Vzduch:

• je směs plynů zemského ovzduší, atmosféry

• jeho stálou složkou je N₂, O₂, CO₂, vzácné plyny argon, helium, neon, krypton, xenon, radon a vodík

• je i v půdě – je důležitý pro rozvoj aerobních mikroorganismů a pro dýchání živých kořenů

• důležitý pro dýchání klíčících semen

• při nedostatku vzduchu v půdě rostlina až hyne

• oxid uhličitý v půdě spolu s vodou vytváří slabou kyselinu uhličitou, která se podílí na zvětrávání hornin a na tvorbě půdního pH

• je nutné zajistit pro pěstované rostliny dostatečné provzdušnění půd různými agrotechnickými opatřeními – orbou, podmítkou, hloubkovým kypřením, vláčením, plečkováním, podrýváním, …

• kypřením se zvětšuje objem půdních pórů (tzv. pórovitost) a současně klesá objemová hmotnost půdy; v půdních pórech je buď voda nebo vzduch

• biologická drenáž – soustava kanálků v půdě, která po odumření kořenů a jejich následném mikrobiálním rozkladu zbyde; těmito kanálky se do hloubek snadno dostává voda a vzduch  oživení vrstev

75. Energie ekosystemu a agroekosystemu – dodatková energie

ekosystém – pro metabolismus, růst a vnější aktivity – pouze proteče – „tok energie“

- ze slunečního záření, přeměna energie sluneční na další formy energie,

- forma energetického dodatku (z jiného ekosystému) – příliv, proudy, záplavy

agroekosystém – využití sluneční energie, živin, velký podíl skliditelných částí, volba vhodných nástrojů a intenzity jejich používání

Hmota – pro stavbu těla a růst, obíhá ekosystémy v cyklech => „biogeochemické cykly“.

Energie – pro metabolismus, růst a vnější aktivity

Dodatková energie – energie vložená „navíc“ – lidská práce, stroje, práce zvířat, hnojení.

- Forma energie, kterou udržuje ekosystémy=dodatková energie.

- např. lidská práce, práce hospodářských zvířat, průmyslová hnojiva, pesticidy, stroje, pohonné hmoty, šlechtitelství a zemědělský výzkum.

- energické vstupy biologického charakteru – zvířecí a lidská práce, meziplodiny,rostlinné zbytky

- paliva a další energie – nafta,mazadla, el. energie , alternativní zdroje energie,

- nepřímé energické vstupy – energie vynaložená na výrobu tech. prostředků , minerálních a stájových hnojiv, osiva, pesticidy, závlahy,stavby, skladovací prostory

76. Šlechtění - co to je selekce, druhy, způsoby a rozdělení selekce. Co to je plemenitba, rozdělení, druhy, význam.

• Šlechtění je metoda zvyšování kvality potomstva dlouhodobým cílevědomým výběrem rodičů s požadovanými znaky.

• Šlechtění se využívá u živočichů, rostlin i dalších skupin organismů.

• Šlechtí se organismy užitkové, především zemědělské plodiny a zvířata, tak i organismy pěstované či chované pro -potěšení, například některé okrasné květiny či domácí mazlíčci.

• Výsledkem šlechtění může být zlepšení vlastností stávající odrůdy či plemene nebo vytvoření odrůdy či plemene nového.

Selekce:

Přirozený výběr (selekce)=proces, který dle nějakých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje, nebo naopak zvýhodňuje. V biologických systémech je spolu s proměnlivostí organismů hnacím motorem evoluce.

- Tvrdá(pracuje s absolutními požadavky. Má vymezený určitý interval vyžadované vlastnosti a slepě likviduje všechny jedince, kteří se do něj nevejdou) a měkká(Měkká selekce nemá žádné absolutní požadavky na jedince a provádí selekci jeho srovnáním s konkurenty, kteří jsou k dispozici);

- Přirozená(je slepý přírodní proces (nezamýšlený a bez cíle)) a umělá(je vyvolávána člověkem s určitým záměrem);

- Ekologická(selektuje jedince na základě jeho životaschopnosti) a pohlavní(selektuje na základě jeho schopnosti se rozmnožovat)

- Stabilizující(odstraňuje extrémy), směrovaná(odbourává jedince pouze na jednom konci škály (buďto jenom příliš malé, nebo jenom příliš velké)) a disruptivní(zvýhodňuje extrémy a potlačuje průměrné typy);

• Zvláštní případy selekce > Selekce proti hybridům(znevýhodňuje a potlačuje nevýhodné křížence mezi druhy či poddruhy)