Mikroekonomie

PŘEDNÁŠKY

Jan Máče - kabinet 032

• konzultační hodiny středa 11:30 - 13:30

LITERATURA: Ekonomie a ekonomika

Doc. Jan Vlček

Aspi 2003

Mikroekonomie

Libuše Macáková

VŠE

Přednášky - nepovinné (pátek)

Cvičení - povinná (úterý) - můžeme chybět maximálně 3x

- můžeme si ho přesunout jinam dle našeho rozvrhu

- pokud nějaký den nepřijdeme můžeme si ho nahradit po dohodě jiný den

Zkouška - 2 části - test - některé otázky budou zaškrtávací

- grafy!

- ústní zkouška - bude se vycházet z toho, jak nám dopadne test

- čím lépe napíšeme test tím méně toho bude chtít u zkoušky a naopak

Ekonomie

- věda, která se zabývá chováním lidí v oblasti hospodářství

- věda o bohatství (formy výroby, formy směny), o volbě

- tři skupiny - mikroekonomie - obor, který zkoumá chování jedince (spotřebitel, firma)

- makroekonomie - zkoumá souhrnné veličiny -> chování celého ekonomického systému (národní ekonomiky)

- všímá si reálného ekonomického života

- mezzoekonomie - zabývá se chováním nadnárodních korporací

- ekonomie x ekonomika -> to, co se reálně děje (hospodářské vztahy a děje)

- dva metodologické přístupy

1) pozitivní analýza - určuje proč jsou ekonomické děje takové jaké je pozorujeme

2) normativní analýza - jakého stavu ekonomiky by mělo být dosaženo

Dějiny ekonomického myšlení

- vyvinula se v průběhu dlouhé doby

- vznikla na základě hospodářských vztahů

- první spisy zabývající se ekonomickými ději se našli v Sumeru

- Starověké Řecko - rozvoj ekonomie jako vědní disciplíny

- Xenofónes - vymyslel slovo oikonomos (oikos -> dům, nomos -> řád)

- filozofové začali bádat po tom, co je bohatství, kde se bere a jaký má vztah k obchodu

- Sokrates - pojmy z ekonomie

- Thales z Milétu - první ekonomický experiment

- Aristoteles - dvě části hospodářství

1) zdravá - zemědělství, obchod (ekonomika)

2) nezdravá - bankovnictví, lichva (krematistika) - nebylo vhodné pro křesťany

- ekonomika byla velice zaostalá oproti Arabům a Číňanům

- na konci středověku povolilo křesťanství bankovnictví nekřesťanskému obyvatelstvu (Židé)

- 13.století - rozvoj ekonomiky v Itálii (kupectví)

- 15.-16.století - výrazný posun v ekonomii

- rozvoj tržního hospodářství

- Francie - formování prvních ekonomických škol

- jak zlepšit fungování hospodářství

- 17.-18.století - Merkantilismus - zkoumal, jak vzniká bohatství, zabývala se obchodem - podle něj je nejlepší vyrábět a vyvážet, ale nic nedovážet

- chyběla ucelená ekonomická struktura

- 18.století - Adam Smith - Angličan, merkantilista

- 1776 - Pojednání o podstatě a původu bohatství národů -> zformuloval teorii o fungování tržního mechanismu - neviditelná ruka trhu (trh si všechny problémy umí řešit sám)

- navázala na něj celá řada autorů

- 19.století - Karl Marx - jako první člověk se přestal věnovat trhu a směně

- přišel s teorií ekonomického cyklu

- věnoval se hodnotě a pracovní síle

- zabýval se teorií krize kapitalismu

- 20.století - John W. Keyness - profesor na Cambridgi, politik, zakladatel MMF

- teorie, že pro stabilizaci ekonomiky je nutné, aby stát aktivně vystupoval v ekonomii - ovlivnila následující vývoj ekonomie pro více než čtyřicet let

- negativní vliv - obrovský růst státního zadlužení, růst nezaměstnanosti

- Friedrich von Hayek - neoklasicista

- získal cenu Švédské akademie věd za ekonomii

- Milton Friedman - Monetarismus (mone - peníze)

