Výrobní faktor práce

- práce - cíleně zaměřená hospodářská činnost člověka

- konáme ji pro zabezpečení základních životní potřeb

- výrazným způsobem ovlivňuje fungování celé lidské společnosti

- formuje postoje společnosti, spojuje lidi

- má společenský význam

- trh práce - zajišťuje produkci a distribuci práce formou směnných vztahů mezi domácnostmi (nabídka) a firmami (poptávka) -> výsledkem je cena práce (mzda)

- dva základní problémy: 1) firmám musí být nabídnuta požadovaná struktura práce

- lidi je třeba přiřadit k určitým pracovním činnostem na různých místech

2) zaměstnaným pracovním silám musí být poskytnut adekvátní peněžní příjem

- sociální stát - je potřeba zaopatřit i osoby, které jsou dočasně legálně mimo zaměstnání

- asymetrický - strana nabídky má menší možnost volby než strana poptávky

- nabídka na trhu práce - faktory, které ji ovlivňují:

1) demografický vývoj - limitující ukazatel rozvoje národních ekonomik

- udává počet práceschopného obyvatelstva (16 - 65 let)

- problém pro všechny země světa

-> lidí se nedostává (vyspělé země)

-> je příliš mnoho lidí (rozvojové státy)

2) sociálně-ekonomická situace - zahrnuje faktory, které se promítají do množství lidí, kteří vstupují na trh a do kvality práce

3) pravidla lidské reprodukce - má na to vliv sociální a ekonomická situace

- nabídka práce je velmi nepružná - nemůže rychle reagovat na změny v poptávce

- při volbě mezi prací a volným časem lidé porovnávají užitek z volného času s užitkem plynoucím ze spotřeby zboží, které lze koupit za důchod získaný prací

- výnosem z naší práce je mzda - slouží k nákupu zboží -> spotřebou zvyšuji svůj užitek

- křivka nabídky práce -> má specifický průběh

- záleží na každém jedinci (individuální)

- celková křivka - součet všech individuálních křivek

- poptávka na trhu práce - odvozená poptávka od poptávky po zboží, které vzniká působením práce

- určena příjmem z mezního produktu práce (MRPL)

MRPL = MPL (mezní produkt) x PQ (cena)

- křivka příjmu z mezního produktu práce je shodná s křivkou poptávky po práci

- cena práce -> cenou práce je mzda

- výše mzdy závisí na nabídce a poptávce po pracovní síle

- formy mzdy - 1) řádná - to, co se dostává na výplatní pásce

a) časová

b) úkolová - člověk je placen za odvedenou práci

-> v praxi se často kombinuje mzda časová a úkolová

2) doplňková - prémie, odměny, provize, bonusy, podíly

- nenárokové složky mzdy

3) nominální - to, co je uvedeno v pracovní smlouvě

4) reálná mzda - vyjadřuje kupní sílu nominální mzdy

-> množství statků a služeb, které si za nominální mzdu mohu koupit

5) hrubá mzda - nemusí být totožná s nominální mzdou

- takový příjem, který je před zdaněním daně z příjmu a dalších forem daní (zdravotní pojištění, sociální pojištění)

6) čistá mzda - to, co nám zbude po zdanění

- není úplně čistá -> DPH a spotřební daně

- mzda v reálných podmínkách není nikdy homogenní -> je stále diferenciovaná

- příčiny rozdílnosti mzdy - 1) kompenzační mzdové rozdíly - měly by zefektivňovat nepříliš atraktivní a příjemné profese

-> mzdové zohledňování horníků

2) kvalifikační diferenciace - vychází z předpokladu, že vzdělávání je investice a musí se tomu člověku vrátit

- čím větší vzdělávání, tím větší příjmy

3) speciální přirozené talenty - může to výrazným způsobem zvýšit výši mzdy

- někdy může změnit i kvalifikační orientaci člověka

4) segmentace trhu práce - trh práce není homogenní, je rozdělen na celou řadu dílčích trhů, které mohou být regionální a kvalifikační

