Konzervatismus.
Konzervatismus je politickým postojem, který se ve dvacátém století bezesporu těšil jistému vlivu.Význam a možnosti konzervatismu pro dnešníspolečnost jsou mnohdy zpochybňovány, jeho budoucnost je někdy pokládána za nejistoua odkaz konzervativního politického myšlení se někomu v dnešní situaci jeví jako irelevantní.Přes skeptický pohled některých kritiků se konzervativní politika ani konzervativní pohled na svět patrně ještě zdaleka nevyčerpaly a budou i nadále významně promlouvat. Dnešní konzervatismus i liberalismus shodně vycházejí z původních lockovských liberálních principů, přičemž konzervativní proud důsledněji lpí na jejich uchovávání - konzervaci.
Klasický konzervatismus
Principy tohoto směru vychází především z kritiky unáhlených revolučních změn. Edvard Burke zastává názor, že lidstvo bylo, je a bude. Neseme tedy odpovědnost za mrtvé, ale i nenarozené. Jsme odpovědní za tuto kontinuitu a nemáme právo do ní zasahovat. Nemůžeme jednat neuváženě a vyvolávat změny, které by mohly způsobit chaos, totalitu a utrpení lidí. Dalšími představiteli jsou pak David Hume, nebo Joseph de Maistre. Poslední jmenovaný je pak ve svých názorech ještě radikálnější a žádá návrat předrevolučních poměrů.
Kulturní konzervatismus
Tento typ konzervatismu je spjat s nedůvěrou ve schopnost lidí si správně vládnout. Je zde obava z prosazování elit a následného davu. Představitelem je například José Ortega y Gasset. Tento španělský filosof prezentuje své názory v díle Vzpoura davů.
Tradiční konzervatismus
Podle tohoto směru přílišná ekonomická liberalizace vede k rozšíření propasti mezi vrstvami bohatých a chudých. Je proto třeba zachovávat stabilitu důrazem na tradiční hodnoty. Russell Kirk má již blízko ke křesťanskému demokratismu.
Neokonzervatismus
Tento poslední typ konzervatismu je jakýmsi pojítkem mezi liberalismem a konzervatismem. Vychází ze stejných historických potřeb překonat ekonomickou i celospolečenskou stagnaci a prosazuje vedle tradičních konzerv. témat jako jsou rodina, pořádek i svobody, zvláště pak ty ekonomické. Představitelem je např. Ronald Reagen. V současnosti pak např. Georg W. Bush.
Anarchismus.
Anarchismus je ideologie odmítající státní moc, formální centralizovanou organizaci a právní řád, přičemž tvrdí, že lidská společnost se umí spravovat lépe bez těchto dle anarchistů umělých a člověku nepřirozených překážek k dosažení maximální svobody.
Pro anarchismus je prioritou společnost, která nejen odstraní politickou nadvládu a ekonomické znesvobodňování, ale také bude založena na výchově všech lidí v silné, svobodné a zodpovědné jedince s důrazem na kulturu svobody, emancipace a různosti.
Základní rysy anarchismu jsou podle samotných anarchistů tyto:
a) antiinstitucionalismus (odmítnutí institucí jakožto prostředků politického nebo hospodářského a společenského donucování; instituce brání volnému sdružování vyspělých a svobodných lidských individualit);
b) antiideologičnost (odmítnutí všech ideologií, neboť jsou pouze nadstavbou stávající moci);
c) federalismus (opravdová lidská společnost povstane ze svobodné úmluvy mezi jednotlivci);
d) antielitismus (odmítnutí revoluce zosnované elitou a to jak "svrchu" tak "zespoda", s následnou diktaturou proletariátu, neboť všechny takové revoluce nezbytně vedou ke zřízení vlády člověka nad člověkem).
Anarchisté věří v individuální odpovědnost a ve spolupráci skupin tvořených svobodnými lidmi. Vláda znamená opak těchto ideálů, spoléhá na podvody, moc a násilí, kdy většina je kontrolována několika vyvolenými. Odmítají jakoukoliv formu vlády, věří v řešitelnost problémů prostřednictvím svobodných lidských bytostí.