje čistý časový interval mezi skutečným okamžikem peněžních výdajů za nakoupené výrobní zdroje okamžikem konečného inkasování peněz
délka peněžního cyklu = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba odkladu plateb
Základní pojmy z oblasti zásob
- je třeba vypočíst zásobu minimální, maximální a průměrnou
- zásoba minimální odpovídá zásobě pojistné
- zásoba maximální je zásoba v okamžiku dodávky
- zásoba průměrná se vypočte jako průměr zásoby minimální a maximální