77. Druh a plenemo zvířat.

• Druh:

- nejvyšší taxonomická jednotka zootechniky

- skupina zvířat, která má

- shodné znaky a vlastnosti

- normální plodnost

- fyziologickou izolaci – nekřižitelnost s jinými druhy (nebo neplodnost)

                        (kříženci jako mezek a nebo mula jsou většinou neplodní)

• Plemeno:

- základní taxonomická jednotka zootechniky

- uměle vytvořené člověkem

- skupina zvířat stejného druhu a původu, která se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a vlastnosti, které přenáší na své potomstvo

• Vznik plemen:

- přírodní podmínky, ale zejména člověk

- činitelé přírodní – primitivní a krajový plemena

- činitelé společenští a ekonomičtí – plemena kulturní

- 17—18. St.: známa 2-4 plemena

- 19.st.: jen v Evropě vyšlechtěno: 30 plemen ovcí, 21 plemen skotu, 14 prasat,6 koní

- 20.st.: tvorba plemen během 15-20 let na objednávku

78. Domestikace

- Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů v druhy vhodné k chovu;

- proces osvojování zvířat člověkem;

- Domestikace probíhá procesem, který v podstatě kopíruje přirozený výběr.

- Za domestikovaný se považuje takový druh,který je za uvedených podmínek chován po dobu 30 let nebo po dobu 30 generací.

- Známí domestikovaní živočichové: kočka domácí, kůň, pes, prase domácí, skot, osel domácí, králík divoký.

 

- začátek v období mezolitu (15 000 – 5 000 let BC);

- spojena se vznikem zemědělství (mladší doba kamenná);

- nezávislá domestikace – jeden druh vícekrát na různých místech;

- jen asi 50 druhů;

- nevratný proces;

- rozdíl mezi domestikovaným a ochočeným zvířetem -  ochočení je vratný proces, jeden ze stupňů domestikace;

- období kočovné (ovce, pes), zemědělské (tur, prase), novodobá (králík, kočka, slon);

- zdroj: potravy, surovin energie (tažná zvěř);

- ostatní využití: kulturní zvíře, společník, sport;

- domestikační centra: Asie (pes, ovce, kůň, skot), Evropa (pes, ovce, koza, kachna…), Afrika (osel, perlička, včela),

Ametika (lama, krocan, morče);

Předpoklady domestikace:

- sociální vztahy – mezi zvířaty a lidmy, (solitérská zvířata – jsou těžko domestikovat);

(silný stádový či smečkový pud);

- široké potravní spektrum (potravní specialista – koala – eukalyptus);

- „klidné“ chování;

- povolnost, ochota podřídit se;

- absence výrazné teritoriality;

- snadné rozmnožování;

- rychlý růst;

- odolnost;

- schopnost žít v zajetí a uzavřeném prostoru;

Domestikační změny:

a) morfologické

- změna velikosti těla (nanismus, gigantismus);

- změna velikosti orgánů ( zmenšení srdce u prasete 0,29% proti 0,63% u divočáka);

- změna stavby těla (lebka, krácení končetin);

- zvýšení podílu a kvality využitelných částí;

- změna zbarvení – nové typy;

- změna pokryvu těla – aforismus, sexismus;

- změny kůže – řasy, laloky, uši;

b) fyziologické

- rozmnožování;

c) behaviorální a etologické

- hypersexualita;

- zhoršení smyslových vlastností;

- ztráta migračního pudu;

- změna prostředí a sociální struktury;

- redukce stresové odpovědi na člověka;

Fylogeneze (z řec. fylé = kmen a genesis = zrození, původ) nebo také fylogenetický vývoj znamená vývoj druhů organismů. Fylogeneze je historický proces, který většinou nelze přímo pozorovat, ale musí se rekonstruovat na základě evoluční teorie. Protějškem fylogeneze je ontogeneze (morfogeneze), pravidelný vývoj jedince k dospělosti. Věda zkoumající fylogenezi se nazývá fylogenetika. Grafickým znázorněním vzájemných vztahů mezi skupinami organismů jsou fylogenetické stromy.