- řízení ekonomiky podle peněz

Tržní mechanismus

- trh - vzájemné působení prodávajících a kupujících jehož výsledkem je určení ceny a množství směňovaných statků

- typizace trhu - podle produktu - dílčí (jeden produkt)

- agregátní (veškeré služby a statky - zboží)

- organizované (burza) - takový trh, kde existuje orgán, který má na starosti obchodování

- musí existovat přesná pravidla trhu

- neorganizovaná

- vázané (regulované) -1) minimální cena - zemědělské produkty

2) maximální cena - nájemné

3) přesně určená cena - energie - existuje předpis, který určuje za kterých podmínek se má na daném trhu obchodovat a orgán, který regulaci kontroluje

- volné

- legální - všechny trhy, které jsou povolené

- nelegální - nezákonné aktivity (drogy, bílé maso)

- podle předmětu transakcí

1) trh výrobních faktorů - trh práce, půdy, kapitálu (zboží, které slouží k výrobě jiného zboží)

2) finanční trhy - peněžní

- kapitálové

3) trh výrobků a služeb

-> souhrn stavů a procesů při realizaci zboží, které vedou k vzájemné koordinaci relativně nezávislých rozhodnutí o výrobě a spotřebě

- dokonalé konkurenční prostředí -> nabídka a poptávka, které o sobě vůbec nic neví

- tržní mechanismus tvoří - tržní subjekty

- nabídka

- poptávka -> tržní mechanismus funguje, když se doplňují

- tržní cena

- tržní konkurence

- hlavní úkol - rozdělit vzácné zdroje tak, aby došlo k uspokojení co největšího množství spotřebitelů

- nedokonalosti fungování trhu - nedokonalá konkurence - někdo je v takové pozici, že může ovlivňovat výslednou cenu trhu

- veřejné statky - zboží nebo služby, které je potřeba vykonávat

- veřejné osvětlení, maják, bezpečnost, obrana

- externality - něco co ovlivňuje naší ekonomickou činnost aniž bychom to mohli ovlivňovat - negativní - znečištění prostředí

- positivní - využívání něčeho, co ke své činnosti vyprodukoval někdo jiný

- nerovnost informací

- tržní subjekty - tvoří nabídku a poptávku - subjekt může tvořit obojí najednou

- prodávající x kupující (firmy x domácnosti)

Poptávka

- veličina, která vyjadřuje závislost mezi cenou a požadovaným množstvím

- tato závislost je nepřímo úměrná - s rostoucí cenou omezuje spotřebu daného statku

- množství zboží, které jsou schopni spotřebitelé koupit za určitou cenu

- sklon ke spotřebě udává subjektivní sklon ke spotřebě určitého zboží (vysoký sklon ke spotřebě: cigarety, alkohol, PHM)

Cena za ks počet ks

8 20

7 50

6 100

5 200

4 500

-> zákon klesající poptávky - s rostoucí cenou poptávka klesá

- individuální křivka poptávka - tvořena křivkou mezního užitku

- souhrnná křivka poptávky - daná součtem individuálních křivek poptávky

- příčiny klesající poptávky:

- důchodový efekt - klesající ceny přitahují kupující

- rostoucí ceny odrazují od koupě

- substituční efekt - zvýšení ceny vede ke změně struktury spotřeby

- tvar křivky ovlivňuje celá řada faktorů

1) cena zboží

2) disponibilní důchod - ve spojení s cenou nám určuje kolik statků si můžeme koupit

- důchod = balík peněz, které můžeme vynaložit na nákup statku (peníze, které mám k dispozici)

3) počet spotřebitelů a rozsah trhu

4) cena a dostupnost jiných zboží

5) preference a zájmy spotřebitelů - mají vliv na sklon křivky

- při vysoké preferenci je křivka poptávky kolmá (nepružná)

- cigarety, alkohol, PHM

6) ostatní vlivy - počasí, sezónní vlivy

- v případě, že dochází pouze ke změně cen statku dochází pouze k pohybu na křivce poptávky

-> rovnovážný bod

- z nějaké příčiny jsme ochotni kupovat statku více/méně (poptávka roste-Q2 nebo klesá-Q3)

- proč dochází ke změně (posunu) křivky poptávky:

