Vlastnosti mořské vody Свойства морской воды

Mořská voda je roztok(раствор), ve kterém jsou rozpuštěny(разведенный) minerální, organické látky(материал, ткань) i plyny. Neustále zde probíhají fyzikální, chemické, biologické procesy.

Salinita – slanost – je to celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg mořské vody, udává se v °%. Průměrná salinita mořské vody je asi 35 °%. Nejvíce jsou zastoupeny chlorid sodný a chlorid hořečnatý.

Salinitu ovlivňuje výpar, srážky, přítok, zamrzání, rozmrzání a pohyby mořské vody.

Rovník – malá salinita – mnoho srážek.

Obratníky – salinita se zvyšuje, velký výpar, málo srážek.

Polární oblasti – salinita klesá, vliv velkého přítoku řek, tající sníh a led, malý výpar. Toto je narušováno mořskými proudy.

Při ústí řek je salinita malá – brakická voda (Baltské moře 0,8 °%).

Maximální salinita – Rudé moře (42°%), z jezer je to Mrtvé moře (300 - 350°%).

Hustota vody – vyšší než u sladké vody. Čím chladnější voda, tím je větší hustota.

Barva vody – záleží na obsahu minerálních a organických látek. Mnoho planktonu – zelená barva (Severní, Balt). Kobaltově modrá barva – chudá moře na plankton (mezi 40° s. š. a 40 ° j. š.).

Teplota vody – energii dodávají sluneční paprsky, nebo voda získává teplotu ze dna oceánu. Horizontální přenos tepla – mořské proudy. Vertikální pohyby – voda se oteplí, má větší obsah solí a klesá. Výkyvy teplot sahají do hloubky 200 – 400 m. Dále je teplota ve všech oceánech stejná (0°- 2° C).

Obsah solí způsobuje, že mořská voda zamrzá při nižší teplotě, než 0°C. Při salinitě 35°% je to –1,9°C. Při mrznutí se z vody vylučuje sůl, voda pod ledem je stále slanější a proto pomaleji zamrzá.

Pohyby mořské vody

Moře a oceány jsou v neustálém pohybu. To způsobují kosmické vlivy (Slunce, Měsíc), pohyby zemské kúry, fyzikální a chemické vlastnosti.

Dmutí – příliv a odliv. Je způsobováno přitažlivostí Měsíce a Slunce a pohyby Země.

Vlnění – způsobuje ho vítr. Velikost vlny záleží na síle větru. V zálivech a uzavřených mořích jsou vlny menší než na otevřeném oceánu. Speciální vlny jsou vlny tsunami způsobené podmořským zemětřesením.

Oceánské a mořské proudy – přesouvají obrovské množství mořské vody na velké vzdálenosti. Vyměňují vodu ve vodorovném i svislém směru. Regulují teplotu a slanost oceánů. Mají velký vliv na klima pevnin. Hlavní příčinou mořských a oceánských proudů je cirkulace atmosféry. Proudy rozlišujeme na teplé (červená barva v atlase) a studené (modrá barva v atlase). Teplota vychází z teploty oceánu, kde vznikají. Teplé proudy přicházejí z nižších zeměpisných šířek a pokračují do vyšších zeměpisných šířek a naopak. Oceánské proudy přenášejí obrovské množství vody.

Vody pevnin

Vody pevnin tvoří vody povrchové, voda ve sněhu a ledu a vody podpovrchové.

Vodní toky

Místem vzniku vodního toku je pramen. To je místo, kde podzemní voda vyvěrá na povrch, nebo vytéká například z jezera, nebo pochází z tajícího sněhu a ledu. Vodní toky začínají jako potoky. Spojením několika menších toků vzniká řeka.

Soustava vodních toků na určitém území tvoří říční síť. V každé říční síti rozlišujeme hlavní tok a přítoky.

Základní hydrologickou územní jednotkou je povodí – území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu. Rozvodí je hranice mezi jednotlivými povodími.

Území, ze kterých vodní toky odvádějí vodu do téhož moře, se nazývá úmoří. Hranice mezi úmořími se nazývá hlavní rozvodnice. Hlavní rozvodnice v ČR rozděluje území našeho státu do třech úmoří.

Vodní tok můžeme hodnotit z několika hledisek. Jednou z nejdůležitějších je délka vodního toku (vzdálenost od pramene k ústí).

Dalším důležitým ukazatelem je průtok – tj. množství vody, které proteče průtočným profilem za sekundu (udává se v litrech za sekundu nebo v m³ za sekundu).

Vodní stav je výška hladiny vody nad zvoleným pevným bodem. Ty se měří v hydrologických stanicích.

Průtok během roku kolísá, tomu říkáme režim odtoku. Ten ovlivňuje mnoho činitelů. Hlavními jsou podnebí, geologické podloží, georeliéf a poté zdroje (déšť, sníh, led).

Nejdelší řeky světadílů:

1. Jižní Amerika – Amazonka, vlévá se do Atlantického oceánu (7062 km);

2. Afrika – Nil – vlévá se do Středozemního moře (6695 km);

3. Asie - Jang-c´-ťiang, vlévá se do Východočínského moře (6300 km);

4. Severní Amerika – Mississippi, vlévá se do Mexického zálivu (6275 km);

5. Austrálie - Murray, vlévá se do jezera Alexandrina (3750 km);

6. Evropa – Volha, vlévá se do Kaspického moře (jezero) (3531 km).

Jezera

Jezero je přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou. Podle vzniku rozlišujeme tři druhy jezer:

1/ jezera vzniklá činností endogenních sil

• jezera vulkanická – jsou vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek (Crater Lake v Oregonu, Lago di Bracciano v Itálii);

• jezera tektonická – vznikla při pohybu tektonických desek. Došlo buď k zahrazení nebo propadnutí nějakého území podél zlomu. Tak se vytvořily příkopové propadliny, které se zaplnily vodou. Tato jezera jsou velmi hluboká a často i protáhlá (Bajkal, Tanganjika).

2/ jezera vniklá činností sil exogenních

• jezera ledovcová – vznikla modelační činností ledovců. Rozlišujeme buď jezera karová (skalní kotel vyplněný vodou, které vyživuje ledovec). Druhá jsou jezera hrazená - ledovcové údolí zahrazené morénou (Lago di Garda, Ženevské jezero);

• jezera krasová – vznikla v krasových depresích (jezera v Dinárském krasu);

• jezera pobřežní – vznikla za kosami, oddělením od moře.

3/ jezera smíšeného původu – vznikla endogenními silami, později byla přemodelována exogenními pochody. Jako příklad si můžeme uvést tektonická jezera přemodelovaná erozí pevninského ledovce (Ladožské a Oněžské jezero).

Jezera představují 0,5 % zásob sladké vody na Zemi.

Největší jezero je Kaspické moře, je to reliktní jezero se slanou vodou. Kaspické moře je zbytek původního moře.

Jezera podle rozlohy

1. Kaspické moře 371 000 km²

2. Hořejší jezero 82 414 km²

3. Viktoriino jezero 69 485 km²

4. Huronské jezero 59 596 km²

5. Michiganské jezero 58 016 km²

Jezera podle hloubky

1. Bajkal 1 637 m

2. Tanganika 1 435 m

3. Kaspické moře 1 025 m

4. Njasa 786 m

5. Hořejší jezero 393 m