36. Monokultury

- význam monokultur:

• možnost úzké specializace na menší počet plodin

• v zahraničí je opakované pěstování plodin využíváno hlavně u rýže, bavlníku a tabáku

• u nás se opakované pěstování využívá zejména u kukuřice na siláž

- pěstování jedné plodiny

- rozlišujeme dva typy:

- z hlediska prostorového

• na poli je pěstován chtěně pouze jeden rostlinný druh, např. ozimá pšenice

• kromě tohoto druhu jsou tam ještě rostliny nechtěné, plevele, které v této souvislosti neuvažujeme

• z hlediska časového

• znamená opakované pěstování plodiny spojitě řadu let po sobě na témže pozemku s celou pěstební technologií

• tzn., že u jednoletých plodin je každým rokem tato plodiny vysévána a každým rokem je její porost zrušen

- vliv monokultury na výnosy plodin

• „věčné pokusy“

• „decline“ efekt obiloviny

- podle doby trvání monokultur jednoletých plodin rozdělujeme monokultury na:

• krátkodobé – 3 až 5 let

• dlouhodobé – více než 5 let

• Faktory ovlivňující výnosy

• teplota, sluneční záření,vlhkost půdy, svažitost terénu, vlastnosti půd (zrnitost, úrodnost, pufrovací schopnost, půdní reakce pH, sorpční a iontové vlastnosti,…)

Vliv monokultur na výnosy:

• u nás bylo sledováno několik monokultur pšenice ozimé a jarního ječmene, které však nepřesáhly dobu 20ti let

• výsledky těchto pokusů ukazují, že u monokulturně pěstovaných a nehnojených plodin dochází zpravidla k prudkému poklesu výnosů

• organické hnojení pokles výnosů zmírňuje, u mála plodin dochází dokonce ke zvýšení výnosů

• většinou ale plodiny reagují na opakované pěstování a to i při vysoké úrovni hnojení a agrotechniky, nižšími výnosy a vyšším výskytem chorob a škůdců

• opakované pěstování nesnášejí zejména cukrovka, len, košťálová zelenina, jetel, hrachy, vojtěška, vikev

• na opakované pěstování po sobě jsou velmi citlivé meruňky, broskvoně, třešně, jabloně

• pěstování monokultur se u náš používá celkem výjimečně, protože dochází většinou ke snižování půdní úrodnosti, obsahu humusu v půdě, ke snižování výnosů a zvyšování výrobních nákladů

• v našich podmínkách se někdy pěstuje jako kratší monokultura pouze kukuřice

37. Meziplodiny – k čemu jsou, proč se využívají, jaké druhy známe, zastoupení V op

• pěstovány v meziporostním období

• umožňují intenzivnější využití půdního fondu

• zvyšují pestrost strukturální skladby rostlinné výroby, zvyšují využití dopadajícího globálního záření za vegetační období, udržují půdní strukturu, obohacují krmivovou základnu podniku objemovou pící, uvolňují živiny z hůře přístupných forem, omezují ztráty živin z půdy vyplavováním, omezují škodlivé účinky vodní eroze, snižují zaplevelení půd, vylepšují bilanci organické hmoty v půdě

- v OP působí jako přerušovače – přerušovací plodiny obilních sledů

- meziplodiny ozimé: (řepka ozimá, řepice ozimá, žito ozimé, pšenice ozimá)

- sejí se koncem léta

• jsou sklízeny na hmotu na jaře příštího roku

- žádají včasný výsev, výnosy jsou poměrně jisté

- meziplodiny letní: (po raných bramborách, rané zelenině, řepce, oz. a jar. luskovinoobilných směskách na zel.)

- vysévány po sklizni hlavní plodiny v létě

- sklízeny na zeleno nebo zaorávány na zelené hnojení ještě v podzimu téhož kalendářního roku

- strniskové letní meziplodiny: sejí se po později sklizených plodinách, zejména obilninách

- podsevové meziplodiny: (obilniny)

- podsévají se na jaře do krycí plodiny

- sklízejí se nebo spásají, zaorávají ještě na podzim téhož kalendářního roku