Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
вопросы земледелие.docx
Скачиваний:
0
Добавлен:
01.05.2025
Размер:
143.23 Кб
Скачать

Vliv na zaplevelení:

• Obiloviny – jednatelé přezimující a časné jarní druhy, vytrvalé výběžkaté plevele

• Okopaniny – jednoleté pozdní jarní druhy

• Víceleté pícniny a ozimy – dvouleté a víceleté plevele

Vliv na půdní vlastnosti

• fyzikální vlastnosti půdy

• typ kořenu a hloubka zakořeňování (vojtěška, řepka, bob)

• chemické vlastnosti půdy

• rozdílné nároky jednotlivých plodin

• rozdílné čerpaní živin

• fixace vzdušného dusíku (jetel, vojtěška, hrách)

• biologické- vazba živočichů a mikroorganismů na hostitelské rostliny

Škůdci okopanin

    • kořenomorka, rakovina brambor, strupovitost, háďátka

    • cukrovka – háďátko řepné

    • brambory – cytotvorné háďátko bramborové, choroba rakovina brambor

    • řepa – háďátko řepné

Rozdělení plevelů podle rozmnožování – druhy, rozšiřování

    • plevele se rozmnožují:

    1. generativně (pohlavně) – semeny či plody, popř. výtrusy

    2. vegetativně (nepohlavně)

diaspora – jakákoliv část rostlinného těla, kterou se rostlina může rozmnožovat

    • k vegetativnímu rozmnožování slouží:

  1. nadzemní orgány či části rostlin (šlahouny a plazivé kořenující lodyhy,části os, květní cibulky)

  2. podzemní části (pravé kořenové výběžky, oddénky, hlízky, podzemní cibulky, části kůlového kořene)

Rozšiřování plevelů:

    1. přímo – semena vypadnou přímo pod rostlinu

    2. autochorně – např. smršťováním chlopní lusků, praskáním tobolek

    3. zoochorně – háčky se plody přichycují na těle zvířat, semena projdou zažívacím traktem živočichů a s výkaly se šíří v krajině, mravenci zatahují semena do mraveniště,…

    4. anemochorně – rozšiřování semen, plodů, spor větrem

    5. hydrochorně – rozšiřování vodou

    6. antropochorně – rozšiřování činností člověka

  1. Co je to hnojivo + rozdělení hnojiv

  • hnojiva jsou látky, které po přidání do živného prostředí rostlin zvyšují výnos a kvalitu produkce a podílejí se na udržení půdní úrodnosti

  • Rozdělení:

    1. podle účinnosti: přímá – zdroj živin; nepřímá – zlepšují účinnost (využití živin) – bakteriální látky

    2. podle skupenství: pevná; kapalná; plynná

    3. podle původu: organická; minerální (průmyslová); místní

    4. Organická hnojiva: s velkým objemem, vysokým obsahem vody, nízkou koncentrací živin

    5. Minerální hnojiva: produkty chemického, stavebního, hutního průmyslu, vysoký obsah živin

dělení: jednosložková, vícesložková

Podmínky: použití ve správném množství,použití ve správné době, použití hnojiv správným způsobem a respektování vlastnosti hnojiv, půdy a rostlin

  1. Plány hnojení

  • se rozumí stanovení druhu a dávek hnojiv na jednotlivé pozemky a termínů aplikace

  • na základě bilančního principu jsou hodnoceny: zásoba živin v půdě, požadavky jednotlivých plodin, stanovištní podmínky, omezující opatření, živiny z různých zdrojů

  • význam: regulace výživy rostlin, zvýšení účinnosti dodávaných živin, snížení ztrát živin, rozpočet nákladů na hnojení

  • vypracování plánů hnojení: na osevní postup – vápnění, na období 3 – 5 let – používání statkových hnojiv, hnojení P, K, roční – hnojení N, aktualizace P, K, organická hnojiva

  • pro možnost kontroly a pro vlastní potřebu je nutné: vést přehlednou evidenci o množství, druhu, době použití hnojiv podle jednotlivých pozemků, kultur a let

  • uchovávat evidenci o výnosech plodin na jednotlivých pozemcích

  • Plány hnojení – stanovení druhu a dávek hnojiv na jednotlivé pozemky a termíny aplikace

  • Na základě bilančního principu: zásoba živin v půdě, požadavky jednotlivých plodin

  • Plány hnojení – roční, 3-5leté, dle osevního postupu

  • Evidence o množství, druhu a době použití hnojiv