1) změní se náš důchod

2) změny příbuzného zboží - substituční zboží - to, co nahrazuje ve spotřebě určitý statek

- když stoupne cena statku, tak budeme radši využívat substituční zboží

- komplementární zboží - to, co doplňuje statek, aby mohl fungovat (abychom ho mohli využívat)

- když stoupne cena komplementárního zboží, tak omezíme využívání statku

3) změna v preferencích

4) změna v budoucích očekávání - musíme zakalkulovat čas

- rozhodujeme se na základě očekávání

- druhy (typy) poptávky:

1) agregátní poptávka - souhrnná

- určuje celkový objem vyrobených statků, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu

2) individuální - poptávka jednoho kupujícího

3) dílčí - poptávka po jednom výrobku

Nabídka

- vyjadřuje závislost mezi množstvím nabízeného zboží a cenou, za kterou jsou ochotni nabízející toto zboží prodat

Cena Kč/ks množství

2. 50

3. 120

4. 160

5. 190

6.  230

- zákon rostoucí nabídky - vysoké ceny stimulují výrobce ke zvyšování výroby a současně, že růst cen přiláká nové výrobce a tím se nabídka zvyšuje

- individuální křivka nabídky - rostoucí část křivky mezních nákladů

- souhrnná křivka nabídky - tvořena součtem individuálních křivek nabídky

- tvar křivky nabídky určuje celá řada faktorů:

1) cena

2) výrobní náklady

3) ceny alternativních výrobků - poměřování cen toho, co děláme s alternativním statkem, který z nich je levnější vyrábět

4) organizace trhu - jaké je postavení firmy na daném trhu

5) další faktory - počasí

- když dojde pouze ke změně ceny je pohyb pouze po křivce nabídka

- změna prodaných kusů - posune se celá

křivka nabídky

- doprava - více prodaného zboží

- doleva - méně prodaného zboží

- posun křivky nabídky vyvolávají:

1) změny cen výrobních faktorů

- při snížení výrobních faktorů jde křivka doprava

- při zvýšení výrobních faktorů jde křivka doleva

2) technický pokrok - změna ve struktuře

3) ceny alternativních produktů

4) změny podmínek - zdanění

- počasí

- typy nabídky:

1) agregátní - souhrnná

- nabídka všeho zboží a služeb

2) individuální - nabídka jednoho výrobce

3) dílčí - nabídka jednoho výrobku

Rovnováha trhu

- vzniká v momentě, kdy se střetne nabídka s poptávkou

- rozdílné zájmy kupujících a prodávajících dosáhnou rovnováhy - na trhu se to stálá málokdy

- když je cena vyšší než rovnovážná tak nabídka (Q1) na trhu je podstatně vyšší než poptávka (Q2) -> přebytek zboží na trhu

- když je cena vyšší než rovnovážní tak poptávka (Q3) na trhu je podstatně vyšší než nabídka (Q4) -> nedostatek zboží na trhu

Pavučinová teoréma

- vznik rovnováhy nabídky a poptávky

- stabilní trh

- firma přijde s určitou cenou (P1), za kterou je ochotná prodávat určitý počet zboží (Q1), ale neprodá vše, proto sníží cenu (P2), ale není to pro něj dost výdělečné, proto sníží objem zboží (Q2), když vidí, že se statek nakupuje tak opět zvýší cenu (P3)… tímto koloběhem se dostane nabídka i poptávka do rovnováhy

- chronicky nestabilní trh - nestabilní sklon křivky - zacyklení

- vlivem faktorů dojde k posunu křivky poptávky - ustanoví se nový rovnovážný bod

- stejně to funguje když se nám mění nabídka

(doprava - množství roste, doleva - množství klesá)

- pohyby křivky nabídky a poptávky se většinou mění souběžně

Tržní konkurence

- dokonalá konkurence - žádný z účastníků nemůže ovlivnit cenu, obchodovaný výrobek je homogenní, existuje volnost vstupu do odvětví a výstupu z něj, všechny strany jsou informovány stejně

