4. Na výstavě

A. Tato výstava je velmi rozsáhlá, že ano?

B. Ano, ale mě by zajímalo hlavně výtvarné umění, malířství a

sochařství, a potom grafické umění: grafické listy. A co mozaiky, myslíš, že budou také zastoupeny?

A. Určitě. To vsechno uvidíš, neboj se. A nyni začněme zde. Jsou tady

olejomalby i akvarely.

B. To je zajímavé zátiší. A co řikáš tomuto aktu, této krajině nebo tamté

podobizně ženy?

A. Ty obrazy se mi líbí. Svědčí o smyslu pro účinné působení barev. A

tyhle pastely zde jen svítí měkkými tóny.

B. Podívej se na tu perokresbu. Jakou má neobvyklou kompozici, a tahle kresba uhlem je opravdu malé mistrovské dílo.

A. A tam už začíná oddělení sochařství. Jsou tam krásné sochy z mramoru, bysty z bronzu a reliéfy z pálené hlíny.

B. Co je to za sousoší tamhle v rohu?

A. Je to sádrový odlitek známého sousoší „Sbratření“ od sochaře Pokorného.

Otázky: Вопросы:

1. Které malířské směry znáte?

2. Které malíře obdivujete?

3. Máte rád(a) krajiny nebo zátiší?

5. Alfons mucha

Secese..… Alfons Mucha byl malíř, který prošel téměř všemi tehdejšími středisky evropského malířství. Mucha vstoupil do výtvarného života pražského v roce 1897 a měl lidu co říci. Mucha byl český a přitom světový, i po technické stránce bylo Muchovo dílo cenově dostupné nejširšímu publiku, protože popularizoval umění jazykem plakátů. Muchova plakátova tvorba trvala do roku 1911. V tak zvané pařížské plakátové škole zazářil Alfons Maria Mucha (1860 – 1938) na konci století pozoruhodným způsobem.

Prvním plakatem byla Gismonda (1894), timto plakátem Mucha přes noc proslavil. Známe jeho cykly panó Roční doby, Denní doby, moc působí série Drahých kamenů (závěr pařižského období). V jeho plakátech je sedm podob Sáry Bernhardotové, kterým vděčí Alfons Mucha za svou slávu, za svou nesmrtelnost. Současná expozice v Chrudimi má 39 kusů Muchových plakátů, panó a kalendárii. Kolekce neobsahuje ani jediny plakat z Muchovy americké éry, ale je tu jádro jeho plakátové tvorby.

6. Hudba s hudbou je nám vždycky dobře – hudba může být zpívaná nebo hraná na hudební nástroje. Známé jsou čeští skladatele: Bedřich Smetana, Bohuslav Martinů, Antonin Dvořák, Jozef Suk.

Bedřich Smetana žil v minulém století a byl prvním z velkých českých skladatelů, kteří chtěli aby v jejich skladbách zněla výrazně česká hudba.jeho operám „Prodaná nevěsta“, „Libuše“, „Dalibor“, „Hubička“ rádi naslouchají návštěvníci divadel i televizní diváci. Smetanovo dílo = šest orchestrálních sklabeb „Má vlast“ je moc známo.

Antonín Dvořák je jeden z největších světových skladatelů devatenáctého století. Dvořákovy „Slovanské tance” i pohadkovou operu „Rusalku”, jeho velkolepé orchestrální skladby znají posluchači na celém světě. Jozef Suk byl žákem A.Dvořáka, jeho díla také patří k pokladům české hudby.

Bohuslav Martinů tvořil v první polovině dvacatého století. Leoš Janáček se zapsal do dějin světové hudby jako další velká skladatelská osobnost počátku 20. století.