5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.

Vznik polis

• podvojnost lidského života: polis vzniká „sestěhováním“ domácností (hestia koiné)

• arché se odděluje od náb. a stává se v pravém smyslu politickou mocí vycházející z lidských diskusí a rozhodnutí

Duchovní svět polis

1. mimořádné postavení slova; slovo, logos, je veřejnou rozpravou (→ Sókratova „péče o duši“)

2. veřejnost nejdůležitějších projevů společenského života

3. občané si jsou rovní (isonomia, rovná účast všech občanů na výkonu moci) → vojenství: hoplita (sófrosyné, falanga) x hippeis

6. Vyložte Sókratův koncept „péče o duši“, co je jejím smyslem?

• duše u S.: orientuje mé jednání z hlediska poznání pravdy

• „péče“ = vzbudit v naivně vědoucím otázku po pravém životě

• v řeči (logos) se odkrývá bytí (duše) člověka

• Péče o duši je eudaimonia = přebývání u posledního cíle, starost o duši – poznej sám sebe, tj. sebe ve své omezenosti, poznej svou mez

• Neni třeba se bát smrti ale nicotnosti

↓ otázka po posledním dobru (to agathon) jako jakémsi úběžníku dobrého života

• elenxis: vyvrácení přirozené jistoty→ teprve z ne-jistoty může vyrůst otázka po dobrém (lidském vůbec)

• proměna: naivní vědění → vědění nevědění (otázka):

• pravý život je tedy životem filosofa, toho, jenž ví, že neví

↓

obec svobodně jednajících může obstát jen tehdy, bude-li každý schopen posuzovat svá vlastní jednání ne z hlediska svého zájmu, nýbrž spravedlnosti – a stydět se, pokud jí nedostál

7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.

Ontologická diference

• jsoucno (ens, Seiende, étant) = všechno, co je, všechny „věci“, „předměty“, „myšlenky“ atd., o kterých jsme přesvědčeni, že jsou, tj. mají charakter přítomnosti

• bytí (esse, Sein, être) = jsoucnost jsoucího, „základní“ charakter všech jsoucen

↓

1. bytí je něco rozdílného od jsoucna samého

2. bytí náleží jen jsoucnu, nelze ho chápat jako „druhý svět“

Ontologie, nauka o bytí

• první filosofie, metafyzika: poznání jsoucna jakožto jsoucího (ón hé ón), bytí jsoucího

• věc (jsoucno) jako substance (úsia, substantia, podstata) a akcidence (akcidens, případek):

věcnost = substance, to, co stojí-pod (substare) možnou proměnou vlastností věcí

↑ statický „moment“ Ar. metafyziky

8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí. Čím se u Aristotela vyznačuje vědění, např. Oproti pouhé zkušenosti?

9. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky? Charakterizujte ctnost (areté) u Aristotela.

Etika

• etika ↔ politika; dobrý život cílem polis; dobrý život ve společenství sobě rovných je entelechií (podstatným určením, telos) člověka

• dobrý život veden ctnostmi; ctnost (areté): vynikání, které se projevuje v jednotlivých skvělých činech a pokud se opakuje může vytvořit jakýsi habitus (→ dobrý život ≠ dodržování mrav. příkazů)

• 3 způsoby života: 1. „kupecký“ (požitek); 2. „politický“ (pocty); 3. „filosofický“ (poznání); o požitky, pocty a poznání člověk nestojí kvůli nim samým, ale kvůli blaženosti, kt. mu přináší; eudaimonia je posledním „kvůli“ (telos lidské přirozenosti)

• ctnost → (volba) → správné jednání; ctnosti nejsou „vrozené dispozice“, musí být pěstovány