11. Downsův model politického cyklu

• Politické strany neusilují o uvedení společnosti do stavu Paretovského optima

• Každá usiluje o maximalizaci voličských hlasů

• Zásadní otázkou potom je, zda soutěž mezi stranami vede k Paretovskému optimu

• Voliči chtějí nejvyšší státní výdaje ne aby byl politik znovu zvolen

• Fiskální iluze – voliči si nespojují daňovou cenu se statky, které mu poskytují

• Politik se chová oportunisticky a neplní svoje sliby

• Když se blíží volby – začnou se snižovat daně, zvyšovat veřejné výdaje

• Po volbách – deficit, musí začít šetřit – nepopulární politika

• Je to nutné a do dalších voleb je daleko

• 2 roky dělá nepopulární věci a další 2 roky ty finance zase vysaje aby ho znova zvolili

• T zv. volební cyklus

  • Rozkmitává ekonomiku

  • Dochází ke stabilizaci veřejných financí (pozitivní)

  • Když se lidem dá víc demokracie a sebere se politikům 2 roky na nepopulární opatření

    • Tím nedojde ke stabilizaci veřejných financí a může dojít veřejnou krizí

• Zahrnování státu volbami je nebezpečné – nelze efektivně dělat nepopulární opatření

• Vede to k neochotě dělat nepopulární opatření

12. Niskanenův model

• Když o rozsahu statků rozhoduje úředník

• Rozhoduje anáž by za to platil peníze, klidně bude prosazovat Xb, kde maximalizuje svůj rozpočet

• Rozsah statku bude větší, než odpovídá užitné hodnotě

• Úředník vnímá cenu nulovou

TOTO MÁ VÍTEK V PREZENTACI, AVŠAK VE VŠECH OSTATNÍCH MATERIÁLECH OD JINÝCH PROFESORŮ I NA INTERNETU JE TENTO MODEL :

13. Vyberte, které z následujících institucí patří do vládního sektoru (ESO 93)

1. ČESKÉ AEROLINIE, KTERÉ JSOU 100% VLASTNĚNY STÁTEM

2. PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

3. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

4. ANI JEDNO

14. Objem výdajů, objem deficitu, daň. příjmů, dluh, HDP

15. Největší skupina veř. výdajů

Veřejné zakázky

• Situace kdy veřejný sektor nakupuje zboží služby nebo stavební práce od externího dodavatele

• Přes tento institut alokován ve vyspělých zemích velký objem prostředků – 15-20% HDP (ČR 600mld Kč, 17%)

• Vysoký korupční potenciál

• Regulováno zákonem 137/2006 Sb, vysoce v EU harmonizováno – aby to nenarušovalo hospodářskou soutěž

• ČR objemy VZ

  • Veřejní zadavatelé (státní nekonkurenční) 14% HDP

  • Dotovaní zadavatelé (nákupy z dotací) 0,5%

  • Sektorový zadavatelé (monopoly) 3%

• Snížilo se množství zakázek, které jsou zveřejňovány v IS VZ (nadlimitní, podlimitní)

  • Nezveřejňované VZ malého rozsahu a výjimky

16. Držitelé vládního dluhu - státní fin. aktiva a pasiva - kdo drží dluh vlády

17. Elasticita veř. výdajů

Říká nám, zdali rostou výdaje rychleji než hdp či naopak,

Elasticita vv/hdp = ((vv(t)- vv(t-1))/(Hdp(t)-hdp(t-1)))/hdp(t-1)

18. Struktura veř. výdajů

19. Prahový efekt + vysvětlit

v nepříznivém období (např. povodně) se prudce zvyšují veřejné výdaje, po uklidnění situace se ale již nevrátí na svou původní výši – vždy již zůstanou vyšší než byly původněv kritické situaci jsou obyvatelé (=daňoví poplatníci) ochotní platit vyšší daně na profinancování zvýšených potřeb

20. Baumolův efekt - vysvětlit

1. Baumolův efekt

• V důsledku růstu mezd v soukromém sektoru dochází ke zdražování výstupu ve veřejném sektoru

• Soukromý a veřejný sektor

• Vstupy do sektorů – L, K

• Mzdy v obou sektorech rostou dle růstu produktivity v soukromém sektoru

• Produktivita práce v soukromém sektoru roste v čase rychleji než ve veřejném  náklady na jednotku výstupu ve veřejném sektoru rostou rychleji než v soukromém

21. důchodový a substituční efekt veř. výdajů (paušální výdaj - čistý důch. efekt, kombinace)

22. Cost benefit analýza

A - staví se 1 rok, živ 1, užitek 20, náklady 15

B - staví se 1 rok, živ. 50, už. 30, n. 500, diskontní faktor 3 % v roce

C - 3, náklady 100, 200, 300, benefity 20 let (každý rok jiné), diskontní faktor 3, 2, 4 % ročně

naznačit postup

23. Které typy výdajů jsou sociální výdaje (metody)

rozdíly mezi zásluhovými dávkami, základní typy soc. systémů, reforma 2013, nejdůležitější starobní důchody

24. Index závislost

Populace 10 mil., 2 mil. děti do 10let, 0,5 mil. děti do 15 let, 3 mil. nad 65 let

25. Lafferova křivka (nakreslit+vysvětlit)

26. Základní mechanismus DPFO, pojistné

Příjem 100 tis., pásma

0-30 10 %

30-60 20 %

více 60 30 %

Dále vím, že existuje odpočet od základu daně 5000, sleva na dani 1000, jedná se o systém:

1. stupňovitou

2. klouzavou progresi

Nezahrnujte pojistné. Určete konečnou daň. povinnost

27. Průměrná daňová sazba

28. Přesun a dopad daně (jednotková daň na nabídku a poptávku)

• jednotková daň – daň, která není určena procentem, ale přímo peněž. sazbou, která je určena na jednotku produkce

• 

29. Nadměrné daňové břemeno (i spočítat plochy)

Nadměrné daňové břemeno je definováno jako ztráta přebytku spotřebitele a přebytku výrobce, ke kterému dochází v důsledku zdanění. Někdy se tož nazývá jako ztráta mrtvé váhy.Nadměrná daňová břemena (DWL – deadweight loss, nebo EB – excess burden)-Ztráty užitku

• Administrativní a vyvolané náklady jsou konstantní- čím vyšší daň, tím nižší ten ukazatel

Uložení daně specifické – uložena výrobci

DV= t*Q1

DWL= (t*(q0-q1))/2