- není zcela volná mobilita mezi zaměstnanými, ale i regiony, lokalitami

5) diskriminace na trhu práce - má řadu různých forem

-> může být ze strany rasy, pohlaví, věku, …

- rovnováha na trhu práce - v podmínkách dokonalé konkurence

-> čisté abstraktní teorie

- práce nikdy není homogenní

- cena práce je v dokonalé konkurenci stanovena střetem nabídky a poptávky

- výsledek je stanovení rovnovážné mzdy a optimální množství

- * když bude rovnovážná mzda příliš vysoká -> lidé jsou ochotni pracovat, ale firmy zaměstnají málo lidí -> vzniká nerovnováha, které se říká nezaměstnanost

- ** když cena bude příliš nízká tak se zaměstnavatelé budou hodně poptávat po zaměstnancích, lidé ale nejsou ochotni za tuto cenu pracovat

- trh práce je vždy v nedokonalé konkurenci -> mobilita konkurence

-> nedokonalá informovanost o trhu práce

-> migrace

-> monopolizace jak na straně poptávky tak na straně nabídky

- odbory jsou projevem monopolu na straně nabídky

- monopson - monopol na straně poptávky

- deformace trhu práce

1) odbory

- * klesne počet pracovníků -> zvýšení nezaměstnanosti v důsledku zvýšení mezd

- výsledkem působení odborů je částečné zvýšení mezd, ale následné snížení počtu pracovníků, popř. sociální výhody

2) stát - určuje tzv. minimální mzdu -> nejnižší možná mzda za vykonanou práci na trhu práce

(dnes 7 200 Kč)

- minimální mzda indikuje nezaměstnanost

- od minimální mzdy se odvíjí celá řada odvětví tzv. sociální sítě

- spousta lidí místo toho, aby pracovala za mzdu blízké minimální mzdě, když nemusí dělat nic a minimální mzda se příliš nelisí od jejich teoretického výdělku

-> obě deformace na trhu práce vedou k nezaměstnanosti

- nezaměstnanost -> převis nabídky nad poptávkou na trhu práce

- rozsah můžeme měřit dvěmi způsoby: 1) počtem nezaměstnaných - není ekonomický

- moc se nepoužívá

2) míra nezaměstnanosti - udává se v procentech

- podíl nezaměstnaných ku počtu práceschopného obyvatelstva

- u = (U/L) x 100

-> u … míra nezaměstnanosti

U … počet nezaměstnaných

L … počet práceschopného obyvatelstva

- nezaměstnaný - člověk, který je bez práce a práci aktivně hledá

- typy nezaměstnanosti: 1) frikční - zahrnuje lidi, kteří mění zaměstnání, absolventy, kteří hledají práci, …

- nezaměstnanost přirozená

- z pohledu ekonomiky je positivní

- přispívá k lepší alokaci pracovní síly

2) strukturální - nesoulad mezi nabídkou a poptávkou

- dá se léčit rekvalifikacemi (mají určité omezení, bariéry)

1) v nestabilní ekonomice

2) ve stabilní ekonomice - může docházet k nesouladu mezi nabídkou a poptávkou, protože školící systém vypustí na trh práce lidi, po kterých není zájem

3) sezónní - vyvolána střídáním ročních období

-> některé aktivity není možno provozovat po celý rok (zemědělství, cestovní rok, …)

4) cyklická - spojená s vývojem ekonomiky

- vliv hospodářství je na tuto nezaměstnanost malý

- dobrovolná nezaměstnanost - hledají práci za vyšší mzdu než je na trhu práce nabízena¨

- skupiny obyvatelstva, kteří pracovat nechtějí

- jsou zařízeny sociální sítě pro tyto skupiny obyvatelstva

- nedobrovolná nezaměstnanost - skupiny lidí, kteří jsou ochotni pracovat za mzdu, která jim je nabízena, ale nenacházejí odpovídající poptávku

1 - práci mají - jsou zaměstnaní

2 - nedobrovolně nezaměstnaní

3 - dobrovolně nezaměstnaní

E - optimální počet práce při optimální mzdě