- nedokonalá konkurence - některá nebo všechny podmínky neplatí

- nerovnost tržních subjektů - některý z účastníků může ovlivňovat cenu, několik druhů výrobků, výrobce obsahuje značnou část nabídky, někdo je lépe informován než ostatní

1) monopol - na jedné straně trhu se vyskytuje pouze jeden účastník

2) oligopol - na jedné straně trhu se objeví skupina subjektů, kteří jsou schopni ovlivňovat cenu

3) monopolní konkurence - vypadá jako dokonalá konkurence

Chování konkurence

- spotřebitel chce nakoupit ekonomické statky proto, aby je použil k uspokojení svých potřeb

- cílem spotřebitele je dosažení maximálního užitku

- užitek - subjektivní pocit spotřebitele ze spotřeby statku

- rozhodování o koupi na základě užitečnosti statku

- celkový užitek (TU) - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení potřeb spotřebitele

- zákon klesajícího mezního užitku (MU) - vyjadřuje o kolik vzrostl celkový užitek jestliže se množství spotřebeného množství zvýší o jednotku

Rovnováha spotřebitele

- základním předpokladem je to, že spotřebitel se vždy snaží maximalizovat své slasti při minimalizaci svých strastí

- to, že je spotřebitel v rovnováze bude vědět, jestliže uskuteční nejlepší volbu konzumovaného množství při dané ceně a nemá důvod tuto situaci měnit

- dva přístupy k měření užitku:

1) užitek je přímo měřitelný - schopnost kvalifikace

- občas se používají pro vyjádření uměle vytvořené jednotky, tzv. ulity, ale většinou se vše přeměňuje na peněžní hodnotu (peníze)

2) užitek není přímo měřitelný, ale spotřebitel je schopen vytvořit poměr mezi dvěma různými statky

Statek Kč preferenční škála

1. 49 2

2. 20 1

3. 60 3

4. 200 4

- vždycky vycházíme z mezního užitku a poměřujeme s tržní cenou

- budu-li se chovat tržně, pak budu zvyšovat konzumaci statku dokud bude jeho cena nižší než hodnota, kterou mu připisuji

- křivka mezního užitku se rovná křivce poptávky

- bod rovnováhy spotřebitele MU = P a také D = S

Definice rovnováhy

- rovnováha spotřebitele nastává, když při daném důchodu a při daných tržních cenách nemůže zvýšit svůj celkový užitek tím, že by spotřeboval více kusů jednoho druhu zboží

Analýza firmy

- firma tvoří na trhu stranu nabídky

- nabídka je výsledkem rozhodování jaké statky a jakými metodami se budou vyrábět

- firmy vyrábí pro neznámého spotřebitele - nemají o něm žádné informace

- při rozhodování vychází pouze z informací, kterou jim přináší cena (tržní)

- tři etapy činnosti firmy:

1) fáze výroby + výrobní faktory - budovy, pozemky, materiál, lidé, …

2) transformace výrobních faktorů v ekonomické statky

3) prodej vyrobené produkce

Cíl firmy

- maximalizace zisku

- zisk - z ekonomického pohledu je to rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady

= celkový příjem - celkové výdaje

Faktory ovlivňující ekonomickou situaci firmy

1. ceny výrobních faktorů - čím budou tyto ceny nižší, tím více jich můžeme nakoupit -> větší produkce -> větší zisk

2. technologie - dva způsoby:

   1. možnost zlevnění produkce - při stejných nákladech vyrobíme více

   2. zvýšení produkčních možností firmy - maximální rozsah výroby

3. konkurenční prostředí - zda firma je nebo není schopná ovlivňovat cenu

4. cena výrobku - přímo ovlivňuje nabízené množství nabízeného statku a tedy celkové příjmy firmy

5. čas - v jakém časovém období firma jedná:

   1. ve velmi krátkém období - minuty, hodiny

- nabídka se nemůže přizpůsobit poptávce

2. v krátkém období - dny, týdny

- na změnu poptávky může reagovat, ale jen v určitém směru

3. v dlouhém období - měsíce, roky

- firmy může rozšiřovat výrobky - všechny výstupy jsou variabilní

4. ve velmi dlouhém období - firma může provádět technologické změny

1. specifické vlivy - počasí, vládní zásahy, zahraniční konkurence